Zatímco se investoři v telekomunikačním sektoru vzpamatovávali z dražeb UMTS,
zaměstnávaly jejich kolegy na "Novém trhu" zcela jiné problémy.
Diskutovalo se především o tom, kam se až indexy
Nemax propadnou a který podnik z "Nového trhu" jako první skončí v
platební neschopnosti. Rostoucí nejistota napínala nervy investorů jako
provazy a kurzy akcií pokračovaly ve volném pádu. 14. září 2000 přistál index "Nemax All Shares" na hodnotě 5490,89 bodů, což reprezentovalo pokles přes 35 % proti maximu z 10. března téhož roku.
Příštího dne, 15. září 2000, došlo k nepříjemné, avšak již delší dobu očekávané události – k prvnímu krachu na "Novém trhu". I když byla společnost Gigabel favoritem
všech německých "listin smrti", přesto každý investor doufal, že k
nejhoršímu nakonec nedojde. Za insolvencí této společnosti stála
jednoznačně neschopnost jejího vedení. Ovšem již při burzovní premiéře
(11. srpna 1999) nebyly hvězdy tomuto podniku příliš nakloněny a během
prvního obchodního dne poklesly jeho akcie z 38 na 33 Euro. Přesto však
získala společnost, založená populárním zpěvákem Danielem Davidem, při
svém vstupu na burzu asi 43 miliónů Euro. Sérií propagačních vystoupení
a velkolepých show se David pokoušel nalákat další investory. Předmětem
činnosti Gigabelu byl servis v oblasti telekomunikačních služeb,
internetu a obchod s telekomunikačním hardwarem a softwarem. Již po
třech měsících od vstupu na kapitálový trh musela společnost korigovat
svůj výhled hospodaření. Místo původně předpokládané roční ztráty 6,7
miliónů marek, byla nyní očekávána ztráta 18 miliónů DM a dosavadní
tržby se blížily nule. Všeobecná technologická euforie přesto vyhnala
kurz jejích akcií vysoko nad 100 Euro a tržní kapitalizace firmy
vzrostla až na 600 miliónů Euro. Pak se však společnost Gigabel stala
"vítězem" většiny "listin smrti", kurz jejích akcií zkolaboval na 3
Euro a zanedlouho, 11. listopadu 2000, skončila v platební neschopnosti.
Pád prvního podniku z "Nového trhu" stlačil index "Nemax All Shares" v polovině října ke 4000 bodů.
Index se tak proti svému březnovému maximu propadl o více než 50 %.
Klasický DAX byl zatím odolnější, přesto ztrácel v té době již téměř 20
% proti svému absolutnímu rekordu. Velké ztráty přivedly mnoho
expertů k názoru, že je pokles již u konce a tak investoři v toužebné
naději očekávali návrat růstového trendu. Již v půli června
komentoval jistý renomovaný analytik investiční společnosti "WestLB"
zveřejňované "listiny smrti" takto: "Je již dlouho známo, že některé
firmy mají velké problémy. Ale všechny ty negativní zprávy již současná
cenová hladina zohledňuje a brzy nás čeká opět cesta vzhůru."
Jenže trendy mívají většinou velkou setrvačnost a špatným zprávám také
zdaleka neodzvonilo. K obavám z dalších internetových krachů se
připojily nesčetné články, poukazující na stále silně nadhodnocené
akcie a varující před blížící se recesí v USA. Když 3. listopadu 2000
postihla platební neschopnost druhý podnik z "Nového trhu", akciový
sešup do údolí pokračoval.
Vývoj indexu Nemax-All-Shares od 1. 1. 2000 - 20. 12. 2002 |
|
Krátce předtím šokovaly burzu jiné zprávy. "Obří burzovní
podvod!", hlásaly novinové titulky ze dne 31. října 2000. Prokuratura
nařídila prohledat kanceláře burzovního experta Bernda Förtsche.
Förtsch, uctívaný to burzovní guru, vydával časopis "Der Aktionär" a
byl poradcem několika akciových fondů. Policie zadržela zástupce
šéfredaktora tohoto investičního časopisu a jeho komplice. Oba muži
byli obviněni, že prováděli insider obchody (insider trading) a
manipulovali s akciovými kurzy. Vyšetřování brzy prokázalo jejich vinu
a oba se vzápětí přiznali. Vyšetřován byl i Bernd Förtsch, ale zde se
podezření nepotvrdilo. Oč tu vlastně šlo? Vše bylo založeno na věhlasu
Bernda Förtsche. Oba podvodníci si sehnali spřátelené investory, kterým
slíbili vysoké a jisté zisky. Jakmile tito investoři potichu nakoupili
akcie, které v médiích doporučoval burzovní guru Förtsch, spustili naši
kumpáni v tisku a v televizi barnumskou reklamu na tyto akcie a vyhnali
jejich kurzy vzhůru. Než pak jejich ceny opět spadly, tato investorská
skupina výhodně akcie prodala a polovinu dosaženého zisku předala oběma
manipulátorům. Tento skandální případ rozvířil dosud poklidnou burzovní
hladinu. Vzápětí se vyrojily další a další případy manipulací s akciovými kurzy,
do kterých byli zapleteni známí burzovní experti (např. Egbert Prior
nebo Kurt Ochner). Je ovšem pochopitelné, že tyto skandály ještě více
oslabovaly důvěru investorů a přispívaly k dalším akciovým propadům.
Cesta do údolí však stále nekončila. Další šok se dostavil počátkem prosince, když tehdejší vlajková loď "Nového trhu", společnost EM.TV, nepříjemně překvapila investory.
Očekávaný zisk před zdaněním a úroky (EBIT - Earnings Before Interes
and Taxes) za rok 2000, byl korigován z 525 miliónů DM na pouhých 50
miliónů DM. Ponurá nálada se usadila na trhu a po kolapsech "kandidátů
smrti" postihly výprodeje i bývalé technologické hvězdy jako např.
EM.TV, Mobilcom, Intershop, ComRoad, Met@box, Phenomedia nebo Prodacta.
Akciový index „Nemax All Shares“ podlehl řadě negativních zpráv a na konci roku uzavíral na 2743 bodech, což byl propad o 68 % pod březnový vrchol.
Naproti tomu standardní index DAX se držel daleko lépe a jeho 6433
bodů, na kterých se rozloučil s rokem 2000, bylo "jen" 20 % pod
rekordní úrovní ze 7. března 2000.
Na Silvestra se investoři loučili s hektickým rokem 2000,
který zpočátku potměšile sliboval modré z nebe, aby vzápětí oprášil
prastarou pravdu, že nikomu nerostou stromy až do nebe a přivedl po
letech na trůn opět Jeho královské Veličenstvo – Velkého medvěda.
Velice rádi se loučili investoři s proklatým rokem, na který chtěli
rychle zapomenout, a s důvěrou hleděli do roku dalšího. Na "Novém trhu"
hrozily sice další insolvence, přesto analytici i investoři skálopevně
věřili, že všechno to negativní, co by snad ještě proboha mohlo přijít,
již trh dávno započítal do pokleslých akciových kurzů. Akcioví mágové a
zasvěcenci, kteří ještě nedávno "neomylně" četli z knihy budoucnosti,
ztratili glanc a drželi se ve svých předpovědích raději zpátky. Přesto
však převládalo mínění, že to nejhorší již máme za sebou a zítřek bude opět radostný a světlý.
Pouze starosti o americkou konjunkturu a přetrvávající varování ohledně
firemních zisků, varovaly investory před velkými nadějemi. I když mnoho
kandidátů na IPO již raději na burzu nevstoupilo, zaznamenal "Nový trh"
v roce 2000 přírůstek dalších 133 společností. Při bližším pohledu se
nyní jednalo o podniky vyšší kvality, než byly ty, co přicházely v
euforickém roce 1999. Také šéf americké centrální banky Alan Greenspan
naznačil možnost snižování úrokových sazeb, což by mělo opět oživit
hospodářskou konjunkturu. Rovněž americký index Dow Jones a německý DAX 30 prokázaly v posledním čtvrtletí zlepšenou kondici.
A tak, když 2. ledna 2001 začal nový burzovní rok, byli téměř všichni
připraveni na zotavení akciových trhů a následný vzestup jejich
klíčových indexů. Nakonec však dopadlo všechno jinak.
První obchodní den roku 2001 oznámil Intershop, významná
softwarová společnost "Nového trhu", velký pokles očekávaných tržeb a
zisků za čtvrtý kvartál roku 2000. Jako důvod byl uváděn všeobecný
pokles investic v sektoru informačních technologií a zejména razantní
pokles prodejů v USA a Asii. Akciový trh rovněž zasáhla zpráva, že internetový obchodník LetsBuylt.com balancuje na hraně platební neschopnosti. Tyto
Jobovy zvěsti zasadily "Novému trhu" další těžkou ránu a index "Nemax
All Shares" se první obchodní den "nadějného" roku 2001 zřítil o 8,2 %.
Následující dva dny se ztráty ještě prohloubily, takže "Nemax All
Shares" přišel za první tři dny obchodování o dalších 20 %.
Trhy byly nadále velice volatilní a citlivé na jakékoliv
negativní zprávy, na které reagovaly dalšími hlubokými propady. Naděje
investorů na lepší rok 2001 vzaly rychle za své. Mnoho podniků nasadilo
bolestivou ozdravnou kůru a pokusilo se zachránit razantním snižováním
nákladů. Všeobecně padající kurzy na "Novém trhu" stahovaly do hlubin i
prosperující společnosti. Z trhu se vytrácela důvěra a naopak se
rozmáhalo spekulativní ovlivňování akciových kurzů. Zatímco mnoho
solidních podniků otevřeně zvažovalo, že "Nový trh" raději opustí,
hledala Deutsche Börse způsob jak omezit skandály a kurzové manipulace
na tomto tržním segmentu.
Krátce poté zasáhl Alan Greenspan a postaral
se o dlouho očekávané akciové oživení. Během několika dní snížila
americká centrální banka (FED) ve dvou krocích diskontní sazbu na 5,5
%. To byl signál na který trhy dlouho čekaly. Americký Nasdaq
a oba německé indexy vyrazily vzhůru. Plamínek naděje však pohasl dříve
než se pořádně rozhořel. Ještě koncem ledna přišla další varování z
podnikové sféry, opět převážil strach z oslabující ekonomiky a Jeho
medvědí Veličenstvo pevněji uchopilo žezlo. V následujících měsících se na trhu střídala apatie se záchvěvy optimismu.
V dubnu 2001 byla uveřejněna zpráva, že dříve uctívaný burzovní "guru",
manažer podílových fondů Kurt Ochner, musel opustit investiční
společnost Julius Bär. Oficiálním důvodem Ochnerova odchodu bylo
rozdílné strategické pojetí obchodní činnosti. Skutečnými důvody však
byly jeho "příliš intenzivní kontakty" se šéfy společností, které
tvořily portfolia Ochnerových fondů a jeho agresivní a značně ztrátové
investice na "Novém trhu".
V červenci 2001, poté co se opět zvýšil počet insolventních
podniků, představila Deutsche Börse svůj koncept k záchraně a ozdravení
"Nového trhu". Byly stanoveny podmínky, které musely splnit všechny
podniky kótované na "Novém trhu". Společnost se nesměla dostat do
konkurzního řízení, musela mít průměrný burzovní kurz minimálně jedno
Euro a tržní kapitalizaci aspoň 20 miliónů Euro. Pokud by tato kritéria
společnost po určitou dobu nesplňovala, mohla být z "Nového trhu"
vyřazena. Ačkoliv většina investorů nová nařízení přivítala, zvedla se
proti této jednostranné změně pravidel bouře protestů a žalob
postižených společností. Několik měsíců trvající právní spory nakonec
Deutsche Börse prohrála a nepodařilo se jí tak razantněji vyčistit
"Nový trh". Dál zůstávaly na burze podivné subjekty, dál zde docházelo
k různým skandálům a další podniky se řítily do platební neschopnosti.
Akcie opět klesaly a nikdo přesně nevěděl, kolik miliard z celkové
tržní kapitalizace v té době již Velký medvěd spolykal.
V létě se zcela vytratil jakýkoliv zájem o IPO na "Novém
trhu". 24. července vstoupila na tento segment poslední společnost. Jak
vidíme z následující tabulky, přivítal "Nový trh" za celý rok 2001
pouze 12 nováčků, zato jej však 25 emisí opustilo.
Statistika emisí na německém "Novém trhu"
Rok |
Vstup na trh |
Z toho IPO |
Odchod z trhu |
Celkem na trhu |
1997 |
17 |
13 |
0 |
17 |
1998 |
46 |
42 |
0 |
63 |
1999 |
140 |
134 |
2 |
201 |
2000 |
138 |
1347 |
1 |
338 |
2001 |
12 |
11 |
25 |
326 |
Během letní okurkové sezóny pokračovalo hledání viníků
nekonečných investičních hororů. Pozornost se soustředila na
profesionalitu a etické chování analytiků. Tisk se předbíhal v
uveřejňování článků jako: "Finanční profesionálové střílejí často
vedle", "Mizerné výsledky amerických analytiků" nebo "K čemu vlastně
jsou akcioví analytici?" Rýsovalo se stále zřetelněji, že v mnoha
případech vycházela doporučení analytiků spíše z přání jejich
zaměstnavatelů, než z objektivního hodnocení akciového trhu. A zájem
investičních společností byl jasný – za každou cenu získat zákazníka a
za žádnou cenu jej neztratit. Bylo tedy zapotřebí stále hlásat
neutuchající optimizmus. Kolik jenom bývalo v době euforie doporučení k
nákupu akcií a jak zřídka jsme vídali doporučení k jejich prodeji.
Ještě v říjnu 2000 byly dvě třetiny akciových emisí z "Nového trhu" na
"rozhodný nákup", zatímco na pouhých šest procent akcií shlíželi
analytici nemilostivě. Dokonce ještě v létě roku 2001 nám
analytici vnucovali přes 54 % všech růstových akcií. A dnes, když si
již většina expertů myslí, že už hůře být nemůže, je nám většina akcií
opět doporučována k nákupu. Ať už však bude další vývoj jakýkoliv,
jisté zůstává, že když už taková akciová bublina jednou praskne, ztratí
experti vždy značnou část svého renomé, což se stalo i nyní.
Nastupující recese, skandály v podnikové sféře, investiční
vystřízlivění s následnou kocovinou, to vše tížilo světové burzy. Nikdo
však tehdy netušil, že to všechno ještě ani zdaleka nekončí. Blížilo se totiž 11. září roku 2001, datum zdánlivě všední a nezajímavé, přesto však datum, které mělo zásadně změnit svět.
Sdílejte článek, než ho smažem