Daňová úskalí modelu převodních cen založeného na kompenzačních platbách

V tomto článku bychom rádi upozornili na daňová úskalí stále častějšího modelu převodních cen založeného na kompenzačních platbách označovaného obvykle jako variabilní licenční či servisní poplatek. Tento model se typicky objevuje v automobilovém průmyslu, jeho aplikace se ale rozšiřuje i do dalších oblastí.

Uvedeme vzorový příklad: Zahraniční „matka“ (nesoucí všechna nebo většinu podnikatelských rizik) domlouvá nákupy materiálu a prodeje hotových výrobků své české „dceři“, která tyto výrobky vyrábí (česká „dcera“ vystupuje v roli výrobce s omezenými riziky). Zahraniční „matka“ se sama dodavatelského řetězce neúčastní (tj. česká „dcera“ nakupuje materiály přímo od výrobců a dodává své výrobky přímo zákazníkům, přičemž tyto protistrany nejsou spřízněny s českou „dcerou“ ani zahraniční „matkou“). Z pohledu převodních cen skupina zvažuje implementaci modelu založeného na variabilních kompenzačních platbách. To zjednodušeně znamená, že v případě nadměrné ziskovosti české „dcery“ tato hradí „matce“ platbu ve formě např. licenčního poplatku, naopak v případě nedostatečné ziskovosti ji „matka“ platí např. za marketingovou / tržní podporu.

Toto na první pohled funkční řešení z pohledu převodních cen však s sebou může nést rizika jak v oblasti daně z příjmů právnických osob, tak v oblasti DPH. Rizika vyplývající z popsaného modelu budou do velké míry záviset na opodstatněnosti fakturace licenčních poplatků nebo marketingové služby (byly skutečně licence nebo marketingové služby poskytnuty?) a kvalitě podpůrné dokumentace.

Z pohledu daně z příjmu bude stěžejní otázkou daňová uznatelnost platby. Pokud by se svou podstatou jednalo jen o dorovnání ziskovosti, a tudíž efektivně výplatu zisku, mohla by být platba daňově neuznatelná. Z pohledu DPH bude nutné kromě smluvního a faktického nastavení licenčních poplatků zkoumat, zda a komu je marketingová služba skutečně poskytnuta. Pokud by se spíše jednalo o úhradu třetí strany za dodané zboží zákazníkovi, mohla by úhrada podléhat české DPH.

Při nastavení nového či změně stávajícího modelu převodních cen proto důrazně doporučujeme komplexně zvážit všechna daňová rizika daného modelu. Potenciální doměrky mohou být významné.

V případě dotazů se obraťte na autory článku nebo na váš EY klientský tým, se kterým spolupracujete.

Autoři:

Libor Frýzek

Michal Kašpar

Jakub Kašuba

 


Zdroj:    EY
Partners Financial Services