Můžeme už v ekonomických dopadech koronakrize vidět světlo na konci tunelu, nebo stále nevíme, co nás ještě čeká? A nepanuje dnes až příliš optimistická nálada?
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Hospodářská situace, která nastává, je unikátní a těžko srovnatelná s čímkoli, co se odehrálo v minulosti. Dochází k dramatickým změnám, navíc ne v jedné oblasti, ale globálně. Musíme si ale uvědomit, že když se v ekonomice něco bortí, tak to znamená dvě věci: objevují se typické příznaky krizí, ať už jde o pokles HDP, růst nezaměstnanosti nebo ochromení mechanismů, které tu roky fungovaly, ale také začíná vyrůstat něco nového, což je obrovská příležitost chopit se šance a být ve správný čas na správném místě. Nesmíme podléhat špatné náladě a negativním zprávám. Pokud chceme nastartovat českou ekonomiku, je potřeba myslet pozitivně.
Jak velkou ránu přinesly poslední měsíce českému exportu?
Ze statistik je už teď patrný propad, ale až druhé pololetí zřejmě ukáže, jestli jde o krátkodobý pokles, nebo čelíme dlouhodobým výpadkům. Za duben je to pokles zhruba o čtyřicet procent. Klíčové bude, jak zafungují záchranné balíčky a jak rychle se podaří nastartovat jednotlivé ekonomiky. Zároveň se nám dohromady míchá příliš mnoho faktorů, takže není jednoduché se v dopadech koronaviru na konkrétní oblasti zorientovat a některá čísla vypadají strašidelně. Například prodej automobilů v Itálii a ve Španělsku klesl v dubnu o devadesát sedm procent.
Které další oblasti českého exportu, kromě zmíněného automobilového průmyslu, jsou nejvíc zasažené?
Zasažené jsou všechny, ale když se podíváme na velké produktové skupiny, které český export má, tak se největší pokles týká strojů a dopravních prostředků.
A které oblasti exportu přečkaly poslední měsíce nejlíp?
Všechny, co souvisí s produkty, které byly v době krize nejvíc potřeba. Takže zejména oblast komunikace, digitální technologie a IT. Dařilo se i výrobcům, kteří se podílejí na zdravotnické nápravě – ať už bezprostředně během koronakrize, nebo při hledání dalších cest, jak čelit následným problémům spojeným s pandemií.
Jak konkrétně jste na ekonomickou paralýzu reagovali v CzechTrade?
CzechTrade měl vždycky poměrně silnou IT podporu. Spravujeme významné databáze, které využívají nejen exportéři, ale třeba i Ministerstvo zahraničních věcí. To nám umožnilo překlopit všechny služby CzechTrade do online prostředí. Základní konzultační služby, kontakty s kancelářemi po celém světě i veškeré teritoriální semináře tak mohly pokračovat online.
Můžeme také sledovat, jak se mění poptávka po jednotlivých zemích. Vidíme silný akcent návratu k Evropské unii. Společný evropský trh je sice obvyklá kotva exportu, ale teď je patrné, že firmy chtějí řešit výpadky v této dobře uchopitelné oblasti, ve které se postupně začíná obnovovat běžný komerční styk. Ale Evropou to nekončí. Teď v létě například vstoupí v platnost dohoda Evropské unie s Vietnamem o volném obchodu, která likviduje celou řadu bariér, zejména celních. Vietnam je mimochodem země, která zvládla na všech frontách velmi dobře ukočírovat koronakrizi.
Je aktuální narušení globálních dodavatelských řetězců momentem prozření, který bude znamenat nové pořádky a nová řešení, nebo se všechno postupně vrátí do vyjetých kolejí?
Myslím, že dojde k významnému rozhodování mezi efektivností a odolností. U dodavatelských řetězců obecně platí, že čím jsou efektivnější, tím jsou delší, hůř kontrolovatelné a při globálních problémech i zranitelnější. Myslím, že trendem nejbližší doby bude hledání kratších cest, byť budou dražší.
Takže šance pro české firmy, jak získat na určitých trzích lepší pozici?
Ano, tak to vidím, protože české firmy jsou silné právě v kratších relacích. Teď půjde o to získat významnější postavení ve struktuře dodavatelského řetězce. Do značné míry bude záležet na inovativních procesech a technologické vyspělosti. Je opravdu velmi důležité zaujmout správné místo v nově se formujících řetězcích.
Vyhraje ten nejrychlejší, nebo ten s nejvýhodnější nabídkou?
Musíme pracovat na tom, co se nám dlouhodobě osvědčilo. Do České republiky se snažíme zvát strategické nákupčí, především ze společného evropského trhu, aby si tady vybírali z portfolia možných dodavatelů. Tím se ušetří v procesu byznysového namlouvání hned několik kroků mezi odběratelem a dodavatelem. Když hledáte strategického partnera, hodně záleží na osobních kontaktech a důvěře.
Nebude ale stát i ve vašem rozpočtu utahovat kohoutky?
Mojí snahou v CzechTrade vždycky bylo efektivně vynakládat prostředky. Šetření je správná věc, ale dobře investovat také. Stát může hledat úspory v různých duplicitách, kdy dva subjekty dělají podobné věci. Musí se hledat synergie. Možnost, jak ušetřit peníze, najdete vždycky, ale neměli byste šetřit na investicích, které jsou produktivní.
V souvislosti s exportem se v posledních letech – ať už kvůli brexitu, nebo napjaté politické situaci – hodně píše o Velké Británii a Číně, což přitom nejsou pro naše firmy klíčové oblasti. Která ze zemí je podle vás v tomto ohledu naopak nejvíc podceňovaná a zasloužila by si víc pozornosti?
Myslím, že cílové trhy, které by mohly výrazně překvapit nebo zásadně změnit možnosti pro české firmy, už neexistují. Je ale určitě dobře, že se posiluje ekonomická diplomacie ve vzdálenějších regionech. Je totiž vidět, že to funguje a že to přispívá k elánu tuzemských firem jít do těchto teritorií. Ať už jde například o Kolumbii, Peru, Kanadu nebo teď o Vietnam.
Foto Daniel Hamerník
Pro českou ekonomiku – a nejen z hlediska exportu – je zcela zásadní napojení na sousední Německo. Zároveň se ale často setkáváme s nálepkou „levné montovny“. Jak to vidíte vy?
Kam se investuje v této zemi, ovlivňuje širší investiční politika, do které CzechTrade nespadá. Na druhou stranu každá společnost, která u nás vyrábí své produkty, vytváří pracovní příležitosti a přispívá české ekonomice, je pro nás atraktivní. My se naopak snažíme, aby tuzemské firmy objemem i profilem výrobků v zahraničí uspěly a dosáhly na co nejlepší cenu, a tím pádem zvýšily svou přidanou hodnotu pro celou ekonomiku.
Můžete být konkrétnější?
Například automobilka Tesla staví u Berlína velkou továrnu, která bude vyrábět technologicky náročné produkty. Zrovna elektromobilita je ukázková oblast, kde můžou naši dodavatelé uspět. Ostatně i Škodovka, která je významnou kotvou českého průmyslu, bude stále víc potřebovat komponenty, které patří do elektrovozů, takže to pro dodavatele může být velmi dobrá příležitost.
Evropa je pro naše firmy opravdu velmi zajímavá, musíme jen aktivně hledat příležitosti, abychom nedodávali jen jednoduché díly, ale i sofistikovaná řešení.
Jak jinak ještě chcete pomáhat českým exportérům?
Zahraniční kanceláře jsou nejdůležitějším aktivem agentury CzechTrade, proto budeme věnovat maximální pozornost umístění kanceláří v post-covidovém období s ohledem na možné změny ve struktuře globálního trhu. Stejně tak se zaměříme na to, aby počet kanceláří odpovídal potřebám rychlého restartu českého exportu na úroveň před vypuknutím pandemie.
Rádi bychom v některých teritoriích také vytvořili síť inkubátorů, aby se naše firmy mohly na složitějších a komplikovanějších trzích rychle zorientovat a navázat kontakty. Osvědčilo se nám to například v Indii.
Určitě stojí za úvahu i podpora exportních klastrů, kde firmy propojí své nabídky individuálních výrobků pro světové trhy do ucelenějších kategorií, které pak mohou lépe uspokojit poptávku po kompletních řešeních.
Ondřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem