Zdroj: Shutterstock
Češi si pořizují nový mobil každého tři až tři a půl roku, denně se u nás prodá na osm a půl tisíce telefonů. Mobilní zařízení tvoří asi desetinu z 15,7 kilogramů elektroodpadu vytvořených na obyvatele. Dopady na životní prostředí se dají zmírnit tím, že se vysloužilé přístroje recyklují. Obsahují řadu materiálů, které se dají znovu využít – zejména měď, hliník, mangan a další kovy.
I když přístroje k recyklaci odebírají jak telefonní operátoři, tak prodejci elektroniky, Češi tuto službu téměř nevyužívají. Operátorům se k recyklaci vrací mizivé procento prodaných telefonů. Češi pro vyhazování elektroodpadu častěji využívají červené kontejnery k tomu určené. V Evropě patří Češi se 73 procenty obyvatel, kteří obecně odpady třídí, ke špičce.
V roce 2021 se celosvětově prodalo přes 1,43 miliardy chytrých telefonů. S příchodem covidu se sice prodeje propadly o 12 procent, útlum ale trval jen rok a už vloni se počty prodaných zařízení začaly přibližovat předpandemickému stavu.
Vývoj v Česku jde ale jinudy. „V covidových letech jsme zaznamenali nárůst v počtu prodaných kusů o 15 procent. V loňském roce se nám podařilo tento trend udržet. V současné době je kategorie IT a mobilních telefonů jednou z nejvíce rostoucích kategorií v našem sortimentu, a to i přes jejich rostoucí cenu,“ vysvětluje Tomáš Račák ze společnosti Datart.
Největším světovým hráčem, co se počtu prodaných smartphonů týká, je korejský Samsung, který jen v prvním čtvrtletí loňského roku prodal přes 73,6 milionů chytrých telefonů. Světovou dvojkou je podle dostupných údajů ze serveru Statista.com americký Apple, jehož dodávky se v prvním čtvrtletí roku 2022 zastavily na 56,5 milionech zařízení.
V Česku je poměr mezi nejprodávanějšími značkami podle serveru GoMobil.cz mnohem vyrovnanější. Zatímco Samsung se na trhu podílel z 24,2 procenta, Applu připadl o desetinu procentního bodu menší podíl. Průměrná cena jednoho prodaného kusu činí 8800 korun.
„Podle údajů ČSÚ má vlastní mobilní telefon 98,8 procenta Čechů z každé věkové kategorie starší 16 let, přičemž nejmenší podíl, necelých 93 procent, připadá Čechům, kteří dosáhli 75 let,“ říká Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Recyklovat se dá až 90 % materiálu z mobilních telefonů. Nejdřív se z telefonu demontuje baterie, zachrání se použitelné náhradní díly, zbytek putuje do hutě. Získaný plast (přibližně 58 %) se využije energeticky v procesu tavení jako náhrada uhlí. Kovy, kterých je v mobilu zhruba 30 procent, se recyklují. Mezi nejčastěji zastoupené složky patří měď a hliník, z mobilu se běžně získá i téměř procento lithia, niklu a stopové množství zlata a stříbra. Zbytek materiálu končí ve strusce, která se dá využít jako stavební materiál.
Vysloužilá zařízení si většina Čechů nechává ve svých šuplících „pro strýčka Příhodu“. Podle průzkumu projektu ReMobil se Čechům práší na 12 milionů nepoužívaných mobilů. Češi tím ale nevybočují ze světového průměru, podle dat operátora T-Mobile, působícího v 36 zemích, je hromadění nevyužitých zařízení běžná praxe.
Nejlepším a nejudržitelnějším řešením je recyklace, kterou ale velká část společnosti nevyužívá. „Informovanost o problematice elektroodpadu, recyklaci, ekologické stopě výroby elektrozařízení i o tom, kde všude je možné vysloužilé zařízení odevzdat, je velmi nízká. Přes prodejny se nám k recyklaci vrací méně než procento prodaných mobilů,“ vysvětluje Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti v T-Mobile.
Za jediný rok Česko vyprodukuje 11 kilotun elektronického odpadu jen z telefonů a malých IT zařízení, mezi které patří i navigace, kalkulačky, routery či tiskárny.
„Mobilní telefony jsou jednou ze základních složek elektronického odpadu, jehož celosvětový objem vychází podle dat z roku 2019 na 53,6 milionů tun materiálu, který by se dal recyklovat a znovu využít. Ve skutečnosti si ale tímto procesem projde pouze 17 procent vyhozené elektroniky,“ doplňuje Orgoník. Aby situaci pomohl zlepšit, rozjel tento operátor osvětovou kampaň s názvem Zrecyklujtel.
Redukci množství elektronického odpadu řeší i Evropská unie, která od roku 2024 zavede povinnost prodeje nových zařízení s jednotnými nabíjecími konektory.
Právě vyhozené či nepoužité nabíječky znamenají až 11 tisíc tun elektronického odpadu vytvořeného v Unii. Jednotné nabíječky zároveň ušetří i peníze Evropanů, kteří za různé nabíjecí kabely ročně utratí na 250 milionů eur.
Jak vyplývá z infografiky, kterou prezentovala Evropa v datech, Česko je s 15,7 kg elektroodpadu na hlavu za rok zhruba na evropském průměru. Víc odpadu obecně vytvářejí lidé v západních zemích, obyvatelé střední a východní Evropy jsou na tom dnes ale už podobně.
Světovými šampiony jsou v tomto ohledu Norové – ti vytvoří 26 kilo elektroodpadu na hlavu ročně, následuje Velká Británie (23,9 kg) nebo třeba Švýcarsko (23,4 kg). Příkladněji než Češi se naopak chovají třeba Poláci (11,7 kg), Slováci (12,8 kg) nebo Rumuni (11,4 kg)
redakce Peníze.CZ
Sdílejte článek, než ho smažem
