Fintech je relativně mladý obor. Jak byste tu zhruba desetiletou českou fintechovou scénu zhodnotil?
Česká republika disponuje robustní základnou finančních profesionálů, což je patrné z vysoké stability, kvality poskytovaných služeb a ziskovosti. Tento úspěch je částečně připisován dynamickému rozvoji místních startupů. Příkladem je společnost Home Credit, která vznikla prakticky z ničeho – a dnes se řadí mezi světovou špičku v oblasti spotřebitelského financování. Ta vychovala celou generaci českých manažerů, kteří si udržují vedoucí pozice ve svém oboru.
Je něco, v čem opravdu vynikáme?
Rozhodně je to úroveň digitálního bankovnictví a to, jak Češi vzali za své elektronické platby. V oblasti mobilního a bezkontaktního placení patříme mezi světové lídry.
Jakou roli v tom hrají tradiční banky? Spolupracují s fintechovými společnostmi, nebo jsou to spíš konkurenti?
Banky a fintechové společnosti se navzájem doplňují. Jejich spolupráce je často založena na kombinaci síly tradičních bankovních institucí a inovativních technologií fintechů. Příkladem je třeba spolupráce mezi Komerční bankou a Platební institucí Roger nebo fintechem Upvest. Fintechy pomáhají bance tam, kde klienty sama neuměla obsloužit, a naopak fintechy díky bance rostou rychleji a mají přístup k velkému množství klientů.
Vždycky to tak ale nebylo…
Ne, dřív byly banky vůči fintech společnostem spíš skeptické. Trend se obrátil až v posledních letech. Banky si totiž v průběhu času uvědomily, že taková partnerství mají své výhody. Zjistily, že spolupráce s fintechy může přinést inovace a zlepšení jejich nabídky a služeb. To je třeba případ Air Bank, která integruje fintech investice od Portu do své aplikace, a dřív už spolupracovala s interním fintechem Zonky. Tímto způsobem může Air Bank nabízet svým klientům širokou škálu investičních možností bez nutnosti vyvíjet vlastní investiční produkty.
Jakými způsoby probíhá spolupráce fintechů a bank nejčastěji?
Často jde o formu, kdy banky můžou navázat partnerství s fintech společnostmi prostřednictvím smluvních dohod a podílet se na určitých projektech nebo službách. Například banka může spolupracovat s fintechem na vývoji a provozování mobilních platebních aplikací nebo na zlepšení uživatelského rozhraní a digitálních služeb.
Dalším způsobem jsou akvizice a investice, kdy banky do fintechových společností přímo investují. Tak banky získávají přístup k technologiím, know-how a inovativním řešením, která fintechy nabízejí.
V některých případech banky spolupracují s fintechy prostřednictvím otevřeného bankovnictví. To umožňuje fintechům přístup ke klientovým bankovním údajům prostřednictvím bankovních rozhraní (API). Díky tomu mohou fintechy poskytovat nové a inovativní finanční služby, které jsou integrovány s bankovními účty a transakcemi.
Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?
Jedním z nejúspěšnějších fintechů, který má založený business na spolupráci s bankami, je fintech Dateio a jeho výkonný card-linked marketingový nástroj. Fintech spolupracuje s bankami ze skupiny Erste, UniCredit Bank, Raiffeisenbank, Air Bank, ale i s neobankami, jako je Revolut nebo Bunq. Další na ráně je fintech Wultra, který vyvíjí bezpečnostní řešení pro internetové a mobilní bankovnictví třeba pro Raiffeisenbank nebo Vista bank.
Které banky jsou v Česku k takové spolupráci nejvíc nakloněny?
Mezi progresivní banky se v našem odvětví řadí Česká spořitelna, Komerční banka a Raiffeisen, které patří i mezi členy naší asociace. Dál bych zmínil Air Bank, J&T Bank nebo ČSOB. Spolupráce není ovšem jen na bankovním poli, rád se dívám také na e-commerce, která je v Česku svou úrovni silným partnerem fintechu. Zde se ukazují vynikající white-label řešení jako Alza Invoice Financing od Platební instituce Roger, chytré financování e-shopů od Flowpay nebo přijímání kryptotransakcí za zboží od Co0889,nfirma.
V Česku máme přes 130 fintechů, který z nich je nejúspěšnější a co se vlastně počítá za úspěch?
Mezi úspěšné fintechy bych zařadil například brněnský Tatum, který loni udělal další krok k zisku nálepky jednorožce, tedy firmy s hodnotou přes jednu miliardu dolarů. Startup, který firmám i jednotlivcům po celém světě umožňuje rychlou a snadnou tvorbu blockchainových aplikací, si v dalším investičním kole došel pro rekordních 41,5 milionu dolarů, v přepočtu víc než miliardu korun.
Co se týče úspěšnosti fintechů, je důležité si uvědomit, že tento sektor je obecně známý svou rychlou a dynamickou povahou. To znamená, že úspěch společnosti může být měřen různými faktory. Klasickými ukazateli úspěchu jsou například růst uživatelské základny, objem transakcí, získání investic od renomovaných investorů, získání ocenění v odvětví nebo pozitivní návratnost investice.
V jakých oblastech nejčastěji půosbí české fintechy?
Tady bych určitě doporučil fintechovou mapu, kterou tvoříme s kolegy z FinTech Cowboys, Fintree a ministerstva financí a která rozděluje jednotlivé společnosti podle oblastí, v nichž působí.
Zdroj: Česká fintechová asociace
Jak velký význam mají tyto společnosti pro českou ekonomiku?
Fintech hraje klíčovou roli v budoucím rozvoji české ekonomiky a využívá naše talentované finanční profesionály a stabilní finanční základy. Prokazujeme vysokou stabilitu, kvalitu služeb a ziskovost finančních služeb, které předčí výsledky našich sousedů. Je ale důležité, aby Česko nebylo jen místem pro zřízení pobočky zahraničních společností, ale aby nám tu vznikaly místní firmy s cílem expandovat, které budou těžit z předností silného finančního sektoru.
A daří se nám expandovat?
Ano, ale ne všechny fintechy se o to snaží. Některé chtějí zůstat pouze lokální. To je ale velká škoda, protože mají obrovský potenciál překonat hranice našeho domácího trhu. Proto se to i v rámci asociace našim fintechům snažíme ulehčit a pomáháme jim hledat partnery pro expanzi. Například v letošním roce jsme pořádali Česko-irské fintech fórum nebo budeme mít stánky na Money20/20 v Amsterdamu. Věřím, že tento mindset změníme.
Je ještě něco dalšího, v čem máme rezervy?
Jednou z oblastí, kde nám ujíždí vlak a která je v globálním fintechovém prostředí populární, je nabídka akcií zaměstnancům, známá také jako ESOP (Employee Stock Option Plan). V Česku neexistuje žádná speciální zákonná úprava pro zaměstnanecké akcie, a proto se dá říci, že z hlediska oficiální podpory je situace nijaká. České firmy často musí řešit zaměstnanecké akcie pokoutně a individuálně. Většina vyspělých zemí, jako je Francie, Velká Británie a Spojené státy americké, naopak aktivně podporuje a reguluje zaměstnanecké akcie prostřednictvím specifických právních předpisů a daňových výhod. U nás namísto podpory a stimulace podnikání často dochází k situaci, kdy se firmy „motivují” k domicilaci v zahraničí, což není žádoucí trend.
Proč jsou ESOP tak důležité?
Zaměstnanecké akcie poskytují několik výhod jak pro zaměstnance, tak pro firmy. Přidělení akcií zaměstnancům je silným motivátorem, zvyšuje jejich zapojení a zájem na úspěchu firmy. Tím vytváří větší loajalitu, liéd se víc se identifikují se společností, pro kterou pracují, a zůstávají v dlouhodobém zaměstnání. Zaměstnanecké akcie podporují společný cíl mezi zaměstnanci a firmou, což vede ke spolupráci, sdílení nápadů a inovacím. Navíc, v některých jurisdikcích mohou být zaměstnanecké akcie zdaňovány výhodněji než jiné formy odměny. Nabídka zaměstnaneckých akcií také přitahuje a udržuje talenty, které jsou motivovány dlouhodobým růstem a úspěchem společnosti. Čeští podnikatele tak zbytečně přicházejí o kvalitní zaměstnance.
Jana Divinová
Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem