Nová čísla, jak Česko dohání Západ. Tak dobře na tom ještě nebylo

Výkon tuzemské ekonomiky – měřený hrubým domácím produktem na obyvatele (HDP) – stoupl loni na 90 procent průměru Evropské unie. Tak blízko mu Česká republika ještě nikdy nebyla. Ukazuje to porovnání, které zveřejnil Eurostat.

Česko je v tomhle ukazateli nejlepším ze států bývalého socialistického bloku, za ním následuje Slovinsko (87 procent průměru EU) a s odstupem pak Estonsko s Litvou (81 %). Slovenský HDP na obyvatele dosahuje jenom 78 % průměru EU, polský 71 %. Ekonomicky nejslabším členským státem je Bulharsko s přesně polovinou unijního průměru.

Výkon české ekonomiky výrazně překonává i dva z patnácti starších členských států EU. Portugalský HDP na osobu loni dosáhl 76 procent unijního průměru, řecký dokonce jenom 68 procent. Na Španělsko, ekonomicky třetí nejslabší z původní patnáctky států EU, ztrácí Česko už jediný procentní bod.

Celkově je český HDP na hlavu patnáctý nejvyšší mezi současnými 28 členskými státy – před ním je totiž kromě třinácti z původních členů ještě Malta (95 %), která do EU vstoupila současně s námi v roce 2004.

Eurostat při porovnání používá umělou jednotku PPS – standard kupní síly. Ten se snaží zohlednit cenové rozdíly mezi státy. Zjednodušeně řečeno: za jeden PPS by si spotřebitel mohl ve všech zemích koupit stejné množství zboží či služeb. Průměr Evropské unie má hodnotu 100 PPS.

Do tabulek jsme pro představu přidali i některé evropské státy, které nejsou členy EU, a také USA a Japonsko. Eurostat je spočítal podle stejné metodiky.

„Nejbohatší“ členskou zemí zůstává s velkým náskokem Lucembursko. Jeho HDP na osobu dosahuje 254 procent unie. Na první pohled to vypadá neuvěřitelně: Opravdu se má průměrný obyvatel Lucemburska dvakrát líp než Němec nebo Rakušan?

Číslo za Lucembursko zkresluje statistika víc než obvykle. V malém státě totiž pracuje mnoho lidí ze sousedních zemí. Ti sice přispívají k výkonu lucemburské ekonomiky (tedy HDP jako hodnotě vytvořeného zboží či služeb), která se pak ale při rozpočítání na osobu dělí jenom mezi tamní občany – tedy menší počet osob, než ho vytváří. Podobně je na tom druhé Irsko, protože v něm díky daňovým výhodám sídlí řada nadnárodních společností.

Anketa

Doháníme Západ, tedy aspoň ekonomicky?

Ano, to zlepšení musí vidět každý.Ano, ale hlavně díky problémům Západu.Běžíme, jenže Západ taky.Nevšiml(a) jsem si.

Nevidíte to tak růžově?

Tak to byl ten optimističtější pohled. Na čísla o našem „dohánění Západu“ se můžeme dívat o hodně střízlivěji. Třeba: Ani vysoký růst ekonomiky v posledních letech nestačil na to, aby se Česko vyrovnalo aspoň Španělsku nebo Itálii. Před Řecko oslabené ekonomickou krizí jsme se dostali už v roce 2011, před Portugalskem se držíme dokonce hned od vstupu do EU.

V roce 1995 dosahoval český HDP na osobu 76 procent unijního průměru (zpětně jsou do něj dopočítány i státy, které do EU vstoupily později). Před deseti lety – v roce 2008 – se Česko dostalo na 84 %, loni si oproti roku 2017 polepšilo o jeden procentní bod.

Když naši ekonomiku porovnáme jenom s průměrem původních patnácti členských států EU, dostala se na 84 procent – i to je zatím nejvyšší hodnota. V roce 1995 dosahovala 65 procent.

Ale podívejme se teď na porovnání, které podle samotného Eurostatu líp ukazuje „materiální blahobyt“ domácností. Ukazatel AIC (skutečné individuální spotřeby) se snaží zahrnout zboží a služby, které lidé skutečně „zkonzumovali“ – bez ohledu na to, jestli si je zaplatili přímo oni sami, nebo jim je zajistila vláda či neziskové organizace. AIC tak přihlíží třeba k odlišné organizaci zdravotnictví nebo školství v různých zemích a snaží se tyhle rozdíly ve statistice vyrovnat.

V žebříčku podle AIC dosahuje Česko jenom 83 procent průměru Evropské unie, nicméně i tato hodnota v posledních letech roste. Před nás se mimo jiné dostala Litva, hůř je na tom naopak Malta.

Ukazatel AIC (skutečná individuální spotřeba) v roce 2018.

Jenže životní úroveň nezávisí jenom na ekonomice. Dokonce ani na kupní síle, na kterou se podíváme v dalším ze srpnových článků. Porovnat kvalitu života v jednotlivých zemích se proto snaží jiné, alternativní ukazatele k HDP, víc zohledňující třeba dostupnost zdravotní péče, míru kriminality nebo kvalitu dopravy, školství či životního prostředí. I o nich si podrobněji řekneme příště.

Praha jako Bavorsko

Velké rozdíly v ekonomické výkonnosti jsou i v rámci jednotlivých států. Eurostat proto každoročně počítá i HDP na jednoho obyvatele podle územních jednotek zvaných NUTS2. Těch je v Evropské unii celkem 281 a jejich porovnání je mimo jiné klíčové pro rozdělování unijních dotací.

Zatím poslední regionální data mají statistici za rok 2017. Podle nich je Praha sedmým nejbohatším regionem Evropské unie – měřeno právě hrubým domácím produktem na obyvatele. Zatímco Praha se může ve výkonu ekonomiky porovnávat s Bavorskem a v roce 2017 ho dokonce překonala, další regiony České republiky skončily pod průměrem EU. Nejlépe mezi nimi dopadly Střední Čechy (84 %) a Jihovýchod tvořený Jihomoravským krajem s Vysočinou (81 %). Nejhůře se umístil region Severozápad tvořený Ústeckým a Karlovarským krajem (63 %).

Jednoznačně nejlíp vyšel opět Londýn s neuvěřitelnými 626 % unijního průměru. Následují Lucemburk (253 %), jižní Irsko, Hamburk a Brusel. Hodnotu Londýna či Bruselu zvyšuje fakt, že v nich sídlí centrály řady firem, pro něž pracuje mnoho lidí, kteří v daném místě nebydlí. Přispívají k tvorbě tamního HDP, který se pak ale při rozpočítání na osobu dělí jen mezi obyvatele – tedy menší počet osob, než jej vytváří. Tedy stejně, jako jsme si už vysvětlili o pár řádek výš u Lucemburska a Irska.

Naopak nejchudším regionem EU bylo v roce 2017 Severozápadní Bulharsko s 31 % průměru EU. Mezi nejslabšími jsou i další čtyři bulharské regiony, pod Francii spadající ostrov Mayotte v Indickém oceánu a severovýchodní Rumunsko.

HDP na obyvatele podle územních jednotek NUTS-2 v roce 2017.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Jana Králová

 Další články autora.

Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem