Průmysl 4.0 už není prázdný pojem. Alespoň podle technologických lídrů, kteří vybízejí podniky, aby digitalizovaly výrobu. Továrnám stejně nezbývá nic jiného, pokud chtějí udržet krok a splnit narůstající nároky svých zákazníků vyrábět levněji a lépe.
Integrovaný průmysl a vytváření hodnot. To je leitmotiv letošního Hannover Messe, na který se chystají přední technologické firmy z celého světa. Až se v dubnu otevře brána k expozicím, bude to kolem stánků šumět vzrušením. Všichni vědí, že technologie a pokrok ztrácejí význam, pokud nepřinášejí zisk a hodnoty. Proměnit továrnu v místo plné digitálních technologií bez užitku, jenom proto, že to doba žádá, není smysluplné. „Pokud má digitalizace výroby postupovat plošně, musí průmysl argumentovat její prospěšností. Průmyslové a energetické podniky musí rozpoznat bezprostřední a dlouhodobé výhody digitalizace. Hodnoty nevznikají pouze u výrobního zařízení. Motorem úspěchu jsou i nové obchodní modely a přínos digitalizace pro jednotlivé pracovníky,“ konstatuje Jochen Köckler, člen představenstva veletržní správy Deutsche Messe AG.
Tužku nebo zápalky najde doma pravděpodobně každý, stejně tak většina lidí zřejmě někdy potřebovala kartáč. Co mají zmíněné tři předměty společného? V Česku se už dnes buď nevyrábějí vůbec, nebo pouze automaticky, zatímco ještě před dvaceti lety to měli na starost lidé.
Kartáčník, tužkař a výrobce zápalek patří mezi povolání, která postupně vymizela z českého trhu práce. Nikdo se jim totiž už nevěnoval.
Letošní veletrh je ambiciózní. Chce se stát milníkem pro návštěvníky z výrobního průmyslu, kteří chtějí využít potenciálu digitalizace ve svém podniku a krok za krokem ho rozvíjet v intencích průmyslu 4.0. Stroje v továrnách jsou pořád chytřejší, digitalizuje se výrobní dokumentace, využívá se 3D tisk nebo 3D postup montáže, například při výrobě motorů. Manipulační technika dostává GPS moduly, takže snadno najde ve skladu správný díl. Ve výrobnách i kancelářích fungují inteligentní systémy řízení budov. I tak vypadají chytrá řešení, která jsou zaváděná do praxe.
Příkladem je mohelnický závod společnosti Siemens, ve kterém denně vyrobí téměř čtyři tisíce elektromotorů. Průmysl 4.0 proměňuje zejména strojírenský a automobilový průmysl a zavádění inteligentních strojů je tak v mohelnickém podniku aktuálním tématem. „Digitalizace průmyslu, tedy softwarové propojení všech výrobních procesů od objednávky, přes návrh řešení, výrobu až po expedici hotového zboží, přináší vyšší efektivitu, produktivitu, a tím i nižší výrobní náklady,“ vysvětluje Wolfgang Weissler, ředitel divize Digital Factory a Process Industries and Drives ve společnosti Siemens.
Veškeré kroky v rámci digitálního podniku jsou plynule propojeny od virtuálního zobrazení až po reálnou výrobu. V továrně nepřetržitě tečou data od návrhu produktu až po jeho expedici. To pomáhá zlepšovat flexibilitu výrobních procesů. „Implementace prvků Průmyslu 4.0 do výroby elektromotorů spočívá zejména v míře využití dílčích chytrých řešení. V našich podmínkách se jedná o digitální podporu všech konstrukčních, technologických a výrobních procesů,“ upřesňuje ředitel mohelnického závodu Pavel Pěnička.
Kdysi před válkou nám předpovídali pracovní týden o pár hodinách. Místo toho začaly chodit do práce i ženy, aby se rodina uživila, v posledních letech nás internet a mobily udržují v pohotovosti i po pracovní době a na dovolené. A přece: prý je tu nová průmyslová revoluce, která přinese nezaměstnanost, jaká tu ještě nebyla.
Vedle flexibility posiluje digitalizace také rychlost, efektivitu a kvalitu průmyslové výroby. A digitální podniky se posouvají pořád dál. Rychle se měnící požadavky zákazníků tlačí na výrobce, aby pružně dodávali výrobky šité na míru a přitom zachovali nebo ještě zvýšili jejich kvalitu. Digitalizace umožňuje simulovat, testovat a optimalizovat výrobky, výrobní procesy i provozy v plně virtuálním prostředí jako „digitální dvojče“.
Je nutné se ptát, jestli technologie mají a dávají smysl. Protože instalovat digitální technologie bez rozmyslu je přinejmenším neekonomické. Hannoverský veletrh by proto letos rád ukázal, jak mohou továrny rozpoznat a využít potenciál digitalizace. „Průmysl 4.0 neznamená rychlou obměnu všech výrobních zařízení najednou. Novodobé senzory mohou být například využívány u stávajících zařízení ke sběru a vyhodnocování dat, což může přispět ke zlepšování výrobních procesů a vývoji nových obchodních modelů,“ vysvětluje Jochen Köckler.
Kniha Rise of the Robots dokládá, že roboti a software likvidují i ta zaměstnání, u kterých by tomu ještě před pár lety nikdo nevěřil.
A co lidé, mají kde pracovat? Zatím pořád ano. S rozvíjející se digitalizací a proměnou podniků v chytrou továrnu se otevřeně mluví o zániku pracovních míst a nárůstu nezaměstnanosti. O práci by mohli přijít především lidé, kteří provádějí rutinní činnosti, jež mohou převzít stroje. Protože stroje budou výrobky montovat rychleji a přesněji, stanou se lidé nepotřebnými. Podobné obavy ale vzbuzují každé technologické a společenské změny.
I přes všudypřítomnou digitalizaci, která neproniká jen do sfér podniku, zůstane podle odborníků významným faktorem úspěchu člověk. Heslo „Integrated Industry – Creating Value“, které provází letošní veletrh v Hannoveru, proto nebylo vybráno náhodou. Vztahuje se i na pracovníky ve výrobě. Rutinní činnosti možná zaniknou, ale o to zajímavější a pestřejší by se mohla stát práce dělníků v továrnách. Stanou se řešiteli problémů, budou rozhodovat, inovovat, vytvářet hodnoty. Alespoň taková je vize.
Pokud se má vize stát realitou, neobejde se to bez přípravy a zvyšování kvalifikace dělníků. Nutným předpokladem úspěšného Průmyslu 4.0 je rozhodně vzdělávání pracovníků. „V budoucnu bude v továrnách stále více inteligentních pracovních míst, která se přizpůsobí znalostem pracovníka a budou mu v jeho práci oporou. Souběžně se ale musí naučit, jak zacházet s možnostmi, které přináší virtuální realita, datové brýle, smartphony nebo tablety přinášejí,“ uzavírá Jochen Köckler.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 3. 2017 14:39, jezevec
není to tak dlouho, co 90% obyvatelstva pracovala v zemědělství na zajištění obživy. pak přišla průmyslová revoluce, potřeba lidské práce v zemědělství se snížila, a lidi se přesunuli do nově vzniklých fabrik. pak přišla technická revoluce, potřeba lidské práce ve fabrikách se snížila, a lidi se přesunuli do nově vzniklých pracovních míst ve službách. pak přišla digitální revoluce, potřeba lidské práce ve službách se snížila, a lidi se přesunuli do nově vzniklých pracovních míst u výpočetní techniky. nyní začíná revoluce robotická - a lidi se jaxi nemají kam přesunout. pracovních míst pouze ubývá. nová nevznikají.
jak se to bude dělat, nevím. jedno je ovšem zřejmé - pokud nemáte základní nepodmíněný zdroj vzniku hodnoty, nemůžete mít základní nepodmíněný příjem.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.