Novela stavebního zákona, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, vzbudila očekávaný odpor občanských sdružení. Těm se nelíbí ustanovení, podle kterých by se napříště nemohla vyjadřovat ke stavebnímu řízení. Ministerstvo (a velcí developeři) si pochvaluje, že díky těmto změnám ubude obstrukcí občanských sdružení a urychlí se velké stavby. Kromě těchto citlivých paragrafů by měl zákon v nové úpravě ovšem přinést i další novinky, řešit by měl například časté stížnosti na činnost autorizovaných inspektorů, kteří v některých případech suplují činnost stavebních úřadů, měnit by se měly i některé správní poplatky. S novelou tohoto zákona souvisí i novela zákona o vyvlastnění.
Teoreticky by obě normy mohly začít platit od příštího roku.
Zbudování dálnice dnes podle náměstka ministra pro místní rozvoj Miroslava Kalouse trvá 7,5 až 12,5 roku. Na vlastní stavbu z toho připadá 1,9–2,5 roku, což je podle vedoucího legislativně-právní sekce Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavla Nováka srovnatelné s jinými státy, neúměrně dlouhé jsou však přípravné práce. Územní rozhodnutí a stavební povolení vyžadují podle charakteru a místa stavby souhlas až 40 veřejných institucí.
„K prodlužování přípravy staveb významně přispěly obstrukce občanských sdružení, která se vydávají za ekologické aktivity, a to zejména opakovanými protesty, odvoláními a žalobami, požadavky na technická opatření,“ dodává Novák. Ty prý způsobují růst nákladů, hlavně u staveb dopravní infrastruktury. Za příklad uvedl mediálně vděčný most pro medvědy, zbudovaný přes hlavní silniční tah u Jablunkova na slovenském pomezí, který stál 300 milionů korun.
Kromě obstrukcí aktivistů se podle něj na dlouhých stavebních dobách podepisuje i délka vyvlastňovacího řízení.
Občanské sdružení Arnika, které se zabývá ochranou přírody, včera při protestu před ministerstvem pro místní rozvoj označilo vládou připravované legislativní změny za „skandální“. Nenechte se vybagrovat! zněl slogan občanského sdružení, které tvrdí, že vláda chce co nejvíce omezit práva občanů a vyšachovat je ze stavebních řízení.
Náměstek Kalous to označil za nedorozumění. Jak uvedl, počítá chystaná novela stavebního zákona s tím, že občané a jejich sdružení se budou moci dostatečně vyjádřit už ve fázi územního řízení, které stavebnímu řízení předchází. Územní plán má být podle nové normy včas vyvěšen na webu obce, občané se k němu budou moci vyjádřit v nyní delší, pětačtyřicetidenní lhůtě. Jejich připomínky pak musí být vyřízeny, kladně nebo záporně. Až vedení obce rozhodne o územním plánu, mohou k němu občané ještě sedm dnů vznášet připomínky.
Stavební řízení se již ale občanů týkat nemá. Podle náměstka Kalouse se podstatné věci řeší už v územním plánu. Stavební řízení už je pak rozhodování o technických detailech typu, zda budou někde dřevěná, nebo plastová okna a podobně. Zástupci občanských sdružení ovšem kontrují tvrzením, že až ve stavebním řízení se dá posoudit například vliv konkrétní stavby na životní prostředí.
Za tuto navrhovanou úpravu zákona už dříve ministerstvo kritizovali zástupci právnické fakulty Karlovy univerzity či Akademie věd.
Novinkou, která negativní emoce zřejmě budit nebude, je paragraf, který má občanům umožnit, aby si všechny náležitosti spojené se stavbou mohli vyřídit na jednom místě a nemuseli kvůli tomu obíhat víc úřadů. Ministerstvo pro místní rozvoj ani nehodlá snižovat počet stavebních úřadů rušením těch, které se nacházejí v menších obcích. Návrh zákona ponechává na rozhodnutí obcí, zda pro ně má smysl úřad, který vydá za rok třeba jen deset stavebních povolení.
Zpřísnit se má kontrola autorizovaných inspektorů, kteří nahrazují činnost stavebního úřadu. Na ty byla řada stížností. Podle novely má mít stavební úřad možnost na základě důvodů uvedených v zákoně do 30 dnů od ohlášení stavby povolené inspektorem zakázat její zahájení. A když dodatečně zjistí, že nebyly splněny patřičné podmínky, může do roka rozhodnout, že certifikát osvědčující stavbu, který autorizovaný inspektor vydal, neplatí.
Ke stavbám, pro které nebude třeba územní rozhodnutí, by měly nově patřit například skleníky do 40 m² zastavěné plochy a výše pěti metrů, které nejsou podsklepené a leží alespoň dva metry od hranice pozemku. Stejné to má být u „stavby o jednom nadzemním podlaží se zastavěnou plochou do 25 m² a do výšky pěti metrů, pokud je podsklepena nejvýše do hloubky tři metry na pozemku rodinného domku nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území, když plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní“. A u bazénů do 40 m² zastavěné plochy na pozemku rodinného domu či stavby pro rodinou rekreaci v zastavěném území umístěné nejméně dva metry od hranice pozemku.
Špatnou zprávou je, že návrh novely stavebního zákona zatím počítá se zdražením stavebních povolení. Podle Pavla Rakouše z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj se to může týkat hlavně stavebních povolení pro domky a garáže, které se téměř patnáct let nezměnily, což vadí hlavně některým menším obcím.
Podle dosavadního návrhu by stálo stavební povolení na výstavbu bydlení s více než třemi byty, nebo pro rodinnou rekreaci místo 300 korun 5 000 Kč, povolení pro stavbu bydlení s více než třemi byty by podražilo z tisíce na 20 tisíc a stavba garáže nejvýše se třemi stáními nebo řadové garáže by byla za tisícovku. Dosud stála 300 korun.
Vedle chystané novely stavebního zákona by měl být novelizován i zákon o vyvlastnění. Stát chce mít větší prostor k jednání o ceně, při vyjednávání by ho nemělo nic vázat. Jak však dodává Pavel Rakouš, je stát limitován svými finančními možnostmi a jeho vyjednávač musí umět nabízenou cenu zdůvodnit a obhájit.
Pokud nedojde k dohodě mezi státem a vlastníkem při vyvlastňování a stanovování náhrady by se přihlíželo k místně obvyklým tržním cenám a k účelu, k němuž byl pozemek využíván. Pokud by tedy šlo například o louku, majitel by za ni nedostal určitě tolik, co za stavební pozemek.
Rozhodnutí o vyvlastnění by mělo podle Rakouše být dvoustupňové, skládat by se mělo z rozhodnutí o vyvlastnění a rozhodnutí o ceně. Pokud by majitel neprotestoval proti vyvlastnění, ale jen proti ceně, mohlo by se začít stavět, zatímco o ceně by se dál vyjednávalo.
Ministerstvo pro místní rozvoj hodlá předložit obě novely zákonů legislativní radě do konce června, po zapracování zbývajících připomínek. Vláda by je mohla dostat na stůl někdy koncem prázdnin a poslanci na podzim. Teoreticky by tedy mohly začít platit od příštího roku.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
