Nemají investoři příliš velké oči?

Co když končí kult akcií? Nebylo posledních 50 let výjimkou než něčím, k čemu bychom měli vzhlížet? Na webu pana Dvořáka jsem četl tohle a přiznám se, že mě to zaujalo: http://www.pro-investory.cz/investice_aktualni_analyza/konci_kult_akcii/

Další velký znalec, pro kterého začíná historie Markowitzem a rokem 1950. Nikdy neslyšel o krachu v říjnu 1929, natož o takových věcech, jako poválečná deprese 1945-1949 či 1918-1921, panika v roce 1907, 1901, případně velké krachy 19. století anebo South Sea Bubble z roku 1720. Akcie jsou prostě mrtvé, protože Američané jsou staří. Nejspíš dobrý čas k nákupu.

Koukám, že se tady diskutuje nad příspěvkem na mém webu.

Analýza Citi není o krachu burz - to jsou pohyby v rámci pár let. Je o trendu trvajícím desítky let, o struktuře portfolia penzijních fondů v USA s jejích dopadech na akciové trhy. Nejde jenom o stárnutí lidí, a tedy i čerpání penez pryč z penzijních fondů. Jde i o složení v nich zbylých prostředků.

Pokud struktura portfolií penzijních fondů v USA výrazněji změní v neprospěch akcií, může mít významné následky, třeba i pohřbít "kup a drž".
Doporučuji přečíst pozorně celou analýzu. Proto jsem přidával i odkaz na původní zdroj.

Pane Dvořáku, od koho ty penzijní (anebo podílové) fondy v letech 1950 - 2000 akcie kupovaly? Kdo je od nich kupoval za těch posledních deset let, co se podíl v jejich držení snižoval? Máte dojem, že by se počet společností (či počet akcií) na burze za posledních deset let snížil anebo zvýšil? A co množství investorů - klesá anebo vzrůstá? Myslím, že usuzovat podle vývoje jednoho typu investorů na celkový vývoj trhu v budoucnosti je dost ošemetná záležitost. Berte navíc v úvahu, že penzijní fondy mají zkostnatělou rozhodovací strukturu, v důsledku čehož reagují na vývoj se zpožděním a tedy většinou blbě. Jinými slovy - byl celkem dobrý nápad snížit podíl akcií ve prospěch dluhopisů v roce 2000. Nevím, jestli je to dobrý nápad dělat o deset let později.

Vrchol podílů akcií v penzijních fondech byl v roce 2006. Strukturu mají možná zkostnatělou, ale je to významný hráč s dopadem na trh. jejeich chování může ovlivnit trh. Tento prodej může mít samodestrukční účinek. A to proto, že masa investorů se pořád řídí minulými výnosy.
Jestli to byl dobrý nápad, ukáže až opravdu minimálně těch 10-15 let. Třeba je ještě čas to udělat. Mezitím přijdou poklesy, růsty, to je jasné.


Můj názor:
Velký mnohaletý býčí trh akcií má ještě řadu let čas. Zatím pořád nejsme ve fázi, kdy by akcie byly považovány "prašivé" a nikdo je nechtěl.
Prvně prasknou obligace, pak se zformuje pořádná bublina v drahých kovech (v násobcích dnešních cen). Až ta bude praskat a všude bude "zlato je věčné", "nový rekord zlata", lidé se zde v diskusi budou chlubit, že ještě sehnali pár gramů fyzického zlata, potom bude čas prodat drahé kovy a nakoupit akcie - jejich býčí trh bude za dveřmi.

To co si myslíte, ale nemá moc společného s tou analýzou, že ne? Kdyby mělo, tak se chováte jako ty fondy a prodáváte akcie a kupujete dluhopisy a to Vy očividně neděláte, že?

Psal jste, že si nejte jist, zda je dobrý nápad dnes snižovat podíl akcií. Tak jsem napsal svůj výhled. :-) Podel mě to dobrý nápad je.

Analýza davá smysl. Čas na "normální" akcie vyspělých trhů nenazrál. Pokud nějaké akcie, tak mid/small cap. Takové, kde vývoj fundamentů nebude primárně závislý na ekonomické situaci. Obory? Malí težaři/explorer firmy, biotechnologie apod. Takové akcie ale vyžadují specifický přístup. Jiné akcie ani v portfoliu dnes nemám.

Dluhopisy kupovat nebudu, tam se rýsuje podle mě bublina. Až ponesou státní dluhopisy 10-12-15% a uvidím snahu bojovat proti inflaci, (která přijde), budu ochoten o nich uvažovat. Dřív ne.