Zdanění bitcoinu poprvé u soudu: Je to věc, ne peníze

kdyby to tak neudělal, teď by měl těch 5 milionů na dani po splatnosti a musel by k tomu zaplatit úroky za 4 roky, to dělá tak další milion.
Naopak, kdyby teď vyhrál, dostal by peníze zpátky vč. nějaký úroků.
Když se soudíš kdykoliv o nějakou platbu, musíš dopředu zvažovat rizika prohry a zachovat se tak, abys i v případě prohry nepřišel ještě o víc.

Tento inženýr určitě kupoval Bitcoin, aby s ním platil jako s měnou. Myšleno ironicky.
Koupil to na spekulaci, aby na tom vydělal a jen se chce vyhnout dani. Dobrej vychcánek.

Upřímně, být na jeho místě, už mám ty peníze v daňovém ráji a s*ru na nějaký finančák. Ještě před 5 lety na berňáku nevěděli, co to jsou kryptoměny...

Udělal to proto, aby se nedostal do problémů. V podstatě zkoušel, jestli mu FÚ dá za pravdu a nepředjímal a zodpovědnost za rozhodnutí o případném nedanění přenesl na úředníky FÚ. Protože daň zaplatil, vyhnul se případnému penále v případě, že by FÚ rozhodl tak jak nakonec i rozhodl. Bylo to chytře udělané. Určitě se poradil s daňovým poradcem a právníky.

Věděl byste někdo, proč v obou případech (dva roky po sobě) to nejdřív zaplatil a pak to žádal zpátky jako přeplatek po dodatečném přiznání? Je to menší riziko než vůbec nezaplatit? Díky za vysvětlení.

Podle mě ta daňová výjimka pro směnu cizí měny má jistě určitě nějaký smysl a účel. Asi nelze rozumně předpokládat, že tímto ustanovením chtěl zákonodárce od daně z příjmů osvobodit spekulativní zisky z obchodování s věcmi, které v době přijetí toho zákona ani neexistovaly.


Otázka zda BTC je penězi, tak může být úplně irelevantní. Důležitý je princip, že jde o výjimku z pravidla, která má nějaký zamýšlený účel, takže je namístě rovněž restriktivní aplikace takové výjimky a v případech, kdy není zřejmé, že daná situace pod danou výjimku spadá (což je i tento případ), je třeba použití výjimky odmítnout.