Pětistovka pro všechny, pro někoho ještě tisíc navíc. Vláda v demisi schválila vyšší důchody

Citace - Alena Bednářová / 18.07.2018 14:18

Jsem zásadně proti popření zásluhovosti. Do důchodu jsem nastoupila v r. 1996, tj. v době, kdy jsem podle nového zákona musela odpracovat 56 r. + 4 měsíce. Zaměstnavatel v tu dobu zrušil moje místo, jiné mi nenabídl, pouze nástup do řádného důchodu. Asi po roce sem si našla nové zaměstnání a pracovala jsem do roku 2010. Následně pak v únoru r. dovršila věk 71 let. Za tuto dobu práce se mi započítal do důchodu pouze r. 2010, takže se mi důchod zvýšil o 40 Kč. Celou tuto dobu výkonu mé práce mně byla ze mzdy srážena částka na sociální a zdravotní pojištění cca ve výši 4000 Kč. Vím, že takto bylo postupováno u více tehdy pracujících důchodců. Bohužel jsem také byla nuena jít na operaci a za pobyt v nemocnici jsem musela zaplatit každý den 100 Kč a také další léčení v rehabilitačním ústavu. Proč, nejen já, ale i mnozí další důchodci v této době museli vydávat nemalé částky na léčení, když jsme řádně platili do státní pokladny ze svých příjmů ne malé peníze a ještě nám není do dnešního dne řádně valorizován důchod? Přijatý zákon v roce 1996, který zrušil úpravu důchodů po nástupu do důchodu jak jinak nelze napsat, okradl o nemalé částky důchodce, kteří pracovali, aby si zajistili existenci bez žádostí o dávky na bydlení či jiné příplatky. Pracovat, odvádět ZP a SP to ano, ale pro koho??? kdo na tomto vydělal? Jsme vůbec právní stát? A to nám má být snížena částka za zásluhovost? Do zaměstnání jsem nastoupila v 16 letech /po ukončení 2 leté obchod. školy/, na MD jsem byla pouze 6 měsíců, vykázanou dobu pracovní neschopnosti v řádné době zaměstnání jsem měla 163 dnů. Abych alespoň mohla udržet naši domácnost a synovi mohla zabezpečit trochu řádný život, měla jsem rovněž další zaměstnátní. Rovněž tak můj manžel, který bohužel zemřel tři týdny před dovršením 55 let na infarkt. Ani já, ani můj muž jsme nikdy nebyli příživníci na tomto státě. Nechci nic jného, než získat dostatečné zabezpečení v mé nemoci /parkinsonova choroba/, abych nemusela být závislá na synovi, který vychovává 4 děti, z nichž jeden je postižený a na jeho pobyt v chráněném bydlení platí a to dosti značnou finanční částku. Znovu opakuji, že vím, že takových jako jsem já je jistě více, ale proč se máme domáhat po státu různých příspěvků, když jsme řádně na rozdíl od mnohých spoluobčanů pracovali co možná nejdéle ve sném věku??? Přijímat takové nehorázné zákony je doslova vydírání nás zvláště starodůchodců.