Diskuze: Zkušenosti z volné nohy: Pět let v nóbl řetězech

A jestli jsou šťastnější zaměstnanci nebo živnostníci, o tom je článek na https://www.freelance-market.cz/nl/102/zivnostnici-pracuji-dele-nez-zamestnanci-citi-se-ale-stastnejsi. Je tam i spousta dalších informací pro freelancery a o začátku podnikání, kdyby se někdo nechal inspirovat.

No, tohle je otázka osobních preferencí. Člověk z http://www.definity.cz/ napsal docela pěkný článek na toto téma - https://www.linkedin.com/pulse/jednomu%C5%BEka-ve-firm%C4%9B-aneb-p%C5%99%C3%ADnosy-rizika-svobodn%C3%A9ho-petr-hulm%C3%A1k . Jde tam tedy hlavně o vývoj software a informačních systémů (i když se s tímto článkem úplně nepřekrývá, tak je k tématu docela zajímavý).
Osobně proti freelancingu nic nemám, ale zaměstnání má také své výhody, primárně tedy jasně definovanou pracovní dobu a je to nějaká jistota. Osobně jsem si vyzkoušel obojí a teď žiju stylem - práce + pár zakázek na živnost.

K té povaze - je to vlastně jednoduché, nejde o přirozené rozdělení lidí na "podnikatele" a "zaměstnance", i když existují i patologické případy lemplů a extra-snaživí jedinci. Obvykle jde o ztrátu -všem dětem vlastní- schopnosti usilovat o zlepšení s vírou ve výsledek. Kupodivu je to i společenská věc. Jsou období, kdy společnost sdílí růstovou euforii (dnes namátkou Jižní Korea), kdy velká část lidí se nadšeně snaží, vzájemně se motivují, přesvědčují, že bude líp a kdo mákne, tomu se to vrátí, s obdivem vzhlíží k self-made-manům, a společnost prosperuje, lidé rozjíždí vlastní firmy (zdaleka ne všechny přežijí), někteří zkrachují třikrát a rozjedou s novými zkušenostmi po čtvrté konečně úspěšnou firmu... A nebo "blbá nálada", kdy většina lidí chce "mít svůj klid" a "pohodlí", a před budoucími problémy raději zavře oči a vezme si další půjčku na velkou telku a dovču... Kdo je ochotný jít po výsledku, stanovit si dílčí cíle (!!!) a rozplánovat na termíny (!!!), a práci si kontroluje ne podle vytíženosti a odpracovaných hodin, ale podle toho, jak se mu vyvíjí výsledky oproti předpokladům, nepotřebuje šéfa, aby to dělal za něho a bral za to JÍM vydělané peníze. Byl by prostě hloupý, aby zůstal jen zaměstnancem. Pokud si člověk jako životní styl nestanoví "udělat to nejnutnější, aby mě nevyhodili, a hlavně nemuset myslet", těžko by se od vlastního podnikání k zaměstnání vracel (jsem živnostník ve více oborech už od "revoluce", a teprve poslední dobou odhaluji krásu toho, že práci si nemusím udělat všechnu sám). Znám člověka (od kterého se učím některé finesy vydělávání peněz), který má šestimístný roční příjem v právničině, ale navíc podniká v organizaci obchodu, bez zaměstnanců a s lepšími výsledky a hlavně perspektivou než v "hlavním" zaměstnání. Každopádně být "freelancer" není podle mne skvělý cíl na celý život, časem se to stává dost únavné (ne tak moc jako být zaměstnanec, ale přece jen...) Je to spíše mezistupeň. Je potřeba získávat znalosti a odvahu, aby člověk nezůstal obyčejným živnostníkem, který dál mění hodiny za peníze - i když v lepším poměru než jako zaměstnanec. Hlavně - nejde zůstat na místě, kdo se přestane snažit o cestu dopředu a rád by zafixoval status quo, pracoval pro pár stejných zákazníků, stejným způsobem, začne "couvat", pocítí "důsledky krize", "zhoršující se ekonomickou situaci" a konkurence v růstové fázi ho postupně zlikviduje, znám pár takových - měli se vcelku dobře, dost pracovali a hlavně - nechtěli nic víc. Od drobného podnikání má ale člověk, podle mne, snáz mentálně otevřenou cestu k větším a jistějším penězům - ale ne tak, že dělá to co předtím, jenom o trochu víc, známý říká "metoda usilovných dřepů". Kdo nemusí od-do dělat jednu věc pod dohledem šéfa, může s rozumným úsilím při jedné živnosti začít rozjíždět další podnikání přece jen snáz než zaměstnanec (ne že by ten vůbec nemohl, ale musel by OPRAVDU chtít). A to pak není o třicítce nebo padesátce měsíčně. Kdo četl něco třeba od Carol Dweckové, rozumí tomu, že být volný je sice fajn, ale kritické je mít "growth mindset", růstové nastavení mysli - nebrat sebe a svou pozici a schopnosti jako definitivní, na kterých bych chtěl zůstat, ale jako odrazový můstek pro další vývoj, a snažit se učit a brát si příklad od úspěšnějších než je sám. Každému, kdo se rozhodne řídit svůj čas a práci bez šéfa, přeji vizi lepší budoucnosti (lidé, kteří vědí "jak", pracují pro lidi, kteří vědí "proč"), dobré a poctivé plánování (když selže plánování, byl ve skutečnosti naplánovaný neúspěch) a odolnost a vytrvalost, stojí to za to. Začít a při prvních problémech skončit jenom zhorší vlastní sebevědomí, pak se o to hůř začíná znova, lepší je při neúspěchu vytrvat a hledat řešení, namísto vzdávání a hledání zaměstnání. Když někdo řekne "vykopli mě z práce" - odpověď je "Super, tak s čím začneš?" Nebudu mít sice čas běžně sledovat tuhle diskusi, ale jsem ochotný reagovat na SZ na spravce.pc@quick.cz (není to má hlavní schránka, ale jednou za dva-tři dny ji kontroluji). Maroš

Myslim si, ze kazdy clovek je povahou bud zamestnanec a nebo podnikatel. Jedenact let jsem byl zamestnany a sest let podnikam a pro me se moc nezmenilo. Jenom nemusim zivit sefa, ktery mi nikdy s nicim nepomohl. Jen kdyz jsem vydelaval vic nez on, pro jistotu se me zbavil. Takze v podnikani vidim predevsim neomezene moznosti a realizaci vlastnich napadu. Nekdy uspesne, jindy neuspesne. Stejne jako v zivote!

Podnikání na volné noze životním stylem rozhodně je a není pro každého. Nicméně je fajn stát i nohama na zemi a vše umět brát s nadhledem.

Tohle je opravdu výborný článek! Michal Kašpárek nemaluje freelancing na růžovo, což je pro dobrou orientaci prvopodnikatelů klíčové. Jediný bod, který bych doplnil, jsou ty náklady digitálních nomádů. Nomádská dovolená se dá ve skutečnosti zorganizovat levně tak, že náklady výrazně nepřesáhnou vaše běžné náklady doma v Česku, zejména když se více lidí domluví na pronájmu jednoho bytu. Při dobrém plánování není ani problém sehnat levné letenky či jízdenky. Stejně tak mohu potvrdit, že s tou doporučenou literaturou to není bůhvíjaké. So Good They Can't Ignore You je i podle mého názoru nejlepší titul na trhu, tím spíš, že pokrývá kariérní strategii jak nezávislých, tak i ostatních profesionálů.

Hezký článek, nicméně jsou tam pasáže, se kterými nejde souhlasit.
Podnikání na volné noze skutečně dává určitou část svobody. Určitě větší, než být zaměstnán ve firmě. Také mám za sebou obojí a podnikání je prostě o něčem jiném.
Pak bych nesouhlasil s tím, že podnikání prý není životní styl. Upřímně, je. Aspoň já to tak mám, protože pohled na práci a ta změna, která přijde, když se rozhoupete do podnikání jít, je neskutečná a pakliže se tím necháte strhnout (jako třeba já), opravdu se vám život obrátí vzůru nohama. K lepšímu.
Nebudete vydělávat 100k měsíčně? Tady souhlasím a zároveň nesouhlasím. Vydělávat na volné noze 100k za práci, za kterou v agenturách lidé berou při nejlepším 40k, není až takový problém. Pravdou ovšem je, že spoustě freelancerů, které znám, se to nepovede. Jsou ale lidé, kteří na volné noze vydělávají i víc.
Abych to nějak shrnul, myslím si, že mít svobodu v práci nebo vydělávat hodně peněz, není v první řadě o tom, jestli jste freelancer, nebo jste ve firmě. Jistě, sám podnikám, a mám k tomu tak nějak založením blíž, ale znám spoustu lidí, kteří pracuji v agenturách, mají tam poměrně výsostné místo, a šéfa nad sebou mají jen formálně. Je to především o tom, že tihle lidé jsou extrémně schopní. A je jedno, jestli podnikají nebo jsou zaměstnáni.
Co znamená freelancing pro mě a jak na to nahlížím jsem shrnul ve svém článku, dovolím si sem na něj dát odkaz: http://www.martinmatejka.cz/vzkaz-vsem-freelancerum.html

Musím říct, že nejlepší je z článku nadpis. Obsah jsem čekal jiný. Každpádně hodně štěstí na volné noze! Sám tak pracuji rok a jsou to opravdu nóbl řetězy. Peněz se dá vydělat hodně, ale člověk se tomu musí neustále věnovat. Když nepracujete, musíte komunikovat se zákazníky nebo rozšiřovat síť lidí, budovat značku (ano i jako freelancer) nebo řešit administrativu. Neměnil bych.

Můj dojem je, že nelze takto paušalizovat. Tak jak jsou výborná místa v zaměstaneckém poměru, tak mohou být otřesné zkušenosti na volné noze.
Člověk by si spíš měl položit otázku nakolik ho daná činnost baví a naplňuje. Kdo chce jít více do hloubky, je zde třeba otázka, zda by to, čím se živí, dělal i jen pro radost, kdyby z toho neměl ani korunu, a případně, zda si to dokáže nastavit tak, aby byl finančně soběstačný i v případě, že už by danou činnost vykonávat nemohl, resp. pouze ve velmi omezené podobě (např. kvůli zranění, nemoci, apod.)
Nevím, čím přesně se kromě psaní živí pan Kašpárek, nicméně obecně bych uvítal, kdyby psal poněkud jasněji, přesněji a nezavdával tak doměnkám, že jde o reklamu na SW, právo na život :-). Podstatné věci tam podle mne naopak vůbec nezazněly - spíše jako by jen hodnotil vlastní zkušenost a nebyl moc spokojen s tím, co dělá. Jelikož však píše velmi nejasně, může být vše nakonec úplně jinak. Na druhou stranu si zaslouží obdiv, že se na volné noze uživí.

Skrytá? Kde? Já v článku vidím několik normálně zobrazených ...

Ještě že tu je hlídací pes.

Skrytá reklama softwarové firmy