Druhý pilíř nezatracujte. Má výhody i ve srovnání s podílovými fondy

Poradenská firma Partners jako majitel zdejšího webu si pořídila 10% z penzijní společnosti Allianz, ok, to je výchozí bod k diskuzi o PR článku.

Na téma II.pilíře jen krátce – všichni analytici zapomínají na to, že se především jedná o politicky ovlivnitelný systém, bez jakékoli historie, kde klient má jen dvě základní jistoty : 1) Never comeback, 2) snížení nároku na státní penzi o poměrnou část, odpovídající vyvedení 2% sociálního pojistného.

Nevšiml jsem si, že by někde v zák. 426/20011Sb.,potažmo ve 427/2011Sb. bylo uvedeno, že sazebníky poplatků jsou nedotknutelné dogma a klientům vydrží ve stejné výši až do jejich důchodového věku.

Já osobně nevěřím kvalitě legislativy, která je pro nejen druhý, ale i pro třetí pilíř nastavena, nakonec paskvil typu umožnění prodeje fondů v prvním půlroce reformy nekvalifikovanými subjekty není neznámou věcí a těžko odhadnout, co postupně vyplave na povrch dále.

V situaci, (další nepochopitelný paskvil) kdy klient nemá k dispozici žádný opravný prostředek proti vstupu do II.pilíře, na základě zkušeností s legislativou ukončeného penzijního připojištění najdeme zpětně nejednu paralelu, proč vůči státem regulovanému a jednostranně manipulovatelnému systému být opatrný.

Příklad – v r. 1994 se autoři legislativy PP byli v prsa , jak je to super systém,bezpečný, se státní podporou. V prvních 6-ti letech fungování systému ale fyzicky šlo do likvidace 12 penzijních fondů a ne všechny vrátily vklady svým klientům, našly se i fondy, které nevrátily nic ( viz rejstřík úpadců ). Sice se to týkalo cca 60.000 klientů, ale poukazuji tím jen na systémovou chybu, která se stala, resp. na precedentní nedokonalost penzijní legislativy, kterou si ale nikdo na startu systému nepřipustil, také i zde, podle zák. 42/1994Sb. tehdy dohlíželi depozitáři a MF atd…

Další paralela k úvaze o systémových zásazích státu – penzijní připojištění pro klienty nevydrželo na trhu ani pro jednu generaci obyvatelstva, po 18 letech skončilo se spoustou otazníků… A jak se obecně vyvíjí fondové pilíře v Evropských státech si zájemce o informace může najít na netu sám…

A propos – ještě na okraj k dokreslení úvahy o kvalitě penzijní legislativy a nerovného postavení klient vers. stát - i v tolik veřejností oblíbeném penzijním připojištění nemá nikdo ve smlouvě uveden závazek státu, že po celou dobu trvání klientovy smlouvy se i stát zavazuje přispívat…a přesto se do systému podařilo nalákat neuvěřitelný počet osob.

Ano, stát má nemalou negativní roli na poli informování veřejnosti a na poli jejího finančního vzdělávání. Jenže co chtít dnes za kvalitu po systému, kde v oblasti distribuce finančních produktů došlo vlivem nečinností státního dohledu a „kvalitní“ práce poradenských firem k tolika deformacím ?

Konkrétně opět třeba na poli prodeje penzijních fondů – finanční poradci houfně účastníkům doporučovali, aby si do penzijních fondů nespořili více peněz, než jen nezbytnou částku k získání maximální státní podpory…úplně postaveno na hlavu… A pokud opět zmíním architekty penzijního připojištění – asi si také kdysi nemysleli, že systém spoření na stáří finanční poradci postupně přetransformují jen na místo „odběru“ státního příspěvku…Takže máslo na hlavě rozhodně nemá jen stát…

A co říci na závěr, pod čarou desítek různých tabulek a poměřování grafů předpokládaného zhodnocování ve fondech II. pilíře ? „Cui Bono „ ? Skvěle vylobbovaný byznys pro fondy : stornokvóta finančního produku v úrovni nadpozemského 0% a desítky let trvající závazek příjmu 5% klientovy mzdy…no neberte to…