Jiří Rusnok: Dopady malé důchodové reformy na státní důchody

Rozumím tomu, proč je v současné době tvar křivky výplatního poměru víceméně logaritmická. Systém se zkrátka snaží být solidární. Pochopil bych i tu údajně omylem vykreslenou. Ta by byla skutečně zásluhovým systémem. Co mi ale velmi vadí, je křivka, kterou prezentoval p. Rusnok jako změnu vyvolanou nálezem ústavního soudu. Existuje nějaký logicky ospravedlnitelý důvod, proč by měl výplatní poměr do určitého násobku průměrné mzdy klesat a od další hranice zase stoupat? Podle mě to nemá žádnou logiku. Tedy pokud za logiku nepovažuji potřebu uspokojit jednoho konkrétního člověka, který žalobu k ústavnímu soudu podal. Konec křivky nemůže v žádném případě stoupat. Maximálně může zůstat na jedné úrovni. Jinak tady máme opět nevyvážený systém zralý na ústavní soud.