Sleva, nebo „sleva“? Známe triky, které na vás obchodníci nachystali

U nás totiž nic nefunguje. Jen tady a v Polsku jsou výrobky nekvalitní a špatné. Nikde jinde prostě tohle není. Stačí zajít do Lidlu ve Španělsku nebo Itálii a to je prostě kvalita, převážně místní věci. Žádné polské, turecké, rumunské a bulharské šunty bez označení čehokoli a složení 10x Exxx. Tady se s tím nic nedělá, řetezec dostane směšnou pokutu a hotovo. Jinde by dostal pokutu 100x vyšší a odnětí licence. Nikde si tohle nedovolí, ani to nemají zapotřebí. Myslíte si že ty "super italské těstoviny" Noe z Kauflandu jsou z Itálie? Samozřejmě, že z Polska. Všechno o ničem, nic se nedělá a lidi dál kupují jogurt za 2,90.

Další špek, který čeká v některých obchodech - nakoupíte za obrovskou slevovou cenovku a na účtu z poklady pak vidíte úplně jinou cenu. Protože pod tou velkou cenovkou bylo malý písmem napsáno, že cena je pro držitele klubové karty nebo po předložení nějakého kupónu či co. A když tam člověk nechodí často, tak není zvyklý na cenovky s podmínkama.

Jako důchodci si hodně drahé potraviny odpustíme.Laciné a příliš zlevněné potraviny rovněž nekupujeme, protože nedůvěřujeme jejich kvalitě. Totéž platí o textilním a průmyslovém zboží včetně elektroniky.

Myslím, že kdo chodí občas po obchodech, je schopen rozeznat, kdy se jedná o skutečnou slevu a kdy o podfuk.

NENÍ PRAVDA „Když se prodávalo kilo za šedesát korun a hrozilo, že už začne zelenat, dala se k němu cedule sleva, zdražil se na sedmdesát – a to byste koukali, jak šel na dračku,“ vypráví své zkušenosti ještě z dob socialismu paní Jitka. – To je samozřejmě hloupost. Za socialismu existoval Federální cenový úřad, který určoval cenu VŠEHO (nejen zboží, ale i služeb), takže ceny byly stejné od Aše až po Vyšné Nemecké (v posledních letech byla určitá volnost u ovoce a zeleniny z vlastní produkce, ceny však nesměly být víc jak o 50% vyšší než státní – ano, existoval termín státní cena). Co se týká slev, tak ty existovaly jen u výprodeje sezónního textilu a byly samozřejmě centrálně řízené, tedy všichni obchodníci v celém Československu ve stejný den stejně zlevnili – museli.

Byl bych raději kdyby se potraviny prodávaly beze slevy, ale ve stejné kvalitě a za stejnou cenu jako v Německu.

Nechci slevu zadarmo, páč to, co je zadarmo nakonec výjde pořádně draho.