Diskuze: Peníze jako dluh a ještírci z páté dimenze

Souhlas. Autor je z Partners, cítím v článku propagandu bankovního systému (popřípadě má autor již vymytý mozek a nemůže si pomoct). Když Pavel bude mít 900 Kč, Petr bude mít Pavlových 100 Kč a bude muset Pavlovi zaplatit 105 Kč, znamená to, že musí oněch 5 Kč "urvat" někde jinde...tím, jak autor zmiňuje, půjde na trh a bude si říkat o 5 Kč za všelijaké služby a zboží (může se třeba prodávat na ulici, nebo může jít na vysokou školu, aby mu vymyli mozek a udělali z něj dokonalého novodobého otroka (čti zaměstnance) nebo si založí monopol...anebo třeba opravdu bude Petr hodný člověk a přijde na trh s něčím prospěšným pro všechny (lék na rakovinu) a řekne si za to jen o oněch 5 Kč, aby se zbavil jednoho dluhu vůči Pavlovi. A jako Petr se musíme chovat a chováme všichni. Peníze = dluh = otroctví = soupeření jednoho s druhým = snaha získat a nabýt, aby druhý ztratil a pozbyl...do háje s kapitalismem, bankéři a bankami, do háje s pracháčí a psychopaty. Co takhle si platit společenskou měnou? Já ti opravím auto a ty mi uklidíš doma...já tě seznámím s tvým budoucím partnerem a ty mě na oplátku něco naučíš anebo mě také s někým seznámíš...oběživo podle mě není již potřeba...a pokud se jako lidstvo zamyslíme a zaměříme na svět bez peněz, vymyslíme jiný, spravedlivější a demokratičtější systém.

Můžete zvolit: věřím v konspirační praxi. To je seriózní varianta právě pro vás.

A ještě jedna věc. Proč tedy, když autor tvrdí, že žádný nesplatitelný dluh neexistuje, proč se všechny dluhy (zejména ty, kdy jeden sát dluží druhému atd.) tzv. nevykrátí? Většina států by se tím oddlužila a zůstaly by případně jen ty nejchudší, které byly "v mínusu" nejvíc a "něco málo" by jim jako dluh ještě zůstalo. Proč se to takto neudělá? Jednoduše proto, že bez dluhů není možno vytvářet nové peníze. Kdyby si všichni všechno splatili resp. dluhy navzájem vykrátily, celý tento šílený systém by se zhroutil.. Autor mě o své pravdě (je ze společnosti Partners, která potřebuje, aby banky a jiné finanční instituce fungovaly takto pěkně dál) rozhodně nepřesvědčil.

Myslím, že ten příklad s Petrem a Pavlem se autorovi moc nepovedl. Spíš potvrdil to, co pomocí něj chtěl autor původně vyvrátit. A dále mě pobavila anketa, kde si v podstatě můžete zvolit buď NE, nebo v případě ANO variantu, kde byste "byli za hlupáka, protože úplně všemu hned věříte". Zajímaly by mě výsledky téhle nepovedené ankety :D

Doporučuje se nejprve opravdu zajímat o problematiku konspirací atd než to takhle znehodnocujete!To, že je mezi nima schválně i nesmysli aby lidi mátly absolutně neznamená, že drtivá většina je svatá pravda napsaná původně v zakázaných knihách atd!Proč asi bylo vždycky pálení knih atd a dnes ve "svobodné" společnosti nemůžete některé knihy vydat nebo povás jdou soudy, zákazy atd atd??!Doporučuju http://www.vzdelavaci-institut.info/

Ano, jde o multiplikační efekt. Hodnota se vytváří dluhem, iniciativa vzniká strachem atd. atd.

No pokud bychom kryli peníze lunaparkem, tak by ztrácely pořád na hodnotě, protože lunapark zastarává, opotřebovává se, jednoduše lunapark sám o sobě neudržuje svou hodnotu.

Symbióza mezi bankami a státy vznikla staletí trvající evolucí (a banky zdaleka nejsou jedinou zájmovou skupinou přisátou na stát).
Zdá se, že autor žije v symbióze s klíšťaty. Já tedy klíšťata pokládám za parazity.

Možnost dolovat hotové peníze pomocí "časového faktoru" lze nádherně ukázat spíš než na bance na podniku. Podnik může "dolovat" peníze tím, že zpožďuje své platby svým dodavatelům nebo že si půjčí a zástavou jsou jeho vlastní směnky nebo faktury od odběratelů. Je to takové legální "letadlo" či tzv. Ponziho schéma. Funguje to, dokud nedojde k masovému strachu. Banky jsou oproti podniku geniálnější v tom, že půjčí a své úvěry prodají jako cenné papíry. Časový faktor se projevuje v tom, že všichni ví, že jednou přijde bankrot a dluhy se prostě škrtnou, ale doufají, že to bude až už na světě nebudou.

V tom článku chybí zmínka o časovém faktoru, ve skutečnosti to, co trápí je, že se prodlužuje doba splatnosti úvěrů. To se prakticky projevuje nárůstem objemu dluhů. Správnější je vyjádřit stav v době, za kterou jsou dlužníci schopni splatit půjčky. Popisované množení peněz bankami se dá vyjádřit také jako čas potřebný na splacení. mezní je, když začneme zadlužovat děti, nebo i vnuky.

Stáhnout bankovky, které někdo drží pod polštářem nejde. Co jde, je tisknout na monitoru a rychleji otáčet, ale je tu zase jedno omezení E= mc2.

Kdyby banka nenabízela peníze z ničeho, byl by pro ni tak výhodný kšeft půjčit někomu peníze na celý život s nejistým výnosem? Šikovný obchodník musí tyto peníze otočit mnohem více a s větší jistotou, než v případě úpadku po někom získat bezcenný majetek, resp. pár šupů v horizontu desítek let...

Vlastně je ještě jedno řešení této situace. Protože všechny peníze má Petr, čímž je zamezeno jejich otáčení, půjčí Centrální banka (tedy vytiskne) stovku Pavlovi. Ten za ni od Petra koupí chleba. Petr teď má peníze na splacení duhu i s úroky, splatí ho a Pavel pak vrátí stovku Centrální bance.
To se ostatně to, co se teď děje při tom "uvolňování". Protože všichni na penězích sedí, musí Centrální banky tisknou další a další, aby se mohly otáčet. Jen mám pořádně stažený zadek z toho, jestli ty peníze budou včas staženy.

Ale já o žádném satelitu centrálních bank nebo, ať je po vašem - komerční bance nemluvím. Mluvím obecně o bance jakékoliv např. centrální. Stačí se podívat na portfólio ECB nebo ještě blíž na ČNB a nebo přesnějim pohledem struktůřu FED. Ten např. neručí ani za hodnotu jednoho jediného dolaru, proč asi ?

Na to přesně reaguji tím příkladem v článku.

To je velmi rozšířený a velmi nesprávný názor. Jednak komerční banka žádné bankovky neemituje a druhak nemůže půjčit ani tisícinásobek, ani desetinásobek jeho vkladu, dokonce nemůže půjčit ani tolik, kolik jeho vklad činí.

Tak nevím, kdo je zranitelnější, zda banka anebo obyčejný vkladatel. Řekl bych, že vkladatel to odskáče ze všech nejvíc. Jednak jeho vklad banka učiní rezervou, na kterou emituje nové bankovky zhruba s 10 až 1000 násobkem výše jeho vkladu + úrok + zástava. Ze dne na den činí zhodnocení cizího vkladu pro banku 10-1000 násobek, kdo by tedy nechtěl tisknout bankovky, že ?

A nebyla by třeba taky konspirační teorie taková, že Petr má 1000Kč a půjčí je Pavlovi třeba na 10% úrok, aby si od něho mohl koupit pekárnu. Petr potom upeče 1.chleba a prodá ho Petříkovi za 100Kč. Upeče 2. chleba......., až má Pavlík 1000Kč na zaplacení celé částky,kterou si vypůjčil a tu mu vrátí. No a protože chce Pavlík splatit i velice výhodný 10% úrok, tak upeče 11.chleba. Jenže Petřík si uvědomí, že může mít chleba zdarma do konce života a nehnout ani prstem. No a tak si od Pavlíka čerstvě upečený chleba nekoupí. Ale nabídne Pavlíkovi, že pokud nechce, aby na něj poslal exekuci pro nesplácení a sebrali mu tu pekárnu,tak mu může půjčit penízky a on mu z těch půjčených penízek bude moci zaplatit úrok. No a protože mu to nepůjčí samozřejmě zadarmo.......

Populární anti-imperialistická agitka "money as debt" vytváří hypotézu, že dokud banky obcovaly na zlatém standardu, nemohly půjčit více zlata, než do ní někdo jiný uložil. Teprve když někdo vzal pytel zlata, a fyzicky ho uložil do banky - banka si něco nechala do zásoby, a zbytek mohla půjčit, ale ne víc. Později z manipulačních důvodů vznikly banko-směnky, dnes bankovky, neboli papírové peníze kryté stále ještě zlatem, ale pořád nemohlo být víc bankovek než zlata.
A že když vznikly elektronické převody a hlavně kreditky - že najednou banky mohou obcovat s penězi, které neexistují. Neboli že na objem vložených peněz banka může elektronicky napůjčovat 10x více peněz, než kolik jich reálně má v depozitu - takže na jednu úložku poskytne deset půjček a skásne desetkrát úrok. Nebo že někdo zaplatí kredtikou, peníze ještě ani nevydělal, ale banka už je vidí, a může je zahrnout do kolaterálních příjmů a půjčit je dál.
Nejde tedy o to, že na úrok musí někdo vytvořit hodnotu, to je asi zřejmé - jde o hypotézu, že banky půjčují více peněz, než jich reálně mají. Čímž by jednak vydělávaly opravdu nemravně, a jednak by byly velmi zranitelné, kdyby nějak příliš mnoho lidí nesplatilo úvěry.

bobže, bože, boženko tak tohle je analytik renomované banky? nebo jeho povídání je předplacené, aby uchlácholilo veřejnost? to že výše dluhů a půjček se rovná je jasné ale že půjček je násobně víc než uložených peněz je o čem?