Diskuze: Neefektivní a nespravedlivá daň z nemovitosti

Vážení, Dle daní z nemovitostí a stavebního zákona, my kteří jsme si koupili dům s pozemkem a z výsledků něžné revoluce že soukromé vlastnictví nade vše, tak vlastně máme hovno-nic,nic nevlastníme protože jsme de facto pořád v nájmu.Demokracie-co to je v tomto rozhádaném a rozkradeném státě?Jaké soukromé vlastnictví když nám nic nepatří.Kdo vlastní tento stát vlastně? Mirin

To je prostě krádež! Člověk celej život šetří platí nehorázné daně za všechno a všude platí a jen platí!
Když se pak člověk rozhodne prodat SVŮJ majetek, tak musí platit lidem, které se nějak nepodíleli na koupi majetku.
Tohle je prostě krádež napsaná zákonem!
Tak nevím co je horší cikán co krade v obchodě nebo politik, který krade veřejně a sám si na to píše zákony?

Jen ke grafu, který je v článku nazván ´Sazba daně z nemovitosti (země OECD, 1998)´. Jedná se o mylný název, neboť graf ukazuje, kolik % z celkových daňových nákladů připadá na daň z nemovitostí.

Právě o ten pohled na tu daň jde. Dnes ji vnímáme jako daň z majetku. V tom případě ji vidím i já jako nespravedlivou a vzhledem k neefektivnímu výběru bych byl pro její zrušení. Ale jako daň ekologickou a spotřební (i když ne doslova spotřební) ji beru.
Daň z nemovitosti už dnes zohledňuje i počet nadzemních podlaží. A tak je to v pořádku. U staveb jde potom o povrch budovy a ne o půdorys. I když samozřejmě takový výpočet je velmi nepřesný. Členitost některých budov povrch podstatně zvyšuje a daň počítá pouze s hladkým hranolem. Přibližně je tak ale vyjádřena kapacita budovy, takže uvažujeme-li její plné obsazení, bude DzN v podstatě také daní z hlavy. Představte si ale případ (běžný u různých velkých institucí), kdy monstrózní budova slouží jako kanceláře pro několik úředníků. Kvůli těm pár lidem v jednosměnném provozu se vytápí mnoho místností obrovských rozměrů. Kvůli stejným lidem se doma vytápí jejich byty i v době jejich nepřítomnosti. V případě vysokých manažerů to nejsou garsonky, ale obvykle velké vily, v nichž bydlí s manželkou a málokdy 1-2 dětmi. Tady daň z hlavy s tím ekologickým hlediskem moc nekoresponduje. Vnější plocha budovy (i betonových a asfaltových ploch) je také zdrojem tepla (ze slunečního záření), prašnosti, a zadržuje vodu. Globální oteplování a snížená retenční schopnost krajiny je příčinou stále divočejšího počasí a záplav. Citelnější DzN by v tomto případě vedla k potlačení plýtvání prostorem, nebo by alespoň ti, kteří se o ty neblahé reakce přírody zasluhují, více přispívali obcím na odstraňování škod po záplavách a vichřicích. Máte samozřejmě pravdu, že je rozdíl mezi stavbou s dobrou tepelnou izolací a třeba živou zelenou střechou, stěnami obrostlými břečťanem nebo psím vínem, s vytápěním tepelným čerpadlem - a kamenným barákem, kde se musí topit málem i v létě a ještě uhlím. Ani já bych nechtěl, aby daňové přiznání DzN obsahovalo výčet použitých materiálů a technologií. Tohle lze regulovat např. spotřební daní z paliv podle druhu (doufejme, že někdo nebude zaměňovat uhlí s plynem po vzoru aféry s LTO), osvobozením od DPH u tepelných čerpadel, kolektorů atd.
Daň z hlavy je paušál, nezohledňující nic. Každý z nás má přitom jiné nároky na státní a obecní správu, jinak využívá jejich služeb. I když je určitě spravedlivější, než progresívní daň z příjmů, vedle DzN (tak jak o ní uvažuji) u mne prohrává.

Snažím se Vám porozumět. Jenže některé Vaše názory na propůjčení krajiny mi s daní z nemovitostí moc neštimují. Spíše by se mohlo jednat o nějakou ekologickou daň. Případně ekologicko - ekonomickou daň. Pokud byste kladl důraz na velikost zastavěné plochy, tak byste sem zatáhl ameriku a mrakodrapy. Kdo myslíte, že zatěžuje více přírodu? Ten, kdo si postaví přízemní, nízkoenergetický domek třeba na ploše 200m2, nebo ten, co si postaví třípatrovou vilku na ploše 100m2, kterou bude vytápět uhlím? Myslím si že v nemovitostech tuto Vaší pravdu nenajdete. Tu můžete hledat maximálně v dani z hlavy. U ní můžete spíše argumentovat spravedlností.

Složitější než nyní? Copak dnešní zákon nerozlišuje, jakým způsobem se využívá pozemek nebo stavba? Jiná daň se vyměřuje za zemědělskou půdu, jiná za stavební parcelu, jiná za rekreační chatu, jiná za dům pro trvalé bydlení a jiná za provozovnu. V různých obcích se plocha násobí různými koeficienty. To by zůstalo. Možná s kosmetickými úpravami. Tou nejvýraznější úpravou by bylo zvýšení sazeb.
S tou spotřebou to asi myslíte tak, že např. spotřební daň z alkoholu zaplatí ten, kdo ho vypije a ne distributor, který daň jen odvede. V případě takového domu to může být přece stejné. Realitní kancelář, která zprostředkovává obchody s nemovitostmi tu daň platit nebude. Zaplatí ji starý nebo nový majitel domu. Spotřebou zde není užívání domu, ale užívání prostoru. Dům ten prostor zabírá, dokud stojí, má stejné vlivy na okolí a přírodu. Po dobu, kdy není obydlen, je rozdíl jen v tom, že nevydává hluk a vypouští méně tepla. Takže po celou tu dobu probíhá spotřeba a tedy i daňová povinnost. Když ten dům koupí spekulant, nechá jej na sebe napsat, stává se majitelem, dokud ho neprodá. A jeho majetek zabírá prostor stejně, jako by v něm bydlel. Měl by tedy po dobu jeho držení platit daň.
Na žádný z bodů, které jste napsal skutečně nehledám řešení v DzN. I když některé z nich mi skutečně (pochopitelně) vadí. Např. zpustlé pozemky, barabizny nebo obyvatelstvo ohrožující činnosti. DzN podle mne má být jednak obdobou nájemného (podle plochy) a jednak ekologickou daní (podle způsobu užívání). Chci jen, aby uživatelé pozemků platili podle toho, kolik prostoru si zabrali pro sebe a podle toho, jak ty pozemky a stavby na nich působí na životní prostředí, které nepatří jim, ale všem - je bohužel neoddělitelné od jejich pozemků a staveb. Koloběh vody, proudění vzduchu, pohyb živočichů, sluneční záření - to jsou věci, které neznají hranice a soukromý majetek, ale jsou jím ovlivňovány. Cenu životního prostoru a životního prostředí bohužel žádný ekonom spočítat nedokáže. Jsem si ale jist, že tyto hodnoty jsou dnes silně podhodnocené, což vede k jejich nehospodárnému a vůči ostatním často bezohlednému využívání. Přitom nejde o výrobky, ale o konečné množství životně důležitých hodnot svého druhu, které má lidstvo k dispozici. Měli bychom se k nim chovat tak, jako bychom je měli půjčené, protože tak to skutečně je. Přírodu nevyrobil stát ani obec, ani ji od nikoho nekoupili, nemají tedy právo ji prodávat. DzN jako nájemné by měla být odváděna majiteli přírody. Ten však neexistuje. Nejvhodnějším příjemcem je pak ten, kdo obhospodařuje území "nikoho" mezi pozemky, jež užíváme a poskytuje nám tak různé služby. Tedy obce.

To je přece jen slovíčkaření, důležitější je, co se za pojmem "právo trvalého užívání" či "vlastnictví" skrývá. Když se stát rozhodne, že přes vaše pozemky povede dálnice, ukáže se rychle, kdo je pravým "vlastníkem" pozemku a taky nikoho nebudou zajímat vaše patetické proslovy o létech dřiny.

Jo, supermarkety lidem vyhovují. Aby měly levné zboží pro všechny, musí zemědělec dostávat dotace. Pokud je dostává, jeho vstupy jsou o to dražší. Zářným příkladem jsou třeba včelaři v letošním roce. Pokud dotace nedostávali, byla výkupní cena medu cca 70,- Kč/kg. Letos někdo přišel na to, že včelstev ubývá a je třeba podpořit jejich chov. Byly stanoveny dotace včelařům. Výkupní cena medu letos ale klesla na 21,- Kč/kg. Pokud ale včelstvu sberete kilo medu, musíte jim jako náhradu dát kilo cukru, jinak zimu nepřežijou. Kilo cukru se prodává za 25,- Kč/kg, jen nenáviděné Tesco ho ještě drží na 16,50 Kč/kg. Unie hrozí zdražením cukru. Po zdražení nad 22,- Kč/kg to včelaři zabalí a my dovezeme jablka a to ostatní z Číny, protože tam je celý rok teplo a tamní včelaři nemají problém se zimováním včelstev. Koneckonců, proč ne, když od nich už teď dovážíme textil, boty i ten med? My tu přece nemusíme pěstovat ani mrkev a můžeme nechat pozemky ladem. Na mnoha místech už plevele dosahují výšky dvou metrů a nikdo to neseče. Nejsou lidi ani peníze, a pokud by náhodou bylo obojí, nejsou zkušenosti, co dělat v tomto případě.
Daň z nemovitosti už dneska řadu věcí odlišuje. V ní je rozdíl mezi loukou a zastavěnou plochou. Je terno mít pole vedle města, pokud se město rozhodne, že se na této ploše bude v budoucnu stavět a že tu bude průmyslová zóna, rázem se změní cena pozemku a z majitele je škrtnutím pera boháč. Pokud už teda tuto daň necháme, pak by měla mít více faktorů: - ve městě x na vesnici - velikost sídla - k bydlení x k obchodu x k průmyslové výrobě x venkovní sportoviště x kultura, sport a jiné aktivity - dopad na ekologii - zastavěná x nezastavěná plocha x zeleň x vybetonovaná plocha - volně přístupná x oplocená. Potom bych pochopila, že obyvatel paneláku zaplatí méně než majitel haciendy, protože panelák může mít i 8 pater a může v něm na stejné ploše bydlet i víc lidí.

Jarmilo, myslim, ze placete na nespravnem hrobe. Puvod problemu "supermarkety misto orne pudy" vidim jinde nez vy. Samozrejme, ze metr ctverecni supermarketu vydela daleko vic nez metr ctverecni zahona s mrkvi. S tim nic nenadelate. Moznost ovlinit to mate jen tehdy, pokud v prislusne obci bude dostatecne velky odpor proti takove vystavbe. To je dost problem, protoze naproste vetsine lidi supermarkety nevadi a nebo dokonce vyhovuji.
Ovsem i tady by mohla dan z nemovitosti pomoci. Muze se napriklad nastavit jina sazba za zastavenou pudu (supermarket, parkoviste) a nezastavenou pudu (pole, louky, lesy). Dokonce by bylo vhodne nastavit jinou sazbu dane za volne pritupne pozemky (pole, louky, lesy) a za nepristupne (napr. oplocene) pozemky. Jen poznamka na konec - idealni by bylo, kdyby si vyse takovych dani urcovala na mistni urovni (obec) podle priorit zdejsich obyvatel.

To kdysi bylo, říkalo se tomu právo trvalého užívání. Pokud jste si chtěl postavit dům, nekoupil jste pozemek, ale dostal k pozemku právo trvalého užívání. Víte, proč se to zrušilo a převedlo na vlastnické právo? Protože Vám patřil dům, ten byl na státním pozemku a stát mohl s tímto pozemkem jakkoli volně disponovat, neb byl jeho vlastník. To se to vyvlastňovalo, jen Vám to oznámili! Jak by se Vám líbilo, kdyby Vám stát (a jeho jménem někdo, protože stát jsme přece my) sebral za barákem půl zahrady a dal to "právo užívání" někomu jinému? Mohlo ho zajímat, že jste na tom roky dřel a teď je tam místo hlušiny úrodná půda? Mohlo, ale taky nemuselo. Protože to právo trvalého užívání zakládalo možnost nepráva, bylo to zrušeno a nahrazeno právem vlastnickým. Možná složitějším, ale spravedlivějším.

KarleM, Váš názor je fakt úžasný. Daň za zabrání prostoru na zemi? Pravda, programátor může zabrat cca 2 metry čtvereční, zemědělec zabírá několik (popř. několik desítek) hektarů, ale PROČ? To si bude programátor v konečné fázi pěstovat pšenici na chleba v květináči a prase bude mít v koupelně ve vaně? To by mu asi řízky s chlebem dosti zhořkly. Nejde o zabrání určitého množství prostoru, jde o to, PROČ byl zabrán. Pokud na něm mám bazén a vedle terasu na grilování, má pozemek jiné využití, než když na něm pěstuju pšenici nebo jablka. Kdysi existoval jakýsi zákon o ochraně orné půdy. Ten jsme ale v rámci demokracie zahodili a stavíme supermarkety vedle měst na zelené louce, protože ve městech už je na megalomanské stavby málo prostoru a nedá se tam zaparkovat. Těm pár zemědělcům, co se ještě chtějí rýpat v půdě, ucpeme ústa několika dotacemi a kdyby náhodou chtěli zdražit, tak jim pohrozíme, že dovezeme levnější potraviny ze zahraničí. Je až do nebe volající, jak se u nás s úrodnou půdou plýtvá! Na stavbu supermarketů a parkovišť by měla být vypsána zvláštní pozemková daň, ale to nelze, to by se promítlo do ceny zboží, že? Tak tu budeme diskutovat o tom, jestli Franta zaplatí za rok 500,- na vesnici nebo Lojza 800,- ve městě. Za humny nám zatím vyrostou ty báječné supermarkety s úžasně levnou limonádou, litr za dvě koruny a s kuřaty v akci kg/65,- Kč, kam se jezdí s auty na týdenní nákup ze vzdálenosti 20 km z okolí. Jen se podívejte kolem Prahy nebo kolem každého okresního města, kolik úrodné půdy se za posledních 15 let nesmyslně zastavělo!

Aha, současná podoba zákona. Zbytečně složitá, spousta úlev, vyjímek a vyjímek z vyjímek. Kromě změny sazeb je nutné zákon výrazně zjednodušit.

Je otázka, co vlastní a jak dlouho. Přečtěte si dobře zákon o dani z nemovitostí .....

Přečtěte si dobře zákon o dani z nemovitostí. Je tam také §9 Osvobození od daně ......

Možná bude problém v tom, že se u nás až do začátku 90. let minulého století využívala geodetická siť zaměřená ještě za Rakouska s chybou +- 2 metry. Takže sice ty souřadnice jsou na katastru evidovány v centimetrech, ale s metrovou chybou.

Proč se vás to nedotkne? Vy nebydlíte ani ve vlastním ani v pronájmu? Jak tedy?
Kdyby měl být můj nájem i třeba o 100tis. ročně dražší, nebude to problém, pokud nebudu muset platit daň z příjmu.

Moc tomu nerozumím. Proč se to nedotkne zahraničních vlastníků? Ona ta právnická osoba držená zahraničním vlastníkem nemusí platit daň z nemovitostí? Jaká početná skupina obyvatel utrpí dopadem vyšší daně z nemovitostí? Mě to vychází úplně na všechny, ať už přímo či nepřímo. Zatímco u daně z příjmu jde říct, že dopadne na ty, kteří pracují. Co je horší?

Je zbytečné děsit se nové daňové zátěže, protože se v celku vybere stejně. Jen místo toho, aby údržbu mé ulice financoval ze svých zdaněných příjmů nebo DPH někdo z druhého konce republiky, budu si ji hradit já a mí sousedé. Pokud mám více rezidencí, budu pochopitelně přispívat na údržbu většího počtu ulic. Jak uvedla ve svém článku paní Kateřina a já to také již mnohokráte připomněl, současně se zvýšením DzN se sníží DzP. Dojde tedy pouze k omezení neprůhledného přerozdělování daní státem směrem k obcím, které se děje bez ohledu na strukturu obecního území a majetku a bez ohledu na vztah obyvatel obce k tomuto majetku. V obci slušných lidí to vypadá jinak, než u čuňat. Proč by ti slušní přispívali nepolepšitelným čuňatům na úklid ulic a veřejných prostranství? Daně nejsou ani na to, aby si politici stavěli pomníčky u své obce, zvláště když se nechají volit na kandidátce, která je stejná pro celý kraj. Financování nákladnějších projektů lze řešit úvěrem. Obyvatelé obcí si pak spíše rozmyslí, co skutečně potřebují a stojí jim to za vyšší daně.
Domácí obyvatelstvo tudíž nebude dotovat státní, nýbrž obecní rozpočty. Zahraniční uživatelé pozemků a vlastníci nemovitostí budou pochopitelně platit DzN do obecních rozpočtů podle stejných podmínek. Bude jim také příslušet stejná související sleva na dani z příjmů, odváděné do státního rozpočtu ČR.
Vlastně na DzN vidím jedinou zásadní vadu. Natolik by omezila přerozdělování, čachry a daňové úniky, že ji žádný politik neprosadí. Zvláště ne v prostředí EU, které je na přerozdělování založeno.

Samozřejmě, že je jedno, kdo vlastní pozemek, či nemovitost. Mě to osobně vůbec nezajímá. Kdyby se zvýšila daň z nemovitostí třeba na 200 Kč/m2, tak se mě to stejně nedotkne.
Jen bych chtěl vidět ty obličeje, až jim majitel nájemního domu předloží novou nájemní smlouvu, ve které bude platit za rok o 17 až 20 tisíc více. Nebo naši zemědělci, kteří jen přežívají diky dotacím, by najednou zaplatili o několik set tisíc Kč na daních více. Což by se zahraničních vlastníků, díky kurzu, ani nedotklo. Takhle jsem to myslel. Ale je vidět, že si na svých názorech stojíme, tak už dál tím unavovat nebudu. Zvoláním „daním zmar“ tady končím.
Za hrubku se omlouvám.

Jenže Vy se najednou od jednoduchosti, kterou všichni vyzdvihujete, začínáte dostávat tam, kde by to bylo složitější, než nyní. Kdo bude rozhodovat o tom, jak je který pozemek využíván a kolik by tedy měl platit majitel na daních? Nějaké komise? Či obce? To byste se do toho pěkně zahrabal. Ministerstvo zemědělství dává dotace za to, že necháte některé pozemky ladem. Tzv. odpočinout. Maximálně je jednou za rok posečete a ještě Vám stát za to zaplatí. Jenže, když je nějaký čas necháte ladem, tak se tam uchytí nějaká "vzácná", dříve běžná, kytka a ochranáři Vám udělají ty, ty, ty! Nebo máte pozemky v ochranných pásmech vodních zdrojů, či chráněných územích. Dnes, díky nízké sazbě, to nikomu tolik nevadilo.
Tuto daň nikdy nemůžete zahrnout do spotřeby. To byste musel složitě škatulkovat, co je jen vlastnictví na trvalo a co pro obchod. Třeba proto, že na tom pozemku mám barák a těžko s ním budu kšeftovat, když tam chci bydlet. Nebo někdo koupí pozemek pro hospodaření, ale pak si to rozmyslí a zase to prodá. Třeba i ze ztrátou. To budete dělat nějaké od – do?
Podle mého názoru chcete řešit, pomocí této daně, věci, které se dají řešit jinak a jednoduše. Co Vám vadí? - spekulace s pozemky a stavbami? - držení pozemků, které Vy byste dokázal nějak využít jinak, než má v úmyslu jejich majitel? - že jsou pozemky, či stavby nevyužívané? Že narušují vzhled obce? - že někdo využívá své pozemky jinak, než si myslí sousedé? - že někdo na svých pozemcích, či stavbách provádí činnost, která ohrožuje ostatní obyvatelstvo?
Tak na tahle otázky, odpovědi u daně z nemovitostí nehledejte.