Neefektivní a nespravedlivá daň z nemovitosti

Dala základ vzniku chudinských čtvrtí, např. Harlemu a Bronxu, a rozvoji squattingu. Neodpovídá kritériím optimální daně. Proč je složitá, nákladná, nespravedlivá a nejvíce nenáviděná a její podíl na příjmech členských států OECD dlouhodobě klesá? Podívejme se na odvrácené stránky daně z nemovitosti, její historii i současnost.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 8. 2005 8:52, Jirka

Právě o ten pohled na tu daň jde. Dnes ji vnímáme jako daň z majetku. V tom případě ji vidím i já jako nespravedlivou a vzhledem k neefektivnímu výběru bych byl pro její zrušení. Ale jako daň ekologickou a spotřební (i když ne doslova spotřební) ji beru.

Daň z nemovitosti už dnes zohledňuje i počet nadzemních podlaží. A tak je to v pořádku. U staveb jde potom o povrch budovy a ne o půdorys. I když samozřejmě takový výpočet je velmi nepřesný. Členitost některých budov povrch podstatně zvyšuje a daň počítá pouze s hladkým hranolem. Přibližně je tak ale vyjádřena kapacita budovy, takže uvažujeme-li její plné obsazení, bude DzN v podstatě také daní z hlavy. Představte si ale případ (běžný u různých velkých institucí), kdy monstrózní budova slouží jako kanceláře pro několik úředníků. Kvůli těm pár lidem v jednosměnném provozu se vytápí mnoho místností obrovských rozměrů. Kvůli stejným lidem se doma vytápí jejich byty i v době jejich nepřítomnosti. V případě vysokých manažerů to nejsou garsonky, ale obvykle velké vily, v nichž bydlí s manželkou a málokdy 1-2 dětmi. Tady daň z hlavy s tím ekologickým hlediskem moc nekoresponduje. Vnější plocha budovy (i betonových a asfaltových ploch) je také zdrojem tepla (ze slunečního záření), prašnosti, a zadržuje vodu. Globální oteplování a snížená retenční schopnost krajiny je příčinou stále divočejšího počasí a záplav. Citelnější DzN by v tomto případě vedla k potlačení plýtvání prostorem, nebo by alespoň ti, kteří se o ty neblahé reakce přírody zasluhují, více přispívali obcím na odstraňování škod po záplavách a vichřicích. Máte samozřejmě pravdu, že je rozdíl mezi stavbou s dobrou tepelnou izolací a třeba živou zelenou střechou, stěnami obrostlými břečťanem nebo psím vínem, s vytápěním tepelným čerpadlem - a kamenným barákem, kde se musí topit málem i v létě a ještě uhlím. Ani já bych nechtěl, aby daňové přiznání DzN obsahovalo výčet použitých materiálů a technologií. Tohle lze regulovat např. spotřební daní z paliv podle druhu (doufejme, že někdo nebude zaměňovat uhlí s plynem po vzoru aféry s LTO), osvobozením od DPH u tepelných čerpadel, kolektorů atd.

Daň z hlavy je paušál, nezohledňující nic. Každý z nás má přitom jiné nároky na státní a obecní správu, jinak využívá jejich služeb. I když je určitě spravedlivější, než progresívní daň z příjmů, vedle DzN (tak jak o ní uvažuji) u mne prohrává.

Zobrazit celé vlákno

+52
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 8. 2005 22:45, Fredy

Snažím se Vám porozumět. Jenže některé Vaše názory na propůjčení krajiny mi s daní z nemovitostí moc neštimují. Spíše by se mohlo jednat o nějakou ekologickou daň. Případně ekologicko - ekonomickou daň.
Pokud byste kladl důraz na velikost zastavěné plochy, tak byste sem zatáhl ameriku a mrakodrapy. Kdo myslíte, že zatěžuje více přírodu? Ten, kdo si postaví přízemní, nízkoenergetický domek třeba na ploše 200m2, nebo ten, co si postaví třípatrovou vilku na ploše 100m2, kterou bude vytápět uhlím? Myslím si že v nemovitostech tuto Vaší pravdu nenajdete. Tu můžete hledat maximálně v dani z hlavy. U ní můžete spíše argumentovat spravedlností.

Zobrazit celé vlákno

-21
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 63 komentářů)

9. 8. 2005 13:46 | KarelM

To je prece jedno, jestli vlasni pozemek Cech nebo Cinan, jestli na nem podnika nebo ne. Tato dan je z principu koncipovana jako poplatek za zabrani casti spolecneho prostoru pro zivot, casti zemekoule. Pokud je nekdo skromejsi a bydli v bytovce se spoustou jinych lidi, zabira mene a bude mene platit. Pokud nekdo potrebuje ke svemu zivotu ci podnikani rozsahle pozemky, musi byt pripraven na to, ze zaplati poplatek za jejich zabrani.
PS: s tim "vyplíváním" jste trochu ujel
-6
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 8. 2005 13:36 | Pavel

Ale to přece platí pro každou daň, že ji nakmonec zaplatí konečný spotřebitel. Překupník nebo zpracovatel ji jen promítně do ceny. V tom nevidím rozdíl mezi jednotlivými druhy daní.
+25
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 8. 2005 13:34 | Jirka

Já myslím, že problém je v nesprávném pojmenování věcí. Uživateli pozemku říká zákon "vlastník", ačkoli ve skutečnosti stát do takového vlastnictví moc mluví. Vlastnit část planety, která je propojena ekosystémem se zbytkem světa je vlastně nemožné. Nehledě na to, že je to i nepraktické. Kdyby stát prodával pouze užívací práva (pronajímal) a ne území jako majetek, bylo by velice snadné upravit záznamy na katastru podle skutečnosti i bez účasti sousedů. Někdo by prostě podal podnět k přeměření, geodeti by zjistili skutečnost a katastrální úřad podle ní vyměřil plochy jednotlivých území podle povahy, které budou sloužit jako podklady pro výpočet DzN. Změny by byly všem sousedům pouze oznámeny. V případě, že by některý nesouhlasil se změnou pronajatého území, podal by protest, resp. vzdal by se území, které mu přibylo. Za přidělení užívacího práva k pozemku by se neměla platit nějaká cena pozemku, ale pouze úřední poplatky za vyměření a evidenci pozemku a uživatele. Pokud by pro někoho bylo nevýhodné platit DzN či nájem z pozemku, stačilo by se vzdát užívacích práv na KÚ. Netřeba hledat kupce. Tak bychom se vyvarovali i problému, kdy někdo nechce platit za nepotřebný pozemek obci, která špatně hospodaří, vysoké daně, ale právě kvůli špatné obecní správě nemůže najít kupce. V takových případech zůstává černý Petr v rukou "vlastníka" pozemku a ne v rukou obce, která svým hospodařením důvod nezájmu o pozemek zavinila. Naopak při pronájmu se bude muset obec starat o atraktivitu lokalit na svém území, třeba úrovní poskytovaných podpůrných služeb, jinak zanikne.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 8. 2005 13:31 | Fredy

Možná by bylo dobré vycházet z nějakých věrohodných podkladů.
1) Kolik (ha, či m2) pozemků a staveb je v držení fyzických osob, které to nemají zahrnuté v podnikání? Těch se tato daň dotkne nejvíce. 2) Kolik lidí nevlastní vůbec žádné pozemky a stavby a bydlí v podnájmu? Ti zaplatí tuto daň ve výši svého nájmu. 3) Kolik (ha, či m2) pozemků a staveb je využíváno (nebo drženo) pro zemědělské a podobné podnikání? Těch se tato daň vlastně nedotkne. Na jedné straně ji zaplatí a na druhé si o to sníží příjmy ke zdanění. 4) Kolik (ha, či m2) pozemků a staveb je využíváno pro účely nájemního bydlení? Majitelů se tato daň také nedotkne, neboť ji zaplatí nájemníci.
Co z toho vyplívá? Bod 1) a 2) se týká převážně českých občanů. V bodech 3) a 4) začínají silně tlačit zahraniční vlastníci. Mnoho pozemků kolem hranic s Německem a Rakouskem již dávno vlastní zahraniční subjekty skrze naše právnické osoby. Je nějaká naše daň z nemovitostí nezajímá, nehledě na to, že se jich vlastně ani nedotkne. Daň z nemovitostí bude mít největší dopad na ty, kteří bydlí ve svém a nebo v pronájmu. Převážně domácí obyvatelstvo. Tato velice početná skupina bude dotovat státní rozpočet. Takhle jste to nějak mysleli? Pokud ano, tak blahopřeji. Nic lepšího pro zahraniční kupce udělat nemůžete. A to ještě oficiálně nemohou nakupovat, či vlastnit naše nemovitosti. Pouze prostřednictvím podnikatelských subjektů.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

9. 8. 2005 13:01 | Jarmila

Pozemek je třeba nejenom zaměřit, ale občas taky prokázat jeho skutečné vlastnictví, neb za socialismu i později se v tom občas udělal nehorázný bordel. Takže k práci katastrálního úřadu patří i to, že např. při zápisu zástavy musíte předložit přes 30 let starou listinu, na jejímž základě jste onen pozemek nabyl, aby se nestalo, že ho má už někdo jiný, jen to není zapsáno. Kde ho vezmete, je Vaše věc, máte ho mít schovaný, protože za 30 let přeskupování státní správy a notářů už jeho kopii nikde neseženete. A nedej bůh, aby někdy shořel katastrální archiv, to by bylo majetkových přesunů!
Je moc dobře, že se ve věcech konečně dělá pořádek, třebas digitální.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 8. 2005 13:00 | Jirka

Připomněla jste mi jednu věc, kterou opomněl autor použít jako argument proti DzN - dotace zemědělcům. Kdybychom u nás zavedli výraznou DzN, znevýhodnili bychom naše zemědělce např. proti rakouským, neboť tam je daň z nemovitostí sprostý výraz (velmi neoblíbená) a tudíž se nám těžko přizpůsobí. Opět tak jako u státních příspěvků na SS a hypotéky, jde o to odstranit nemocný zub a ne radit kašičky místo chleba. Tedy pryč se všemi dotacemi a přerozdělováním daní. Kromě toho daň ze zemědělské půdy, lesa apod. může zůstat na současné úrovni, nebo může být přinejmenším podstatně nižší, než daň ze zastavěných ploch. Neměla by být ale tak nízká, aby se vyplatilo držet pole neobdělávané, nevzhledné, šířící plevel do okolí. Ale ani vysoká, protože údržba krajiny je služba nám všem.
P.S.: Jak je z textu článku vidět, neobliba této daně v Rakousku s velkou pravděpodobností souvisí s oceňováním nemovitostí (které proběhlo naposledy před 30 lety). Nenávidí tedy majetkové pojetí této daně. Kromě toho musí být po 30 letech již značně neobjektivní, což jistě přispívá k její neoblibě. Je to začarovaný kruh.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 8. 2005 12:41 | Fredy

Jirko, chápu Vaší snahu o žertovné pojetí práce geodetů. Jenže problém je jinde, nikoliv ve scannerech a jejich rozlišení, či digitalizaci. Problém je většinou v tom, že se rozchází hranice pozemků evidovaných na KÚ a ve skutečnosti. To je většinou způsobené tím, že dříve se nějak na skutečné hranice moc nehledělo, neboť skoro patřilo všem. Tedy, co se formy užívání týče. Kromě zastavěných pozemků a třeba zahrad. Pak stačilo, když pár lidí si při výměně plotu trochu posunulo skutečnou hranici, či že se původně klikatá cesta, potok, narovnaly apod. Bývalo běžné, že třeba další stavební parcela se odpíchla od té poslední, sousední.
Dnes musí mnozí na katastrál právě z důvodu daně z nemovitosti, tam si vyžádají snímek a až doma se diví, že soused vlevo má plot 2 metry na jejich zahradě, ale oni zase uzmuli sousedovy vpravo stejný díl. Co s tím včíl? Někdo se na to prostě vyflákne a nechá to osudu. Zatím ta nejlevnější varianta. Jiní, ti poctivější se snaží to vyřešit. Ploty bourat nechtějí a tak jediná cesta je odprodej sousedovi vlevo a odkup od souseda vpravo. Pozemek souseda vlevo má t vlastníky (dědice) a pozemek vpravo rovnou sedm. Pak stačí, když je jeden v Austrálii a druhý v Kanadě a jeden od Plzně nechce o nějakém obchodu ani mluvit a když tak 2000 Kč/m2, což je prý obvyklá cena. To se skutečně stalo. Kdo myslíte, že na těchhle případech nejvíc vydělává? Právníci, KÚ a stát. Stát na daních z převodů nemovitostí. Jak byste to řešil?
To jen ta pro ty, co nemají žádné majetky, kromě auta, samozřejmě a podporují daň z nemovitostí.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 8. 2005 12:32 | Jirka

Samozřejmě si uvědomuji, že budu platit část DzN, kterou zaplatí družstvo za panelák, kde mám byt. Budu platit i za další byt, který jsem koupil a další dvě nemovitosti, byť skromné. Protože mám tolik, kolik zvládám obhospodařovat a přináší mi to užitek, nevidím v tom problém. Navíc očekávám kompenzaci na dani z příjmů. Kdybych toho měl víc, donutí mne DzN něco prodat. Jaký má smysl majetek, který nechám ležet bez užitku a chátrat? Jen obtěžuje či dokonce ohrožuje okolí. DzN nikomu nebrání, aby měl majetek, ale nutí k jeho hospodárnému využívání. Na tom nevidím nic špatného.
Stále se mi ale nedaří přesvědčit Vás o pohledu na DzN jako na daň spotřební a ekologickou, nikoli majetkovou. Zkuste si tedy představit, že např. hrabě O. Kinský vysoudí všechna panství, o která se soudí. Může je spravovat jako lesy, louky, polnosti a několik historických památek. Nebo také na nich vybudovat rozsáhlá parkoviště, supermarkety, průmyslové zóny atd. V prvním případě by možná zdejšímu kraji i prospěl. Nebyl by prvním šlechticem, kteří dnes ukazují lidem, jak se má hospodařit. V druhém případě by pořádně ohřál a zaprášil zdejší vzduch, zvýšil nebezpečí záplav, hluk, spoustě obyvatel omezil životní prostor a pokazil výhled do kraje. Tak jako tak bude hospodařit se svým majetkem. Ale pokaždé s docela jiným vlivem na nás ostatní. Nějakým způsobem tedy zasáhne do našich práv. Podle míry a škodlivosti toho zásahu by měla být vyměřována DzN tak, jak ji chápu já. Vůbec mi nesejde na tom, kolik stojí exponáty na jeho zámcích, nebo ty zámky samotné. Dokonce by mi nebyla proti mysli ani DzN, kterou by platili obyvatelé takovému šlechtici, který je nechá žít na svém panství a v podstatě bude to území obhospodařovat místo obecních zastupitelstev. V tomto případě by vlastně daň ze svých nepronajatých pozemků (vyjma těch, které zasahují do katastru obcí mimo jeho území) odváděl sám sobě, ale ne jako příjem, nýbrž jako zdroj pro financování správy obcí na jeho území. Měl by tedy vyměřeno, jakou částku musí ročně vynaložit na správu svých obcí ze svého.
Daň z nemovitostí by podle mne měla být úměrná zabranému prostoru a charakteru (škodlivosti) jeho využití. Ne hodnotě majetku, ať jde o budovy, jejich vybavení, či hodnotu dřeva v lesích a ryb ve vodních nádržích. Tedy žádná socanská majetková daň a majetková přiznání.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 8. 2005 11:33 | Jirka

DPI = Dots Per Inch, neboli počet obrazových bodů na palec. To číslo jsem samozřejmě uvedl s velkou nadsázkou. Neznám scanner ani digitizér s tak hrozným rozlišením. Kolik je to metrů, to záleží na měřítku skenované mapy. Pokud by byla v měřítku 1:500, dělá milimetrová chyba na papíře půl metru skutečného rozměru. Taková chyba se při práci s digitizérem dá připustit. Ale proč se místo toho nepoužijí naměřené číselné souřadnice, podle kterých se ty mapy kreslily? Nejspíš proto, že klikání na myšku s terčíkem jezdícím po mapě jde rychleji od ruky, než opisování ručně zapsaných čísel. Někdo při tom ale zřejmě nebral v úvahu, kolik dalšího běhání, přepisování dokumentů atd. bude taková práce stát, nehledě na komické tahanice o polohu sousedova plotu z důvodu posunutí hranice o půl metru při digitalizaci. Proč nechodí geodeti chodit zaměřovat s krejčovským metrem? Podle úředníků je asi snazší přestavět ploty, zdi a kdovíco, než zadat přesné hodnoty do PC.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 8. 2005 8:54 | sema

cit.: "Správná daň by neměla zabraňovat efektivní alokaci prostředků v ekonomice" - taková je jen jedna - a sice žádná... co se týče daní z majetku, naprosto nechápu, jak může někdo byť jen hledat argumenty na jejich podporu...(ono se to týká daní obecně, ale nechci být na úvod moc radikální :))
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

9. 8. 2005 8:31 | Jarmila

Můžu se zeptat, kolik těch pozemků sám obhospodařujete? Ono to zas není tak jednoduché nechat pozemky "pracovat", samy nepracují a potřebují dosti lidské práce, navíc závislé na počasí. Na jaře moc pršelo a bylo chladno? Je malá úroda. Pršelo v červenci? Posečená tráva shnila a vy nemáte seno pro trávožravce. V létě spadly kroupy? Není ovoce. Když si srovnáte ceny vstupů (traktor, nafta, zemědělské stroje, postřiky, očkování a veterinární péče pro zvířata) a ceny výstupů, kdy spotřebitel kupuje jen naleštěné jablko, nedej bože aby bylo trošku otlačené nebo brambora nakoplá, tak pochopíte, proč už přes 100 let trvá celosvětový trend stěhování lidí do měst. Jakmile pozemky zdaníte, postěhují se rychleji, protože zemědělská výroba se nevyplatí a ve městě je život jednodušší.
Pamatuju doby, kdy byly všechny strouhy vysečené, protože jsme měli spoustu králíků. Ti žerou trávu, ta byla jen za trochu práce, zabíjet se můžou podle potřeby, což u takové krávy nelze, tu v rodině za víkend nesníte ani omylem. Stačila epidemie moru. Očkování bylo drahé a účinkovalo jen z 50 %. Když jsme dva roky po sobě dali do kafilerie všechny králíky, zlikvidovali jsme chov. Sousedi udělali totéž, protože cena vstupů (očkování, sušení a skladování sena, hodnota volného času) převýšila hodnotu výstupu. Dneska je všude spousta trávy a nikdo ji nechce ani za odvoz. Jak chcete udržet pozemek nezaplevelený, když jsme celostátně drasticky snížili chovy krav? Kdo ty pozemky poseče, když se mu to nevyplatí? Těch pár morčat v panelákách to nevytrhne.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

8. 8. 2005 22:17 | sysel

Ja mam takovou provokativní poznámku - jsem pro daň z nemovitosti (nebo spíše z pozemku) už proto, že je problém pozemek rozumně koupit (ne okolo Prahy, ale třeba na venkově), řada vlastníků si vlastnictví ani neuvědomuje, prakticky nic je to nestojí a nenutí pozemek "pracovat". Je jedno, jestli si ho chci užívat nebo se jeho prostřednictvím živit třeba jako zemědělec. Zaplevelené pozemky, které "čekají na svou příležitost" jsou toho dokladem. Je to pouze takový nastřelený názor,ale minimální resp. prakticky nulová daň z pozemků v kombinaci se zcela nesmyslnou (podle mého názoru)daní z převodu nemovitostí velmi účinně konzervuje zkostantělý stav.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

8. 8. 2005 21:47 | Fredy

Všechno se jednou vyřeší. Každoroční změny v zákoně o dani z příjmů se také jednou vyřeší. Naštěstí se přiznání podává až do konce března. To je doba, kdy se různé strany alespoň na tom základním dohodnou. Běžný občan, zaměstnanec, nepodává žádné přiznání k dani z příjmů. Jen ve výjimečných případech (hypotéka).
V tom, jak spočítat daň z nemovitostí, problém také nevidím. Když je to složitější, jak jsem uvedl minule, tak to dá trochu běhání, ale pak je to platné, do další změny. Do vaší další změny. Jako je prodej, či nákup pozemků, či nějaká přístavba, nástavba apod. Problém vidím ve nespravedlnosti této daně a v nastavení správných koeficientů. Trestá podnikavé, na úkor těch, co raději prožírají svoji budoucnost. To není zrovna motivující.
Upřednostnění této daně považuji dokonce za nebezpečné pro demokracii, jako takovou. Daň z nemovitostí většinou neplatí stát a státní společnosti. Představte si to, že se k moci dostane ještě horší garnitura socialistů a tuto daň zvýší na takovou úroveň, že to velká část obyvatelstva nebude moci zaplatit. Co bude následovat? Exekuce a předání majetku státu. Tedy komunismus, který by přišel zadním vchodem a kupodivu bez jediného výstřelu.
PS: Mě osobně se daň nemovitostí skoro netýká. Patřím spíše k těm, kteří si tuto daň mohou uplatnit v nákladech a její výši zaplatí stejně někdo jiný. Jen bych už konečně od vás, zastánců této daně, rád slyšel (četl), jak si to představujete. V jaké výši by měla být. V jakém poměru k dalším daním a jak ji řešit prostorově.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

8. 8. 2005 21:01 | Michal Kára

Tak treba ja... Nejvetsi problem mi dalo spocitat plochu naseho domu, protoze ma takovy "zajimavy" tvar. Oproti priznani k dani z prijmu docela trivka. A to neberu v uvahu, ze kvuli priznani k dani z prijmu musite vest ucetnictvi (pokud nejste zamestnanec). Jo, a abych nezapomel, to priznani k dani z nemovitosti jsem delal jednou a hodne dlouho ho delat nebudu, zatimco priznani k dani z prijmu delam kazdy rok.
Problem s digitalizaci je jednorazovy, to sem vubec nepatri. Navic na LV je uvedena vymera i takove ty bonitacni jednotky, takze stavi pronasobit par cisel, ktera si kliedne zjistite v pohode pres net.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

8. 8. 2005 19:54

Prominte, ani ja jsem nemluvil o internetovych akciich.
Pan Kohout vychvaloval investice do akcii jako takovych, a akcie jako takove splaskly. Projdete si vykonnost nektereho bezneho investicniho fondu za poslednich deset let, odectete poplatky (popripade depotni poplatky pokud investujete primo do akcii) a uvidite co mam na mysli.
Aby nebylo mylky: konstatuji pouze, ze vazeny pan Kohout by dnes zrejme mnoho priznivcu se svymi radami typu "investujte do akcii, pokud mozno pravidelne" neziskal. Sve uspory z akcioveho trhu stahuji silne povalecne rocniky, duvera trhu je po pravu otresena skandaly typu Enron/Andersen a zbytky korporatnich zisku decimuje cena ropy.
Takze si pan Kohout nasel pole nove a dosud NEZORANE.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

8. 8. 2005 19:19

Víte co je to DPI a kolik činí ve skutečnosti 0,000001DPI metrů? Rád se nechám poučit od "znalce" katastru.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

8. 8. 2005 17:31 | Fredy

Spousta lidí nevlastní žádnou nemovitost. Velká část z nich prosazuje daň z nemovitostí. Tak to chápu a beru to, jako normální lidskou záležitost. V každém případě je třeba si uvědomit, že nakonec tu daň zaplatíte právě Vy. Majitel nemovitosti si o to zvedne nájemné. A nejen o to, znáte to :-). Tudíž největší dopad by měla na vlastníky, kteří mají nemovitost v pasivech, jak správně uvedl pan Kohout. Trochu mi to koresponduje s názorem, že bohatší daně většinou neplatí. Hádejte, kdo je za ně zaplatí?
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

8. 8. 2005 17:10 | Jarmila

Není pravda. Seznamte se třeba s historií továrníků v českých zemích. Většina majetku nepřežila tři generace. Bylo to tím, že dobře zabezpečené děti neměly zájem opečovávat rodinný majetek a měly dojem, že o ně bude stále dobře postaráno. Takže se s odpuštěním vybodly na nějaká studia a řízení rodinných majetků, bohapustě se flinkaly a pokud to skončilo dobře, pak většinou prodejem firmy nebo jejím převedením na a.s., přičemž se řada původně velmi bohatých vlastníků dostala na úroveň středních vrstev. Přímo příkladný byl dědic firmy Škoda: děd vybudoval impérium, syn se ještě podílel na řízení a vnuk z firmy nadobro zmizel. Firma se po necelých 50 letech změnila na a.s. To na tom feudální šlechta byla podstatně líp.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

8. 8. 2005 16:52 | Dušan D.

Mě se myšlenka daně z hlavy docela zamlouvá, ale asi je dnes neprosaditelná, je potřeba ji skrývat pod jiné názvy jako je poplatek za odvoz odpadků apod. ... Daň z hlavy i z nemovitostí patří do skupiny daní paušálních, jejich výhodou je snadný výměr a nemožnost úniků. Je to proto, že občany i nemovitosti si stát pečlivě eviduje. Stejně dobře si stát eviduje už jen automobily, nic dalšího mě nenapadá.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

8. 8. 2005 16:21 | Jirka

Vidíte - to je zrovna zajímavý argument. Já jsem to přiznání jednou sestavoval, časem do něho přibyly další dvě položky. Ty už mi připsali během chvilkového posezení na berňáku po změně zápisu vlastníka na katastru. Spousta lidí nevlastní žádnou nemovitost a za dům, kde bydlí by tyto starosti měl pouze majitel domu. Jinak mi každý rok jen přijde složenka s vyměřenou částkou. Zatímco kvůli dani z příjmů musím každý rok několik dnů věnovat studiu změn daňových a účetních zákonů, spočítání uzávěrky, vyplnění přiznání, v prvním roce ještě několikrát zaběhnout k bývalému zaměstnavateli s přílohou k §6 a kdybych měl zaměstnance, tak každému dávat vyplnit prohlášení k DP a tahat z nich, jestli neměli nějaký vedlejšák, a pak to odvézt na FÚ. A pak jim vyplácet přeplatky, které mi berňák možná ještě ten rok pošle.
Pokud došlo k posunům hranic při zpracování územních plánů, pak je to zcela jistě chyba zpracování. Mám-li doklad, že vlastním určité území, tak ho vlastním, ať si má katastrální úřad v evidenci jaký chce binec. Při digitalizaci sice musí nutně dojít k zaokrouhlení, ale dnešní počítače umí pracovat s pohyblivou desetinnou čárkou a mnoha platnými číslicemi. Bude-li spor se sousedem o mikrometry, budiž. Ale pokud někdo tu digitalizaci provedl tak, že naskenoval mapy s rozlišením 0,0000001DPI a nadělal na mém území místo šikmých hranic dvoumetrové zuby, měl by si katastr najít lepšího zpracovatele. Samozřejmě vím, jací jsou na těchto úřadech "králové".:-( Ale, jak píšete, jde o princip.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Spočítejte si

Výpočet životního minima 2024

Počet členů rodiny

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Janis Sidovský

manažer a podnikatel

Tomio Okamura

senátor a podnikatel

Janis Sidovský
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 1 duelů
×
Tomio Okamura
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services