Výpočet životního minima 2024
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích
Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Janis Sidovský
manažer a podnikatel
Tomio Okamura
senátor a podnikatel
0,00 %
z 1 duelů
0,00 %
z 0 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Neefektivní a nespravedlivá daň z nemovitosti
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 8. 2005 8:52, Jirka
Právě o ten pohled na tu daň jde. Dnes ji vnímáme jako daň z majetku. V tom případě ji vidím i já jako nespravedlivou a vzhledem k neefektivnímu výběru bych byl pro její zrušení. Ale jako daň ekologickou a spotřební (i když ne doslova spotřební) ji beru.
Daň z nemovitosti už dnes zohledňuje i počet nadzemních podlaží. A tak je to v pořádku. U staveb jde potom o povrch budovy a ne o půdorys. I když samozřejmě takový výpočet je velmi nepřesný. Členitost některých budov povrch podstatně zvyšuje a daň počítá pouze s hladkým hranolem. Přibližně je tak ale vyjádřena kapacita budovy, takže uvažujeme-li její plné obsazení, bude DzN v podstatě také daní z hlavy. Představte si ale případ (běžný u různých velkých institucí), kdy monstrózní budova slouží jako kanceláře pro několik úředníků. Kvůli těm pár lidem v jednosměnném provozu se vytápí mnoho místností obrovských rozměrů. Kvůli stejným lidem se doma vytápí jejich byty i v době jejich nepřítomnosti. V případě vysokých manažerů to nejsou garsonky, ale obvykle velké vily, v nichž bydlí s manželkou a málokdy 1-2 dětmi. Tady daň z hlavy s tím ekologickým hlediskem moc nekoresponduje. Vnější plocha budovy (i betonových a asfaltových ploch) je také zdrojem tepla (ze slunečního záření), prašnosti, a zadržuje vodu. Globální oteplování a snížená retenční schopnost krajiny je příčinou stále divočejšího počasí a záplav. Citelnější DzN by v tomto případě vedla k potlačení plýtvání prostorem, nebo by alespoň ti, kteří se o ty neblahé reakce přírody zasluhují, více přispívali obcím na odstraňování škod po záplavách a vichřicích. Máte samozřejmě pravdu, že je rozdíl mezi stavbou s dobrou tepelnou izolací a třeba živou zelenou střechou, stěnami obrostlými břečťanem nebo psím vínem, s vytápěním tepelným čerpadlem - a kamenným barákem, kde se musí topit málem i v létě a ještě uhlím. Ani já bych nechtěl, aby daňové přiznání DzN obsahovalo výčet použitých materiálů a technologií. Tohle lze regulovat např. spotřební daní z paliv podle druhu (doufejme, že někdo nebude zaměňovat uhlí s plynem po vzoru aféry s LTO), osvobozením od DPH u tepelných čerpadel, kolektorů atd.
Daň z hlavy je paušál, nezohledňující nic. Každý z nás má přitom jiné nároky na státní a obecní správu, jinak využívá jejich služeb. I když je určitě spravedlivější, než progresívní daň z příjmů, vedle DzN (tak jak o ní uvažuji) u mne prohrává.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
12. 8. 2005 22:45, Fredy
Snažím se Vám porozumět. Jenže některé Vaše názory na propůjčení krajiny mi s daní z nemovitostí moc neštimují. Spíše by se mohlo jednat o nějakou ekologickou daň. Případně ekologicko - ekonomickou daň.
Pokud byste kladl důraz na velikost zastavěné plochy, tak byste sem zatáhl ameriku a mrakodrapy. Kdo myslíte, že zatěžuje více přírodu? Ten, kdo si postaví přízemní, nízkoenergetický domek třeba na ploše 200m2, nebo ten, co si postaví třípatrovou vilku na ploše 100m2, kterou bude vytápět uhlím? Myslím si že v nemovitostech tuto Vaší pravdu nenajdete. Tu můžete hledat maximálně v dani z hlavy. U ní můžete spíše argumentovat spravedlností.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Další příspěvky v diskuzi (celkem 63 komentářů)
9. 8. 2005 13:46 | KarelM
PS: s tim "vyplíváním" jste trochu ujel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
9. 8. 2005 13:36 | Pavel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
9. 8. 2005 13:34 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
9. 8. 2005 13:31 | Fredy
1) Kolik (ha, či m2) pozemků a staveb je v držení fyzických osob, které to nemají zahrnuté v podnikání? Těch se tato daň dotkne nejvíce. 2) Kolik lidí nevlastní vůbec žádné pozemky a stavby a bydlí v podnájmu? Ti zaplatí tuto daň ve výši svého nájmu. 3) Kolik (ha, či m2) pozemků a staveb je využíváno (nebo drženo) pro zemědělské a podobné podnikání? Těch se tato daň vlastně nedotkne. Na jedné straně ji zaplatí a na druhé si o to sníží příjmy ke zdanění. 4) Kolik (ha, či m2) pozemků a staveb je využíváno pro účely nájemního bydlení? Majitelů se tato daň také nedotkne, neboť ji zaplatí nájemníci.
Co z toho vyplívá? Bod 1) a 2) se týká převážně českých občanů. V bodech 3) a 4) začínají silně tlačit zahraniční vlastníci. Mnoho pozemků kolem hranic s Německem a Rakouskem již dávno vlastní zahraniční subjekty skrze naše právnické osoby. Je nějaká naše daň z nemovitostí nezajímá, nehledě na to, že se jich vlastně ani nedotkne. Daň z nemovitostí bude mít největší dopad na ty, kteří bydlí ve svém a nebo v pronájmu. Převážně domácí obyvatelstvo. Tato velice početná skupina bude dotovat státní rozpočet. Takhle jste to nějak mysleli? Pokud ano, tak blahopřeji. Nic lepšího pro zahraniční kupce udělat nemůžete. A to ještě oficiálně nemohou nakupovat, či vlastnit naše nemovitosti. Pouze prostřednictvím podnikatelských subjektů.
9. 8. 2005 13:01 | Jarmila
Je moc dobře, že se ve věcech konečně dělá pořádek, třebas digitální.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
9. 8. 2005 13:00 | Jirka
P.S.: Jak je z textu článku vidět, neobliba této daně v Rakousku s velkou pravděpodobností souvisí s oceňováním nemovitostí (které proběhlo naposledy před 30 lety). Nenávidí tedy majetkové pojetí této daně. Kromě toho musí být po 30 letech již značně neobjektivní, což jistě přispívá k její neoblibě. Je to začarovaný kruh.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
9. 8. 2005 12:41 | Fredy
Dnes musí mnozí na katastrál právě z důvodu daně z nemovitosti, tam si vyžádají snímek a až doma se diví, že soused vlevo má plot 2 metry na jejich zahradě, ale oni zase uzmuli sousedovy vpravo stejný díl. Co s tím včíl? Někdo se na to prostě vyflákne a nechá to osudu. Zatím ta nejlevnější varianta. Jiní, ti poctivější se snaží to vyřešit. Ploty bourat nechtějí a tak jediná cesta je odprodej sousedovi vlevo a odkup od souseda vpravo. Pozemek souseda vlevo má t vlastníky (dědice) a pozemek vpravo rovnou sedm. Pak stačí, když je jeden v Austrálii a druhý v Kanadě a jeden od Plzně nechce o nějakém obchodu ani mluvit a když tak 2000 Kč/m2, což je prý obvyklá cena. To se skutečně stalo. Kdo myslíte, že na těchhle případech nejvíc vydělává? Právníci, KÚ a stát. Stát na daních z převodů nemovitostí. Jak byste to řešil?
To jen ta pro ty, co nemají žádné majetky, kromě auta, samozřejmě a podporují daň z nemovitostí.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
9. 8. 2005 12:32 | Jirka
Stále se mi ale nedaří přesvědčit Vás o pohledu na DzN jako na daň spotřební a ekologickou, nikoli majetkovou. Zkuste si tedy představit, že např. hrabě O. Kinský vysoudí všechna panství, o která se soudí. Může je spravovat jako lesy, louky, polnosti a několik historických památek. Nebo také na nich vybudovat rozsáhlá parkoviště, supermarkety, průmyslové zóny atd. V prvním případě by možná zdejšímu kraji i prospěl. Nebyl by prvním šlechticem, kteří dnes ukazují lidem, jak se má hospodařit. V druhém případě by pořádně ohřál a zaprášil zdejší vzduch, zvýšil nebezpečí záplav, hluk, spoustě obyvatel omezil životní prostor a pokazil výhled do kraje. Tak jako tak bude hospodařit se svým majetkem. Ale pokaždé s docela jiným vlivem na nás ostatní. Nějakým způsobem tedy zasáhne do našich práv. Podle míry a škodlivosti toho zásahu by měla být vyměřována DzN tak, jak ji chápu já. Vůbec mi nesejde na tom, kolik stojí exponáty na jeho zámcích, nebo ty zámky samotné. Dokonce by mi nebyla proti mysli ani DzN, kterou by platili obyvatelé takovému šlechtici, který je nechá žít na svém panství a v podstatě bude to území obhospodařovat místo obecních zastupitelstev. V tomto případě by vlastně daň ze svých nepronajatých pozemků (vyjma těch, které zasahují do katastru obcí mimo jeho území) odváděl sám sobě, ale ne jako příjem, nýbrž jako zdroj pro financování správy obcí na jeho území. Měl by tedy vyměřeno, jakou částku musí ročně vynaložit na správu svých obcí ze svého.
Daň z nemovitostí by podle mne měla být úměrná zabranému prostoru a charakteru (škodlivosti) jeho využití. Ne hodnotě majetku, ať jde o budovy, jejich vybavení, či hodnotu dřeva v lesích a ryb ve vodních nádržích. Tedy žádná socanská majetková daň a majetková přiznání.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
9. 8. 2005 11:33 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
9. 8. 2005 8:54 | sema
9. 8. 2005 8:31 | Jarmila
Pamatuju doby, kdy byly všechny strouhy vysečené, protože jsme měli spoustu králíků. Ti žerou trávu, ta byla jen za trochu práce, zabíjet se můžou podle potřeby, což u takové krávy nelze, tu v rodině za víkend nesníte ani omylem. Stačila epidemie moru. Očkování bylo drahé a účinkovalo jen z 50 %. Když jsme dva roky po sobě dali do kafilerie všechny králíky, zlikvidovali jsme chov. Sousedi udělali totéž, protože cena vstupů (očkování, sušení a skladování sena, hodnota volného času) převýšila hodnotu výstupu. Dneska je všude spousta trávy a nikdo ji nechce ani za odvoz. Jak chcete udržet pozemek nezaplevelený, když jsme celostátně drasticky snížili chovy krav? Kdo ty pozemky poseče, když se mu to nevyplatí? Těch pár morčat v panelákách to nevytrhne.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
8. 8. 2005 22:17 | sysel
8. 8. 2005 21:47 | Fredy
V tom, jak spočítat daň z nemovitostí, problém také nevidím. Když je to složitější, jak jsem uvedl minule, tak to dá trochu běhání, ale pak je to platné, do další změny. Do vaší další změny. Jako je prodej, či nákup pozemků, či nějaká přístavba, nástavba apod. Problém vidím ve nespravedlnosti této daně a v nastavení správných koeficientů. Trestá podnikavé, na úkor těch, co raději prožírají svoji budoucnost. To není zrovna motivující.
Upřednostnění této daně považuji dokonce za nebezpečné pro demokracii, jako takovou. Daň z nemovitostí většinou neplatí stát a státní společnosti. Představte si to, že se k moci dostane ještě horší garnitura socialistů a tuto daň zvýší na takovou úroveň, že to velká část obyvatelstva nebude moci zaplatit. Co bude následovat? Exekuce a předání majetku státu. Tedy komunismus, který by přišel zadním vchodem a kupodivu bez jediného výstřelu.
PS: Mě osobně se daň nemovitostí skoro netýká. Patřím spíše k těm, kteří si tuto daň mohou uplatnit v nákladech a její výši zaplatí stejně někdo jiný. Jen bych už konečně od vás, zastánců této daně, rád slyšel (četl), jak si to představujete. V jaké výši by měla být. V jakém poměru k dalším daním a jak ji řešit prostorově.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
8. 8. 2005 21:01 | Michal Kára
Problem s digitalizaci je jednorazovy, to sem vubec nepatri. Navic na LV je uvedena vymera i takove ty bonitacni jednotky, takze stavi pronasobit par cisel, ktera si kliedne zjistite v pohode pres net.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
8. 8. 2005 19:54
Pan Kohout vychvaloval investice do akcii jako takovych, a akcie jako takove splaskly. Projdete si vykonnost nektereho bezneho investicniho fondu za poslednich deset let, odectete poplatky (popripade depotni poplatky pokud investujete primo do akcii) a uvidite co mam na mysli.
Aby nebylo mylky: konstatuji pouze, ze vazeny pan Kohout by dnes zrejme mnoho priznivcu se svymi radami typu "investujte do akcii, pokud mozno pravidelne" neziskal. Sve uspory z akcioveho trhu stahuji silne povalecne rocniky, duvera trhu je po pravu otresena skandaly typu Enron/Andersen a zbytky korporatnich zisku decimuje cena ropy.
Takze si pan Kohout nasel pole nove a dosud NEZORANE.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
8. 8. 2005 19:19
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
8. 8. 2005 17:31 | Fredy
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
8. 8. 2005 17:10 | Jarmila
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
8. 8. 2005 16:52 | Dušan D.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
8. 8. 2005 16:21 | Jirka
Pokud došlo k posunům hranic při zpracování územních plánů, pak je to zcela jistě chyba zpracování. Mám-li doklad, že vlastním určité území, tak ho vlastním, ať si má katastrální úřad v evidenci jaký chce binec. Při digitalizaci sice musí nutně dojít k zaokrouhlení, ale dnešní počítače umí pracovat s pohyblivou desetinnou čárkou a mnoha platnými číslicemi. Bude-li spor se sousedem o mikrometry, budiž. Ale pokud někdo tu digitalizaci provedl tak, že naskenoval mapy s rozlišením 0,0000001DPI a nadělal na mém území místo šikmých hranic dvoumetrové zuby, měl by si katastr najít lepšího zpracovatele. Samozřejmě vím, jací jsou na těchto úřadech "králové".:-( Ale, jak píšete, jde o princip.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Stránka 2/4