Víc peněz, méně ideálů? Dominance Bayernu zvyšuje tlak na zrušení pravidla 50+1
Bundesliga mezi vlastníky nemá šejky, ani svého Abramoviče. Platí totiž pravidlo 50+1,...více
Naši čtenáři s námi ušetřili už 16 332 833 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Nemáte v peněžence poklad? Tyhle koruny jsou vzácné
Zlatý svatováclavský pětidukát z roku 1937, který se před týdnem vydražil za rekordních...více
Nejlevnější byty v Česku. Podívejte se, co koupíte za půl milionu
Byty dál prudce zdražují. Přesto se dají najít i za půl milionu korun. Jak vypadají a...více
Tyhle řetězce mizí z Česka. Nepřežily covidové peklo
Dva roky s covidovými omezeními a uzavírkami znamenaly pohromu jak pro mnoho menších kamenných...více
Nové tipy, kam na výlet. Radši s plnou peněženkou
Pod Králickým Sněžníkem se otevírá Sky Bridge – nejdelší visutý most pro pěší na světě....více
Doporučujeme
Proč jsme doteď ksakru spali? Tahle malá součástka mění celý svět
Ta částka je až absurdní: 289 miliard dolarů, bezmála sedm bilionů Kč, na čipy. Spojené...více
Najít koš na prádlo není superschopnost vyhrazená matkám. Ženy, které se obětují pro rodinu,...
Všichni je známe. Buď byla taková naše vlastní matka, tchyně nebo máme podobnou kamarádku....více
Víc peněz, méně ideálů? Dominance Bayernu zvyšuje tlak na zrušení pravidla 50+1
Bundesliga mezi vlastníky nemá šejky, ani svého Abramoviče. Platí totiž pravidlo 50+1,...více
Dôchodky sa v roku 2023 radikálne menia: Toto môžete očakávať + kalkulačka
Systém so zastrešeným dôchodkovým vekom schválený vládou v roku 2019 sa bude opäť meniť....více
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Miloš Čermák
žurnalista
Ilona Švihlíková
ekonomka
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.
Jak financovat náklady na vzdělávání dětí?
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 4. 2005 3:26, jezevec
K popsanému způsobu financování se dá říci jen jediné - UŽ ABY TO BYLO, A POKUD MOŽNO OD ZÍTŘKA!!!!
Kdyby to tak ještě platilo i na domácí školy a domácí vzdělávání, . . . .
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 4. 2005 13:48, Michal
Je pravda, že způsob řešení navrhovaný v článku se mi také líbí, ale nesouhlasím s Vaším jednostranně orientovaným názorem. Neberete vůbec v úvahu jiné způsoby, jak se státu vrátí "investice" do vzdělání obyvatel, než je pouhá daňová návratnost v podobě přímých daní. Kde jsou nepřímé daně, podíl na tvorbě zisku firmy, která takového člověka zaměstnává a pochopitelně také platí daně, podíl lidí s vyšším vzděláním na tvorbě HDP atd. atd. Z Vašeho příspěvku dostávám dojem, že státu se v tom případě vyplatí více člověk se základním vzděláním, než vysokoškolák, i když ve skutečnosti je tomu určitě naopak. Celkově je tato problematika natolik komplikovaná a provázaná, že takováto zjednodušená prezentace může celkem nebezpečná. Postřeh o "odlivu mozků" je také natolik komplexní problém, že ho určitě takto lehce vyřešit nejde a cílem státu není ani by nemělo být, získat zpátky peníze vynaložené na vzdělání, ale vytvořit takové podmínky aby k takovémuto odlivu vůbec nedocházelo.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Další příspěvky v diskuzi (celkem 7 komentářů)
18. 4. 2005 12:55 | Jirka
Netuším, z čeho jste vyčetl, že by se podle mne měli státu více vyplácet nevzdělaní?
Souhlasím, že nejlepším řešením odlivu mozků je vytvoření vhodných podmínek pro uplatnění vzdělaných lidí. Svým návrhem se tento problém ovšem nepokouším řešit. Řeším pouze splacení dluhu těch mozků za vzdělání, které jim bylo poskytnuto. Víc státu nedluží. Vše, co dokážou nad to, je jejich zásluha. Zda z toho bude mít něco i stát je už věc těch podmínek, které stát vzdělaným vytváří. Pokud se o své vzdělané nestará a oni jsou nuceni utíkat jinam, nemá nárok více od nich očekávat. Jen ten dluh za poskytnuté vzdělání. Konečně, proč by měl ve formě daní splácet státu vzdělání člověk, který si to vzdělání koupil na zahraniční univerzitě?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
18. 4. 2005 7:26 | Pavel
15. 4. 2005 13:48 | Michal
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
15. 4. 2005 12:46 | Jirka
Financuje-li vzdělání dítěte stát, očekává návratnost takové investice. Bohužel dost nešťastnou formou. S vyšším vzděláním označkuje člověka vyšším mzdovým tarifem, aby se investice do vyššího vzdělání vracela ve formě progresivně zvýšené daně, takže v případě, že nesežene práci ve svém oboru, ale mohl by dělat nějakou méně kvalifikovanou, je nezaměstnatelný, neboť je drahý. Místo aby pak splácel dluh státu pomaleji, zvyšuje ho o sociální podporu. Pokud vzdělaný jedinec odejde do ciziny, náklady na jeho vzdělání jsou pryč nadobro.
Pokud by stát pouze poskytoval návratnou půjčku na vzdělání, kterou bude později od pracujícího člověka vybírat zpět, byli by žáci na kvalitě svého vzdělání i vhodnosti výběru oboru na středních a vysokých školách více zainteresováni. V případě, že občan odejde do zahraničí, pohledávka vůči němu ze strany státu trvá, stejně jako by odešel podnikatel s dluhem na daních. A může být stejným způsobem vymáhána. V tomto případě vhodně navrženým splátkovým kalendářem.
Žák základní školy si asi nebude ještě schopen uvědomit, že se vůči státu zadlužuje. Zde tedy půjčka nebude mít výše posaný efekt. Navíc část vzdělání by IMHO měla platit společnost anonymně, neboť za některé penězi nezaplatitelné výkony a objevy, z nichž má užitek, také adresně neplatí a autoři objevů nemohou být za ně dostatečně odměněni. Proto myslím, že základní školní docházka by měla být financována formou nenávratných normativů. Střední a vysoké školy by však studenti měli navštěvovat za své, rep. za návratnou půjčku, která nemusí být jen od státu. Stát by tu měl být pro ty, kteří si nenajdou jiného věřitele či sponzora.
Povinnost vracet vyšší sumu za delší školní docházku se jeví jako demotivující. Kdo však nedokáže pochopit, že vyšší vzdělání je cesta k vyššímu příjmu, z něhož dluh (byť větší) zaplatí rychleji, ten snad na vyšší školu ani nepatří. Proč by měl někdo s nižší inteligencí zabírat místo nadanějším a odčerpávat státu peníze na vzdělání, které nebude schopen vstřebat a využít? O splátku školného by měla být snížena i případná podpora v nezaměstnanosti. Pak už to bude na každém jedinci, jak se svým vzděláním naloží.
15. 4. 2005 11:48 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
15. 4. 2005 10:30 | Jarmila
15. 4. 2005 3:26 | jezevec