Český systém penzijního připojištění je divný II.

Sakryš, a tento člověk to vede? cit.: Lidé vloží do fondu peníze, které, protože jsou investované na trzích, vytvoří nějaký investiční zisk. Od tohoto zhodnocení se odečtou náklady správcovských společností a zůstane zisk. A ten se dělí následovně: 5 procent do rezervního fondu, maximálně 10 procent přímo správcovské společnosti a 85 procent zisku se přemístí ve formě zhodnocení na účty účastníků. Jinými slovy, na rozdíl od klasických vzájemných fondů ve světě je tady jen 85 procent nějakého zisku. ... Vím, je to možná pouze překlep, ale nedá mi to se k tomuto tvrzení nevyjádřit. Chtěl bych upozornit, že do rezervního fondu je přerozděleno min. 5 % zisku, tzn. v době nepostačitelnosti rezerv i klidně 100%. Tvrzení, že fond přerozdělí vždy min. 85% je nesmysl, kterým se ohánějí agenti všech PF. Tyto nepravdy do úst lidí, jakým je pan Bezděk nepatří. Anebo to není náhoda? Když jsou ve slavné komisi páni Foltýnové (PF ČP) a spol. ...

vite co je na tom vsem nejvice zajimaveho,ze clovek odvede do penze cca 3 500 000mio a dostane zpet castku cca 700 000kc kampak se asi podel ten zbytek. aby to vybral musel by tady byt nejmene do 100let !!!

tedy 3 500 000kc - oprava

Najdete si chybu ve výpočtu sám, nebo s tím potřebujete pomoc ?

V odpovědi na první dotaz článku mne zaujal problém změny ceny kapiltálu. Je zřejmé, že obrovské sumy peněz ukládané na budoucí důchody do fondů či přímo na kapitálový trh individuálními investory poženou nejprve ceny cenných papírů nahoru. Poptávka ovšem nebude zvýšená na základě dobrých fundamentálních informací o emitentech, ale na základě potřeby zhodnotit peníze na důchod. Zprvu to může pomoci rozběhnout ekonomiku, protože emitenti budou mít dostatek prostředků i na velkolepější projekty. Na druhou stranu se z trhů do jisté míry vytratí schopnost regulovat prodejem CP kurz a zájem o CP v případě horších výsledků emitentů. To je nebezpečný jev.
V další fázi bude ubývat investorů v produktivním věku a bude přibývat odkupů (prodejů), protože populačně silné ročníky budou vybírat peníze ve větším objemu. Situace na trzích se obrátí. S poklesem počtu produktivního a koupěschopnějšího obyvatelstva lze očekávat úbytek či redukce firem, kvůli nedostatku zaměstnanců i odbytu. To může způsobit řadu nepříjemných investičních ztrát a dlohodobý pokles trhů, jaký historie pravděpodobně nepamatuje. Dokud se pak populační trend neobrátí, budou kapitálové trhy muset překonávat pokles populace. Tím se stanou nezajímavými pro zhodnocování peněz a pokles se ještě odchodem penzijních fondů ze scény prohloubí. Kam budou investovat pak?
Jestliže budeme všichni na své důchody spořit tím, že peníze investujeme na kapitálových trzích, budeme na svůj výnos vydělávat svojí prací. Čím více zemí provede podobnou reformu, tím menší efekt výnosu budeme mít i při investicích do cizích akcií. Nelze počítat s výnosem spekulativním, neboť vliv malých investorů na kurz bude zanedbatelný. Situace by byla lepší, kdyby se demografické křivky v různých vyspělých zemích se stejným důchodovým systémem nepřekrývaly. Podle zpráv o tom, že důchody jsou problémem celého vyspělého světa soudím, že se překrývat do značné míry budou.
Jelikož jde o globální problém, měl by se také řešit globálně. Z výše naznačeného je patrné, že snaha hromadně spořit na úkor jiných je stejně pochybná, jako současný průběžný systém. Na důchod nebudeme mít nic, co skutečně sami nevyděláme. Spíše bychom se měli zaměřit na to, aby naše úspory neklesaly na ceně vlivem nesmyslných opatření.
pokračování...

...pokračování
Úspory znehodnocuje inflace. Ta je způsobena snahou bank regulovat spotřebu. Je taková regulace zapotřebí? Mám pocit, že tuto zvláštní ekonomickou pomůcku vymysleli lidé, kteří chtěli, aby cena věcí v čase rostla, aniž by se zvyšovala jejich reálná hodnota. Ostatně znehodnocení inflací není totéž, jako znehodnocení úrokem, který bychom mohli získat, kdybychom volné peníze uložili na úročený účet, kde se zhodnotí o část úroku z úvěrů. A takové zhodnocení lze zajistit uložením právě na odpovídající účet.
Úspory významněji než inflace znehodnocuje růst mezd, neboť kupní síla mezd je dorovnávána růstem cen na trhu, ale úspory rostou pouze o úrok. Růst mezd bývá odůvodňován opět inflací, růstem produktivity práce a snahou dohnat mzdy v západních zemích. Vytváří však inflace hodnoty? Myslím, že z nich spíše ujídá. Proč tedy o inflaci zvyšovat mzdy? Růst produktivity práce je důvodem pro růst mezd. Jeho míru však může posoudit pouze trh. Tam se pozná, zda nejde pouze o urychlení výroby na úkor kvality, nebo báje a pověsti odborových předáků. Aby za stejnou práci byla stejná mzda bez ohledu na zemi, kde je pracoviště nebo odkud pochází pracovník, je nutné otevřít trh s prací, zbožím i službami v globálním měřítku. Jinými slovy: vlády všech zemí - ruce pryč od ekonomiky! Dokud se toto nezmění, budou se důchodci muset smířit s tím, že dožijí tam, kde celý život pracovali. Nebo alespoň v zemi s podobnou životní úrovní.
Pak už jen půjde o to, abychom si uložili během aktivního života dost, aby doživotní anuita za něco stála.

...je dobré, že nad věcí přemýšlíte, byť o mnohém bychom spolu jistě polemizovali. Na to zde však není prostor. Říká Vám něco už jednou prokopnutý míč? Že když se ho snažíte potom narovnat do původní kulaté podoby, tak v okamžiku, kdy si myslíte že jste úspěšný, tak se na povrchu propadne někde jinde? Tak vidíte, a to je obyčejný prokopnutý míč. A co teprve složitý dynamický, biologický, stochastický a já nevím jaký další složitý systém skládající se z nekonečného počtu subsystémů, jejichž účelová funkce může být navzájem i přesně opačně směřovaná. Vy si skutečně myslíte, že takový systém můžete popsat jen ekonomickými pojmy a odpozorovanými závislostmi, které ale neexistují sami od sebe, byť by se to mohlo právě po přečtení nějakých ekonomických slabikářů zdát? Že zde vlastně nemáte nic pevného, s čím můžete z dlouhodobého hlediska operovat, že definici ekonomického pojmu si v daném okamžiku stanovil člověk a s tím také tato definice stojí ale i padá? Že takto potom nedokážete pořádně uchopit ani to "dost", co si chcete během aktivního života "ukládat"? Aby Vaše "doživotní anuita" za "něco" stála?

Právě o tu složitost mi jde. Zejména o tu umělou, kterou lidstvo do problémů vnáší vymýšlením nesmyslů. Nač míč narovnávat vymýšlením háčků či přísavků, za které budou do všech směrů tahat zřízenci pod vedením koordinátora vybaveného počítačem? Stačí jej jen zašít a použít hustilku.

Pane Bílku, máte pravdu, teoreticky lze do rezervního fondu odvést i 100% zisku. Je vidět, že se o problematiku zajímáte. Z tohoto pohledu jistě musíte být ale panem Bezděkem nadšen - přesně pojmenovává největší problém českých PF, oproti kterému je systém rozdělšní zisku nedůležitý.
Tím problémem je neoddělený majetek akcionáře a klientů. Zatím s tím nikdo nebyl schopen nic udělat, ani pan Prouza zodpovědný za tuto problematiku s nějakou pořádnou novelou nepřišel. Pokud se oddělí zmajetek, nadefinuje poplatek za správu maximálně 2% provních 5 let a 1% po zbylou dobu, bude jasné, jak se zisk rozděluje a nějaké hloupé pravidlo 85% bude zcela zbytečné.
Jsem rád, že lidé jako pan Bezděk mají na starost propočty kolem důchodové reformy.