Banky najímají na lov klientů externisty

Stačí, když uvedete na sebe kontak. Pak uvidíte, jak si u vás budou bouchači podávat ruce.

Pane Koldo, mimo téma: Včera odpoledne jsem na vás myslela. Neškytal jste? Zařizovala jsem v České spořitelně pro občanské sdružení internetové bankovnictví k běžnému účtu a byl to silný zážitek! Nejdřív nemohli najít spis. Tak zkoušeli najít na počítači, kdo to má na starosti. Když se vystřídali tři, našli spis. Čtvrtý(á) začal psát smlouvu. Pátá jí radila. Nešlo to. Volali na Servis 24 - nedovolali se. Napsali smlouvu, přišla šestá a pravila, že je to špatně, že se to musí jinak, Přepisovali smlouvu. Nepodařilo se přes počítač zařídit. Bylo půl hodiny po skončení pracovní doby, všem tekly nervy, smluva nebyla, internetové cosi nefungovalo a bylo mi s omluvou sděleno, že ji připraví a ať si přijdu zítra :-))) Zpočátku jsem trousila nějaké invektivy, ale pak mě to začalo fascinovat, tak jsem to už jen pozorovala a říkala si, co ještě za další neschopnost prokážou. Nezklamali. Zdravím s provoláním Ať žije Česká spořitelna!

...jistě nám zde nehcete tímto namluvit, že pracně (proč by se jinak o tom psal článek, že) budovaný systém externistů bude založen právě na "perspektivních" starobních důchodcích, bývalých pracovnících peněžního ústavu :-))

Celkem s pány v diskusi souhlasím. Jen se musím maličko zastat spořitelny. Nemyslím si, že je horší než ostatní. Právě jsem se čirou náhodou setkal s jejich externí pracovnicí. Je to bývalá jejich pracovnice, která šla do důchodu. Zná produkty(přiměřeně), není vtíravá, zná klientelu a netlačí na pilu. Spořka takhle využila potenciál, který ležel na ulici. Pardon, ležel by v důchodu. A jen tak mimochodem, ač se považuji za lákavou kořist, žádnej bouchač mě neobtěžuje. Asi je to místem a možná je i odrazuji.:)

Já si myslím, že problém není v množství, ale v roztříštěné a mnohdy neexistující regulaci - viz můj článek Není zprostředkovatel jako zprostředkovatel. Moje vize je asi následující: 1. Oddělit zřetelně poradenství a zprostředkování (přičemž se nevylučuje, aby klient obdržel obě služby od téže osoby, ale za jasně definovaných a průhledných pravidel). 2. Obě oblasti jasně definovat a přiměřeně regulovat 3. Stanovit jasnou odpovědnost za škodu a pro řešení sporů preferovat mimosoudní vyrovnání
V tomto systému by existovala profese "finanční zprostředkovatel" s různými segmenty zprostředkovávaných produktů. Každý by si mohl vybrat mezi jednotlivými segmenty trhu a v těchto segmentech složit zkoušku a získat příslušné oprávnění. Byly pak zkoušky z pojišťovnictví, penzijního připojištění, stavebního spoření, úvěrů, investičních instrumentů, atd. A pak samozřejmě profese "finanční poradce", kde by byla povinná zkouška ze všech segmentů a navíc z osobního finančního plánování, atd. Do jisté míry to kopíruje myšlenky certifikace, jak je na jaře představila AFPZ, jen se trochu obávám, že obchodní zájmy jednotlivých účastníků trhu nedovolí se na tomto systému dobrovolně shodnout a že bude nezbytné, aby tato věc byla upravena legislativně, byť vlastní výkon by pak byl přenesen na samoregulační profesní organizaci.

Moc se omlouvám, popletla jsem autory dnešních článků. Nicméně ani to nebyla tak otázka, jako spíš k zamyšlení - vám - a Fredymu, Koldovi a dalším - nepřipadá, že se to té Americe dvacátých let podobá jak vejce vejci? Mně to připadá až trochu nebezpečné - lidi můžou přijít o dost peněz a to nikdy nevede k ničemu dobrému.

Teď tedy opravdu nevím, co máte na mysli a proč oslovujete mně, který v této diskusi nenapsal ani písmeno? Nevložila jste příspěvek omylem jinam?

Osobně na to mám jednoduchou kategorizaci.
1) Pojistní bouchači a sarančata, dobře to vyškolení manipulátoři s nižším vzděláním, ale o to větším elánem, vyžerou co se dá.
2) Po nich přijdou tzv. revizoři. Střední to pojistný management. Kromě naučených frází dokáží i na ledacos odpovědět. Zkritizují práci předchozích a zmanipulovaným jedincům prodají totéž, ale v bledě oranžovém.
3) Pak přijdou na řadu tzv. normalizátoři. Střední a vyšší odborný management. Nabídnou se, že vše z analyzují, odborně posoudí a jako konečný výrobek předají finanční plán. V rámci toho plánu něco zruší, aby bylo zase za co založit něco nového. Tito poslové musí více umět a více se točit, aby si také přišli na své.
Všechny tři skupiny žijí z provizí. A všem jde o jediné, o naše peníze. Zrovna jako jejich chlebodárcům.
Pak by asi měly přijít další etapy vývoje.
4) Skuteční finanční poradci. Za jejich službu by platil klient a to podle kvality a výsledků. Jde převážně o odborně vyšší management. Tak, jako platí daňového, účetního, právního a nevím jakého ještě poradce. Do této fáze se nikdo zatím nehrne. Ani se nedivím. Smetana je již vylízána a o syrovátku nikdo moc nestojí. Charita ve finančním poradenství ještě nikoho neuživila.
5) Finanční dům budoucnosti. Něco na způsob aukcí a burzy dohromady.

Také mám možnost, sice zřídka, sem a tam podobných kontaktů a jen bych doplnil, že je z podstaty úplně jedno, co "cirkus" právě předvádí: jestli zázračný šampón, čaj na hubnutí, stavebko, penzijko, životku, povku, jak je libo a jaká je fantazie. Úpornost a lepivost nabídky je stejná. A principál pěkně umí hlasitě zapráskat bičem, to když osazenstvo začíná ztrácet elán. Právě již na počátku minulého roku jsem zachytil zvýšený přesun zájmu o "nová čísla" tohoto představení, o již z podstaty přímo bankovní produkty: lovení hejlů na kreditní karty a právě zprostředkovávání spotřebitelských úvěrů. Proto to nebude s těmi "bankovními" provizemi nijak zlé, nemějte obavy. Co také ale, z jiného pohledu, zbývá, když v "předchozích" finančních produktech už začíná být sklizeno a "novodobá sarančata" si tak musí najít rychle jiné, další, šťavnatě zelenavé místečko pro svoji obživu :-))

Je to o bouchačích, ale také o celých sítích. Není žádným tajemstvím, že některé finanční instituce raději koupí celou funkční síť, než aby draze a složitě budovaly svoji. Proto není žádnou zvláštností, když se jedno jméno objeví během několika let třeba ve třech pojišťovnách a nebo jimi zřízených poradenských dcerách. Vždy jsou aktivní, úspěšní a pro finanční žraloky potřební.
Asi před měsícem jsme se s jedním takovým regionálním manažérem setkal. Neviděli jsme se asi 5 let, tak jsme zaskočili drink. Protože raději poslouchám, tak jsem se dozvěděl, kde všude byl, jak se mu tam líbilo a proč šel zase jinam. Vždy za sebou "táhl" celou síť, poměrně schopných poradců. Říkal, že si připadá, jako ředitel pojízdného cirkusu. Dokud lidé chodí a platí, tak vystupují. Když to začne vrzat, tak sbalí šapitó a jdou o finanční dům dál. Jen si stěžoval, že to již není takové, jako dříve. Dnes prý pojišťovny šetří a na rozjezd toho moc nechtějí pustit. Motivační programy jsou také slabé. Možná, že banky by mohly pro něj být novým motorem, ale provizně by musel asi hodně dolů. Možná, že ve svém okolí také znáte takové "síťaře".

Pojišťovny taky preferují bouchače a o své renomé ještě nepřišly.

Pane Hradile, musím souhlasit s pánem ze Žampachů. Je třeba vysoká produktivita a tu nejlépe udělá bouchač neboli zvonkař. Na tom stojí stavební spořitelny i všechny pojišťovny. Je jim jedno co a je jim jedno komu, nejlépe všechno, všem a ve velkém. Celé se to zabalí do hávu poradenství ušitého klientovi na míru (to ale lépe zabalí makléřská firma, která má produkty od více finančních ústavů než prodejce jediného finančního ústavu) a hurá do ulic, ať prodává i zedník, když se obleče do saka. Je to bohužel tak a kvalita jde do háje včetně poradenství. Školit se budou stále noví a noví bouchači, protože ti ještě věří, že se tím uživí. Proč si myslíte, že tzv. finanční poradci mají 90 % úmrtnost už v prvním roce činnosti? Protože to nejsou finanční poradci, to mají pouze na vizitce, ale jinak musí být bouchači, jsou placeni od kusu. Pokud neudělají tzv. minimální produkci, jsou nemilosrdně vyhozeni a nahrazeni jinými. Jen se podívejte na jakoukoli inzerci, nabízející práci. To je inzerátů na finanční poradce, slibující prestižní zaměstnání a vysoké platy! I dosud zavedené sítě se navzájem trumfují a vzájemně požírají, hledajíce další a další vedoucí obchodních skupin. Chudák nový polapený človíček se pak dozví, že na vedoucího skupiny musí začít od píky (tedy jako bouchač-zvonkař) a s vysokou produkcí, tu pak musí udržet a obhájit. Je mi líto, ale bohužel to tak je.

Dobrý den! Hlavním cílem mého příspěvku nebylo řešit ani tak minulý, přítomný či budoucí čas, ale poukázat na skutečnost již dnes velice pochybné bonity některých existujících externích partnerů bank, a to na příkladě právě České spořitelny a zaznamenaného zprostředkovávání lichvářských úvěrů právě touto formou (dle dostupných informací bylo spojeno i s příslušným pojištěním splácení úvěru). Není ani tak podstatné, zda-li systém MLM je i v tomto případě oficiálním způsobem odměňování, nebo jsou použity jen některé jeho prvky za omezeného počtu stupňů sítě. Podstatná je obvyklá a tradiční bezskrupulóznost, jedno jestli při prodeji "výhodných" šampónů nebo finančních produktů. Tato bezskrupulóznost však samotným bankám vyhovuje, neboť, krom úspory nákladů za své kmenové pracovníky, se tak dosahuje i vyššího výkonu prodeje: právě za morální cenu, kterou by si banka pod svým jménem ale nemohla dovolit! Vycházím z četných osobních zkušeností potenciálního klienta, který měl čest čelit mnoha atakům těchto novodobých "Monglolů." Navíc, velice jsou poučné i některé diskusní příspěvky právě zde na webu, třeba právě k článkům o testech zprostředkovatelských (poradenských) firem.

Cílem České spořitelny je integrovat externí prodejní sítě dceřinek, které již existují, ale v minulosti fungovaly každá trochu jinak, pro jiné produkty. Cílový stav má být takový, že externí poradce, nebo chcete-li zprostředkovatel, bude schopen poradit a zprosředkovat produkty z celé nabídky skupiny ČS. V článku je také napsáno, že integrace stále probíhá, že je nutné doškolit stávající externí partnery..., proto ten budoucí čas. Zda budou externisté "otravovat" klienty na každém rohu a fungovat na bázi MLM (získávání částí provizí za sjednané obchody na nižších úrovních "pyramidy") je jiná věc. Zástupci bank toto odmítají s tím, že externí sítě nejsou MLM a exerní partneři jsou vybíráni a školeni tak, aby banku reprezentovali "na úrovni". Zda tomu věříte nebo ne je čistě na Vás.

Rozhodně s Vaším předpokladem, Kamile, nesouhlasím a pokládám ho za velice naivní, promiňte. Je třeba důsledně vycházet z dosavadních zkušeností a existujících náznaků, viz třeba a právě příklad té, pro mne smutně bídné České spořitelny:
Já se prostě musím divit, proč spořitelní panáček Aleš Sloupenský v úvodu článku zatím hovoří prakticky jen o integraci produktů jejich dceřinek a teprve někde uprostřed článku hovoří, v budoucím čase, o spotřebitelských úvěrech, vlastních produktech banky, cituji "Tito poradci by měli být ve finále schopni například u spotřebitelského úvěru sestavit podmínky smlouvy, předběžně posoudit šanci žadatele na získání úvěru a navrhnout splátkový kalendář." Přitom zde již přece jsou konkrétní, velice odstrašující zkušenosti právě s poskytováním lichvářských spořitelních úvěrů skrze(!) externí(!) síť, k čemiž se najednou panáček Sloupenský vůbec nezná. Proč asi? Asi proto, že není se vůbec čím chlubit! Přímo lichvářské manýry těchto "externistů", tak jak byly různě publikovány, nesvědčí o nějakém "výběru" ze strany České spořitelny. Kšeft je totiž kšeft. Třeba to celé vidět v České spořitelně v těchto souvislostech: v honbě za produktivitou práce si nesmlouvavě odehnali klienty od přepážek, zpětně je naháněli skrze šaškárnu osobního poradenství a klam osobního bankéře, po vytěžení i této možnosti budou klienty už přímo doma otravovat neurvale vlezlí zvonkaři z nějakého MLM. A právě skrze tyto firmy si bude moci Česká spořitelna dovolit na klienty další zhovadilosti, které nemohla uplatnit přímo a pod jménem svým. Tak jak to právě předvedla při poskytování lichvářských spotřebitelských úvěrů skrze externisty. Ano, v tom je to kouzlo. Další kouzlo je v tom, že samotní šikuldové a šikuldičky, byť externisté, pracují a budou pracovat v rámci různých těch kariérních řádů České spořitelny, ale za svoji režii, chicht, tedy švarc systém jako vyšitý: tak spořitelna šetří a bude šetřit vlastně podruhé.

Pane Šafránku, to chcete říct, že se objeví další? Někdy mě napadá, jestli to není nějaká metoda na optické snižování nezaměstnanosti nebo tak něco. Jeden bude nabízet Reiffeisen, druhý ČS, třetí AWD ... panebože. Jak se ti lidé můžou uživit? Mně to připomíná zprostředkovatelský boom v USA ve dvacátých letech. Heslo: hlavně prodat, potřebuju provizi. Není v celém tom systému něco špatně? Myslím to vážně - podívejte se na vysavače a ledničky a tatínka Oty Pavla. Dneska si lidí koupí ledničku v obchodě, který má různé značky. Není to u nás náhodou proto, že jsme v té začátečnické fázi? A nebylo by možné ji nějak urychlit nebo přeskočit?

No já si myslím, že si banky nedovolí nechat prodávat nějaké "bouchače", jak říkáte. To by asi přišly o svoje renomé hodně rychle. Já si myslím, že si ty lidi budou hodně dobře vybírat.

Cituji z článku: "Velmi dobře se prosadili finanční zprostředkovatelé, kteří zmapují situaci klienta a vyberou vhodnou kombinaci produktů". Že zmapují, tomu se dá věřit, někdy mám spíš dojem, že nejde o poradenství, ale nezákonný sběr dat, hlavně u externistů na úvěry (protože úvěr pak dostane tak každý třicátý, ale všichni ostatní musí odhalit své poměry, zda bydlí ve vlastním nebo pronajatém bytě, jaký mají příjem, kde pracují a další údaje). A pak ti externisté opravdu vyberou vhodnou kombinaci produktů? Nebo je to spíš: "klienti, třeste se, bouchači vyrazili do ulic. Je jim jedno, co Vám prodají, hlavně že nadělají obchody!"