Také máte doma padělky?

Mam 20 kč minci nevím zda se jedná o padělek nebo špatnou razbu hrany jsou rezavěle

LOL a ted vam neco reknu jste maca

trestný čin - přechovávání falešných pěnez !

trestné činy týkající se padělání peněz vyžadují ke spáchání vždy úmysl, to znamená, že pachatel musí vědom možnosti, že jde o padělek a být srozuměn s tím, že se takový padělek snaží udat jako pravý. k obhajobě v případě, že vás někdo přichytí s padělanými penězi stačí prostě říct, že vám je někdo někde dal a pokud vám pak doma nenajdou padělatelskou dílnu, nikdo vás neodsoudí.

Já mám polovinu bankovky 10 euro. U Citibank mi povídali , ze za to nedostanu nic. A pritom se pred lety povídalo v TV , ze se pres bankovku polozí sít a kolik procent bankovky je prítomno , tolik procent hodnoty se dostane. Jak je to s hodnotou 1/2 bankovky , ví nekdo ???????????????????????

Věřte, že bych se v tomto pletl rád. K presumpci viny ovšem říkám jednoznačně NE! Jak už jsem napsal, poškozeného to ničeho neušetří, jen úředník si usnadní práci. Příklad s padělky je myslím dostatečně výmluvný. Máme snad u každé pokladny požadovat certifikát pravosti na každou bankovku a minci, kterou nám vrací nebo vyplácí? A ještě každé platidlo nosit odděleně? Bankovky mají alespoň svá čísla, mince ne. Jak budu dokazovat, že jsem právě tuto pětikačku dostal právě od této osoby?
Presumpce viny je zneužitelná k vydírání, pomstám a jiným lumpárnám. Většina ničemů se totiž snaží, aby jejich čin probíhal beze svědků. Snad mimo teroristů, bankovních lupičů a neuvěřitelně drzých lumpů, kteří kradou za bílého dne a ještě si nechají pomáhat od přihlížejících. Kolik poškozených je ale schopno neomylně ukázat na skutečného pachatele? Představa, že kvůli mé domněnce zavřou nevinného a ani nebudou zkoumat, jestli nejde jen o náhodnou shodu podoby, mi klidu nepřidává.
A pokud jde o činy, kdy má být poškozeným stát, jako jsou např. daňové úniky? Tady presumpce viny funguje dávno, ale místo aby postihovala ty největší zloděje, otravuje život drobným podnikatelům. Ti pak platí pokuty za banální nedostatky v účetních zápisech a doplácejí na nesrozumitelnost a nejednoznačnost legislativy, případně v kombinaci s neznalostí na straně jejich i kontrolních orgánů. Stát si na nich prostě hojí vlastní neschopnost. Představa že slušný člověk bude doplácet na to, že není schopen prokázat nevinu, nebo na to, že nemá dost ostré lokty, je pro mne nepřijatelná. Vlídné a neprůbojné lidi mám moc rád a nerad bych, aby z nich úřednická pohodlnost vychovala nedůvěřivé, štěkající psy.

nevim, zda se nepletete. Presumpci viny ano, ale jen v nekterych pripadech, kam zrovna nasili nepatri. Tot EU.

Už asi před rokem jsem někde četl, že EU prosazuje presumpci viny, prý aby odlehčili poškozeným od důkazního břemene. Na první pohled to vypadá jako ohleduplnost k poškozeným, ale z pohledu nevinně nařčených, kteří se tak mohou dostat do mnohem horší situace, je to zvěrstvo. Kromě toho to stejně poškozeného nezbavuje nutnosti podat svědectví, podrobit se vyšetření zdravotního stavu apod. Pouze se zvyšuje jeho šance na to, že někdo za jeho újmu bude potrestán. Trauma z vyšetřování se tím ovšem nezmírní.
Např. osaměle žijící lidé tak mohou být snadným terčem pro vydírání. V některých rodinách patří jaksi k folklóru, že si žena nechává vyzdobit obličej i tělo od manžela násilníka, kterého ještě brání. Co když tato milovnice podlitin nařkne souseda samotáře, že ji napadl? Soused se bude muset modlit, aby někdo z ostatních sousedů měl dost odvahy svědčit proti násilníkovi, který by je mohl zmalovat ještě více, než manželku. O osudu samotáře pak nerozhoduje spravedlnost, ani jeho činy, ale míra odvahy cizích lidí. V takovémto případě by se sice justiční omyl zřejmě časem projevil díky tomu, že uvěznění nevinného nepovede ke zlepšení vzhledu mlácené ženy. Jsou však i případy, kdy to může dopadnout ještě hůře.
Presumpcí viny si zkrátka úředníci pouze zjednodušují práci. To platí jak pro posouzení násilných činů, tak i pro rozlišení skutečných a nevědomých šiřitelů padělků.

presne tak

I u nedbalosti je zapotřebí minimálně prokázat že "mohl vědět". Tedy, pokud je padělek dobrý, je těžko možné, aby mne někdo potrestal za to, že jsem s ním platil. Jiné by to asi bylo, kdyby mi už někde předtím peníze vrátili s tím, že jsou divné.

No, řekl bych, že naopak soud musí prokázat mě vinu (tedy, že jsem padělek použil úmyslně). Obviněný svou nevinu musel dokazovat ve středověku (dnes se středověk vrací v případech sexuálního harašení, ale to snad nemá s padělky nic společného).

Dobrý den, nejsem sice právník, ale stejně se pokusím odpovědět. Pokud bude padělek takové kvality, že bude snadno rozeznatelný od originálu, těžko budete v případném soudním řízení dokazovat, že jste si toho nevšimnul. Naopak špatně vidícího důchodce zřejmě nikdo nezavře za to, že zaplatil perfektním padělkem, který předtím dostal v obchodě, když mu vraceli peníze. Stručně řečeno, vaši dobrou víru je třeba nějak objektivně prokázat.

Prosím, opravte mě, jestli se mýlím, ale u trestných činů je důležitý úmysl. Teda pokud platím falešnou mincí a vím, že je falešná, tak mě potrestají, pokud s ní platím v dobré víře, že je pravá, tak to není trestný čin. Nebo se i při placení falešnými penězi trestá nedbalost (a stejnou sazbou jako úmysl)?