Je vůbec nezbytné vybírat nějaké daně?

Komentář k vzrůstající roli státu včetně různých dotací v USA. V EU je to ještě c mnohem větší míře...
http://www.gold-eagle.com/editorials_04/englund071904.html

ANO, ten clanek opravdu doporucuji precist a hlavne se zamyslet nad priklady! Je to totiz nadherna ukazka, ze liberalismus neni schopen pracovat s necim, co neni mozne ocenit. A liberalismus a ekologie se neguji uplne totalne.
Hezky je priklad, kdy by liberal doporucil tezbu ropy v chranene oblasti Aljasky, protoze umre v zahranici vic vojaku a hlavne si budou moct amici kupovat tezka auta s velkymi motory, diky cemuz rocne usetri 200! americkych zivotu po dobu 90let, protoze tato auta jsou bezpecnejsi (strana 20). Naproti tomu ti blbi ekologove chteji chranit jen nejake husy a soby (tak to z toho clanku skutecne vyplyva). Ze ty tezsi auta s velkymi motory maji mnohem vice vyfukovych zplodin nez lehka s mensimi motory, uz "vyzkum" mlci. O tom, ze diky temto vyfukovym zplodinam zemre rocne mnohem mnohem vice americanu nez tech 200 na rakovinu plic a jine dychaci potize, se zprava samozrejme take nezminuje.
Taky je dobre si precist Tragedie obecni pastviny I a II.
V prvnim pripade jsou to ryby, kde je vyhoda soukromeho vlastnictvi ukazovana na indianech a lososech. Problem, ze losos je pomalu jedina ryba, ktera se pravidelne vraci na stejne misto v rece a je mozne k ni priradit vlastnika, tam resen neni. Naprosta vetsina ryb se v morich pohybuje v hejnech, ktere se misi mezi sebou a pohybuji se zcela chaoticky, takze urcit vlastnika je utopie. Jako reseni se tam nabizi stanoveni kvot na vylov pro rybare, kteri by s nimi mohly pripadne dale obchodovat. Kdo je to ale rybar? Kdo to rozhodne? Kdo stanovi kvoty? V tom pripade bude chtit byt 5miliard lidi na svete rybarem, protoze kdyz uz nic, aspon proda svou kvotu. Utopie, ze?
Jeste ale mnohem hezsi je priklad cislo 2 se zelvami - liberalove evidentne pokladaji za ekologicke, kdyz se podari na farme vychovat 200zelv, misto aby se stat snazil chranit 50zelv v prirode. Ten priklad (strana 28) je opravdu velmi tragicky. Je to hezka ukazka, ze liberaliste opravdu nejsou schopni pochopit veci, ktere nedokazou spocitat a ocenit. Pro ne je proste 200zelv v kleci vic ekologicke nez 50 zelv v prirode.
A co se tyce otazek ke clanku - plati to same, co jsem uz parkrat napsal. Co je problematicke ocenit dela liberalum neskutecne problemy. Neustale se v tom clanku pise jen o majetku a kradezich. Ale co treba vrazdy??? Kdo by stihal vrazdu bezdomovce? Kdo by mel zajem na tom, aby to nekdo vysetroval? On si prece policii neplatil a bezny platici obcan si rekne, ze je aspon o jednoho "smradlaveho somraka" mene a jim placena policie by mela spis chranit jeho dum pred zlodeji.

Byl bych ve Tvém zobecnění opatrnější. Jistě, je nutné definovat si pojem co stát už je a co stát ještě není. Myslím že, kulantně řečeno, ty více konzervativní společenské struktury měly a mají, i ve svých špičkách, jakési alespoň takové "pastýřské" podvědomí: tedy podpora "stáda", resp. podpora rodiny. Proč tomu tak je a případně k jakým účelům, to je téma mimo rámec tohoto článku. Nezvládnutý demografický vývoj v našem státu není přece chybou pojmu stát. Zahraj si, Ericu, nějakou slušnější PC hru, obchodně-vojenskou strategii, a hned poznáš, kdo je viníkem. Ve Tvých prvních pokusech jím budeš, s velkou pravděpodobností, jen Ty sám. A budeš se zlobit proto na počítačovou hru, resp. na program ?

Slovo liberalismus? S rozpaky: přes veškeré bývalé velké sympatie mého nerozvážného mládí mi už začíná zasmrádat. Rovněž tak často s ním spojovaná slova o volnosti, rovnosti a bratrství: zneužité a vyčpělé. Hlavní úspěch ? Ano, v minulosti vítězná emancipace nejen měšťanského, ale především i židovského kapitálu. Z principu teorie proč ne! Později ale také šikovně zneužité ideologické krytí pro různé ty "pračky" na peníze a, především, prostor pro prosazování morálně pochybných zájmů a projektů. V konečném dopadu výrazné oslabení právě té populace, kde liberalismus dostal větší příležitost se etablovat. Obvykle situaci zachraňovala nějaká nepříjemná (či naopak) diktatůrka. Tak mi alespoň připadá liberalismus jako praxe: síla (velko)kapitálu se s morálkou a skutečně zásadními a časově naléhavými strukturálními problémy lidské společnosti, právě v tom konečném výsledku, až velice nápadně a často rozchází!
A novodobý (ultra)liberalismus dle popisu v článku? Jen přidaný další a očekávaný rozměr k současné globalisaci: tentokrát s cílem nalézt a uchvátit, pro své absolutisované (ale nepřiznané, hi, hi, hi) zlaté tele nejen území a zde žijící domorodce, ale zde navíc, ve druhém sledu, i ty veškeré činnosti a služby, které až dosud byly předmětem výkonu státu, zhusta jako výslednice předchozí nějaké celospolečenské dohody o míře vzájemné solidarity. A, prosím, otázku efektivity a kvality těchto činností a služeb, byť právě ultraliberály jako vějičku vyzdvihovanou a především jen slibovanou, nechne stranou: vždyť jejich "úsilí" končí nakonec tvrdou monopolisací - se všemi známými negativními dopady ztrát pro konečné konzumenty, cha, chááá. Kam a ke komu jen se oni potom, se svojí reklamací a že byli liberály napáleni, odvolají? No kam a ke komu se odvolají, s holou sedínkou? Když si "svoji" spravedlnost nebudou moci liberálně koupit?

Hezkej útěr.

Sakryš...odklepl jsem to dříve, než dopsal. Chtěl jsem tím říci, že rodinné myšlení je v přísné opozici vůči státu a navíc je silným jednotícím prvkem - určitou filozofií, která státu zase až tolik nefandí. Státu vyhovuje roztříštěnost sociální i filozofická i rozdrobenost populace. ROZDĚL A PANUJ!!!!!!!

Zdravím i Vás Sedmikrásko. Ještě dodávám, že je to škoda. Lpění na rodinných hodnotách se dnes nenosí, není podporováno a je vůbec zaostalé...Jenže už se zvolna začíná ukazovat, že tradiční chápaní rodiny je i pro stát pravým požehnáním. Stát a nejen on, ale i systém, který nutí mladé nemít rodinu je fakticky založen na konzumním sobectví, které není státotvorné ani společenskotvorné. Je volatilní a s ním i systémy na něm založené... Oni totiž rodinné nároky nutí jedince více se ptát, zda jeho odvody jsou přiměřené a zda (náhodou) by je neužil lépe pro svojí rodinu - a to je ONO! Státu jako fakticky parazitickém útvaru přesné tyto otázky nesedí a proto podporuje nerodinné, nesvázané jedince pod průhlednou propagandou kariéry, faktické neodpovědnosti vůči sama sobě (těch uštvaných pitomců, co se upracovali ke kolapsu...), ale mocné odpovědnosti vůči státu (i vynucené), atd...

Zdravim Erika. Ohledne soucasneho nelpeni na rodine naprosto souhlasim. Ktery politik krome zoufalcu z KDU (hlasajicich vylozene zpatecnicke nazory, ktere v tomhle state zastava malokdo) kdy zminuje rodinne hodnoty? Nemuzu si na zadneho vzpomenout, a to ani z rad politicek.

K prvnimu odstavci - a jak podle Vas asi funguje arbitraz?

Ano, je do jisté míry zvláštní a zajímavé, že již tolik nelpíme na základním kameni jakékoliv společnosti (i státu, ale ano) - rodině, ale roli státu většinou jsme schopni přisuzovat vyšší a vyšší hodnotu. Mám pocit, že by to mělo být zcela obráceně. Nejsem proti daním a jejich účelnému vynaložení. Proč, v době superpočítačů, není stát schopen (spíše ochoten) dát na internet své výdaje? Myslím tím výdaje začínající na stokoruně s přesným názvem předmětu nebo služby, který byl za uvedenou částku zakoupen. Já to takto chci a ta banda povalečů na ministerstvech MUSÍ být schopna toto zařídit. Není - li schopna, pryč s nimi.

Na ekologii Vam odpovim snadno- mozna nemate pravdu :-) Kouknete se napriklad sem: www.libinst.cz/etexts/urbanova_fme.pdf (bacha, je to text v PDF)

Ač míra geniality ultraliberálů a ODS je obdobná, autorkou myšlenek uvedených v článku není ODS, ale jistá skupina "myslitelů", z míst jižně od ODS. Navíc ten "geniální" nápad je mnohem starší než ODS.

Je to zajímavý teoretický koncept, nic více, ale také nic méně. U statků obtížně vyjádřitelných penězi (např. ekologie) zatím tržní principy selhávají, neboť lidé - jež jsou jejich nositeli - dávají přednost krátkodobému zisku před dlouhodobým efektem. Zatím to tak bohužel pořád je a dokud jako lidé nebudeme lepší, nebude to jinak. Takže klasický problém všech podobných teorií: všechno nakonec závisí na kvalitě lidí, kteří to realizují...

Stejně jako liberálové jsem proti přemíře přerozdělování. Daně nemají sloužit k vylepšování situace těch, co se méně snaží. Dovedu si docela dobře představit soukromé školy, nemocnice a mnohé další instituce, které dnes spravuje stát. Ovšem tržní principy v oblasti soudnictví jsou naprostý nesmysl. Školu si zvolí rodiče dítěte nebo student VŠ sám. Příjemce služby má tak ve svých rukou výběr poskytovatele služby. V soudnictví však NIKDY není klientem soudu jediný zákazník, ale vždy nejméně dva a to s opačnými zájmy! Pokud by tu fungoval trh, je jasné, že každý z účastníků soudního sporu bude volit takového soudce, který bude soudit v jeho prospěch. Jeden soud ovšem nemohou vést dva soudci! Takto by liberálové nezajistili ani dodržení základních principů práva na soukromý majetek a na svobodu jedince, které sami prosazují. Pokud by soud byl vůbec realizovatelný, výsledek by byl ve prospěch silnějšího (movitějšího), ne ve prospěch práva.
Při neexistenci státu nebo jeho obdoby, by neexistoval veřejný majetek. Nedovedu si představit, jak bych si přes několik soukromých pozemků došel jen na nákup, pokud bude každý majitel vybírat mýtné podle svého uvážení nebo se dokonce rozhodne, že mne na svůj pozemek nepustí. Mohlo by se také stát, že se dostanu do obchodu už téměř bez peněz a ten bude prázdný, protože se k němu nedostali dodavatelé. Kudy povedou inženýrské sítě? Nebudeme půl roku svítit, telefonovat, pít vodu ... jen proto, že si nějaký majitel pozemku postaví hlavu a nepustí četu opravářů na svůj pozemek? Právo na nedotknutelnost soukromého majetku se tu dostává do konfliktu s právem na svobodu. A jestliže veřejný majetek připustíme, je jeho majitelem společnost (obec, kraj, stát). Tak jako zahrádkáři v jedné kolonii vybírají příspěvky na údržbu společných přístupových cest (ať ve formě peněz nebo brigádnických hodin), společnost musí vybírat daně na údržbu veřejného majetku. Údržbu může zajišťovat soukromá firma, ale na základě smlouvy s vlastníkem. Pokud by údržbář byl současně vlastníkem, vzniká tu prostor pro vydírání. Má o osudu mé zeleniny na mém pozemku rozhodovat monopolní správce přístupové cesty, který se v letním vedru rozhodne vybírat vysoké mýtné, protože poptávka (potřeba projít) bude vzhledem k nutnosti zalívání vysoká?

Liberalismus v té maximálně podobě je zřejmě nerealizovatelná utopie. Nicméně to neznamená, že bychom měli házet flintu do žita a nebojovat za svobodnější společnost, než je ta naše socialistická. Myslím, že liberalismus je tím správným politickým proudem pro střední třídu, která je na současném systému nejvíce bita (platí největší část z koláče vybraných daní a to ve prospěch "socek" dostávajících od státu držhubné ve formě sociálních dávek a velkokapitalistů, kteří zase od státu dostávají pro svoje podniky super státní zakázky a díky svým daňovým specilistům odvádějí jen symbolické daně).

Daně jsou nesmysl, je jen škoda, že svět musel na tento geniální nápad ODS čekat tak dlouho! Navrhuji soudruha Šedivého na Nobelovu cenu na ekonomiii za rok 4 před n.l.

Vymazáno redakcí PCZ kvůli sprostým výrazům.