Podivná praxe pojišťoven

Příspěvky zaměstnavatelů zaměstnancům se řídí jinými ustanoveními zákona 586/1992 Sb., než je § 15 odst. 13, a to konkrétně § 6 odst. 9 písm. v), který říká, že od daně z příjmu jsou osvobozeny:
v)částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za
zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ
smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při
sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní
důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se
zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém
pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní
pojištění"), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem
jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána
výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících
a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však
do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí
v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv
pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt
pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku,
kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,

a dále pak ustanovením § 24 odst. 2 písm zo), kde se říká, že daňově uznatelnými výdaji na straně zaměstnavatele je:
zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za
zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné
smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem
a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací
činnosti na území České republiky podle zvláštního právního
předpisu,89) maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do
výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky,
že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po
60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení
věku 60 let.

Je zřejmé, že zde problém časového rozlišení není, neboť zákon jasně hovoří o tom, že smíněné částky mohou být zaplaceny i za část zdaňovacího období!