Věc: Trojí praxe pojišťoven při potvrzování výše zaplaceného pojistného za zdaňovací období 2003
Praha, 31. ledna 2004
Vážený pane náměstku,
dovolte mi, abych Vás upozornil, že v současné době uplatňují pojišťovny v České republice trojí způsob potvrzování výše zaplaceného pojistného za soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období 2003 pro účely odpočtu od základu daně z příjmu. Jedna skupina pojišťoven potvrzuje pojistníkům – daňovým poplatníkům vše, co fyzicky zaplatili v roce 2003, zatímco druhá skupina pojišťoven potvrzuje pouze tzv. zasloužené pojistné, tedy ekvivalentní část, odpovídající zdaňovacímu období 2003. Podle zatím neověřených informací jedna velká zahraniční pojišťovna údajně ve stylu Chytré horákyně dokonce nepotvrzuje vůbec celkové zaplacené pojistné, ale vystavuje jen doklad o měsíčním pojistném, aniž by uvedla celkovou částku za zdaňovací období roku 2003!
Uvedu to na příkladu: Daňový poplatník uzavřel pojistnou smlouvu splňující podmínky ustanovení §15 zákona 586/1992 Sb. pro uplatnění odpočitatelné položky dne 1. prosince 2003 a současně zaplatil roční pojistné ve výši 12 000 Kč. Například pojišťovna Uniqa (profil, názory) tomuto klientovi vystaví doklad na částku 12 000 Kč. Oproti tomu například pojišťovna Kooperativa (profil, názory) potvrdí za stejné situace částku pouze 1 000 Kč s tím, že zbývajících 11 000 Kč je pojistné za období leden až listopad 2004 a bude tedy potvrzeno až za zdaňovací období 2004. Od třetí pojišťovny dostane tento poplatník pouze potvrzení, že jeho pojistné činí 1 000 Kč měsíčně!
Nastala tedy zcela absurdní situace, kdy daňový poplatník dostává doklady nikoliv podle jednotného postupu pro celou Českou republiku (jak by v civilizovaném státě mělo být samozřejmé), ale podle toho, u kterého pojistitele má pojistku uzavřenu! Je mi naprosto nepochopitelné, že MF ČR nevydalo v této věci sjednocující metodický pokyn, ač jich jinak vydává desítky za rok! Díky tomu nyní záleží jen na tom, jak si ustanovení zákona vyloží právní oddělení té které pojišťovny! Zřejmě ani Česká asociace pojišťoven nebyla schopna své členy v této věci sjednotit…
Obracím se na Vás se zcela konkrétní otázkou: Který postup je správný? Pokud ten s časovým rozlišením, pak se ptám, zda si mohu v případě, že mám pojistku sjednánu u pojišťovny, která neprovádí časové rozlišení pojistného a potvrzuje celou částku, tuto skutečně odpočítat od základu daně? Nehrozí, že následně vydáte finančním úřadům pokyn, aby toto bez ohledu na doklad z pojišťovny neuznávaly, doměřovaly daň a penalizovaly tyto "nedoplatky"? Podotýkám, že záležitost velmi spěchá, neboť právě v této době vyžadují mzdové účtárny podklady pro vyúčtování záloh na daň ze závislé činnosti, v rámci kterého zaměstnanci uplatňují tato potvrzení pojišťoven.
S přátelským pozdravem a v očekávání Vaší brzké písemné odpovědi,
Ing. Petr Šafránek
Poznámka redakce: Tato situace, na kterou poukazuje pan Šafránek, je opravdu neuvěřitelná a je s podivem, že pojišťovny mohou postupovat takto nejednotně. O případné odpovědi náměstka ministra Jaroslava Šulce vás budeme neprodleně informovat.
Vydá-li ministerstvo financí závazný pokyn či rozhodne-li ve prospěch metody používané například Kooperativou, bude zajímavé sledovat spory mezi klienty a poradci, kteří je přesvědčili k uložení 12 000 Kč ke konci roku s tím, že si budou moci celých 12 000 Kč odečíst z daňového základu roku 2003. Jak budou na tuto situaci reagovat poradenské sítě případně pojišťovny, které jim takovýto postup schválily?
Je také velmi zvláštní, že při přípravě článku Nepropásněte státní podporu, termíny hoří! nám pojišťovny poskytly termíny, do kdy je nutno uzavřít smlouvu a složit 12 000 Kč tak, aby klient získal nárok na plný daňový odečet. Panem Šafránkem zmíněná Kooperativa s klidem potvrdila, že smlouvu stačí uzavřít a peníze složit k 31. 12., i když výše zmiňovaná praxe by znamenala, že na získání nároku na plný odpočet pro rok 2003 by musel klient smlouvu uzavřít a peníze vložit nejpozději 31. ledna 2003!
Co si o praxi pojišťoven a neexistenci jednotných pravidel myslíte vy? K jaké variantě se podle vás ministerstvo financí přikloní? Investovali jste v průběhu roku do životní pojistky s příslibem plného odpočtu 12 000 korun?
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 2. 2004 9:10, Katerinka
co je směrodatné je to, co stojí ve smlouvě a nikoliv to, na co pijišťovna vystaví glejt (nějaké rádobypotvrzení). no a protože zaplaťpánbů u nás funguje i to, že smlouva se nemusí uzavírat jen písemně, ale i ústně, není potřeba žádného směrodatného pokynu: je potřeba počkat na to, co uzná FÚ, MFČR. protože jsme to s pojišťovnou uzavírali v tom smyslu, že daná částka zabíhá do oněch zákonně schválených odpočitatelných 12000, tak když to FÚ nakonec zamítne, máme právo pojišťovnu žalovat. v ojedninělých případech by to byl marný boj, protože pojišťovny mají kvalitnější právníky. ale tady nejde o ojedinělé případy, takhle několik jednotlivých pojišťoven postupovalo vůči několi stovkám tisíc klientů. lukrativní byznis pro právníky klientů: nedá se totiž prohrát.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
5. 2. 2004 11:04
Příspěvky zaměstnavatelů zaměstnancům se řídí jinými ustanoveními zákona 586/1992 Sb., než je § 15 odst. 13, a to konkrétně § 6 odst. 9 písm. v), který říká, že od daně z příjmu jsou osvobozeny:
v)částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za
zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ
smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při
sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní
důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se
zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém
pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní
pojištění"), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem
jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána
výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících
a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však
do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí
v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv
pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt
pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku,
kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,
a dále pak ustanovením § 24 odst. 2 písm zo), kde se říká, že daňově uznatelnými výdaji na straně zaměstnavatele je:
zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za
zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné
smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem
a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací
činnosti na území České republiky podle zvláštního právního
předpisu,89) maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do
výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky,
že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po
60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení
věku 60 let.
Je zřejmé, že zde problém časového rozlišení není, neboť zákon jasně hovoří o tom, že smíněné částky mohou být zaplaceny i za část zdaňovacího období!
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (57 komentářů) příspěvků.