Hypotéka a kapitálová životní pojistka: Ano, nebo ne?

Paní Fejtonová, pane Karle, ale i pane Šafránku a další, mám stručný dotaz. Co radíte člověku, který má kombinaci hypotéky s KŽP a po 3,5 letech se dostal do situace, kdy nemůže dále splácet. Po těžkém úraze se stal částečně invalidním a na pojistné krytí nemá nárok. Také si uplatňoval odpočty od základu daně na zaplacené úroky a také 2x 12.000 za KŽP. Jeho stav je žalostný, prostě se mu zhroutil svět. Teď ho naprosto nezajímá nějaké budoucí zhodnocení, či úspory apod. Co mu radíte?

To máte skutečně drahé. Lze to zabezpečit jednorázově za 60.600 Kč, běžně za 480 měsíčně, ročně za 5.357 Kč, při nižší PČ v průběhu nižší pojistné, jen pozor na vzrůstající věk (př. 40let PČ 1.000.000 KČ, pojistné 550 Kč měsíčně, ročně 6.138 Kč. To co uvádíte, bych tipnul na ING nebo CSL&P?

Mám hypotéku 2 mil. Kč na 20 let, je mi 29 let. Nechal jsem si u své pojišťovny spočítat, kolik by mě stálo rizikové ŽP s postupně klesající pojistnou částkou. Pokud bych platil jednorázově, přišlo by to na 72 500 Kč. Měsíšní platba (po dobu 13 let - pojistění by nicméně krylo celých 20 let) pak přijde na 778 Kč, pokud bych platil jednou ročně, tak 8800 Kč. Z Vaší reakce jsem pochopil, že máte k dispozici efektivnější řešení. Můžete je zde prosím sdělit?

To jistě, uváděný model odpovídá spíše 500Kč ročně s klesajícím trendem při splátkách jistiny. U 50 letého by to dělalo něco kolem 2.500Kč ročně.. Co ostatní body, zajímal by mne Váš názor. Karel

Ale ten model je přece jasně definovaný - muž, 30 let, doba 20 let.

OK, beru zpět, omluva Vám i autorce. Cena hodně závisí na věku a pohlaví pojištěného, může být méně i více. Karel

Pane Karle, podívejte se prosím znovu na článek - hned v prvním řádku srovnávací tabulky je paltba za tuto pojistku ve výši 800,- Kč měsíčně! A to je právě silně nadhodnocené.

Pane Karle, Vaši poznámku k bodu 1) nechápu. Autorka do výpočtu zahrnula pojistné za rizikové pojištění pro případ smrti ve výši 800,- Kč měsíčně a počítala 20 x 12 splátek, tedy 192.000. Já tvrdím, že to je silně nadhodnocené a Vy tu píšete něco o dalších nákladech, které prodraží splátku.... Prosím o vysvětlení.

Vážená paní Fejtková,
ocenuji snahu o objektivitu, ale jedna připomínka: Většina bank vyžaduje krytí smrti žadatele o úvěr, tedy pojištění rizika smrti, které prodražuje anuitní způsob placení a nevytváří kapitálovou hodnotu klientovi ani není možné tyto prostředky odečítat z danového základu = čistý náklad k anuitě. Nemyslíte, že byste to měla v článku zohlednit?

Jenom poznámka (dotaz). V Článku se píče, že pojistné je 84 816 Kč ročně. Platba je se slevou 7 %. Dále se počítá s měsíčním pojistným 7068 Kč, což je 84 816 / 12. Neměla by se zde zohlednit sleva? (Roční pojistné je se slevou, měsíční je bez slevy.) Nemělo by být pojistné měsíční pojistné o 7 % dražší, tedy 7562 Kč. (Je to o cca 500 Kč více než je uvedeno v článku.)

V podobných porovnáních, které vycházejí ve prospěch kombinace se zapomíná (nezohledňuje) časová hodnota peněz. Stále se porovnává stylem "celkem se zaplatí". Tento způsob klade na roveň peníze zaplacené dnes a peníze obdržené za 20 let. Tento styl porovnání je pro finanční poradenství naprosto nevhodný. Zkusme prosím používat buď současnou hodnotu nebo budoucí hodnotu peněz. Nebo alespoň zkusme přemýšlet, kolik bychom měli "jinde" (v portfoliu, fondu peněžního trhu....), kdybychom rozdíl splátek někam spořili. Porovnání, jak je postaveno v článku, počítá s ukládáním peněz do slamníku a po 20 letech se udělá inventura. Ve finančním porovnání "celkem se zaplatí" to vychází skoro podobně. Rozdíl je pár korun. I průměrná splátka (včetně daňových odpočtů) vychází podobně (+- 100 Kč měsíčně). Problém je v tom, že v "průměru". Ono se nejdřív platí víc v případě kombinace s KŽP a anuitní splácení má nižší zatížení. Když budu rozdíl splátek (1400 Kč v prvním roce) spořit, po deseti letech, kdy se splátky vyrovnávají budu mít naspořenu solidní čátku peněz. Prostě dnes platím víc a později platím míň. V průměru je to sice skoro stejné, ale dle logiky finanční matemetiky je to nevýhodné. (Dnešní peníze mají větší hodnotu.) Petr Syrový

Vážený pane Šafránku, k bodu 1) také jste ve svém výčtu na něco zapomněl: Klient v případě anuity bude nucen v drtivé většině případů uzavřít pouze rizikové pojištění smrti, které splátky anuitního způsobu prodraží. k bodu 2) Čistá spekulace, může to jít i opačným směrem. V EU je motivace občanů směrem k individuálnímu penzijnímu nebo kap. životnímu pojištění i v porovnání kupní síly mnohem výraznější, tento argument nelze považovat za seriozní. Co se týká změn 2006 odečitatelných položek, nikde není psáno, že se to má dotknout i těchto úlev. Slyšel jsem, že se má spíše dát možnost X% ze základu, který lze takto využít - má spekulace, netvrdím, že to tak bude. k bodu 3) Beru, ale nebojím se. k bodu 4) Beru, ale nebojím se. k bodu 5) Beru, ale naprosto rozhodující je konečné zhodnocení pojištovnou, protože na nižší túm bude pojištovna připisovat vyšší podíly a naopak. To že bude na pč klient muset víc platit je jasné, zároven však víc dostane. Reálné riziko nastává pouze v případě, že pojištovny nedosáhnou nad 4%, to by pak samozřejmě bylo jasné, ale myslím, že to tak vážné zase není. k bodu 6) Ocenuji, a smekám, že jste to uvedl, protože tuto výhodu považuji osobně za velmi výraznou.

Článek se snaží navodit dojem, že půjčit si peníze a vložit je do jiného finančního produktu může být výhodné. Je však opravdu výnos z KŽP (po odečtení všech poplatků) vyšší, než úrok z hypotéky? (opět se započtením všech poplatků). Pokud ano, gratuluji, právě jste objevili finanční perpetuum mobile.
Pohádky o daňových úsporách přeskočme, protože investovat 100, abych ušetřil (nikoliv vydělal) 10 není úspora ale nesmysl.
Navíc KŽP bude vinkulováno ve prospěch banky a co když během doby trvání pojištění zemřu a banka bude v konkursu ? Mí dědici se pak budou dohadovat se správcem konkursní podstaty, aby dostali alespoň část toho, co jsem vložil? Děkuji, nechci. A poradce, který takový nesmysl doporučuje vyhnat z domu.
Takže když hypotéku, tak jištění pojistkou na nesplacený zůstatek úvěru. Vyjde o řád levnější a nekupuji si to, co nechci.
Když hypotéku ... což si takhle počkat pár měsíců. Třeba náš Velký bratr ze Západu dokáže víc, než se dosud v našem dolíku předvádí? :-)

Vážená paní kolegyně, děkuji Vám za pokus o objektivní pohled na kombinaci KŽP+HÚ, nicméně mi dovolte několik poznámek. 1. Ve výpočtu jste ve variantě anuitně spláceného HÚ silně nadhodnotila rizikové pojištění. Jistina (tedy úvěrová angažovanost klienta) klesá, může tedy klesat i pojistná částka. Místo Vámi uváděných 192.000 mohou být skutečné náklady cca 60.000 (a již jsme v celkové bilanci o 130.000 jinde - v neprospěch kombinace!!!) 2. Neuvažujete vůbec riziko změny daňové legislativy. Představme si, že třeba při dalších volbách zvítězí zdravý rozum a reforma veřejných financí se bude konečně ubírat cestou razantního snížení sazby daně z příjmu. V ten moment taková změna dopadne na obě varianty, ovšem na tu kombinovanou s mnohem větší váhou! Protože význam daňových odpočtů u anuitně spláceného HÚ klesá, klesá i vliv tohoto rizika. U kombinace je toto riziko konstantní. A to už nemluvím o tom, že od roku 2006 se připravují výrazné změny v odpočitatelných položkách. Máte jistotu, že úroky bude i pak možno odpočítávat? 3. V úvahu je třeba vzít i riziko konstantní úvěrové angažovanosti klienta po celou dobu (v případě kombinace). Klient stále dluží bance 2.000.000 a oproti tomu má jakousi rezervu v pojišťovně v podobě odbytného. Není žádným tajemstvím, že riziko ztráty zastavené nemovitosti je dáno poměrem nesplaceného úvěru a aktuální ceny obvyklé. U kombinace je toto riziko téměř konstantní (neuvažujeme-li růst hodnoty nemovitosti), u anuitně spláceného HÚ toto riziko klesá. 4. Pokud se klient dostane do dočasných finančních problémů, musí u kombinace jednat jak s bankou tak i s pojišťovnou. U anuitně spláceného HÚ stačí jednat s bankou. 5. Blíží se 1. leden 2004 a povinná TÚM maximálně 2.4% p.a. Ve Vašem výpočtu oceňuji to, že nepočítáte s negarantovanými výnosy KŽP. Pokud ale budete stejně korektní po 1. lednu 2004, už Vám to vůbec nevyjde (sazba 6SZ má nyní TÚM 4% p.a.). 6. Naopak jste zapomněla dle mého názoru na jednu z mála výhod kombinace - a to je tzv. zproštění od placení KŽP v případě plné invalidity klienta. V tom případě by mu dále na jistinu "spořila" pojišťovna, úroky by ale musel platit bance dál sám, tudíž je stejně rozumné klienta zajistit lépe, než jen pojištěním pro případ smrti.

Řekl bych, že proti kombinaci hypotéka + KŽP je hlavně zbytečně vyšší splátka v období, kdy se splácí úvěr s člověk je pod finančním tlakem. Je to běh na dlouhou trať a tak nikdo neví, jaké budou jeho příjmy (a výdaje) za takových 5-10 let. S tímto vědomím se upisovat KŽP mi připadá hazardní. Myslím, že rizikové životní pojištění je dostatečné, navíc při předčasném splacení hypotéky lze snadno změnit nebo zrušit. Pokud někdo má opravdu nadbytek peněz i v době splácení hypotéky, může spořit nebo investovat výhodnějšími způsoby (nejenom výnos, ale i flexibilita) než KŽP.

Co se stane pokud stát zruší odečet pojistného od daní? Není náhodou nutné při výplatě KZP zaplatit dan ze zisku? Hypotéku mohu libovolně resp. dle pravidel předčasně splatit a ukončit. KŽP jen s fin. ztrátou. KŹP musím platit protoze jsem se zavázal. Pro mne je nejlepší kombinace hypo + RŽP + ušetřené peníze na nejedno stavebko a splatit hypo až se mi to bude hodit. Jsem pojištěn, k penězům můžu a co si snimi udělám je moje věc.