Nenažrané spotřebiče aneb kolik nás stojí

spotřeba počítačů je hodně závislá na konfiguraci a příslušenství. Mě zaujalo spíše to příslušenství, kde jsem zjistil, že tiskárna, monitor, reprobedny a modem berou dohromady ve vypnutém! stavu 45W. Trocha práce s překopáním instalace, vypínám všechnu tuto verbež jedním vypínačem a kolik jsem ušetřil? Nevím, to nechť si zájemci spočítají podle návodu v článku. Můj hlavní důvod byl zcela jiný - přesto, že nechávám PC běžet trvale, tak se mé domácí prostředí zlepšilo, neboť mi nebručí trafa. - k automatické pračce: tam vidím hlavní výhodu v její automatičnosti. Pokud někoho baví ji nalévat teplou vodou, nic proti tomu. Bohužel se z trhu ztratily pračky s možností napouštění teplé vody, přece jen ta energie na ohřátí vody při vyvářce je asi o řád vyšší, než na ostatní činosti pračky. - ke kompaktním zářivkám. Jejich světelný tok není rovnoměrně rozdělen do prostoru. Jednoduše řečeno, zářivka svítí málo ve směru své osy. Bohužel většina svítidel na obyčejné žárovky je konstruována se svislou osou žárovky, takže pod kompaktní žárovkou "je tma", i když tato svítí, jak má. Částečné řešení vidím v použití halogenových žárovek, které mají lepší účinnost, než obyčejné - i když zdaleka ne takovou - navíc je k dostání řada svítidel s kvalitním směrováním a jako třešnička na dortu je příjemné spektrální složení světla...

Nemůžu pochopit, jak může být stropní topení příjemnější a přirozenější (pokud pod stropem nemáte věnec infrazářičů, což žárovky rozhodně nejsou). Aspoň mě není moc příjemné mít čelo orosené vedrem a zmrzlé nohy. Už na ZŠ nás učili, že sluníčko ohřívá zemi tak, že ohřeje povrch a od něj se ohřívá vzduch. Tedy přírodě nejpodobnější by mělo být krytalové topení, možná doplněné infrazářičem místo sluníčka.

Že lustr s věncem žárovek v podstatě slouží jako stropní vytápění je dobrý fakt. Jinak stropní topení je velmi výhodné a má mnoho výhod oproti podlahovému - lepší rozvrstvení teploty v místnosti, přirozenější ohřev místnosti a osob (jako sluníčko), menší tepelné ztráty ( dřevěná nebo laminátová podlaha je dost slušný izolant), nezávislost na prostorovém řešení....

Kompaktní zářivky mi slouží bez problémů už asi 8 let. No ja mam dokonce jeste jednu 18 w, original philips v takovem mohutnem sklenenem valci. sviti denne od roku 1980.

Dost podstatná úspora při praní je napouštění pračky horkou vodou z plynového průtokového ohřívače, protože ohřev vody spotřebuje podstatně víc proudu než točení bubnu. Problém je, že se to nedá udělat přímo, přestože řada praček má vzadu možnost připojení teplé vody. Důvodem je, že pračka občas krátce připouští, a takové krátké zapínání a vypínání tento typ ohřívačů dost nesnáší. Dá se to ale vyřešit hadicí (třeba od sprchy pod odšroubování růžice), zastrčenou do pootevřeného "šuplíku", akm se dávají prášky na praní. Výhodou je, že se tím dá zvládnout i máchání v teplé vodě, které je podstatně účinnější, hlavně v zimě, kdy má vodovodní voda pod 10 stupňů. Připojení na horkou vodu z elektrického bojleru je, pochopitelně, nesmysl, ale existují i bojlery plynové, kde to význam má. V panelácích a jiných koldomech je připojení pračky na teplou vodu zakázáno, protože na rozvodech nejsou individuální vodoměry.

Úspornou žárovku jsem si sice koupil, ale za čtrnáct dní mě z ní tak rozbolely oči, že jsem ji musel dát pryč. Svítím tedy zase tou původní klasickou a problémy s očima zmizely jako mávnutím kouzelného proutku.

Velice zajímavý článek, díky.

Jak prosím měříte spotřebu ledničky a obecně spotřebičů, které běží nepravidelně a náhodně? Máte na to elektroměr?

To je dobrý, ale co mám dělat když se mi nějaká ta mašinka (trouba, mikrovlnka, lednička, video, TV, HiFi budíky apod líbí, jenom ty hodiny na nich třeba nepotřebuji a ony svítí, a když je vypnu tak nejdou? Otravuje mne to věčné nařizování času. A pokud jde stroje které jsou off a přitom jsou on tak to už vůbec nevím při své lenosti.

Domácí měření spotřebičů v režimu standby je jistě přínosné, pozor však na prosté násobení napětí a proudu... jak je to s jalovinou?

Měřím různé spotřeby již asi 8 let. Nejvíc stojí vytápění, pak lednička, praní a vaření. Svícení je ve srovnání s výše uvedenými činnostimi prkotina. Abyste ušetřili na vytápění, musíte zateplit celý dům a větrat ráno, kdy je teplota v bytě nejnižší. Máme velká okna na jih. V zimě, když svítí sluníčko, docela zajímavě přitápějí dvě velké místnosti, někteé dny vůbec nemusíme topit. Pomáhá i těsnění do oken (těsnění bylo levnější než výměna starších, ale kvalitních špaletových oken). Zase se nám ale objevila plíseň, hlavně za nábytkem. Ledničku je třeba občas vymrazit a občas jí potřít těsnící gumy glycerínem (někdy se guma zdeformuje a a tudy pak do ledničky proudí teplejší vzduch z kuchyně). Umístění ledničky na nejméně chladné místo v kuchyni je nesmysl, už vzhledem k miniaturní rozloze našich kuchyní. Ideální by byl oddělený špajz, ale ten zase lednice vytápí takovým způsobem, že je lepší mít ledničku v kuchyni (máme doma oddělený špajz s trvale otevřeným okénkem, ale lednička tam velmi intenzivně topila, hlavně v létě. Všechny potraviny se tam pak rychle kazily. V kuchyni to nebezpečí nehrozí, protože teplo se rozptýlí). Praní - při namáčení (až 24 hodin ve slabém roztoku jádrového mýdla, je asi nejekologičtějším pracím prostředkem) a při vyšší teplotě prací vody mám nižší spotřebu pracích prášků. Je otázkou, je-li lepší utratit peníze za vyšší teplotu vody nebo se chovat ekologicky tím, že snížíme množství vypouštěných chemikálií. Je také dobré prát prádlo včas, ne až tehdy, když je silně špinavé. Výborné je tlačítko na praní 1/2 obsahu pračky. Vaření - využívám tepelný efekt po vypnutí el. plotýnky. Plotýnky a jiné spotřebiče (trouba) také pomáhají vyhřívat kuchyni, proto máme v kuchyňce méně žeber na radiátoru. Nebylo by tam k vydržení, hlavně v létě, i když ji máme umístěnou na sever. Úsporný efekt je v tomto případě až na druhém místě, protože na prvním je tepelná pohoda. Mytí nádobí - ne pod tekoucí vodou (= úspora vody i energie na její ohřev), ale v myčce nebo ve dřezu. Také tady platí, že čím vyšší teplota vody, tím lepší umytí a nižší spotřeba chemikálií.

Pane Jardo,
připustím-li vše, což jste uvedl, pořád si nemyslím, že by to nějak ukazovalo na to, prož šetřit na ceně lednice nejakou tu korunu, kdyz pak spálí více energie (a to bez ohledu na to jake jsou podminky, neboť energeticky náročnější lednice zůstane stále náročnější). Podle Vaší logiky, se kterou skutečně souhlasím, vzrůstá rozíl dokonce ještě více. Naprosto souhlasím, že výrobci udávají "laboratorní" hodnotu, kterou v domácnosti nemůžeme prakticky nikdy dosáhnout. Pokud se Vám zdá, že jsem měl údaje výrobce nadsadit, nemohu to připustit. Takové údaje jsou směrodatné. Mohl jsem maximálně připojit to, co uvádíte Vy, tedy že v domácích podmínkách spotřeba výrazně vzrůstá. Mimochodem lednice patři na nejchladnější místo v kuchyni, ale o tom není ani článek ani Penize.cz.
Pokud jde o Vaší otázku, tak nikoliv.
Děkuji za Váš podnětný a hlavně přínosný názor. Pokud jsem se Vás dotknul svou novinářskou přízemností a neodborností, omlouvám se a doufám, že jiným čtenářům jsem alespoň částečně zpčístupnil logiku spotřeby el. energie v domácnosti.

Pane Šedivý, lednice je největším "žroutem" klasické domácnosti! Většina propočtů které používáte i vy, vychází z údajů uváděných výrobci. Na tom není nic špatného, pokud do zmíněných výpočtů podmínky měření zahrneme. Výrobci se předhání jak ekologický (tedy s nízkou spotřebou) je právě jejich výrobek. U lednic jsou pro orientaci spotřebitelů zavedeny třídy spotřeby. Ale jak lze k uvedeným výsledkům dojít? Postavte tedy prázdnou lednici doprostřed místnosti ve které se teplota pohybuje kolem 20°C a měřte. Realita však vypadá poněkud jinak. Lehce namražená lednice v nevětraném, vytopeném koutě místnosti, plná jídla dokáže tuto spotřebu zvýšit běžně na trojnásobek. Nevěříte? Změřte si to! Uvedené matematické propočty pak vycházejí poněkud jinak. Najednou se bavíme o otesánkovi se spotřebou 3-4kW za den, kterého předčí už jen elektrické vytápění. U ostatních přístrojů nelze v žádném případě mluvit o tak velkých odchylkám mezi uváděným a skutečným výkonem jako u lednice. A otázka na závěr: "Vypínáte někdo z důvodu ekologického či úspor svou lednici?"

delal jsem si mereni ruznych spotrebicu a musim vas upozornit na to,ze to co udava vyrobce neni z 90% pravda.ve skutecnosti je spotreba o 1/3 az 1/2 vyssi,nez je udavana na stitku.

jo, tak to je pravda a uz to opravuji, jaktoze si toho nikdo nevsiml.

k prvni Vasi poznamce: mate pravdu. Svetlo nic moc, uspora porad ale podle vzorce 4-5 normalnich zarovek odpovida cenove jedne levne usporne. Takze, pokud nevydrzi jedna usporna tolik, co ty 4 normalni, nevyplati se investovat, pokud neusetrim dost za proud.
za druhe - nabizeny vypocet u dvou lednicek, ktere vychazeji z realne nabidky, ukazuje na 5-6 let. U pracky je malicko problem, ze neni exaktne dano, jak moc se pere a vypocet tak obsahuje dalsi parametricky promennou hodnotu.

Ještě doplním jednu zkušenost : před několika lety při koupi pračky jsem ze zájmu porovnával, za jak dlouho se vrátí energeticky úsporný model. Vyšlo mi něco přes 10 let. Dnes jsou asi cenové relace jiné, ale tehdy mne to k šetření tedy nemotivovalo.

Úsporné zářivky sice šetří elektrickou energii, ale s návratností v Kč to již není jednoznačné. Pokud je sazba 3,3 Kč/kWh, pak se vrátí po cca 2 letech. Při elektrickém vytápění je ovšem sazba 1,10 Kč/kWh a návratnost vyjde přes 5 let, což se mi nezdá již moc zajímavé vzhledem k tomu, že životnost nemusí být oněch slibovaných 8 tis. hodin, ale méně. Úspornou zářivku máme doma jen jednu jako pokusnou a její světlo se nám moc nelíbí.

Úspora u ledničky v článku je vypočtena v kWh, a ne v Kč. Po pronásobení sazbou za kWh vyjde návratnost kratší..

...hodinovou spotřebou kolem 5 W.... Prosím, abyste při psaní článků rozlišovali mezi výkonem (W) a energií (Ws=J joule, nebo Wh nebo kWh - kilowathodina) 5W je příkon (výkon, vstupující do přístroje), za hodinu spotřebuje tedy 5Wh. Také stojí za pozornost vlastní spotřeba elektroměrů. Za rok by se v souhrnu v celé ČR ušetřila jedna elektrárna, kdyby se neměřilo....