Cesta do Evropy zarúbaná

Další problém vidím v tom, že současný růst ekonomiky je tažen ZADLUŽENÍM (které mimochodem pořád nerůstá), a to jak států, tak i domácností. Až přijde čas tyto dluhy splácet, asi se budem divit, co to s ekonomikou udělá. Až některé země budou nuceny vyhlásit bankrot (nebo se to budou snažit vyřešit své zadlužení vyvoláním hyperinflace), to se teprve dají věci do pohybu. :((

Nápady by možná byly, ale chybí dost odvahy je realizovat. Možná je v tom lenost, nebo negativní zkušenost těch, kteří to zkusili. Další problém je prostředí. Zkuste u nás začít realizovat nějaký nápad. To s čím vším se přitom setkáte, kolik klacku přes cestu musíte odhodit, přeskočit, či podlézt, to odradí každého. Měl jsem tu možnost u některých nadějných projektů být a tak vím své. Někdy se ptám, proč to tak je? Český člověk byl vždy považován za chytrého, vzdělaného, zručného, šikovného, nápaditého a podnikavého. Tohle možná jiným národům chybí, ale zato mají třeba lepší podmínky k realizaci nápadů.
Současná vláda (minulé jakby smet) má plná ústa podpory malého a středního podnikání. V budoucnu nebude co podporovat, neboť tuto skupinu systémově likviduje. Možná je přesvědčena o tom, že velké polostátní a státní firmy umí hospodařit lépe a proto jim posílají jednu „injekci“ za druhou. Armáda státních úředníků také žádné hodnoty nevytváří. Zahraniční firmy, které mají většinou stejně daňové prázdniny, to nevytrhnou a když bude nejhůř, tak hold půjdou o dům dál. Tedy třeba na Východ nebo na Jih.
Po revoluci se mnoho lidí dalo na podnikání – ve snaze realizovat své nápady. Tento potenciál se již vyčerpal. Pak už přišlo jen období pozvolné likvidace. Mladší generace, nakažená socialismem v Evropě, ale bez vlastního prožitku komunistického experimentu u nás, je asi línější a méně odvážná. Tady naši politici zaspali dobu a propásli jedinečnou příležitost. Omlouvám se, že jsem trochu odbočil z tématu.

Velmi odvážné! Ale když mě přesvědčíte, půjdu do toho. Před povodní, požárem, atomovkou slamník uhlídáte, ba před exekutorem ho uhlídáte, ale před manželkou...? To PROSTĚ nejde, takový je řád světa. Hodně úspěchů ve finančním podnikání.

Dovolte mi zavést Vaše úvahy ještě "hlouběji". Uvědomme si, že takovým tím přízemním či "praktickým" hybatelem vývoje byl vždy generační konflikt. Leč Západ jej zažil naposled v 60. letech a od té doby kde nic, tu nic. (A nepředhazujte mi životní prostředí - regulace EPAgency i legislativa Envir. Protection Act jsou z roku 1971). Mladé generace místo, aby prosazovaly nějaké své ideje, zájmy a cíle, přejímají "dědictví" - jak myšlenek, tak zejména majetku. V Británii je už dokonce víc milionářek než milionářů... nemusíme hloubat, kde k těm milionkům přišly. Zkrátka nové generace velmi snadno dědí nejen majetek, ale zejména pohodlí a konzumní model. Ne že by to bylo jádro problému, ale nějak mi to vadí.

Poucte se z historie. Co vim ja, kolo ekonomickych dejin se stridave zadira a rozbiha, od te doby, co clovek kolo vymyslel, a mozna jeste o neco driv. Lide jsou stejne lini ci pracoviti jako pred padesati tisici lety - a zhruba stejnou dobu si opakuji, ze pred lety se jim vedlo lip (coz je pravda, protoze tehdy jim bylo o par let min).

Není to tak dlouho, co jsem se na obchodování s akciemi díval podobně jako pan Eric. Viděl jsem v tom jen spekulace, které nic nového nevytvoří a přinesou někomu bezpracně zisk. Navíc se té hry mohou zůčastnit jen ti bohatší, kteří mají co vsadit. Dnes to chápu nějak takto:
Kdo chce investovat do akcií (ať už přímo, či přes fondy), musí si nejprve opatřit kapitál a to stojí jisté úsilí. Samozřejmě, pokud nepochází z dědictví. Investicí do akcií pomáhám akciovým společnostem realizovat nápady, na což - marná sláva - jsou potřeba peníze. Odměnou je mi zhodnocení peněz, které zrovna teď nemám v úmyslu utratit. Třeba proto, že právě nemám dobrý nápad, jak je zhodnotit ve svém podnikání. Nejvhodnější doba pro investici je okamžik, kdy je kurz akcií "na dně". Pokud to není tím, že daná společnost špatně hospodaří a nebudí zájem investorů, je to tím, že akcie jsou právě podhodnocené. Kdyby to tak zůstalo déle, musela by společnost omezovat své investice, výrobu atd. Proto akcionáři, kteří investují v době nízkého kurzu, pomáhají roztočit kola. Když se kola točí na plné obrátky, všimnou si vzestupu investoři, které výstižně popisuje nedávno uveřejněný článek slovy: "Na akciích se prý dá hodně vydělat, tak to já tam taky něco dám!" A investují v době, kdy jejich peníze tato a.s. zrovna nepotřebuje. Tím se vytvoří investiční bublina, protože taková investice ničemu nenapomáhá. Pouze uměle vyžene kurz výše. Pak logicky následuje korekce, na niž doplatí především ti, kteří kurz uměle zvýšili. To mi připadá docela spravedlivé.
Jednou bych rád měl dost na to, abych pomohl realizovat alespoň jeden z mnoha dobrých nápadů, které právě pro nedostatek finanční podpory vzápětí zanikají. Je to samozřejmě risk. Možná časem přesvědčím pana Erica, aby do toho šel se mnou. :-))) Snad do té doby uhlídá svůj legendární slamník před povodní, požárem, vichřicí, návštěvou zlodějů, molů, manželky...

Ano, pane Fejtku. Už příliš dlouho nebyla zničující válka, která vždy zničí staré, osvěží novými nápady a dá práci mnoha lidem. Nás lidi totiž dokáže k nějaké aktivitě donutit jen chtíč a bída. Chtíče lidstva jsou ukojeny, bída není (a teď mě, prosím nechytejte za slovo). Mám pocit, že je ve světě příliš mnoho peněz a příliš málo nápadů. Za peníze si kupujeme věci, které se od těch jejich starších typů prakticky neliší a přesto nás uspokojují - tak proč vynalézat nové věci? Kde je motivace? Zatím, a tím se vracím k začátku, vynalézáme jen nové šílené zbraně, abychom, těm, kteří jsou v bídě nemuseli dát své peníze a pohodlíčko. Kulka je lacinější než vzdělání a jídlo.

Ovšem pane Boučku, jenže i velký třesk nějak začal, čímž se kolo dalo znovu do rychlého pohybu - co to znamenalo pro lidstvo asi není potíž si představit. Dovolte mi ještě jeden názor: co když jsme jako lidstvo právě v období, kdy dosahujeme hranic lidských možností? Tím, že rýpeme do Božích tajemství se sice můžeme plácat po rameni jak jsme dobří, ale co na to Bůh (nebo matka Příroda? Nebo Ufoni - je-li libo). A ještě jedna, velmi kacířská otázka, co jsme vlastně vynalezli od vynálezu parního stroje a dvojkových počtů? Nic moc... pouze neustále zdokonalujeme, tím, že všechno zakulacujeme a zrychlujeme. Jenže rychlost zakulacování není v korelaci s rychlostí zrychlování - zadíráme se, protože netušíme jak zastavit...

Dobrý den, dovolte mi kratičkou laickou úvahu. Úroky se snižují, burzy tuhnou v kloubech, hrubé domácí produkty klesají - samé neradostné zprávy. Už se někdo někdy zamyslel proč tomu tak je? Já myslím, že když si dovolím malou teorii, tak mě nekousnete. Já bych řekl, že vše je způsobeno lidskou leností. Lidé nemají nápady anebo jsou líní je realizovat, chytří tvůrci vymírají a hlupáci nebo vyžírkové z nichž nikdy nic nebude získávají navrch (sama o sobě spekulace nic, jak známo nepřináší - spekulovat se může, když je s čím...)- pokrok se prostě zastavuje (maličko popojíždí ještě setrvačností) a pak bude teprve ouzko. Nejsem pesimista, ale co bude, to ještě asi není popsáno. Kolo ekonomických dějin se zadírá a já si vcelku neumím představit společenskou sílu, která ho znovu uvede do pohybu - a bohužel, nevidím ani k tomu potřebnou vůli.