Jsou dnešní hypotéky skutečně levné?

Tabulky jsou to pěkné. Jak se však u nás zvyšují nominální mzdy ? Vždyť na inflaci se vůbec nehledí. Dušek a jeho kumpanie si zvyšují mzdy naprosto nezávisle na vývoji ekonomiky, jednou za čas přihodíme 30 % klukům v uniformách, pak se ozvou kasteláni, třeba něco vyjde i učitelům či doktorům. Reálné mzdy prostě rostou naprosto chaoticky a tak se kupuje na dluh víc a víc. Apropos - nikde jsem nenašel pořádnou definici čtrnáctého platu. I těch měsíčků kolem ohně bylo tuším dvanáct. U firmy generující zisky ocenění chápu, proč ale platit státním úředníkům za bohapusté plnění svých povinností 14.plat ?

Dovolím si opravit Vaše tvrzení: majitelem předmětu smlouvy smlouvy o hypotečním úvěru (objekt hypotečního úvěru) je vždy klient, banka má pouze na tuto nemovitost zástavní právo. A to je dosti výrazný rozdíl oproti leasingu, kde leasingová společnost je majitelem daného leasovaného objektu, který pak pronajímá nájemci (klientovi). Po uplynutí smlouvy rozeznáváme dva základní druhy leasingu: Finanční leasing je založen na smluvním ujednání, které nájemci umožní financovat užívání pronajatého předmětu a posléze jeho odkoupení (většinou za zbytkovou cenu). Provozní (operativní, běžný) leasing je naopak nájem, po jehož ukončení dochází k navrácení najatého předmětu zpět pronajímateli. Ve většině případů se jedná o krátkodobé nájmy. Po uplynutí sjednané lhůty si pronajímatel vezme předmět zpět a třeba místo něj dodá nový, modernější.

Při zvažování zda koupit na hypotéku byt je nezbytné ke splátkám úvěru připočítat nutnost uzavření živ. pojistky, pojištění bytu, ale hlavně spoluvlastnické platby na účet Společenství a úhradu veškerých nákladů spojených s provozem bytu. Pokud si uděláte reálný propočet, zjistíte, že platíte pouze cca 20% z plateb na splácení ceny bytu. Nesplácíte si "to svoje", ale většina plateb "uniká komínem". Při tomto propočtu zjistíte, že pronájem bytu je výrazně levnější, umožňuje větší flexibilitu a pohodu, namísto strachu zda těch 15-20 let vydržíte, bude vám byt vyhovovat, atd. V případě nutnosti prodeje takového bytu totiž výrazně tratíte.

Toto může být zajímavé v případě roční fixace. Pokud vezmu v úvahu fixaci na pět, či deset let, tak jsme s hodnocením někde jinde. Předpoklad poklesu inflace z hodnoty 10% je jistě vyšší, než když se pohybuje na hraně deflace. To ale už tolik neplatí opačně. Proto si myslím, že současný stav je, pro rozhodnutí zda si vzít hypotéku, jistě příznivější. Je třeba ale vzít v úvahu další důležité faktory. Jako je dobré pochopení skutečně dlouhodobého závazku, mnohdy překračujícího jednu generaci. Jako je dostatečná bonita (ne ta přimalovaná, ale skutečná). Rovněž je třeba myslet na dobré zajištění pomocí úvěrového pojištění, nejlépe s klesající pojistnou částkou. V neposlední řadě je třeba počítat s vytvořením rezervy pro nenadálé události. Ne vše totiž pokryje úvěrové pojištění. Mnozí si hypotéku porovnávají s leasingem na auto. Jenže v tomto případě je to drobet delší leasing. Právní důsledky neplnění smlouvy jsou podobné. V obou případech Vám předmět smlouvy nepatří. Ještě připomenu, že se dnešní sazby pohybují kolem 4% a stále platí státní příspěvek pro mladé do 36 let při starší nemovitosti ve výši 2%. Problém je v tom, že stát neplní své povinnosti a zatím nic nevyplácí.

Myslím, že autor článku opomenul při výpočtech reálné úrokové sazby jednu zásadní věc. Totiž, že zatímco inflace se v čase vyvíjí a mění průběžně, úroková sazba z hypotéky je v drtivé většině případů po nějakou dobu zafixována. Pokud si tedy vzal někdo hypotéku např. v roce 1998 s fixací na 5 let (myslím, že v té době ani jiná alternativa nebyla), měl zápornou reálnou úrokovou sazbu pouze první rok a hned od následujících letech ho ta hypotéka z pohledu reálné úrokové sazby vychází až do letošního roku pěkně draho!!!

Je to velmi zajímavý a neobvyklý pohled. Ovšem zřejmě jen těžko lze očekávat, že se lidé budou výpočty reálných sazeb řídit. Pro mladé rodiny je rozhodující, že si částku 7000 Kč narozdíl od 9000 Kč měsíčně mohou dovolit splácet. A nepřesvědčí je ani argument, že při vysoké inflaci a vyšších sazbách je vlastně úvěr z dlouhodobého hlediska vyjde levněji.