Domácí versus hosté 1 : 3

Ale třeba na pokles kurzu Sporoinvestu měly zaděláno ještě za Hochmala, ale až teď to vyplavalo na povrch.

Dotaz na autora: Proč nebyl v tom poměrování taky zohledněno hledisko minimálních investic? Přece je jěšte stále hodně českých smrtelníků, které si nemohou dovolit zahraniční fond právě z důvodu vysoké částky investice. Takže potom ani nemluvě o nemožnosti "pravidelného spoření" do zahraničních fondů.

Přesně tak. Stačí se podívat třeba na vývoj Sporoinvestu, který pod vedením Patrika Hochmala a předtím Ivo Hoffmana každý rok vedl všechny žebříčky, zatímco po Hochmalově odchodu to jde s fondem od desíti k pěti. Podobně je třeba zajímavé pozorovat, jak oproti konkurenci zaostává fond peněžního trhu První investiční, která na tento fond nikdy neměla schopného manažera a navíc fond založila poměrně pozdě, takže nemohla nakoupit některé atraktivní cenné papíry.

S tou nejmenší přidanou hodnotou manažera fondu peněžního trhu to není až tak docela pravda. Vzhledem k relativně omezenému instrumentáriu do kterého může být majetek fondů tohoto typu investován a zároveň vzhledem k velmi malé volatilitě cen pořizovaných aktiv, je nutné, aby byl portfoliomanažer opravdový profesionál a vyvaroval se jakékoliv chyby. Taková chyba se právě ve fondu peněžního trhu v podstatě nedá dohnat a fond tak s každou takovou chybou ztrácí na konkurenceschopnosti. Naproti tomu u fondů akciových lze podobnou chybu dohnat, aniž si toho nutně musí někdo všimnout.

Souhlasím, protože u fondů peněžního trhu je nejmenší přidaná hodnota manažera fondu ze všech typů aktivně spravovaných fondů. A to společně s krátkodobým horizontem (jenž se implicitně u tohoto druhu fondů předpokládá) znamená pouze to, že u fondů pen. trhu především POPLATKY hrají roli (je málo času na rozředění těchto vstupních poplatků). Autor tuto skutečnost bohorovně opominul. Rovněž také neupřesnil jakých fondů se výpočet týkal (jakých inv. společností, jaký byl celkový počet zkoumaných fondů,...).

Nechápu jak může autor "odhlédnout" od výše vstupních a výstupních poplatků, zvláště pak pro investice do fondů pen. trhu. I při menších investicích mi tak nepřímo doporučuje, abych klidně investoval do zahraničních místo do českých fondů, což je podle mě, mírně řečeno, do nebe volající nesmysl.

Podle mě mají české fondy poměrně dobrou budoucnost, pokud se budou věnovat tomu, čemu rozumí - peněžnímu trhu a dluhopisům. V tom budou vždycky nejsilnější, protože to je věc, která se musí dělat z Prahy a ne z Londýna. Konkurovat asi nebudou schopny v případě fondů investujících do zahraničí. Příklad? Nové fondy SIS řídí Erste, nový fond IKS BNP Paribas, Pioneer řízený z Prahy má dvakrát horší výsledky než lucemburské fondy investující do evropských akcií...

Možná,že právě velikost vstupních-výstupních poplatků by v některých případech mohla nahrávat tuzemským fondům.(Např. pro krátkodobější investice).

Myslím, že pan Létal byl ještě slušný. Výsledek 1:3 je pořád ještě pro české fondy optimistický a dává jim naději. Z mého pohledu je to asi tak 10:1 pro zahraničí (jeden bod za komunikaci v češtině pro české investičky).

Moc hezký článek a ještě lepší tabulka. To, že jsou české fondy dražší než zahraniční, jsem očekával, nikdy ale černé na bílém neviděl. Fakt nenacházím jediný důvod, proč s českými investičními společnostmi mít něco společného, obzvláště ne vlastní peníze. matc