Ministerstvo životního prostředí spouští nový dotační program na podporu komunitní výsadby stromů na veřejných prostranstvích. Do akce nazvané Sázíme budoucnost se může zapojit prakticky každý. Příjem žádostí začíná 14. října.
K dispozici je celkem 100 milionů, které ministerstvo vyčlenilo z rozpočtu Státního fondu životního prostředí. Z příspěvku je možné uhradit výdaje za sazenice, potřebný materiál i následnou péči
„Finanční podpora míří zejména na akční místní komunity,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. „Nový dotační program je postaven na dobrovolnické práci, má jednoduché schéma a žadatelům finančně pokryje veškeré náklady na materiál nezbytný k výsadbě listnatých stromů a jejich následnou péči,“ dodává.
Dotace na jeden projekt se může vyšplhat až do výše 250 tisíc korun. „Příspěvek jsme navíc nastavili tak, že nebude potřeba prakticky žádná finanční spoluúčast, aby na něj mohl dosáhnout kdokoliv, kdo má zájem se podílet na navrácení stromů zejména do měst a obcí,“ upřesňuje ministr.
Peníze mají podpořit výsadbu na vhodných, veřejně přístupných místech měst a obcí, umístěných přímo v zástavbě a v jejím okolí. Financována bude také výsadba listnáčů v uzavřených vnitroblocích či společných dvorech bytových domů. Jestliže sázení proběhne ještě v letošním roce, může být situováno i do volné krajiny mimo les (výsadby ve volné krajině v příštím roce budou podporovány už jen z dlouhodobého Programu péče o krajinu).
Řežeme náklady!
Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
O příspěvek můžou žádat místní organizace, úřady, firmy, školy, komunity, spolky, skupiny aktivních lidí i jednotlivci. „Jediné zásadní kritérium, které musí žadatel splnit, je prokázat legitimní vztah k místu výsadby,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Takovou podmínku může zájemce z řad fyzických osob prokázat trvalým bydlištěm, nájemní smlouvou, nebo vlastnictvím pozemku. V případě právnických osob bude úřad požadovat sídlo nebo působnost v místě výsadby, případně vlastnictví pozemku.
Příspěvek až 100 procent bude možné čerpat například na nákup sazenic, substrátu, kotvení, hnojiva, ochrany kmene či zavlažovacích vaků, ale i na zajištění odborného posudku a související publicity. Naopak do nákladů nebude možné zahrnout lavičky ani jiný mobiliář či doprovodné prvky. Nepočítá se ani s úhradou prací spojených s výsadbou, u kterých se předpokládá zapojení dobrovolníků z místní komunity jako je třeba příprava půdy či vykopání jamky. „V programu nám jde o zapojení lidí z místních komunit na dobrovolnické bázi, o proto ani neuvažujeme, že by se výsadba prováděla dodavatelsky,“ vysvětluje Valdman.
Státní fond životního prostředí slibuje jednoduchou administrativu a rychlé zpracovávání žádostí. Do tří týdnů od podání žádosti se žadatel dozví, zda je žádost v pořádku, či zda má odstranit případné nedostatky. „Po schválení žádosti a realizaci výsadby mu bude do tří týdnů od uzavření smlouvy odeslána dotace,“ dodává Valdman.
Výsadbu však není možné provádět zcela na vlastní pěst. Na podpořené projekty musí dohlížet odborník s relevantním vzděláním, mají mít zpracován odborný posudek a zajištěn souhlas vlastníka pozemku. O vysazené stromy musí také žadatel pečovat po dobu následujících 10 let. Podrobné podmínky jsou k dispozici na webu projektu.
Kromě nových dotací podporuje ministerstvo sázení stromů dlouhodobě z Programu péče o krajinu. Kromě výsadeb se z něj financují mimo jiné výřezy náletových dřevin, sečení a pastva, péče o památné stromy či výsadba stromů. Ročně se prostřednictvím rozdělilo programu rozdělilo 100 až 150 milionů korun, pro rok 2020 jeho rozpočet stoupne na 300 milionů.
