Život v zadluženém Řecku: lidé vědí, že jsou spoluviníci krize

V poslední době utichly zprávy z Řecka a pozornost se nyní přesouvá na Maďarsko, případně Irsko. V minulých měsících jsme byli doslova bombardováni informacemi o možném krachu Řecka a následně i eurozóny. Jaká je skutečná realita? Jak se změnil byznys v zemi olivového oleje zhruba šest měsíců od vypuknutí krize?

Společnost CITFIN se zeptala klientů, kteří obchodují s Řeckem, na čtyři otázky. Nakonec jsme využili obsáhlých odpovědí Alexandrose Koranise, který je generálním ředitelem společnosti Greek Transport and Logistic.

Několik čísel na úvod. Rozpočtový deficit Řecka se za prvních šest měsíců 2010 snížil o 46 procent na 9,65 miliardy eur, což je více než plánované snížení o 39,5 procenta. Ještě v roce 2009 byl schodek rozpočtu na úrovni 17,8 miliardy eur. Omezují se také výdaje, které klesly o 12,8 miliardy eur. Zdá se, že o vývoj veřejných financí v Řecku není třeba se bát. Obavy by měly vyvolávat spíše země, o kterých se zatím příliš nemluví.

1. Jak se změnil obchod s Řeckem?

Velmi citelně se situace dotkla dovozů do Řecka. Pokles je znatelný a podepsalo se na něm jak snížení kupní síly na vnitřním trhu důsledkem restriktivních opatření, tak psychologický efekt i u těch osob či firem, kterým přes krizi nijak příjmy neklesaly či možná se i zvyšovaly.

„Do ekonomiky plyne méně peněz v rámci státních zakázek, což je další faktor tlumící ekonomiku. Firmy nyní jdou cestou optimalizace nákladů. Investice jsou zmraženy, odloženy nebo pokračují ve velmi nízkých objemech. Do žádných velkých investičních projektů se nikdo nepouští, důležité je udržet se na trhu,“ říká Alexandros Koranis.

2. Jak se změnilo nákupní chování Řeků?

„Spotřebitelé zapomněli na prohýbající se stoly v restauracích, přeplněné vozíky v nákupních centrech, kde po cestě k pokladnám z nich vypadávalo zboží... Vhledem k obezřetnosti bank mají Řekové těžší přístup ke spotřebitelským úvěrům a kreditním kartám. Omezují se také žádosti o hypoteční úvěry, což ovlivňuje stavebnictví a zaměstnanost v tomto oboru. Zábava včetně stravování v tavernách a restauracích se omezilo na pátek a na sobotu. Větší počet těchto zařízení se omezilo na čtyřdenní provoz čtvrtek až neděle,“ uvádí Alexandros Koranis.

3. Jak změnily obchodní vztahy firem?

„Přístup je dramaticky odlišný. Z vlastní zkušenosti vím, že v minulosti německé ale i české firmy dodávaly určitým řeckým zákazníkům na dvou až tříměsíční splatnost, toto se omezilo téměř na nulu. Obavy z celkové situace a opatrnost z obchodu s Řeckem si vyžádala zálohové platby, nebo bankovní produkty typu letter of credit (dokumentární akreditiv). Ale i těchto produktů se dodavatelé bojí, z důvodů celkového bankrotu a to i bankovních domů,“ říká Alexandros Koranis.

4. Z Česka to vypadá, jako by se po celém Řecku stávkovalo za udržení sociálních jistot, turisté tam nejezdili z obav z tamních poměrů. Jaká ale skutečnost?

Ano v Řecku probíhají stávky poměrně pravidelně, ale je nutné si uvědomit, že to začalo někde v sedmdesátých letech minulého století. To, co vidíme dnes v televizi je o určitém počtu lidí, kteří operují v centru Athén. Řekové si v naprosté většině uvědomují, že je třeba velkých změn. Navíc za vším už stojí nejen EU ale MMF a to v Řecku všichni vědí, co znamená. Dnes jsou si všichni vědomi toho, že i oni jsou spolu zodpovědní, protože jsou součástí celého systému.

To co mnoho lidí sžírá je beztrestnost těch, kteří se podíleli přímo, jak na „prožrání“ peněz daňových poplatníků v Řecku, tak peněz z rozpočtů EU. Případně těch, kteří přímo falšovali údaje. Pokud nebudou zodpovědní za tento obrázek Řecka potrestáni, tak nebude úplný klid.

Běžného návštěvníka a konzumenta řeckého nejsilnějšího produktu, tedy středozemního bohatství, krásy přírody, kulturního odkazu atd., se většina stávek ani nedotkne, ale rozhodně je zprávy o nich nepřilákají. V tomto směru psychika funguje naplno. Proč do Řecka a ne do Itálie? Sice se v Itálii také stávkuje, ale v médiích se o tom nemluví. Tedy než začne třeba italská krize.

Autor je analytik skupiny Citfin