Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Chudší přispívají na vzdělání bohatších

Chudší přispívají na vzdělání bohatších
Vzdělání je považováno, napříč politickým spektrem i ekonomickou teorií, za hlavní faktor "úspěšnosti" jedince i celé společnosti. Česká republika se s otázkou vzdělávání a jeho financováním potýká již delší dobu. Chcete vědět, co nás pálí hodně a co jenom málo?

Význam vzdělání je  všeobecně doceňován jako nástroj zlepšení postavení ve společnosti. Pokud bychom hledali toho, kdo má ze vzdělání konkrétního jedince největší prospěch, můžeme odpovědět že on. Velkým přínosem ze vzdělání pro jedince je zvýšení jeho šance na uplatnění se na pracovním trhu, mnohem vyšší pravděpodobnost lepšího finančního ohodnocení a jeho vyšší psychosociální spokojeností. Pro jednoduchost používejme termín "úspěšnost" právě pro označení jedince sociálně vyspělého i odolného. Nejde ani tak o to určit úspěch pomocí množství peněz, ani úspěch jako takový. Jde spíše o pojetí a jednoduchý termín, označující někoho, kdo se ve stále složitější společnosti neztratí. Budeme-li rozšiřovat okruh subjektů, které získávají prospěch ze vzdělání jedince, přichází v úvahu rodina, okolí a nejširší pojetí by vedlo k celospolečenskému prospěchu. I proto lze pohlížet na vzdělání jako na smíšený statek.

Individuální prospěch již naznačen byl, celospolečensky pak vzdělaný jedinec minimálně přináší vyšší příspěvky do několika odvodových systémů (daně a povinná pojištění). Stát by se, i ve své nejminimálnější podobě, měl vzděláváním alespoň zabývat, když ne jej přímo podporovat. Ekonomové se napříč všemi proudy shodují, že vzdělaná pracovní síla je nejlepším lékem na problémy, které tržní uspořádání přináší (je faktorem zaměstnanosti, chudoby, produktivity práce a růstu ekonomiky). Shoda panuje i v tom, že pozitiva z kvalitního vzdělání získává jak konkrétní jedinec, tak celá společnost. Díky vyšší spotřebě pak přispívá vzdělaný – výše příjmový i prostřednictvím nepřímých daní a samozřejmě nezatěžuje příliš státní kasu svými sociálními nároky.

Diskuze o školném

Novele zákona o vysokých školách se budeme věnovat v příštím týdnu, a proto se zabývejme pouze obecnou charakteristikou ekonomických dopadů výběru školného na různé sociální vrstvy. Jednoduchým argumentem proti plošné platbě školného je diskriminace nemajetných a jejich praktické vyloučení z možnosti vzdělávat se. Podle Petra Matějů, vědeckého pracovníka Sociologického ústavu AV ČR v oblastech distributivní spravedlnosti, sociální nerovnosti a stratifikace, jsou nerovnosti v přístupu k VŠ vzdělání způsobené sociálním původem již nyní u nás mnohem vyšší než v ostatních zemích OECD.


Vysvětlivky: PROF - odborníci, NM - nemanuálně pracující, SW, UW - dělnické profese

Zdroj: Petr Matějů (ISEA), přednáška na téma
Proč by nemělo být vyšší vzdělání pouze pro elitu.

 

Pravda, významnou část z vysokoškoláků ve světě tvoří bakalářské typy programů, které v našem školství teprve hledají pevnou pozici. Bakalářské studium si své místo pravděpodobně najde právě u těch studentů, kteří nejsou z nejrůznějších důvodů ochotni trávit 5 let na vysoké škole. V našich luzích a hájích je vysokoškolské vzdělání chápáno spíše jako pětileté (plné, magisterského typu) a bakalářský systém, který si atraktivitu dobývá jen pozvolna, je prozatím v roli nedospělého holátka. Zůstává otázkou, zda vysokoškolské vzdělávání směrovat spíše ke kvalitě a hloubi, nebo naopak k masovosti. Kýženým cílem je pravděpodobně varianta nejdražší a svým způsobem kompromisní – pro některé studenty kvalitněji, pro další alespoň nějak.

Kdo financuje vzdělávání

Pokud se sociálně a socialisticky smýšlející skupiny ohánějí tím, že školné zavést nelze, neboť by došlo k vyloučení talentovaných, ale chudých, zapomínají na to, že dnes jsou čistými příjemci přerozdělování ve školství právě bohatí. Jak je to možné? Již v době neexistence školného u nás existují určité sociální bariéry vstupu na vysokou školu. Je to především neschopnost rodiny oželet příjem studenta, který je po dobu studia ekonomicky neaktivní, a ještě jej živit. Řádově se taková ztráta projevuje ve výši 10 000 Kč měsíčně (alternativní příjem + zvýšené náklady na studium, jako jsou dojíždění, další bydlení atd.). Proto již dnes studuje na VŠ malé množství sociálně slabých. Avšak systém financování jako takový stojí na vybírání daní, které pochopitelně platí jak chudí tak bohatí. A přestože je daňové zatížení směřováno spíše k bohatším, nastává situace, že ve státem financovaném školství studuje menší procento chudých, než by odpovídalo jejich daňovému zatížení. Tak dochází k čisté redistribuci ve prospěch bohatších! Paradoxní je, že lékem na sociální původ je především pokračující proces vzdělávání v dotčených skupinách. Lze to změnit? Skupina senátorů připravila novelu zákona o vysokých školách, která zavádí školné. Řeší školné naznačený problém? O tom si můžete přečíst příští týden.

Myslíte si, že systém financování vzdělání je spravedlivý, když celkové přerozděluje ve prospěch bohatších. Měla by ČR zvýšit svůj podíl vysokoškoláků? Má do vzdělání zasahovat více stát, nebo ponechat tento na výsost komplikovaný a ceněný statek  na pospas neviditelné ruky trhu?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+2
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 6. 2004 21:13, jezevec

Implicitní sdělení v článku je samozřejmě pravdivější, než si socánci jsou schopní připustit. Nejjednodušší systém je, když si každý za své vzdělání zaplatí - a ten kdo nemůže, dostane od státu půjčku nebo dokonce dotaci.
Systém, kdy stát bere VŠEM, tedy i těm nejchudším a těm co službu nepožívají neb i jejich dotovaná verze je pro ně nedostupná; a rozdává výhody a peníze taky VŠEM, i těm kteří to vůbec nepotřebují - tato myšlenka už jednou ekonomicky zhroutila východoevropskou civilizaci. Kolikrát se to ještě v těch menších pokusech bude muset opakovat, než si socanští blbečkové uvědomí že vždy existují jen jedny lidi a jedny peníze, by mne docela zajímalo.

Reagovat

 

+35
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 10. 2005 12:52, katjatko

no to teda fakt neni.

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (ondra 30. 06. 2004 23:10)

Další příspěvky v diskuzi (26 komentářů)

17. 10. 2005 | 16:41

Samozřejmě jsem pro placení vzdělání, zejména vysokoškolského. Proč mám já nebo můj muž platit, když naše děti nestudují? A ten vystudovaný, např. advokát nebo doktor z nich bude tahat těžké prachy a těžce na nich jednou...více

12. 10. 2005 | 12:52 | katjatko

no to teda fakt neni. více

7. 7. 2004 | 8:06 | Jirka

Nevím z čeho pramení Vaše přesvědčení, že se u nás doktor neuživí? Já neznám jediného, který by žil v bídě. Také pochybuji, že venku je zájem zrovna o ty u nás nejhůře placené. I když ohodnocení lékařů je u nás v poměru k...více

6. 7. 2004 | 12:07 | Kateřina

Promiňte, předchozím myslím příspěvek xyc, samozřejmě. více

6. 7. 2004 | 12:05 | Kateřina

Předcházející příspěvek je nechutný, mrzí mě, že se tady něco takového objevuje. Nicméně - svět je dnes už malý a přestože myšlenka motivovat lidi, aby zůstali po vystudování pracovat doma zní líbivě, já osobně jejím zastáncem...více

Oblíbená témata

Bydlení, Daně, příjmy, svět, školné, ztráta

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Hrubý národní produkt (HNP), Teorie lokálního očekávání, Objekt úvěru, daně, školkovné, invalidní důchod, banky, miroslav kalousek, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Skill, infolimit, stahování souborů, bond, Maďarsko, investiční rating, ceny akcií, tenis, Arnika

MK7R7777, 1P07110, 1P07110, 1P07110, 3Z86595

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK