Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Podniky v EU: odkud tečou peníze?

| 31. 3. 2004
Podniky v EU: odkud tečou peníze?
Podpora podnikání v užším slova smyslu zabírá pouze malou část rozpočtu EU. Získat ji mohou i české subjekty, ale výhradně malé a střední podniky. V nabídce dominují záruky za komerční úvěry a rizikový kapitál, víte, jak se k nim dostat?

Vedle tvorby pravidel pro fungování jednotného trhu a dalších právních norem EU také aktivně podporuje podnikatelské subjekty. Činí tak v rámci několika aktivit. Nejedná se pouze o podporu podnikání v užším slova smyslu, kam plyne poměrně malá část z rozpočtu unie, ale dále o strukturální fondy a iniciativy ES. Zemědělci navíc získávají peníze z opatření společné zemědělské politiky a není to suma právě malá. Do zemědělství jde necelá polovina všech výdajů Evropské unie a do strukturálních fondů dalších přibližně 35 %.

Více aktivit, pod nimiž jsou firmy dotovány znamená také více pomyslných dárců. Každý z nich má pak různé mechanismy, jak se peníze dostanou z účtu evropských institucí až do kapes konečných příjemců – tedy podnikatelů a firem ve všech členských státech EU.

Privilegium pro střední a malé

Evropská unie: na růžích ustláno

EU je po hospodářské stránce málo přitažlivým územím vše kontrolujících úřadů, klesajících investic a produktivity, úbytku inovací, stárnoucího obyvatelstva a zejména velkého zdanění a strnulosti trhu práce. Získat dotaci či jinou formu podpory je tak důležitější po vstupu do EU než před ním. Více se dočtete zde.

Podpora podnikání patří mezi jednu z hlavních priorit Evropská komise. V naprosté většině případů se však netýká všech firem, ale pouze tzv. malých a středních podniků (MSP). Která firma do této kategorie patří? EU stanovila vlastní definici, ve které jsou MSP definovány podle tří údajů: podle počtu zaměstnanců, obratu dosaženého za poslední ukončený rok a objemu aktiv firmy. V rámci MSP dosáhly speciálního postavení dvě skupiny podnikatelů – tzv. malé podniky a mikropodniky.

Podle doporučení Evropské komise 2003/361/EC se tak rozlišují následující kategorie:

Definice malých a středních podniků podle EU
Zaměstnanci Obrat* Objem aktiv*
Malý a střední podnik do 250 do € 50 mil. do € 43 mil.
Malý podnik do 50 do € 10 mil. do € 10 mil.
Mikro podnik do 10 do € 2 mil. do € 2 mil.
Poznámka: kritériem je obrat nebo objem aktiv

Veškeré aktivity na podporu podnikání jsou realizovány na základě víceletých rozvojových plánů (což je typické pro téměř všechny druhy pobídek nebo podpor). Konkrétně se jedná o Víceletý program na podporu podnikání, obzvláště pak malých a středních podniků 2001 – 2005. Jen část peněz však putuje na účty podnikatelů v podobě dotací a dalších forem konkrétní přímé pomoci. Ze zbytku jsou financovány například sítě tzv. Euro Info Center a různé studie nebo analýzy na zlepšení podnikatelského prostředí.

Dominují záruky a rizikový kapitál

O dotační a jiná grantová schémata nemohou podnikatelé žádat přímo v Bruselu. Realizace těchto podpůrných nástrojů probíhá přes několik prostředníků. Na prvním úrovni stupínku v pomyslné hierarchii stojí Evropský investiční fond (EIF), v linii pod ním pak implementační agentury s působností pro jednotlivé členské a kandidátské státy EU. Smyslem výše popsaných schémat není primárně podporovat etablované a prosperující firmy, ale spíše zabezpečit lepší přístup malých nebo začínajících podnikatelů k různým formám soukromého kapitálu, tedy k bankovním úvěrům nebo fondům rizikového kapitálu.

Celý mechanismus pak funguje následujícím způsobem: Evropský investiční fond vyhlásí jednotlivá schémata (viz sloupek), do kterých se může přihlásit pouze další zprostředkovatelská organizace (jinými slovy: firmy a podnikatelé do sídla EIF nejezděte, je to zbytečná cesta). Podle charakteru jednotlivých nástrojů se jedná nejčastěji o banky nebo fondy rizikového kapitálu. Není rozhodující, zda státem zřízené nebo soukromé.

Přehled záručních schémat EIF

Záruční instrumenty (tzv. SME Guarantee Facility):
  1. Záruka za půjčky: záruky za investiční úvěry poskytnuté podnikům do 100 zaměstnanců
  2. Záruka za mikroúvěry: pokrývají úvěry poskytnuté podnikům do 10 zaměstnanců
  3. Záruka na investice do vlastního kapitálu: pokrývá účelové úvěry na kapitálové vstupy do MSP
  4. Záruka na ICT: pokrývá účelové úvěry na nákup informačních technologií pro podniky do 50 zaměstnanců

Tyto organizace pak žádají o přidělení podpory v některém ze schémat a orgány EIF rozhodují jestli bude přidělena v jaké výši. Teprve poté vstupují do hry podnikatelé a firmy. Ti se obracejí se standardní žádostí o financování na banku nebo fond rizikového kapitálu. V mnoha případech však podniky nepoznají žádnou změnu oproti předcházejícímu stavu, kdy zprostředkovatel nemá smlouvu s EIF. Ten totiž většinou dále poskytuje své standardní produkty a nástroje EIF slouží buď jako jakési dodatečné zajištění pokud jde o záruky nebo druh refinancování pokud je na mysli rizikový kapitál.

Účinek podpory se projeví zprostředkovaně (podnikatelé nedostanou peníze na ruku), různým způsobem pro rizikový kapitál a pro záruční instrumenty. U venture kapitálu prostředky z EU navýší objem fondu a ten pak bude moci vstoupit do více firem. V případě záruk má banka zajištěnu část úvěru a může proto půjčovat i firmám nebo podnikatelům, kteří by za běžných podmínek půjčku nedostali (například nedisponují dostatečným zajištěním).

Česká republika je již ve hře

Na domácím trhu již schémata EIF fungují. Záruční instrument využívá přibližně od konce loňského roku Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) (profil, názory), z pohledu malých a středních podniků se však mnoho nezměnilo. Produktová struktura ČMZRB zůstává stejná, inovováno bylo pouze krytí některých produktů.

Co se týká fondů rizikového kapitálu, příspěvek od EIF (potažmo tedy z rozpočtu EU) dostaly dva, které působí i na území ČR. Jsou to Raiffeisen CEE Equiry Fund a Genesis Private Equity Fund. Pro zajímavost, podílníky fondu Genesis jsou vedle EIF také Česká spořitelna (profil, názory) v rámci svého programu TOP Kapitál a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Tento fond disponuje kapitálem v hodnotě 30 mil. euro. Dlužno však podotknout, že úloha rizikového kapitálu zatím v ČR zůstává poněkud za očekáváním.

Setkali jste se již v praxi s nástroji EIF? Myslíte, že záruky a rizikový kapitál jsou těmi nejlepšími způsoby na podporu firem a podnikatelů.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-105
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Dobrovolná nezaměstnanost, Obchodní společnost, Barter, spotřebitel, elektronická evidence tržeb, sleva, fayn, brno, církevní restituce, obchodní angličtina, cestovní ruch, japonské REITS, fixní sazba, standardní zdravotní péče, ekonomické stavby, X-COMputers, Gerta Mazalová, výdělek

3M07390, 3J12592, 1AB0416, 1SL7087, 2SU7534

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK