Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

V Unii už jsme, kdy budeme platit eurem?

V Unii už jsme, kdy budeme platit eurem?
Vstupem do EU integrační evropské aktivity České republiky nekončí. Dalším krokem bude pravděpodobně přijetí společné evropské měny, eura, které bychom měli podle odhadů vlády a ČNB stihnout ještě v tomto desetiletí. Proč a jak do eurozóny?

Zavedení eura je dalším krokem na cestě do integrované Evropy. Ponechme nyní stranou otázky ohledně potřebnosti a prospěšnosti tohoto kroku a podívejme se na věc optikou technicky možného splnění podmínek pro přistoupení k eurozóně.

Vstupem do EU jsme současně vstoupili do ESCB (Evropského společenství centrálních bank), které je tvořeno ECB (Evropskou centrální bankou) a národními centrálními bankami všech členských států EU. Současně jsme s stali členy HMU (Hospodářská a měnová unie), která vyjadřuje společný zájem - proces harmonizace a koordinace hospodářských politik všech členských zemí EU. Avšak ne všechny členské státy EU používají jako "národní" měnu euro. Z již tradiční patnáctky zatím eurem neplatí Velká Británie, Dánsko a Švédsko. Z nových členů nebyl zatím do systému eura přijat nikdo.

EMU není jenom pštros

V souvislosti s používáním eura jako společné měny vznikl i další pojem: eurozóna, což je pojmenování pro 12 zemí společně sdílejících tuto měnu. Synonymem je též označení EMU (Evropská měnová unie), které však nemá žádné legislativní zakotvení v právu EU a přináší terminologické problémy. EMU totiž znamená jednak European  Monetary Union (Evropská měnová unie), ale také jde o Economic and Monetary Union (již zmiňovaná HMU).

 Nová sekce  Evropská unie.

Přináší vám velké množství důležitých informací, které bychom jako Evropané měli znát (nebo o nich mít alespoň povědomí) a které nám pomohou lépe se v Unii orientovat.

Základní informace.
Občané
Podnikatelé

Studenti

Informace o evropských unijních fondech
EU a spotřebitelé

Vše, co vás zajímá o euru a hospodářské a měnové unii, také aktuální kurz eura, prohlédnout si můžete euromince a eurobankovky.

Do eurozóny by se postupem času rády přičlenily i další země a mezi nimi i Česká republika. Přijetí jednotné měny znamená ztrátu jedné z možností ovlivňovat vlastní hospodářskou politiku, neboť tvorba a provádění měnové politiky přísluší ECB. Je to logické, neboť při jednotné měně chybí národním centrálním bankám účinný nástroj na provádění jakékoliv jiné měnové politiky, než provádí ECB. Naopak pravidla eurozóny vyžadují i určitou disciplínu ve druhé klíčové oblasti hospodářské politiky, politice fiskální. ČR má zatím vlastní národní měnu, a tím i vlastní měnovou politiku, vykonávanou ČNB.

Jak do eurozóny a kdy?

Naši cestu k euru popisuje 13. října 2003 vládou schválená Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. V dokumentu jsou určeny podmínky připravenosti pro vstup z hlediska domácí ekonomiky. Druhou podmínkou a z hlediska nutnosti plnění spíše první, jsou maastrichtská kritéria, která určují, jak si má země stát v klíčových hospodářských ukazatelích:

Kritérium cenové stability: v posledních 12 měsících před hodnocením by průměrná inflace neměla překračovat o více než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci ve 3 zemích s nejlepšími výsledky v cenové stabilitě. ČR tento požadavek splňuje.
Kritérium úrokových sazeb: průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba v posledních 12 měsících před hodnocením nemá překračovat o více než 2 p. b. průměrnou úrokovou sazbu tří zemí s nejnižší inflací. ČR splňuje i toto.
Kritérium veřejného deficitu: poměr plánovaného nebo skutečného deficitu veřejných financí k HDP nemá překročit 3 %. Toto kritérium již ale nesplňujeme.
Kritérium hrubého veřejného dluhu: poměr hrubého veřejného dluhu k HDP by neměl překročit 60 %, což ČR zatím splňuje.
Kurzové kritérium: ERM II (Exchange Rate Mechanism) jako mechanismus fixování zúčastněných měn na euro. Ve zkratce jde o to, že je stanovena určitá centrální parita národní měny k euru, která nesmí být po dobu fungování ERM II devalvována, a stanoveno je též fluktuační pásmo pro pohyb kurzu (standardně +/- 15 %). Podmínkou je udržet systém ERM II minimálně po dobu 2 let, což je společným úkolem jak pro národní centrální banku, tak i pro ECB, a tím prokázat "kurzovou stabilitu" a připravenost na zavedení eura. ČNB chápe kurzovou stabilitu jako poměrně těsné fluktuační pásmo (+/- 2,25 %), proti jehož opuštění by v ERM II musela již zasahovat, a to bez pomoci ECB. I proto se společně s vládou rozhodla podstoupit ERM II jen na nezbytně nutnou dobu, tedy na přesně dva roky před přijetím eura.

Z výše uvedených předpokladů již lze vyvodit první časové údaje o výhledech na zavedení eura u nás. Prozatím nesplňujeme 3% kritérium veřejného deficitu. Reforma veřejných financí si stanovila za cíl, snížit tento ukazatel v roce 2006 na 4 %. Pokud bychom tedy zavedli ERM II již dnes, pak za dva roky, bychom pro přijetí eura stále ještě nesplňovali  danou podmínku 3 %. Vláda i ČNB se shodují na tom, že leden 2007 je pro přijetí evropské měny nereálný. Bude-li však pokračovat předpokládaný trend snižovaní veřejného deficitu, mohla by ČR přistoupit k ERM II někdy na konci desetiletí. A teprve podle přesnějšího stanovení možnosti přístupu podle plnění maastrichtských kritérii (odhaduje se rok 2009 – 2010), bychom přistoupili na ERM II jednoduše v roce X – 2.

Domácí připravenost

Vláda velmi rozumně trvá na tom, abychom se do eurozóny neřítili za každou cenu. Jako další kritéria, krom maastrichtských, stanovila připravenost a sladěnost domácí ekonomiky s eurozónou. Při ztrátě měnověpolitického nástroje je třeba rozvinout další hospodářskopolitické instrumenty do kvalitních a použitelných rozměrů.
Jak hodnotí současný stav ČNB?

  • Cyklická sladěnost (korelace hospodářského cyklu s eurozónou) - zlepšuje se
  • Strukturální podobnost (na základě podílu jednotlivých sektorů na celkové přidané hodnotě či na základě sady kritérií týkající se propojení mezinárodního obchodu a finančního sektoru ČR se zeměmi eurozóny) - nedostatečná
  • Synchronizace poptávkových a nabídkových šoků - zlepšuje se
  • Zahraniční obchod a dynamika strukturálních změn (změny podílu jednotlivých sektorů celkové přidané hodnotě)- dobrá sladěnost
  • Vnitroodvětvový obchod - dobrá sladěnost
  • Stabilizační funkce veřejných rozpočtů - podprůměrná
  • Pružnost na trhu práce (nabídka neodpovídá poptávce, přestože jsou i nezaměstnaní i volná pracovní místa) - nízká (jako jinde v EU)
  • Stabilita a pružnost finančního sektoru – dobrá

Závěrem je nutno konstatovat, že pokud uznáme první předpoklad, tedy přijetí eura jako platidla na našem území, což není úplná samozřejmost, můžeme vládu i ČNB za zvolenou obezřetnou a rozvážnou strategii přístupu k eurozóně pochválit. Uvidíme, jak se podaří naplnit vytyčené cíle, a zda vládní politika dokáže připravit půdu pro splnění všech maastrichtských kritérií.

Kdy je podle vás rozumné vstoupit to eurozóny? Kdy splníme všechna maastrichtská kritéria? Co od přijetí eura očekáváte?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 5. 2004 15:01, Pavel

Ja jsem zasadne proti zaclenovani se do jakehokoli spolku. Uz jsme jednou byli v peknem spolu jmenem RVHP a co nam to prineslo? Muj nazor zni - EURO ne.

Reagovat

 

+63
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (SedivyJ 04. 05. 2004 22:58)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

5. 5. 2004 19:44, Jan Kolda von Žampach

Ano, o tom to právě je, souhlas !

To by ale naše ctihodné peněžní ústavy musely především výrazně snížit poplatky spojené s vedením a s transakcemi na běžných účtech vedených v eurech ( myslím v rámci Česka ).

Reagovat

 

-10
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Rejpal 05. 05. 2004 19:05)

Další příspěvky v diskuzi (35 komentářů)

18. 8. 2004 | 23:12 | Dotaz: Da sa Eurom platit v Cesku?

Prosim, ako je to momentalne v Cesku? Na Slovensku (aspon v Bratislave urcite) sa da uplne bezne platit v Euro vo velkych sietach ako Tesco, Carefour a Metro v kurze Narodnej banky. více

14. 5. 2004 | 13:07 | Pavel

No, ta čtyři procenta předpokládájí jen proto, aby mohli příslušně nafouknout příjmy státního rozpočtu a tím naoko snížít jeho schodek. Pamatujete si, jak se povedlo socialistům asi před dvěma roky snížit plánovaný schodek...více

14. 5. 2004 | 12:51 | Janek

A ty 4% sebrali kde? V Číně? Tam to má ale být kolem 8%, to by si nepolepšili.... více

11. 5. 2004 | 19:30 | Lucie

Myslím si totéž. Jen ať koruna kraluje v naší zemi hodně dlouho. více

11. 5. 2004 | 11:13 | stupid

doufám, že česká koruna vydrží ještě aspoň 40 let, zavedení EURA není žádná výhra, samostatná měna nám dává možnost alespoň některé veci trochu ovlivnit, a kurz nám alespoň trochu ukazuje obraz hospodaření státu, a dokud...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Technická úroková míra, LIBID, Autarkie, účastnické fondy, jan sedláček, transformované fondy, penzijní fondy, daňové odpočty, železná ruda, stagnace ceny, zdeněk rudolský, GEnius Gratis, Luboš Smrčka, délka fixace, úsporná opatření, zaplo finance, Neograph, blankoindosament

4L07584, 3AE0651, 4L07584, 9S21140, SH0A0004

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK