Od 1. května platí nový zákon o DPH. Jelikož se ukázalo, že obsahuje řadu nejasností a podle některých i pochybení, viz například analýza, kterou sepsal právník a daňový poradce Milan Marko (vydali jsme ji pod názvem Zákon o DPH? Největší legislativní paskvil!), zaslali jsme na ministerstvo financí několik dotazů s žádostí o vysvětlení a stanovisko k uvedeným pochybnostem. Odpovědi, které nám z úřadu přišly, jsme zaslali panu Marko s žádostí o komentář. Protože reakce ministerstva, a především daňového poradce, jsou poměrně rozsáhlé, rozhodli jsme se je publikovat po částech.
PCZ: Proč zákon zařazuje do snížené sazby služby, které tam podle direktivy EU zařadit nelze - např. poplatky za vysílání rozhlasu a televize (ty navíc podle direktivy předmětem daně nejsou), provozování hřbitovů (což je něco jiného než služba hřbitovní) atp.?
MFČR: Ve směrnici H se hovoří o zpřístupnění příjmu vysílacích služeb. Nejedná se tedy o přenos signálu. Navíc jsou poplatky za vysílání, rozhlasu a televize uvedeny v rámci ostatních kulturních služeb.
Co se provozování hřbitovů týče, to provádí město nebo obec, takže ani zde není rozpor se směrnicí.
Samozřejmě jsme vycházeli z textu direktivy ES.
MM: Typický zde úřední jazyk, ze kterého vůbec není jasné, co chce autor sdělit. Příslušný bod přílohy H 6. směrnice ES zní:
anglicky – Reception of broadcasting services,
německy - Empfang von Rundkfunk- und Fernsehprogrammen,
francouzsky – Réception de services de radiodiffusion et de telévision,
česky – příjem rozhlasu a televize.
V praxi se tedy jedná o poplatky provozovateli kabelové televize nebo společné (domovní) televizní antény za možnost příjmu vysílání. Tuto službu ale v příloze zákona nenajdeme, takže musí být zdaňována 19 %, ačkoliv Směrnice připouští zdanění sníženou sazbou.
V příloze zákona se naproti tomu hovoří o "poplatcích za vysílání rozhlasu a televize", tedy o tom, co platíme České televizi a Českému rozhlasu, a co by se tedy podle zákona mělo zdaňovat sníženou sazbou. Podle směrnice ES i podle § 5 odst. 3 je to ovšem činnost veřejnoprávních osob v rámci jejich poslání a ta vůbec není předmětem daně!
Jeden příklad "jednoznačnosti" zákona: jak mají funebráci zdaňovat rakve? Je to dodání zboží se sazbou 19 % nebo součást pohřební služby se sazbou 5 %? Na každém pohřbu to znamená několik stovek, a to pro důchodce není zanedbatelná částka.
Příloha H 6. směrnice je na rozdíl od našeho zákona jasná: "pohřební a kremační služby včetně dodání s nimi souvisejícího zboží". Kdybychom to uměli alespoň přeložit, bylo by o rakvích, věncích, stuhách a urnách jasno. Naši zákonodárci tam ale namísto toho v rozporu se Směrnicí napsali navíc hřbitovní služby (obsekávání hrobů, odklízení a odvoz uschlých věnců a květin, půjčování kropáčů a nářadí, voda na zalévání, sypání cestiček v zimě). Asi nechápou, že je to něco jiného než služba pohřební (uložení zesnulého v chladicím boxu, umytí, oblečení, obřad s hudbou a řečníkem, kremace nebo vykopání a zaházení hrobu).
PCZ: Z analýzy zákona, kterou provedl pan Marko, vyplývá, že řada pro občany ČR nepříjemných nařízení v zákonu vůbec být nemusela, protože to po nás EU nechce. Proč je tedy zákon přesto obsahuje?
MFČR: Zařazení ostatního zboží a služeb, které neurčuje šestá směrnice je v kompetenci jednotlivých členských států.
MM: Zákon ovšem směrnici nerespektuje ani v dalších bodech. Neosvobozuje např. soukromou dopravní zdravotní službu nebo kondice dávané soukromými učiteli, ačkoliv to Směrnice vyžaduje, a na druhé straně osvobozuje příjmy "nadstandardních" zdravotnických zařízení (např. kliniky plastické chirurgie), ačkoliv to Směrnice nepřipouští.
PCZ (z článku Zákon o DPH? Největší legislativní paskvil!): "Ačkoliv daňová kapitola byla v přístupových jednáních uzavřena již v roce 2001, do vlády byl návrh předložen až v říjnu 2003 a o jeho kvalitě svědčí již skutečnost, že samo ministerstvo financí, z jehož dílny pochází, k němu do rozpočtového výboru sněmovny předložilo více než 250 pozměňovacích návrhů. Přestože byli poslanci, ministerstvo i ministr osobně upozorňováni na závažné chyby vládního návrhu, neučinili pro jejich odstranění vůbec nic."
MFČR: Návrh zákona o DPH nebyl předložen až v říjnu 2003, ale již v roce 2001, začalo probíhat jeho projednávání v legislativních orgánech vlády, ale vzhledem k blížícím se řádným volbám v roce 2002 bylo projednávání odloženo a návrh byl znovu předložen v roce 2003. Pokud jde o termín předložení na přelomu října a listopadu 2003, šlo o předložení vládního návrhu (po projednání ve vládě ČR) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
MM: Od voleb v červnu 2002 do října 2003 se tedy kolem již připraveného zákona nedělo prakticky nic. Rozhodně návrh nebyl zveřejněn a nebyl dán k diskusi odborné veřejnosti.
MFČR: Při přípravě návrhu zákona se vycházelo z platných směrnic Evropských společenství a tyto předpisy byly konzultovány s odborníky z členských zemí i s pracovníky Evropské komise pro oblast daní a cel.
MM: Ano, ale podstatný je výsledek. Kdyby místo konzultací (ať už se konaly v Praze nebo v Bruselu) ministerstvo financí raději předložilo dlouholetou praxí prověřený německý nebo rakouský zákon o DPH, nemuseli bychom dnes diskutovat o zásadních vadách našeho zákona. Ale MF se vydalo typickou českou třetí cestou (takže např. vytvořilo "převod nemovitosti" jako třetí druh zdaňovaných transakcí, ačkoliv 6. direktiva zná pouze dvě: dodání zboží a poskytnutí služby). Důsledky teď dopadají na všechny.
MFČR: Pokud jde o pozměňovací návrhy iniciované v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny, jednalo se o návrhy různého charakteru, od legislativně technických úprav až po změny vyplývající z jednání vedení vládní koalice, tedy k návrhu sazeb daně a uplatnění snížené sazby daně u některých druhů zboží a služeb. Je třeba si uvědomit, že tyto návrhy vyplývaly i z podnětů z míst mimo ministerstvo financí a často šlo o náměty, které byly uplatněny až po ukončení připomínkového řízení a nebylo je možné dříve posoudit a případně zohlednit.
MM: K čemu je tedy připomínkové řízení, když je možné v takovém vysokém počtu případů zasahovat do již opřipomínkovaného zákona? A proč nebyly vzaty v úvahu připomínky, které na vady zákona upozorňovaly, a proč chce některé z nich ministerstvo vzít na vědomí až v novele, kterou teď připravuje?
PCZ: Nehrozí nám za porušení šesté direktivy (viz např. otázka č. 1) sankce ze strany EU?
MFČR: Podobu nového zákona budeme konzultovat s Bruselem. Například u dětských plen jsme již Brusel oficiálně informovali, že budeme žádat o výjimku. V tuto chvíli připravujeme příslušné žádosti.
Jak byste odpovědi ministerstva financí komentovali vy?