Jízda v Maserati Grancabrio: Škoda, že nemáme riviéru

Kdo se jednou projede v Maserati Grancabrio, ten si dozajista odnese dva hlavní dojmy. Za prvé: To auto je neskutečně krásné. Myslím, že studio Pininfarina, které je podepsané pod jeho tvary, si ho bude moci klidně zařadit do seznamu svých nejpovedenějších záležitostí. A pak ještě tohle: Stačí jen trošku prošlápnout na volnoběh plynový pedál a z výfuků se ozve famózně příjemný dunivý zvuk. Samozřejmě, že jsou na světě rychlejší kabriolety, ale o to u téhle značky (a v případě kabrioletu to platí dvojnásob) zase až tolik nejde. Pro závodníky tělem i duší přece má Fiat ve svém portfoliu ještě jinou značku. Na druhou stranu však zase až tolik obav o to, že budete na silnici brzdou, mít nemusíte. Zrychlení z nuly na sto je lehce nad pět sekund a maximální rychlost (až se vydáte na německou dálnici) je 283 km/hod. To vše vám zajistí motor s výkonem 440 koní, který si můžete dovolit vytáčet až nad 7000 otáček. V kabině se budete cítit dobře, pokud máte rádi kůži. Je totiž všude. V našem byla kombinace krémové světlé a modré. Opravdu působivé. Předností je, že dozadu můžete klidně posadit i své dva dospělé přátele. Tísnit se nebudou, i když po dlouhé cestě by vzhledem k trošku nepřirozenému posazu asi vystoupili poněkud ztuhlí. Střecha cvičí 25 sekund Co nás během testovací projížďky nejvíce negativně překvapilo, byl podivně umístěný knoflík na ovládání zrcátek. Vždy v pravotočivé zatáčce, kdy řidičovo levé koleno odstředivá síla namáčkla na čalounění dveří, se totiž tato část těla ocitla přímo na tomto ovladači.