Občanské státní dluhopisy: Hrozba nebo příležitost pro drobné investory?

Chápu, že se panu Viktorovovi (jako na provizích z prodeje závislému finančnímu poradci) myšlenka přímého prodeje státních dluhopisů občanům nelíbí, stejně jako bankám, pojišťovnám a asset managerským firmám. České ministerstvo financí se však v podstatě chystá dělat to, co americké ministerstvo financí provádí již několik desetiletí (viz například toto: http://www.treasurydirect.gov/... ). A nemyslím si, že by se kvůli tomu americký trh finančních služeb zhroutil. Vezmu-li v úvahu, co prováděly kurzy tzv. "konzervativních" fondů peněžního trhu minulý rok (a do čeho všeho byli schopní jejich portfoliomanažeři investovat), bylo by celkem fajn, aby tenhle projekt vyšel a v ČR měly "konzervativní" fondy měly nějakou konkurenci.
Já si na rozdíl od pana Viktora státní dluhopis napřímo rád koupím. Výnosy, které uvádí, mi připadají celkem zajímavé.

Výnos zajímavý není. Např. WPB nabízí termínovaný vklad na 5 let s úrokem 5,3% (při částce 50-299 tis.). Je to administrativně jednodušší a hlavně prakticky bez rizika (vklad do 50 tis. euro je 100%-ně pojištěný ). Částky nad 300 tis. jsou úročeny ještě lépe - http://www.wpb.cz/sporeni-na-d...

Bezva, Martine, chválím....

Samozřejmě, že panu poradci se nelíbí, že státní dluhopisy konkurují jeho kšeftu - prodávání různých nevýhodných podílových fondů či kapitálového životního pojištění.
Já osobně iniciativu pana Janoty vítám - díky přímému prodeji občanům se ušetří na proviziích různých příživníku a ušetří stát i občané. Co se týče rizika krachu, na které upozorňuje pan poradce - tak to riziko krahu je u státu menší, než riziko krachu nějakého důchodového fondu nebo banky - stačí si spočítat, kolikrát v historii zbakrotovala ČR (či předchůdce ČSR) a kolikrát zkrachoval nějaký fond nebo banka ...

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Bouček Antonín 08.12.2009 08:30)

Existuje taková známá americká fráze - "If something sounds too good to be true, it usually is." Pokud drtivá většina finančních institucí nabízí cca poloviční úrok a mezi nimi se objeví jedna světlá výjimka, hodně bych se zajímal o tom, jak a proč může tento ústav nabízet víc než ostatní...

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Mr. R. 08.12.2009 09:58)

Asi bych měl doplnit, že jsem za svůj život nezískal ani korunu z provize a že nejsem finanční poradce (a nikdy jsem nebyl). Jako občanu mi vadí nekalá konkurence státu a rizika, která by stát podstupovat neměl. Co se stane, kdyby sazby vyskočily vzhůru a investoři by začali dluhopisy masově prodávat zpět (mají mít garantovanou cenu odkupu)? Kam vyskočí sazby, až se tato emise pro drobé investory nepodaří upsat? Kolik navíc díky růstu sazeb budu na daních platit, aby stát mohl dál financovat svoje dluhy? Rozumím ale tomu, že když stát někomu něco dá, rád si to každý vezme, bez ohledu na to, jestli to je fér nebo ne. A jestli si tyto dluhopisy koupím? Uvidíme, jaké budou podmínky. Podle toho, co vím dnes, určitě ne.

Pardon, ale pod článkem jste uveden jako zakladatel serveru www.poradci-sobe.cz ("prostor pro všechny, kteří ve světě finančního poradenství něco znamenají"). K Vašim dotazům: Budou-li dluhopisy obsahovat put-opci, úrokové sazby vzrostou a lidé to začnou prodávat, bude je muset emitent (tj. stát) odkoupit zpět. Tuším, že podobně jsou nastrukturované americké státní dluhopisy třídy H, rovněž určené pro retail. Pokud se emisi (jak jsem někde četl zhruba 20 miliard Kč za jeden rok) nepodaří prodat, nestane se úrokovým sazbám nic podstatného. Jen v příštím kvartále bude ČR prodávat 42 miliard Kč korunových státních dluhopisů a ty budou mít na úrokové sazby daleko větší dopad. O kolik se vám zdvihnou daně v důsledku růstu sazeb (či o kolik vám klesnou v důsledku poklesu sazeb) skutečně nevím, mám dojem, že valná většina vybraných daní jde na důchody, školství, zdravotnictví a sociální výdaje a tyto náklady nemají s výší úroků téměř žádný vztah.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Martin Viktora 08.12.2009 12:43)

I jiné záložny nabízí téměř tak vysoké úročení jako WPB.

Banky by také mohly nabízet tak vysoké úročení. Když je RPSN spotřebitelského úvěru od banky mezi 10 a 20%, nevidím důvod proč by měly banky prodělat pokud zúročí vklady pěti procenty. Skoro všechny peníze banka nakonec dostane zpátky (buď od klienta nebo od vymahačské společnosti). Ale proč by to dělaly když je dost lidí, kteří si u nich uloží peníze na mizerně úročené termínované vklady nebo je dokonce mají na neúročeném běžném účtu?
V záložně by si ale mnoho lidí termínovaný vklad s úrokem dejme tomu 3% nezdřídilo.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Petr 08.12.2009 11:18)

No vážení, jak se tak dívám na slavného nynějšího ministra financí tak mi vychází jeden výsledek :"dostat z občanů co nejvíc jejich peněz pokud možno co nejjednodušeji a nejlevněji, už jen ten nápad zřízení konta kam by měli občané dobrovolně přispívat na jeho dluhy (které nezpůsobili) ovšem určitě vyjma poslanců, senátorů a vlády (kteří "URČITĚ!) za zadlužení státu nemohou a státní dluhopisy by se v rámci umělého státního bankrotu zlikvidovaly a investoři, neboli občané by utřeli nos a stát by byl bez možnosti jakéhokoliv postihu vychechtinkanej za spokojeného přitakávání pánů poslanců, senátorů a vlády jak to dobře vyřešil a jich se to nedotklo ŽÉ!!!

Nevím proč pan Viktora zdurazňuje náklady na distribuci - dluhopisy se přece nebudou tisknout a předávat věřitelům někde na pobočce, ale budou v elektronické podobě u SCP. Prodej pak muže být přes burzu či RMS, tam si je může každý investor koupit s minimálníma distribučníma nákladama, vždyť tyto instituce již existují.
A potom také nerozumím tomu poplatku na správu? co tam chtějí spravovat? případný poplatek za nakup nebo prodej platí přece investor (jak na burze tak v RMS) - silně mi to připomíná stavební spoření kdy si spořitelna účtuje nehorázný poplatek za vedení účtu i když je tam jeden pohyb za rok (tento poplatek převýší při malých částkách i připsané uroky)

Proč stát netiskne peníze sám ? Protože ho řídí finanční analfabeti typu Edi Janoty a spol. Za prvé by nepotřeboval vybírat úroky, páč by investoval do investic ve veřejném zájmu. A za druhé by nezadlužoval už tak prodluženou ekonomiku jedoucí na dluh do státního bankrotu.