O jaké sociální dávky se dá žádat při ztrátě zaměstnání

Ja bych se rad zeptal, jak uspesne ziskat davky tak, aby slusny clovek, ktery diky krizi prisel o praci, neztratil posledni zbytky dustojnosti. Co se da poradit cloveku z tohoto clanku: http://zrcadlo.blogspot.com/20...

Během 2 měsíců příjdu o práci a chci se přihlásit na Úřadu práce. Mám ale registraci jako OSVČ (fyzická osoba), žádnou činnost však v této oblasti nebudu mít. Je třeba tuto registraci zrušit, nebo přerušit abych měl na podporu v nezaměstnanosti nárok?

Jsem dlouhodobě nezaměstnaný, žiju v rodinném domku s matkou. Máme každý svůj prostor k bydlení a další prostory, které užíváme společně (domek se nedá rozříznout na půl). Já nemám momentálně příjmy žádné a matka pobírá starobní a vdovský důchod ve výši cca 11.000,- kč. Po roce 2007, kdy došlo ke změnám v sociálním systému, mi byly dávky na živobytí a náklady na bydlení od MěSSZ odebrány, jako neopodstatnělé. Jinými slovy oba se vejdeme do matčiného důchodu a tudíž nic nedostanu!
Když odečtu SIPO, zbyde matce tedy částka cca 4.000,- kč což nám vyjde tak do konce měsíce a dalších 20 dnů nemáme v baráku ani korunu. Režije domku není jen SIPO. Matka má svoje zájmy, zvířata a nemoci, což sou rovněž nepominutelné náklady. Ona by na ně měla (dosud to tak bylo). Já sem zrušil vše a nemám kromě jídla nároky žádné. Pro matku, která ovšem celý život dřela, aby nějaký důchod měla, je to nesmírná zátěž a nakonec nemá na nic peníze. Často si ani nevyzvedne léky, protože na ně prostě nemá.
Dříve sme řešily náklady na domek ideální polovinou příspěvků každého z nás. Nyní musí všechny náklady táhnout matka sama. Jak je možné něco takového? Jí přece není nic do toho, že já nemám zaměstnání a nevidí žádný důvod k tomu, aby mě živila do smrti. Každý občan si přece na sebe musí sám vydělat a proto by mu mělo město podporu přiznat, ať už v domě bydlí, kdokoliv. Co je všem ostatním do toho, že já sem nesolventní? A jak k tomu přijdu já sám, že nemám na svoje potřeby ani korunu. V podstatě si ani nemohu hledat zaměstnání, protože sem odhlásil noviny, telefon není můj, nemám na poplatky spojené s výběrovými řízeními a nakonec ani na vlak, či autobus. Tudíž mi zbývají jen osobní návštěvy v místních podnicích, kterých je ovšem málo a vyhlídky na budoucí povolání tudíž mizivé. Nehledě k tomu, že mi je už 58 let, což mě prakticky také vyřazuje z pracovního procesu. Přihlásí-li se na stejné pracovní místo ještě někdo jiný než já (což je vždycky) je stoprocentní jistota, že já práci nedostanu.
Vůbec nevím, jak tuhle situaci řešit. Matka by ráda také pomohla vnučce a nemůže, protože má prakticky exekuci na důchod, když musí živit mě? A vůbe si chce dělat se svým důchodem, co sama uzná za potřebné a ne , že nějaký úředník rozhodne, že mě musí živit. To asi někdo ve sněmovně nedomyslel! Samozřejmě, že tento stav vede k častým hádkám mezi námi, což je pochopitelné.

Jsem zcela jistě přesvědčen, že tato situace je takřka horší než ta, která tu byla za dob nacistů. Posuďte tami: nacisté vás donutili pracovat, čímž jste mohli přežít. V dnešním systému, pokud žijete sami, tak po 5 měsících podpory v nezaměstnanosti umřete hlady, pokud nemáte úspory, protože již nedostáváte nic, v některých případech 2.000,-Kč či 3.100,-Kč, z toho nelze zaplatit ani nájem.

Přišel jsem o práci z důvodu snižování stavu díky finanční krizi, po 2 měsících jsem ochrnul na levou ruku, neschopenku mi nedali protože jsem na ÚP. Když jsem oznámil úřednici, že mám zdravotní problémy, udělali ze mě simulanta. Následovala standartní léčba, operace krční páteře. Mezitím mi zanikl nárok na podporu, mám 2 děti školního věku, manželka vydělává 12 000 čistého, bydlíme v rodinném domku s rodiči, ale ve své bytové jednotce, hradíme si náklady sami, rodiče jsou důchodci, nijak nám nepřispívají(jsem dospělý tak se mám starat sám). Po operaci jsem zažádal o důchod z důvodů dlouhodobé léčby po operaci - omezení hybnosti krku a ruky, tam mi řekli že jsem zdravý a abych dostal důchod musel bych se počůrávat. Mám oddělaných 20 let poctivé práce, teď mě nikde nezaměstnají, manželka nemá šanci finančně zajistit rodinu, v bance kde mám půjčku a poctivě platím pojštění pro případ pracovní neschopnosti a invalidity se mi vysmáli, že nemám neschopenku (kterou díky novému výmyslu našich zákonodárců nemohu dostat ) tak musím platit dál. Naspořené rezervy už nemám, a dřív než se plně uzdravím stáhnu spolu se mnou i děti a ženu až na dno (nemoc postihla mě a zlikviduje spokojenou a šťastnou rodinu - stát než aby pomohl nám raději z nás udělá sociální případ. A to mě učili že základem státu je rodina.

Chci se zeptat:Mám živnostenský platný list na autoopravnu ale pracoval jsem na pile jako dělník.Mohu jít na pracák žádat o podporu?Děkuji za odpověď.Chládek.

Chci se zeptat : pracovala jsem 5 let v zahranici mimo EU, mela jsem zruseno soc i zdrav pojisteni. Ted se vracim. Nemam narok na podporu z nezamestnanosti a ani na pridavky pro syna, ktery nema cesky rodny list. Mam narok na nejake davky vubec?Veskere davky u nas se odviji od nejakeho pojisteni ktere se melo platit ci od vyse platu....to znamena , ze pokud se clovek rozhodne pracovat v zahranici a pak se vratit do vlasti, tak nez si najde praci, stat na nej kasle?