Rychlejší cesta k podnikání

Jestli jsem to tedy (snad) pochopil, tak když mám nyní ŽL na nákup&prodej a potřebuji ještě zprostředkovatelskou činnost, stačí mi počkat do dubna (samozřejmě když novela projde) a poté si nechat pouze vyjet výpis ze živnostenského rejstříku?

Nemyslím si, že by třeba řezník mohl dělat fotografa, ale zajímalo by mě, zda se nějakým způsobem a kdo bude hlídat profesionalitu. Pokud vím, tak v Německu existují cechy a ty si dají pozor, aby někdo nekazil dobré jméno,

Vítám možnost volného výběru živnostenského úřadu. Mám firmu ve Frýdku-Místku, trvalé bydliště v Ostravě, ale v místě firmy jsou úředníci jemně řečeno neinformovaní, takže to hned v dubnu změním. Konečně něco pro nás malé podnikatele.

Již delší dobu uvažuju že bych si založila malou prodejnu s květinami. Mám střední zemědělskou školu, ale žádnou praxi v oboru. Mám tedy počkat do dubna a potom to risknout? Díky za radu

Mně by zajímalo, jak je to s tím trestným činem, to jako když třeba taxikář někoho přejede bude moc dál jezdit?

Díky moc za článek. Studuji Vysokou školu cestovního ruchu a letos budu promovat. Rád bych si založil malou incomingovou CK pro italskou klientelu (mám státnici z italštiny). Pokud jsem to dobře pochopil, stačí mi, že jsem v rámci studia měl praxi a mohu tedy začít podnikat?

To zjednodušení vydávání živnostenských listů a koncesí je určitě pokrok. Chtělo by to ale ještě usnadnit rozběh těch živností a to na nějakou dobu zproštění co nejvíce poplatků a daní. Zaběhnutý živnostník platí daň z příjmu, sociální pojištění na důchod a zdravotní pojištění. Začínající živnostník je zproštěný tuším na dva roky daní z příjmů, ale hodilo by se omezit i ty zbývající dvě. Sociální, protože je až na důchod živnostníka, by taky teoreticky mohlo být umožněno na nějakou dobu vypustit, s tím zdravotním by to už bylo horší. Jedná se o to, že první rok až dva roky, než živnostník získá nějaké jméno mezi zákazníky a než zvládne všechny praktické věci týkající se podnikání, tak mnohdy nemá žádný zisk a ty platby ho nadměrně zatěžují. Dost živnostníků tyto problémy s rozběhem živnosti dnes řeší černým podnikáním, kde logicky nic z toho neplatí a některým se v tom nelegálním podnikání potom zalíbí a do legálního nejdou.

No, že se bouří zrovna fotografové. První vlna jich zmizela po nástupu minilabů, které nepotřebovaly nic jiného než vyměňovat roztoky. Ty, co zbyli, zlikvidoval nástup digitální fotografie. Na film se sice pořád fotí, ale hlavně pro účely reklamy, drtivá většina fotek je už dneska v digitální formě.
Krom toho se fotografováním může živit každý, protože prodej fotografií se provádí podle autorského zákona. Takže autorem může být klidně i řezník, pokud se naučil fotit tak, že se jeho fotky líbí.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Jirka 19.02.2008 09:22)

Pro komerční účely se dneska fotí na film velice málo. Velká nevýhoda je ztrátový čas od vyfocení po získání fotografií, jen někde to nevadí, kde převáží potřeba zachycení velkého rozsahu intenzity světla nebo kde se používají starší velkoformátové přístroje. Většinou je využívána nedocenitelná přednost digitální fotografie, že je možné vyfotografovat a ihned si fotografii prohlédnout a pokud se nějak nepovede, nafotit znova bez jakýchkoliv dalších nákladů. Počet komerčních fotografů, pokud se do nich dají počítat lidé s digitály, kteří bez jakýchkoliv nebo s minimálními kursy dělají fotografie na prodej a jejichž příjmy z fotografií obvykle pokryjí tak sotva náklady na digitál a fotografické vybavení, strmě roste.

s nástupem 8MpX čipů (a dokonce vyšších) skončil zřejmě poslední důvod pro používání filmu, neb rozlišení 8MpX odpovídá velikosti stříbrného zrna 35mm kinofilmu.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu ( 19.02.2008 16:50)

Neskončil, filmy mají pořád ještě podstatně větší pružnost než digitální čipy. Vyfotografovat nevěstu v bílém a ženicha v černém obleku za slunečního světla tak, aby na černém byly odstíny černé a na bílém odstíny bílé a ne jednolitá vypálená barva je pro digitální čipy pořád ještě problém. Rovněž velikost zrna kinofilmu je velice proměnlivá hodnota závislá na filmu, kvalitě zpracování i kvalitě fotoaparátu. Film někde ze supermarketu vyvolaný v fotolabu v prošlé lázni bude mít zrnitost odpovídající 3 - 5 mega nebo i horší. Kvalitní film exponovaný kvalitním fotoaparátem, ale vyvolaný v prošlé lázni nebo uchovávaný v teple bude mít zrnitost odpovídající takovým 5 - 10 mega. Kvalitní profi kinofilm exponovaný kvalitním profifotoaparátem a vyvolaný v kvalitních lázních lze bez problémů skenovat na 5400 DPI, což odpovídá velikosti obrázku zhruba 5000 x 8000 pixelů. Takového rozlišení zatím dosahují jen digitální stěny, což je dnes pouze ateliérová záležitost za několik stovek tisíc Kč. Pak tady jsou ještě přežívající fotoaparáty na velkoformátové svitkové filmy, kde lze takové obrázky v ještě vyšší kvalitě získat taky. Ale už jsou to dožívající věci nebo fotografické speciality.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (jezevec 19.02.2008 19:33)

Hodně se toho dá upravit i na počítači, což u filmu nelze. Film je ale nenahraditelný pro velkoformátový tisk (bilboardy), na to digi ještě nestačí. Pokud vím, řeší se to skenováním kinofilmů, což je v oblasti foto poslední oblast, kde je zatím kinofilm nenahraditelný.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (rpolasek 20.02.2008 09:05)

Běžný bilboard žádné zvlášť velké rozlišení nepotřebuje, protože se na něho kouká z dálky, tam klidně stačí 5 miliónů pixelů, i když jeho rozměry jsou v metrech.. Něco jiného je velkoformátový tisk prohlížený zblízka.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Jarmila 21.02.2008 20:01)