Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tam, kde chybí láska, péče a starostlivost rodičů k dětem, musí nastoupit stát. A to jak s pomocí dětem, tak s represí vůči rodičům, kteří neplní své povinnosti. Jak financovat výchovu dětí, které nežijí se svými biologickými rodiči? V čem je potřeba současný systém změnit?

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 4. 2005 10:00, Jirka

Zcela souhlasím, že děti nesmí trpět nezodpovědností rodičů ani liknavostí státu. Biologičtí rodiče musí nést i hmotnou odpovědnost za každé své dítě. Výjimkou jsou případy znásilnění. Je třeba respektovat právo matky na rozhodnutí, zda dítě porodí nebo nechá těhotenství přerušit (riziko neplodnosti). Náklady na interrupci nebo potřeby dítěte by v tomto případě měl státu hradit násilník. Pokud nežije, pak jeho rodiče - mimo případů, kdy se jedná o soudním znalcem potvrzenou deviaci, která nemůže být způsobena výchovou.

Odpovědnost by měla být vyžadována také na rodičích, kteří si pořídí dítě i přesto, že sami pobírají sociální dávky. Svůj dluh státu by měli také splácet. V tomto případě po dosažení dospělosti dětí.

Lidí ochotných obětovat své pohodlí a majetek výchově cizích dětí je jako šafránu. Pokud takovým stát za jejich službu neplatí, je to zneužívání dobroty těchto vzácných lidí. Pokud jsou děti svěřeny do pěstounské péče, má stát často až přehnanou starost o kvalitu jejich výchovy. Z tohoto důvodu se nebojím, že by placená pěstounská péče byla zneužívána. Při známé štědrosti státu k lidem, kteří někde pomáhají, je obava, že by to dělali jen pro peníze, lichá. Zlatý důl pod dohledem sociálních pracovnic?

Jestliže nebude možno odečítat od pobíraných normativů za svěřené děti náklady, pak považuji zdanění těchto příjmů pěstouna za zbytečnou administrativu. Normativ má vystihovat potřebu dítěte. Pěstoun z něj nemůže oddělovat vlastní zisk. Měl by proto být placen státem jako státní zaměstnanec a normativ používat pro potřeby dětí. O podnikání nelze hovořit. V tomto případě by se vlastně jednalo o švarcsystém, neboť pěstoun by pracoval pouze pro jediného zákazníka - stát za státem určenou cenu.

Tam, kde existují citové vazby, ale pro neschopnost rodičů postarat se o dítě vlastními silami (nezralost, zdravotní důvody, nemajetnost) je nutná náhradní péče, bych si dokázal představit pěstounství jako podnikání. Rodiče by si sami vybrali pěstouny, jimž děti svěří. Pěstoun by zde dostával odměnu a dávku pro dítě přímo od rodičů. Nemajetní rodiče by si vybrali pěstouna - státního zaměstnance, podobně jako stát přiděluje obhájce obžalovanému, který si nemůže dovolit vlastního. Rodiče by v těchto případech sami dohlíželi na podmínky výchovy jejich dětí. To by mohlo podpořit snahu i státních pěstounů o co nejlepší péči, neboť by byli odměňovaní podle počtu svěřených dětí.

Nejsem si jist, zda by bylo moudré dávat soudcům nějaké normy. Tlak na rychlejší vyřešení případů může znamenat jejich nedostatečné posouzení. Náročnost případů je velmi rozdílná. Spíše bych byl pro to, aby v justici fungoval orgán, který v případě narůstající fronty případů některého soudce prozkoumá, zda je zdržení opodstatněné. V takovém případě převede některé další případy k jinému soudci. Odpovědnost za lhůty by měl nést tento orgán. V jeho pravomoci musí být i odvolání soudce z případu nebo jeho potrestání.

Reagovat

 

+41
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

22. 4. 2005 10:00 | Jirka

Zcela souhlasím, že děti nesmí trpět nezodpovědností rodičů ani liknavostí státu. Biologičtí rodiče musí nést i hmotnou odpovědnost za každé své dítě. Výjimkou jsou případy znásilnění. Je třeba respektovat právo matky na rozhodnutí, zda dítě porodí nebo nechá těhotenství přerušit (riziko neplodnosti). Náklady na interrupci nebo potřeby dítěte by v tomto případě měl státu hradit násilník. Pokud nežije, pak jeho rodiče - mimo případů, kdy se jedná o soudním znalcem potvrzenou deviaci, která nemůže být způsobena výchovou.
Odpovědnost by měla být vyžadována také na rodičích, kteří si pořídí dítě i přesto, že sami pobírají sociální dávky. Svůj dluh státu by měli také splácet. V tomto případě po dosažení dospělosti dětí.
Lidí ochotných obětovat své pohodlí a majetek výchově cizích dětí je jako šafránu. Pokud takovým stát za jejich službu neplatí, je to zneužívání dobroty těchto vzácných lidí. Pokud jsou děti svěřeny do pěstounské péče, má stát často až přehnanou starost o kvalitu jejich výchovy. Z tohoto důvodu se nebojím, že by placená pěstounská péče byla zneužívána. Při známé štědrosti státu k lidem, kteří někde pomáhají, je obava, že by to dělali jen pro peníze, lichá. Zlatý důl pod dohledem sociálních pracovnic?
Jestliže nebude možno odečítat od pobíraných normativů za svěřené děti náklady, pak považuji zdanění těchto příjmů pěstouna za zbytečnou administrativu. Normativ má vystihovat potřebu dítěte. Pěstoun z něj nemůže oddělovat vlastní zisk. Měl by proto být placen státem jako státní zaměstnanec a normativ používat pro potřeby dětí. O podnikání nelze hovořit. V tomto případě by se vlastně jednalo o švarcsystém, neboť pěstoun by pracoval pouze pro jediného zákazníka - stát za státem určenou cenu.
Tam, kde existují citové vazby, ale pro neschopnost rodičů postarat se o dítě vlastními silami (nezralost, zdravotní důvody, nemajetnost) je nutná náhradní péče, bych si dokázal představit pěstounství jako podnikání. Rodiče by si sami vybrali pěstouny, jimž děti svěří. Pěstoun by zde dostával odměnu a dávku pro dítě přímo od rodičů. Nemajetní rodiče by si vybrali pěstouna - státního zaměstnance, podobně jako stát přiděluje obhájce obžalovanému, který si nemůže dovolit vlastního. Rodiče by v těchto případech sami dohlíželi na podmínky výchovy jejich dětí. To by mohlo podpořit snahu i státních pěstounů o co nejlepší péči, neboť by byli odměňovaní podle počtu svěřených dětí.
Nejsem si jist, zda by bylo moudré dávat soudcům nějaké normy. Tlak na rychlejší vyřešení případů může znamenat jejich nedostatečné posouzení. Náročnost případů je velmi rozdílná. Spíše bych byl pro to, aby v justici fungoval orgán, který v případě narůstající fronty případů některého soudce prozkoumá, zda je zdržení opodstatněné. V takovém případě převede některé další případy k jinému soudci. Odpovědnost za lhůty by měl nést tento orgán. V jeho pravomoci musí být i odvolání soudce z případu nebo jeho potrestání.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+41
Líbí
Nelíbí

22. 4. 2005 10:59 | Jarmila

Zdůraznila bych několk věcí: přestože existují rodiče, kteří si nechávají děti vychovat v dětském domově, neb je to přijde levněji než kdyby se starali sami a navíc to mají bez starostí, stát po nich prostředky na výživu dětí nevymáhá. Pro stát je jednodušší zvýšit lidem daně (pracovala jsem v dětském domově, řadu věcí znám velice dobře).
Dítě končí s ústavní výchovou v 18 letech. Pokud náhodou studuje a maturuje v 19, je rok na ulici. Dětské domovy to většinou řeší tak, že tam dítě zůstane, ale načerno, přestože se pracovníci vystavují postihům a kárným řízením. Na jeho výživu prostě ušetří z normativů ostatních dětí. Za socialismu se to řešilo tím, že se dětem našel učební obor u firmy, která měla podnikovou ubytovnu. Po r. 1989 tato možnost padla, protože zanikly podnikové ubytovny. Začala to řešit až církev a různé nevládní organizace v projektech domů na půli cesty. Za to jim patří velký dík. Přesto se řada dětí vrací zpět do svých původních nefunkčních rodin, protože by jinak skončily na ulici. Je mezi nimi vysoká kriminalita, drogy, prostituce. Řada jejich dětí končí zpět v dětských domovech. Je to proto, že děti bohužel nemají žádné zázemí (dětský domov je vyhodil na ulici) a nenaučily se samostatně žít. Neumí vařit, prát, uklidit, neumí drobné opravy, nevědí, že se platí elektřina, topení, voda, nedovedou hospodařit. V dětském domově to totiž vždycky někdo udělal. Dítě ve fungující rodině se těmto dovednostem učí jaksi za pochodu, protože v rodině se o spoustě věcí hovoří. Navíc nemají kde bydlet. Je to začarovaný kruh.
Stát bohužel preferuje ústavní výchovu před adopcemi a před pěstounskou péčí, přestože toto dvojí by dětem kromě kvalitní výchovy zajistilo i určité zázemí v době přechodu ze závislosti do samostatného života. Pokud bude stát preferovat ústavní výchovu (asi z důchodu vyšší zaměstnanosti, protože pěstouni dostávají za svou práci směšnou odměnu a u adoptivních rodičů se předpokládá, že jejich touha po dítěti je tak velká, že jsou ochotni ji dělat zcela zdarma), tak se bohužel nic nezmění, Je to smutné, ale je to tak.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+38
Líbí
Nelíbí

22. 4. 2005 17:51 | eva

Souhlasím s pí Havlíčkovou, že stát v péči o děti bez rodiny trestuhodně selhává. Protože jsme zrovna v předadopčním kursu pro budoucí rodiče, máme možnost nahlédnout do kojeneckého ústavu a dětského domova a hluboce se skláníme před obětavostí "tet", které se snaží těmto odloženým dětem aspoň trochu nahradit rodičovskou lásku. Mimochodem mě překvapilo, že pokud rodina adoptuje dítě starší 4 let, nemá možnost čerpat byť jen symbolickou rodičovskou dovolenou na dobu, než bude dítě schopné navštěvovat mateřskou školku. Přitom první, na co se vás při pohovoru zeptají, je, zda zůstanete s dítětem doma. Soudný člověk přece ví, že není možné dát dítě z jednoho ústavu do druhého, že je potřeba se dítěti zvýšeně věnovat, aby ve vývoji dohnalo své vrstevníky a mohlo se v budoucnu plnohodnotně zapojit do školní docházky. Hodný zaměstnavatel vám poskytne nějakou neplacenou dovolenou, v horším případě musíte odejít z práce a platit si sociální a zdravotní pojištění ze svých úspor. Přitom příchod dítěte do rodiny znamená velké jednorázové výdaje (maminky z porodnice na to dostanou porodné, adoptivní rodiče pouze v případě dítěte mladšího 1 rok). Není to také jeden z důvodů, proč chce většina lidí osvojit co nejmenší miminko?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+29
Líbí
Nelíbí

25. 4. 2005 18:20 | jezevec

Kateřina na hrad! a diskutéry jako její poradce
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+29
Líbí
Nelíbí

28. 4. 2005 8:52 | Jarmila

Viděla jsem to u sousedů. Adoptovali pětileté dítě. Až s nimi bylo poprvé nakupovat v obchodě, poprvé vidělo živou krávu, poprvé mohlo jít samo s kamarády ven, aniž by je hlídal nikoli dospělý, ale starší sourozenec od sousedů, poprvé dostalo kolo a mohlo na něm jet a tak dále. Rozdíl mezi dítětem z ústavu a dětmi z rodin byl propastný, ale do dvou let se vyrovnal. Přesto dítko z ústavu další rozdíly dohánělo nějakých 5 let. A to mu bylo v okamžiku osvojení pouhých 5 let.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+9
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (eva 22. 04. 2005 17:51)

18. 5. 2005 16:44 | Petra

Naprosto souhlasím !!!! Mám dvě děti a bývalý manžel na ně neplatí výživné. Protože nejsem sociálně potřebná a sem tam nějaké peníze mi bývalý manžel pošle, nemám dovolání.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+38
Líbí
Nelíbí

2. 9. 2008 22:03 | Marga

www.adopce-pomoc.webnode.cz
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+6
Líbí
Nelíbí

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  5 777 351 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

Počet členů rodiny

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Janis Sidovský

manažer a podnikatel

Daniel Volopich

podnikatel

Janis Sidovský
ÚSPĚŠNOST
35,11 %

z 94 duelů
×
Daniel Volopich
ÚSPĚŠNOST
36,84 %

z 19 duelů

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Podílník, Dluhopis, Participace, brno, martin stára, mobilní operátoři, tarify, operátoři, řešení, příspěvek na mobilitu, Praha 7, stabilita systému, havarijní pojištněí, Kapitalizace pohledávek, inflační očekávání, AdSense, mimořádné pojistné, digitální peněženka

4T72999, 7T77760, 1SH5595, 3P28091, 3P28091

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK