Vydělat si pár tisíc korun a zaplatit za to milion nemusí být těžké. Třeba sportovní instruktor organizuje jako OSVČ outdoorovou akci pro klienty firmy X. Někomu z nich se při akci zničí drahé kolo či dokonce auto a bude chtít škodu uhradit po firmě X. Pokud škodu způsobili její zaměstnanci, může po nich firma vymáhat podle zákoníku práce náhradu jen do výše 4,5násobku jejich měsíčního příjmu. Jestliže ji ovšem způsobil najatý instruktor externista , může po něm vymáhat uhrazení celé škody. U mnohasettisícového auta nebo ještě dražších škod na zdraví to může znamenat pro samostatně výdělečnou osobu konec s podnikáním. Řada takto podnikajících lidí si podobná rizika přitom vůbec neuvědomuje.
Pracovat na volné noze pro leckoho znamená především větší svobodu než být zaměstnancem. Někdo si tímto způsobem třeba jen přivydělává, jiný to má jako hlavní způsob obživy. Každý, kdo sebere k podnikání odvahu jako živnostník, respektive osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), musí ale myslet i na případ, že v rámci podnikání někomu způsobí škodu. Na rozdíl od zaměstnance, který je zpravidla krytý pojištěním zaměstnavatele, musí na vlastní pojistku myslet sám. Platí to i v případě, že jako OSVČ pracuje externě pro nějakou firmu (viz příklad s instruktorem).
Pojistka firmy se zpravidla týká jen jejích zaměstnanců, nikoli externích pracovníků. Tito pracovníci nesou odpovědnost za škody kvůli svému podnikání sami. V takové situaci se ocitají například externě pracující účetní, sportovní a outdooroví instruktoři nebo specialisté IT. Některé profese (jako advokáti, daňoví poradci, architekti, tlumočníci, lékaři) mají kvůli vysokým rizikům pojištění profesní odpovědnosti přímo povinné ze zákona. (Více viz tabulka Pro koho jsou jednotlivé druhy pojištění odpovědnosti)
Kritéria pro sjednávání pojistky jsou v jednotlivých pojišťovnách různá. Na několika hlavních se však shodují všechny oslovené pojišťovny. Pro stanovení základní ceny pojistného i podnikatelských rizik je nejdůležitější činnost podnikajících a výše jejich podnikatelských příjmů. Rizikovost podnikatelské činnosti každá pojišťovna odhaduje jinak. Někde se může účetní, která zpracovává účetnictví pro několik firem s celkovým obratem do 2 milionů korun, pojistit na škody za 9 tisíc korun na rok (ČSOB Pojišťovna), jinde za 25 tisíc korun (Česká pojišťovna) a někde ji nepojistí (Uniqa).
Limity pojistného plnění si většinou určuje podnikající OSVČ sama. „Pojišťovaný musí sám zvážit, do jaké míry ho ohrožují rizika spojená s jeho podnikáním a jak vysokou škodu by asi mohl způsobit,“ říká Dagmar Koutská z České pojišťovny. Vyplatí se také s pojišťovnou všechna tato reálná rizika konzultovat, aby pojistka vůbec měla smysl. „V případě, že klient chce vzhledem k rozsahu a rizikovosti své činnosti příliš nízký nebo naopak příliš vysoký limit pojistného plnění, upozorníme ho na tento rozdíl a doporučíme mu případně jinou variantu limitu,“ konstatuje Jitka Polívková z ČSOB Pojišťovny.
Pojišťovny také omezují typ a výši škod, které pojistka kryje. Účetní i IT specialisté se nejčastěji mohou setkat s limitem na finanční škody (např. finanční ztráty klienta). Někdy pojistka v jejich případě kryje jen obecnou odpovědnost bez finančních škod. Takové omezení má například ČSOB Pojišťovna pro IT specialisty. Sportovní instruktoři by se zase měli zajímat o to, zda a nakolik se jich týká častá výluka v pojistných podmínkách ohledně organizované sportovní činnosti.
O ceně pojistky rozhodují i další faktory jako je spoluúčast pojištěné podnikající osoby a oblast, kde všude by mělo pojištění platit. Díky spoluúčasti je možné získat slevu a pojistné pak může být ve výsledku podstatně nižší. Je nutné si ale všímat, jak je spoluúčast definovaná. Pokud je stanovená paušálně, třeba pěti tisíci korunami, může to být při úhradě vysoké škody pro podnikajícího podstatně výhodnější než třeba 10% spoluúčast. Pojištění odpovědnosti mívá také omezenou územní platnost, a to většinou jen na Českou republiku. Nejvíce se to týká některých vybraných profesí především z hlediska finančních škod. Škoda způsobená například účetní nebo IT specialistou v zahraničí by se prý mohla vyšplhat do astronomických částek, uvádějí pojišťovny.
Vedle spoluúčasti se do zlevnění pojistky promítají i další pojištění. Aby bylo možné další pojistky uznat pro přiznání slevy, třeba majetková pojištění, musí se i tyto pojistky týkat předmětu činnosti podnikání. Mezi dalšími připojištěními může být podle Michala Vyskočila z pojišťovny Uniqa například odpovědnost za věci převzaté, pojištění čistě finančních škod nebo náhrada nákladů zdravotních pojišťoven.
Kromě ceny pojistky by ale každého zájemce o pojištění odpovědnosti k podnikání na volné noze, měly zajímat jak limity a rozsah pojišťovaných rizik (zda zahrnují třeba i finanční škody), tak i zachraňovací náklady na odstranění škod či třeba odpovědnost za vadný výrobek. „Ještě před sjednáním pojištění by se měl každý zajímat o všechny výluky, aby pak nebyl nepříjemně překvapen u likvidace škody, že se právě na ni pojištění nevztahuje,“ uzavírá Koutská z České pojišťovny.
Znáte nějakou OSVČ ve svém okolí, která nemá pojistku odpovědnosti? Myslíte, že by ji měl mít každý podnikající?
Sdílejte článek, než ho smažem