Přeshraniční práce na dálku – nové dohody s Rakouskem a Německem

Již dříve jsme informovali o nových doporučeních přijatých na úrovni EU pro určení státu povinného sociálního zabezpečení zaměstnanců, kteří pracují na dálku ze zahraničí ( ZDE). Cílem doporučení je zjednodušit podmínky pro práci na dálku, a to rozšířením skupiny zaměstnanců, kteří mohou pracovat pro svého zahraničního zaměstnavatele ze země svého bydliště, aniž by zaměstnavateli vznikla dodatečná administrativa spojená s registrací a odvodem pojistného v jiné zemi.

V souladu s těmito doporučeními uzavřela Česká republika s účinností od 1. března 2023 navazující rámcové dohody s Rakouskem a Německem. Dohody se týkají situací, kdy zaměstnanec pracuje na dálku v zemi svého bydliště (např. z ČR) v rozsahu 25 % až 40 % své celkové činnosti, ale přeje si (resp. je v jeho zájmu) zůstat pojištěn v zemi sídla svého zaměstnavatele (např. v Rakousku).

Zaměstnanec má v tomto případě možnost požádat v zemi sídla zaměstnavatele o certifikát A1 podle čl. 16 (tzv. výjimku), a to maximálně na dobu dvou let (žádost lze podat opakovaně). Za splnění dalších podmínek bude mít tato osoba nově na udělení výjimky právní nárok (tj. výjimka by měla být automaticky schválena). V praxi by zároveň mohlo dojít v těchto případech k urychlení celkového procesu vyřízení certifikátu A1. Doposud podléhalo udělení výjimky dle čl. 16 vždy schválení institucemi obou zemí, a vystavení certifikátu A1 proto většinou trvá šest měsíců a déle.

Bude-li však zaměstnanec v zemi svého bydliště pracovat na dálku v rozsahu nižším než 25 %, nebo vyšším jak 40 %, rámcové dohody se neuplatní a budou se aplikovat standardní postupy dle příslušného nařízení EU. V případě žádosti o výjimku podle čl. 16 bude její udělení podmíněno souhlasem institucí obou států. 

Kromě rozsahu činnosti stanovují rámcové dohody další podmínky, které musí být pro využití zjednodušeného režimu splněny. Jednou z nich je existence pouze jednoho zaměstnavatele. Osoby, které mají více zaměstnavatelů, případně vykonávají kromě zaměstnání i samostatnou výdělečnou činnost (včetně například realizace příjmů prostřednictvím internetových platforem), nemohou ustanovení rámcových dohod využít. Stejně tak se dohody neuplatní na situace, kdy přeshraniční práce na dálku zahrnuje další zemi, než pouze ČR a Rakousko či Německo.  

Další informace včetně praktických příkladů jsou uvedeny na webu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ZDE. ČSSZ zatím nezveřejnila, zda budou obdobné dohody uzavřeny i s dalšími státy EU.

V případě dotazů se obraťte na autorky článku nebo na tým EY, se kterým spolupracujete.

Autorky:

Radka Růžičková

Lucia Němečková