Nejvyšší správní soud k zahájení daňové kontroly

Nejvyšší správní soud se v aktuálním rozsudku[1] vyjádřil k dopadům zahájení daňové kontroly na běh lhůty pro stanovení daně.

Obecně platí, že v okamžiku zahájení daňové kontroly začíná běžet lhůta pro stanovení daně znovu. K zahájení daňové kontroly dochází doručením oznámení o zahájení daňové kontroly (tzv. formální zahájení daňové kontroly).

Daňový řád zároveň obsahuje zvláštní pravidlo jako pojistku proti případnému účelovému postupu správce daně. Pokud by totiž správce daně nepřistoupil spolu se zahájením daňové kontroly či bez zbytečného odkladu po něm k reálnému prověřování skutečnosti rozhodných pro stanovení daně, došlo by k novému odstartování běhu lhůty pro stanovení daně až ve chvíli, kdy by s tímto prověřováním skutečně začal (tzv. materiální zahájení daňové kontroly).

V daném případě byla daňová kontrola korespondenčně zahájena 10. února 2021, jen pár týdnů před uplynutím původní lhůty pro stanovení daně (1. dubna 2021). Další úkon správce daně (výzva k prokázání skutečností) proběhl 13. dubna 2021, tj. po uplynutí původní lhůty pro stanovení daně.

Daňový subjekt argumentoval, že k materiálnímu zahájení daňové kontroly došlo až vydáním výzvy k prokázání skutečností, tedy (i) nikoliv bez zbytečného odkladu po formálním zahájení kontroly (odstup cca 2 měsíce) a (ii) po uplynutí lhůty pro stanovení daně. Pokračování daňové kontroly bylo proto dle jeho názoru nezákonné.

Nejvyšší správní soud uvedl v této souvislosti dva závěry:

• Z okolností případu je zřejmé, že správce daně prováděl aktivní činnost relevantní pro potřebu daňové kontroly již ke dni formálního zahájení daňové kontroly. Tento závěr dovodil z vyhledávací činnosti provedené těsně před zahájením kontroly (výzva bance k poskytnutí údajů o účtu daňového subjektu) a z rozsahu dokumentů požadovaných v rámci jejího zahájení (účetní deník, hlavní kniha, ale také výpisy z bankovních účtů).
• I pokud by za okamžik počátku skutečného prověřování bylo považováno až vydání výzvy k prokázání skutečností, nelze dobu necelých sedmi týdnů od nepředložení podkladů požadovaných během zahájení kontroly považovat za překračující požadavek jednání bez zbytečného odkladu. NSS zároveň odkázal na dřívější judikaturu, která za formální jednání správce daně považovala jednání, kdy první faktický úkon správce daně byl proveden 10 měsíců po zahájení kontroly a 4 měsíce po uplynutí lhůty pro stanovení daně.

Na základě výše uvedeného soud kasační stížnost daňového subjektu zamítl.

Lhůta pro stanovení daně je v daňovém řízení zcela zásadní, pravidla pro její výpočet jsou komplexní a její běh může být silně ovlivněn konkrétními okolnostmi individuálního případu. Doporučujeme tak věnovat této problematice náležitou pozornost.

V případě dotazů se obraťte na autory článku nebo daňový tým EY, se kterým spolupracujete.

Autoři:

Jakub Tměj

Jan Šulc
 

[1] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. února 2023, č. j. 10 Afs 455/2021 – 36.