Pilíř 2 iniciativy BEPS 2.0. – je třeba začít hned

Posledně jsem se ve svém článku zabýval 4 tezemi, se kterými se setkáváme a které se snažíme vyvracet (více v článku ZDE). Dnes přidám 2 koncepční poznámky:

• Je účinnost pravidel od roku 2024?

Víceméně ano. Směrnice EU je schválená a stanoví transpozici pravidel do konce roku 2023. Související návrh zákona zatím není k dispozici. I případný minimalistický přístup při implementaci bude přinášet spoustu úskalí, např. zda a jakým způsobem propsat různá, pro business důležitá, ustanovení, která vyplývají z Komentáře OECD nebo z Pokynu OECD, do českého prostředí (ve kterém lze daně ukládat pouze zákonem). Pár měsíců na přípravu návrhu zákona ještě Ministerstvo financí má, pravidla jsou Směrnicí vesměs daná. A i my počítáme s tím, že Pilíř 2 bude v ČR implementován od roku 2024. Pro roky 2024 až 2026 jsou stále ve hře pravidla bezpečného přístavu (o kterých jsme Vás informovali v našich Daňových a právních zprávách za únor 2023), která mohou načas zjednodušit praktickou aplikaci Pilíře 2.

Pro úplnost podotýkám, že Směrnice umožňuje členským státům odložit zavedení Pilíře 2 až o 6 let, pokud v daném státě není více než 12 nejvyšších mateřských subjektů, ale na tento odklad bych se nespoléhal. Pokud dojde k odložení, ostatní členské státy vyberou dodatečnou daň dle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk.

• Je nutné něco dělat, když nejsou známa finální česká pravidla?

Je. Pravidla jsou dána. I když Směrnice EU není dostatečně detailní a nepokrývá spoustu praktických aspektů, nemyslím si, že česká implementace větší detail poskytne. Společnosti po celém světě dělají odhady dopadů pro jednotlivé jurisdikce na základě pravidel OECD a Směrnice EU; pouze několik států má návrh či finální znění lokálních pravidel. Postupně přibývají další interpretace a komentáře, které mohou pomoci vyřešit některé oblasti, ale není na co čekat. Ano, nevíme, jak se státní správa postaví k investičním pobídkám, nevíme, zda s náběhem Pilíře 2 dojde rovněž k implementaci nového zákona o účetnictví a zda a jak se projeví nový zákon o účetnictví v zákoně o daních z příjmů. To nicméně nebrání tomu projít si materiální položky, které mohou mít vliv na výpočet efektivní sazby daně dle Pilíře 2.

Už samotný náběh pravidel může být zajímavé cvičení, protože ne všechny položky se 1:1 přeberou pro Pilíř 2, např. (ne)účtování o odložené daňové pohledávce může získat nový neúčetní rozměr. A dále. Které odložené daňové pohledávky/závazky vlastně brát v potaz? Jak se budou chovat vnitropodnikové převody majetku, které se uskutečnily nebo uskuteční před náběhem pravidel? Bude stále efektivní poskytovat vnitroskupinové dluhové financování stávajícím způsobem? Jsou používané účetní metody kompatibilní s pravidly Pilíři 2 a nezpůsobují snížení efektivní sazby daně? To je jen několik otázek, na které je třeba znát odpověď před samotným náběhem pravidel.

Kromě toho z našich zkušeností vyplývá, že dostat ta správná data a v tom správném detailu, může být obtížné. Míra detailu některých dat, která byla potřeba pouze pro účely daní (např. zisk alokovaný stálé provozovně), nyní bude potřeba rovněž z pohledu účetnictví podle IFRS. Ten správný detail bude potřeba, i když bude skupina ve všech zemích bezpečně nad 15% efektivní sazbou daně dle Pilíře 2 - daně jsou o prokazování a čísla v přiznání musí sedět na detail.

Opět se již nyní můžete těšit na pokračování. V případě dotazů se prosím obraťte na autora článku nebo daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.

Autor:

Karel Hronek