Změny v novele zákoníku práce v souvislosti s prací na dálku

Dlouho očekávaná novela zákoníku práce (a některých dalších zákonů) byla předložena Ministerstvem práce a sociálních věcí („MPSV“) v září 2022 (o novele jsme Vás informovali v tomto alertu). Na základě celé řady připomínek předložilo MPSV dne 30. ledna 2023 upravený návrh zákona, který výrazně změkčil původní novelu, a to i v oblasti práce na dálku.

Na základě upraveného návrhu zákona zaměstnavatel nebude povinen vyhovět žádosti o práci na dálku, a to ani zaměstnancům pečujícím o jiné osoby. V případě zaměstnanců pečujících o jiné osoby však bude zaměstnavatel povinen písemně odůvodnit odmítnutí jejich žádosti o práci na dálku. Oproti původnímu návrhu novela nestanoví důvody vedoucí k odmítnutí žádosti. V případě ostatních zaměstnanců nebude zaměstnavatel povinen na žádost o práci na dálku jakkoli reagovat, tj. její odmítnutí nebude muset písemně ani jinak odůvodnit.

Novela má nadále umožnit zaměstnavatelům v některých mimořádných případech práci na dálku zaměstnanci jednostranně písemně nařídit, a to na místě, které pro takové účely určí na výzvu zaměstnavatele zaměstnanec. 

V případě, že obě strany se zaměstnancovou prací na dálku souhlasí, bude mezi nimi muset být uzavřena dohoda o práci na dálku. Oproti původnímu návrhu však novela neobsahuje výčet povinných náležitostí, které bude muset dohoda obsahovat. V případě jednostranně nařízené práce na dálku není nutné se zaměstnancem uzavřít dohodu o práci na dálku.

V navržené novele je nadále výslovně upravena povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady spojené s výkonem práce na dálku, konkrétně náhradu prokazatelně vzniklých nákladů. Zaměstnavatel má však nově možnost hradit základní náklady vynaložené zaměstnancem paušální částkou ve výši 2,80 Kč za každou započatou hodinu práce, a to v případě, že si tuto možnost se zaměstnancem sjedná nebo ji upraví vnitřním předpisem. Tato paušální částka je určena na pokrytí nákladů na plyn, elektřinu, pevná paliva, dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu. Oproti předchozímu návrhu je tedy hrazení výše uvedených základních nákladů paušální částkou dobrovolné. Pokud se zaměstnavatel nerozhodne touto cestou postupovat, bude hradit zaměstnanci pouze náklady, které zaměstnanec skutečně vynaložil a jejich reálnou výši zaměstnavateli prokázal.

V případě, že by zaměstnanec prokázal, že mu vznikly ještě jiné druhy nákladů, které nejsou zahrnuty v paušální částce, bude zaměstnavatel povinen je také nahradit, ale pouze v prokázané výši. U nákladů hrazených paušálních částkou však není možné hradit další vyšší náklady v prokázané výši.

Pokud se průměrné hodnoty položek zahrnutých do paušální částky změní, bude částka v budoucnu upravena.

Pro zaměstnavatele v soukromé sféře je částka 2,80 Kč minimální hranicí, na základě svého uvážení tak mohou zaměstnancům poskytovat i vyšší náhrady.

Navazující legislativní úprava v zákoně o daních z příjmů pak stanoví, že paušální náhrada ve stanovené výši nebude u zaměstnance podléhat dani z příjmu fyzických osob, a tedy ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Současně bude takto vynaložený náklad považován pro zaměstnavatele za daňově uznatelný. Náhrady hrazené paušální částkou vyšší než stanovenou zákonem budou považovány za zdanitelný příjem zaměstnance. Náhrady dalších druhů výdajů nehrazených paušální částkou, které zaměstnanec vynaložil a prokázal, bude zaměstnavatel pro účely zdanění posuzovat samostatně, tedy v případě prokázaní nebudou podléhat na straně zaměstnance zdanění.

Návrh zákona nadále prochází legislativním procesem, může tedy doznat ještě značných změn. Zaměstnavatelé by však měli vývoj této novely pečlivě sledovat – změnám v zákoníku práce se tentokrát téměř jistě nevyhneme, otázkou je pouze jejich přesný rozsah a datum účinnosti.

Další vývoj legislativního procesu v této věci pro Vás sledujeme a budeme Vás o něm informovat. V případě zájmu o další informace se prosím obraťte na autorky článku nebo na členy týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autorky:

Kateřina Suchanová

Michaela Felcmanová


Zdroj:    EY
Partners Financial Services