AKRO investiční společnost, a.s.

Po převodu CS fondů do obhospodařování společnosti AKRO investiční společnost, a.s. (dále jen „AKRO“) došlo v roce 1998 k částečnému snížení rozsahu způsobené škody, kdy bylo do bývalých CS fondů vráceno cca 170 milionů Kč, přitom však náklady na právní zastupování činily cca 50 milionů Kč (tj. cca 30% vrácené částky). Na základě této skutečnosti při dalším postupu sledovala KCP důsledně omezení nákladů na právní služby na hranici maximálně 5%. Toto AKRO akceptovalo.

Dalším krokem bylo podání žaloby společností AKRO na Plzeňskou banku, na UMANU a začalo vymáhat náhradu škody vzniklé na majetku CS fondů. Žaloba byla podána rovněž i na Českou republiku na náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem, a to z důvodu nezabránění nezákonné transakce. Krajský soud v Hradci Královém nárok na náhradu škody od Plzeňské banky a UMANY AKRU o několik let později, dne 10.3.2003, přiznal. Tento rozsudek však dosud nenabyl právní moci, neboť Plzeňská banka se vůči němu odvolala. Následně byl na Plzeňskou banku prohlášen konkurz usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 4.4.2003 č.j. 27K/2003-34 a správkyní konkurzní podstaty se stala ing. Luďa Šabatová.

Kauza AKRO (C.S. Fondy)

Dne 5.3.1997 byly uzavřeny tři smlouvy o převodu cenných papírů mezi společností UMANA, s.r.o. (dále jen „UMANA“) a C.S. Fond, a.s., investiční společnost (dále jen „CS fondy“), dle kterých CS fondy zakoupily, v rozporu se zákonem, 710 ks akcií Drůbež Příšovice a.s. (tedy 100% akcií společnosti) za částku 1,2 miliardy Kč. Nelegální transakci (fondy dle zákona smí do svého majetku nakupovat maximálně 10% akcií jedné společnosti) nezabránila ani Plzeňská banka a.s. (dále jen „Plzeňská banka“, dnes v konkurzu), když jako depozitář převedla na základě příkazu neoprávněných osob dne 6.3.1997 z u ní vedeného bankovního účtu CS fondů na účty společnosti UMANA celou sumu. Tato částka následně z účtů společnosti UMANA putovala na bankovní účet v zahraničí a odtud dále v několika částech na další zahraniční účty.

Na základě zjištění této transakce podal dne 12.3.1997 Úřad pro cenné papíry (předchůdce dnešní Komise pro cenné papíry, dále jen „KCP“) trestní oznámení a dále byla dne 19.3.1997 zavedena nucené správa na CS fondy a nuceným správcem byl jmenován ing. Luboš Smrčka, CSc . Tomu se pátráním v součinnosti se zahraničními státními orgány podařilo zmrazit část peněz z původních 1,2 mld Kč na účtech ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku.

Komise zahájila s investiční společností AKRO řízení o odnětí licence

Prezídium Komise pro cenné papíry zahájilo dne 26. března 2003 s investiční společností AKRO správní řízení o odnětí povolení. Důvodem je to, že investiční společnost neuzavřela do jednoho měsíce novou smlouvu s depozitářem, jak jí ukládá zákon. Opatření nebude mít vliv na majetek podílových fondů obhospodařovaných investiční společností, ani na povinnost Plzeňské banky navrátit do majetku fondů náhradu ve výši zhruba dvou miliard korun.

Dle zákona o investičních společnostech a fondech odejme Komise investiční společnosti či fondu povolení, pokud do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy neuzavře smlouvu novou. Investiční společnost AKRO nemá depozitáře od 24. února 2003. Depozitářem je banka, která kontroluje, zda je činnost investiční společnosti či fondu v souladu se zákonem a statutem, investiční společnost či fond mají u depozitáře otevřený běžný účet.

Prezídium Komise zároveň investiční společnosti uložilo, aby se zdržela nakládání se svým majetkem a majetkem obhospodařovaných podílových fondů a úkonů, které s obhospodařováním majetku souvisí, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zahájením tohoto řízení, úhrady nezbytných provozních a mzdových výdajů a provedení úkonů směřujících k zajištění ochrany obhospodařovaného majetku. Dále pak investiční společnost AKRO musí pozastavit vydávání a zpětné odkupování podílových listů všech obhospodařovaných fondů, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí o uložení předběžného opatření se nelze odvolat a je tedy účinné s okamžitou platností.

Opatření nebude mít vliv na majetek v podílových fondech. Majetek investiční společnosti a obhospodařovaných podílových fondů je oddělen. Případné odebrání licence se nedotkne rozhodnutí soudu, který nařídil Plzeňské bance, aby v souvislosti s vyvedením aktiv z C.S. fondů vrátila zpět do majetku těchto fondů, které nyní obhospodařuje investiční společnost AKRO, částku ve výši 2,1 miliardy korun.

Investiční společnost AKRO spravuje v současné době deset otevřených podílových fondů, jejichž celkový svěřený majetek je ve výši 274 miliónů korun. Vyplacení peněžních prostředků od Plzeňské banky se týká tří fondů, a to otevřeného podílového fondu energetiky, fondu kapitálových výnosů a fondu pravidelných dividend.

Rád bych tímto varoval případné další investory před touto investiční společností. Při uzavírání smlouvy mi v materiálech slibovali maximální bezpečnost investice, dokonce i v případě jejich vlastního krachu. Investoval jsem vysokou částku do OPF "Akro Svět", IS Akro investici svěřila někomu kdo ji zpronevěřil, a teď se tváří jako že za nic nemohou. Tomu tedy říkám odborná péče!!! Nejde o pokles hodnoty, ale zpronevěření. Chcete-li přijít o svou investici, spolehněte se na jejich sliby. I kdyby akcie rostly o sto šest, co někomu svěří aby to rozfofroval, to se nepočítá. Doporučuji od společnosti, které své písemné závazky neplní, dát ruce i peníze pryč.

Důvody vzniku kauzy:

• protiprávní jednání investiční společnosti C.S. fondy v souvislosti se správou cizího majetku, nákup více jak 10% majetku jedné společnosti do majetku fondu

• porušení povinnosti depozitáře (Plzeňské banky) o hlášení podezřelých transakcí

Kroky KCP v dané kauze:

• předchůdce KCP – Úřad pro cenné papíry podal trestní oznámení

• byla zavedena nucená správa na CS fondy

• podala požadavek na omezení nákladů na právní služby v souvislosti s vymáháním dluhu na maximálně 5%, původně činily 30% ze zpětně získané částky

• zahájila správní řízení v souvislosti s ukončením depozitářské smlouvy

• schválila vhodné osoby do statutárního orgánu AKRA

• zpracovala stanovisko k ceně při postoupení pohledávky za Plzeňskou bankou společností AKRO

Společnost AKRO přihlásila svou pohledávku do konkursního řízení proti Plzeňské bance. Při přezkumném jednání na konci roku 2003 (přezkumná jednání se konala ve dnech 8. 12. 2003 a 2. 1. 2004) byla pohledávka v konkursním řízení popřena, co do pravosti a výše. AKRO poté podalo žalobu na určení pohledávky v konkurzním řízení (tzv. incidenční žaloba).

Na základě dalších jednání o postoupení pohledávky se podařilo společnosti AKRO vyjednat postoupení pohledávky za Plzeňskou bankou, a to za kupní cenu ve výši 650 milionů Kč (smlouva se stala účinnou dne 18. 3. 2004 uhrazením kupní ceny na účet AKRA). Prodejem pohledávky se vlastní kapitál podílových fondů zvýšil téměř osminásobně z původních 92 milionů Kč na cca 717 milionů korun a hodnota majetku na podílový list podílových fondů přesáhla 300,- Kč.

V březnu minulého roku čelila samotná společnost AKRO zásadním problémům, když došlo k vypovězení depozitářské smlouvy, která je zásadní podmínkou řádné činnosti investiční společnosti. Ze strany KCP bylo zahájeno v této věci správní řízení, které bylo po doplnění vhodné osoby do statutárního orgánu společnosti a následném podpisu nové depozitářské smlouvy zastaveno.

Ve stejném období bylo vedení AKRA vystaveno tlaku většiny aktivních podílníků, kteří usilovali o prodej pohledávky za cenu 530 milionů Kč. Výše této ceny za prodej pohledávky v hodnotě 1,2 miliardy za Plzeňskou bankou byla podpořena znaleckým posudkem, který stanovil jako minimum pro postoupení dokonce částku 440 milionů Kč. Za této situace KCP podpořila postup vedení společnosti AKRO nepřistoupit za uvedených podmínek k postoupení pohledávky. Zhruba tak v polovině roku 2003 KCP zpracovala stanovisko, ve kterém se vyjádřila, že postoupení pohledávky by nemuselo představovat jednání s odbornou péčí ani při ceně 590 milionů Kč.