A zase úpíme. Pod Německem a Francií

Pavel Jégl | rubrika: Komentář | 29. 10. 2018 | 29 komentářů
Evropská unie kráčí tam, kam směřovalo Rakousko-Uhersko.
A zase úpíme. Pod Německem a Francií

Češi slavili 100. výročí vzniku Československa. Po Rakousku-Uhersku neuronili slzu. Bylo by však užitečné připomínat si osud mocnářství – už jen proto, že v lecčems připomíná Evropskou unii.

Žalář národů?

Rakouská monarchie byla označována za žalář národů. Mnozí čeští velikáni se ale o ní vyjadřovali smířlivěji.

„Kdyby nebylo Rakouska, musili bychom ho vytvořiti,“ tvrdil František Palacký. Později ale deziluzí z habsburské monarchie vyjádřil větou: „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“

Také T.G. Masaryk zastával názor, že Rakousko-Uhersko je možné „trpělivou a usilovnou prací zdemokratizovat“. Nakonec se ho ale vzdal a odešel do exilu, kde usiloval o nezávislost Čechů na Rakousku.

Češi si v habsburské monarchii stěžovali, že neřídí své osudy a bývají přehlasováni rakouskými a českými Němci. C. a k. monarchii spojovali se slovem „útlak“. Jeho intenzitu shrnul Jára Cimrman do výstižné teze „úpíme, ale dá se to vydržet“.

V posledních letech úpí některé (zejména menší) země Evropské unie. V době, kdy se mnohá zásadní rozhodnutí přijímají většinově a státům se přidělují hlasy podle lidnatosti (systém dvojí většiny), bývají přehlasovány.

V Evropské unii zpravidla platí to, na čem se dohodnou Němci a Francouzi. A po odchodu Britů vliv tohoto tandemu ještě vzroste.

Euro na věčné časy

V rakouské monarchii vedlo k pnutí jak nerovné postavení národů, tak hospodářské a sociální rozdíly mezi bohatým centrem a zaostalými oblastmi – zejména Haličí, Podkarpatskou Rusí a balkánskými zeměmi. Tyto rozdíly zůstávaly propastné. Překonat je nedokázala ani společná měna – zlatý a později rakousko-uherská koruna.

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka


V Evropské unii mělo rozdíly vyrovnávat euro. Studie německé investiční společnosti Flossbach von Storch ale ukazuje, že jeho důsledky byly opačné – nůžky mezi státy eurozóny se rozevírají, majetkové nerovnosti mezi nimi rostou. Sever Evropy vedený Německem prosperuje, jih stagnuje, v některých případech dokonce upadá.

Jižní státy eurozóny úpí, euro je pro ně příliš tvrdé. Obviňují Němce a jejich bohaté spojence, že euro slouží jejich zájmům. (Mají pravdu, kdyby Německo z eurozóny vystoupilo, německá marka by posílila, což by exportní schopnosti státu omezilo.)

Jižní státy eurozóny už nemůžou devalvací měny podporovat vývoz, a tím i celou ekonomiku. Musely si utáhnout opasky, omezit náklady práce a růst mezd. Říká se tomu vnitřní devalvace a je bolestivější než devalvace měny.

Jenže proč si Italové, Řekové, anebo Španělé vlastně stěžují? Pravidla hry v eurozóně přece předem znali. Do eurozóny nespadli jako Češi pod Habsburky po prohrané bitvě na Bílé hoře. Vstoupili do ní dobrovolně dokonce se do ní hrnuli.

Nynější situace, kdy jedni prosperují a druzí, kteří jim nejsou schopni ekonomicky konkurovat, zaostávají a utahují si opasky, ale není udržitelná. Může vést (a leckde už vede) k revoltám voličů i revoltám vlád vůči Bruselu a unijním partnerům, jako nyní v Itálii.

Vzhůru k federaci!

Rakousko od roku 1867 fungovalo jako dualistická monarchie rakousko-uherská skládající se z Předlitavska (země rakouské, české, Halič a Slovinsko) a Zalitavska (země spadající pod uherskou správu). Každá část říše měla svou vládu, společné zůstávaly obrana, zahraniční politika, obchod, finance a samozřejmě císařpán.

Arcivévoda František Ferdinand d’Este a Karel I., nástupce Františka Josefa I. chtěli Rakousko-Uhersko předělat na federaci. (Karel dokonce 16. října 1918 vydal dekret o federalizaci Předlitavska.)

Anketa

Chcete jednotnější Evropskou unii?

Ani jeden k tomu nedostal příležitost. První byl zavražděn, druhý usedl na trůn v době, kdy byl osud mocnářství zpečetěn. Po válce už národy nechtěly mít s Rakouskem nic společné, ani federaci.

Eurofederalisté teď vlastně směřují tam, kam mohla dospět c. a k. monarchie – k federaci. Avšak opačným směrem, ne rozvolňováním společenství, ale utahováním šroubů.

K federaci už evropské státy posunuly Maastrichtská a Lisabonská smlouva, které přiměly Brity říct Bruselu „goodbye“. Jejich exit však Francouze a Němce nedonutil snížit otáčky unijního motoru, zpomalit a ohlédnout se, jestli na své cestě k těsné a stále těsnější Unii neztrácí souputníky.

Hned po britském referendu vydali šéfové diplomacií obou států spisek Silná Evropa ve světě nejistot (A Strong Europe in a World of Uncertainties). Její základní teze je obsažena ve větě: „Postoupíme dál k politické unii v Evropě.“ A nynější francouzský Emmanuel Macronv rozhovoru pro Hospodářské noviny teď potvrdil že Unie se nemůže zdržovat zeměmi, které ji chtějí blokovat.

Evropští federalisté už mají také detailní plán příští Evropy. Formuloval ho institut Jacquese Delorse. Dal mu název Heading Towards a European Federation – Europe’s Last chance (Cesta k evropské federaci – Poslední šance Evropy).

Hned v první obsáhlé kapitole zdůrazňují klíčový význam francouzsko-německého usmíření. V podstatě však vysvětlují a obhajují vedoucí úlohu Francie a Německa v Evropě.

Takže – dáme si tentokrát Německo-Francouzsko?

Ilustrační fotografie na téma „kdo bude císařpán?“ zakoupena u Shutterstock.com

Pavel Jégl

Autor článku Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+50
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 29 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 11. 2018 11:17, Ina

Františku - individuální život každého občana je dennodenně ovlivňován legislativou, ať už vzešla z parlamentu ČR nebo z orgánů EU. To, že vy to nechápete nebo nechcete vidět, na tomto faktu nic nemění. Vaší povinností je platnou legislativu respektovat a přizpůsobit jí veškeré své jednání, neznalost zákona neomlouvá a protizákonné jednání podléhá sankcím, popřípadě trestně právnímu postihu. Takže tvrzení, že o individuálním životě člověka nerozhoduje EU a stát je, mirně řečeno, naivní a svědčící o nízkém právním povědomí a velmi omezeném rozhledu.

Zobrazit celé vlákno

+51
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

1. 11. 2018 11:29, czhunter

Francouzi jsou líní, Němci jsou fašisti, Holanďané kolnizátoři (a určitě i hnusní otrokáři a tak), Poláci luchváři ... jen Vy jste dokonalá.

Ne, co to kecám, Vy jste totiž ufňukaná přizdis*čáka.
A v tom je Váš problém, nikoliv v EU.

Zobrazit celé vlákno

-113
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (29 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Vyplatí se stavební spoření? Bez státního příspěvku to bude nuda

17. 8. 2022 | Jiří Hovorka | 2 komentáře

Vyplatí se stavební spoření? Bez státního příspěvku to bude nuda

Výhodnost stavebka výrazně zvyšuje státní příspěvek. Pokud ho vláda zruší, bude nezajímavé. Základní úrok v ekonomice centrální banka stanovila na 7 %, stavební spořitelny dávají nejvíc... celý článek

Inflace je nad 17 %. Ceny rostly méně, než čekala ČNB

10. 8. 2022 | Jiří Hovorka | 2 komentáře

Inflace je nad 17 %. Ceny rostly méně, než čekala ČNB

Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu víc než v červnu. Meziměsíčně se zvýšily o 1,3 %. Oznámil to Český statistický úřad. celý článek

Úroky nezvýšíme, hlásí nová rada ČNB. Dál chce bránit korunu

4. 8. 2022 | Petr Kučera | 14 komentářů

Úroky nezvýšíme, hlásí nová rada ČNB. Dál chce bránit korunu

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní... celý článek

Nejlepší spořicí účty: Úrok nad 5 % zvedá další banka

29. 7. 2022 | Petr Kučera | 25 komentářů

Nejlepší spořicí účty: Úrok nad 5 % zvedá další banka

Nejvyšší úrok na spořicím účtu mezi bankami dál nabízí UniCredit: 5,5 % ročně (p. a.). Jde však jenom o speciální akci pro zcela nové klienty, kteří u UniCredit dosud nemají vůbec žádný... celý článek

Spočítejte si, kolik vám sebere inflace. Vrchol teprve přijde

20. 7. 2022 | redakce Peníze.CZ | 9 komentářů

Spočítejte si, kolik vám sebere inflace. Vrchol teprve přijde

Co dělá inflace s hodnotou vašich úspor a jak klesá kupní síla? Kalkulačka ukáže, kolik vám zůstane, když zdražování dosáhne určité hodnoty. A jaká čísla pro další měsíce čekají ekonomové? celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.