Česko-slovenské platy: po stu let nás Slováci skoro dohnali

Luboš Palata | rubrika: Komentář | 31. 10. 2018 | 5 komentářů
A Rakousko tak daleko…
Česko-slovenské platy: po stu let nás Slováci skoro dohnali

Čistě z ekonomického hlediska nevypadá roztržení Česka a Rakouska před sto lety jako rozumný krok. České podniky bolel ztížený přístup k obrovskému trhu, kterým bylo celé Rakousko-Uhersko. A nová zodpovědnost za Slovensko a Podkarpatskou Rus byla spíš ekonomická zátěž než zisk.

Hospodářský rozdíl mezi Českem a Slovenskem byl za první republiky propastný, o Podkarpatí nemluvě. Rozdíl se sice během dvaceti let od převratu díky českým investicím snižoval, ale pořád zůstával citelný.

Pro Slováky pak zlaté období představovala doba Slovenského štátu, kdy nejméně do roku 1943 profitovali z napojení na nacistické Německo a válečné konjunktury (ovšem státní dluh v té době mocně nabobtnal). Protektorát Čechy a Morava byl z pohledu ekonomického daleko problematičtější, ale fakt je, že mzdy a životní podmínky některých preferovaných skupin, jako byli dělníci ve zbrojním průmyslu, přiblížily k těm v Německu nejblíže za poslední století.

Rok 1945, který Slováky a Čechy na skoro další století znovu spojil dohromady, dal relativně nezničenému Československu nebývalou šanci dostat se na špičku Evropy. Šanci, kterou nevyužilo: už v roce 1945 začalo rozsáhlé znárodňování, definitivně pak cestu zazdil únorový puč.

Po dalších dvaceti letech českého centralismu, navazujícím v mnohém na první republiku, přišlo pro Slovensko další zlaté období: nejprve Alexandrem Dubčekem prosazená federace a pak normalizace v čele s Gustávem Husákem. Rozsáhlá industrializace, výstavba infrastruktury i měkčí průběh normalizačních čistek přispěly k tomu, že se do pádu komunismu životní úroveň Česka a Slovenska téměř vyrovnala. Odhady hovoří přibližně o asi desetiprocentním rozdílu životní úrovně, byť samozřejmě tabulkové platy byly stejné v Česku i na Slovensku.

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?


Euro Slovákům pomohlo dohnat Čechy

Rozdělení Československa znamenalo v prvních deseti letech zvětšení rozdílu v životní úrovni a průměrných příjmech. Bylo to vidět i na pádu kurzu slovenské koruny, už v roce 1993 byla proti české devalvována o deset procent a postupně se rozdíl zvětšil až na několik desítek procent. Po roce 2003 dochází k opačnému trendu, což vrcholí vstupem Slovenska do eurozóny. Šlapající ekonomika a celkově výhodná situace vytáhla slovenskou korunu na 30 korun za euro, v nejhorších dobách slovenské ekonomiky se předtím pohyboval i kolem 44 korun za euro.

Euro hraje důležitou roli i v posledních letech, kdy česká umělá pokrizová devalvace stáhla český náskok o dalších deset procent. A vzhledem k tomu, že ani teď česká koruna neposiluje, průměrné platy v Česku a na Slovensku se dostaly téměř na stejnou úroveň.

Rozdíl mezi platy v Praze a Bratislavě je dnes pouhých 1,9 procent, tedy asi 26 eur. Rozdíl mezi průměrným českým a slovenským platem se snížil podle údajů serveru Platy.sk na pouhých několik procent – v číselném vyjádření v přepočtu 31 217 korun na Slovensku a 32 872 korun v Česku. Podobná je i situace na trhu práce, jak v Česku, tak na Slovensku je mnoho volných pracovních míst. Slovensko poprvé v historii nabírá ve větším množství pracovníky ze zahraničí.

Maďaři i Slováci zůstávají na Slovensku

Slovensko dnes v platech nejen dohání Česko, ale hlavně výrazně předehnalo Maďarsko, což je důležité pro loajalitu slovenských Maďarů, silně napojených na Budapešť. Pro ně tím ztrácí Maďarsko velkou část svého magnetismu.

V příštích letech se také nedá počítat s nějakým výraznějším přílivem dalších Slováků, jejichž imigrace výrazně pomohla Česku v minulých dvaceti letech. Praha má sice pro mnohé mladé Slováky svojí velikostí i šíří nabídek práce stále svoji přitažlivost, neklesá počet (zadarmo) studujících Slováků na českých vysokých školách. Celkově se ale výkonnost české a slovenské ekonomiky, platová úroveň i nabídka pracovních míst natolik vyrovnaly, že k stěhování do Česka nemají Slováci větší důvod.

Smutnou skutečností ale je, že to, co platí mezi Čechy a Slováky, vůbec neplatí mezi Čechy a Rakušany, kde je rozdíl obrovský a snižuje se jen velmi pomalu. „Proč bych se měl do země s takovým průměrným platem vracet?“ ptal se premiéra Andreje Babiše před několika dny jeden český student na univerzitě v rakouském Innsbrucku. „Protože jste hrdý Čech,“ zmohl se na jedinou odpověď Babiš. 

Před sto lety přitom žádný rozdíl ve výdělcích mezi Čechy a Rakušany nenajdeme. Inu, kdyby nebyl T. G. Masaryk filozof, ale ekonom, možná by místo Československa zkusil vytvořit Českorakousko.

Autor je redaktor MF Dnes (do dneška), Deníků (od zítřka). Úvodní obrázek: ashleygeo / Shutterstock.com

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+12
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 5 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

11. 11. 2018 18:26, Robert

Autor zabúda, prečo sa Masaryk so Štefánikom a ďalšími usilovali o ČSR. Česi by boli doslova zgermanizovaní a žiaden český priemysel by už neexistoval, len oficiálne rakúsky. "Exportovaním" 2,5 mil Nemcov po II. svetovej vojne ste to "zaujímavo" vyriešili. Slováci by boli zasa zmaďarizovaní. Takže pre zachovanie národov to bol dôležitý krok a o tom to bolo, nie o ekonomike. Snívať o Českorakúsku je ako snívať o medvedej papuli len preto, že je práve silnejšia než ľudská, i keď je na dosah tej ľudskej.

+12
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 12. 2018 23:38, zora.vranova@seznam.cz

Myslite, ze bychom se tech krivych Slovaku, kteri mysleli vzdy jen na sebe (na prvni slapnuti sli s Hitlerem, po valce se na nas prilipli, aby nebyli na porazene strane, pak byli nejvetsimi normalizatory). Po rozdeleni, ktere si vydupali (tant mieux pour nous!) k nam porad lezou?
Verite skutecne, ze se jich opravdu konecne zbavime? Uz ted misto nas vyziraji, nastesti Evropskou unii. Jak je ale znam, protoze nemaji ňic jineho nez bratislavske, ospale malomesto a malo tolerance, polezou k nam porad.
Kez by k tomu nasli aspon dostatek zakladni slusnosti (jako je zvykem vsude na svete) a mluvili CESKY
Necht jsou vytani!

-13
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Kupní síla klesá už dva roky. Růst mezd nestačí na inflaci

4. 12. 2023 | Petr Kučera

Kupní síla klesá už dva roky. Růst mezd nestačí na inflaci

Průměrná hrubá mzda v letošním třetím čtvrtletí stoupla na 42 658 korun měsíčně. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je vyšší o 7,1 % (2810 korun). Oznámil to Český statistický... celý článek

Kdo si nejvíc polepšil? Nový žebříček nejlépe a nejhůře placených prací

2. 10. 2023 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Kdo si nejvíc polepšil? Nový žebříček nejlépe a nejhůře placených prací

Mzdy v soukromé sféře stouply za první pololetí v průměru o sedm procent, platy ve veřejné sféře o pět procent. Přesto mají „státní zaměstnanci“ vyšší příjmy než lidé v soukromém sektoru.... celý článek

Nízká nezaměstnanost, ale i produktivita. Český trh práce v číslech

13. 9. 2023 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Nízká nezaměstnanost, ale i produktivita. Český trh práce v číslech

Máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii a schopné lidi, kteří chtějí pracovat. Přesto český trh práce zaostává. Index prosperity a finančního zdraví zjišťoval proč.... celý článek

Kupní síla průměrné mzdy klesá nejdéle v historii Česka

4. 9. 2023 | Petr Kučera

Kupní síla průměrné mzdy klesá nejdéle v historii Česka

Průměrná hrubá mzda v letošním druhém čtvrtletí stoupla na 43 193 korun měsíčně a v porovnání se stejným obdobím loňského roku je vyšší o 7,7 % (3101 korun). Oznámil to Český statistický... celý článek

Každý čtvrtý Čech chce novou práci. S vyšší mzdou a pochvalami

5. 6. 2023 | Kateřina Hovorková

Každý čtvrtý Čech chce novou práci. S vyšší mzdou a pochvalami

Čtvrtina zaměstnanců aktivně hledá novou práci a další třetina je otevřená zajímavým nabídkám. Ukázal to internetový průzkum agentury Grafton Recruitment, kterého se zúčastnilo 1500... celý článek

Partners Financial Services