Kolik dostanete příště? Spočítejte si čistou mzdu v roce 2025
10. 1. 2025 | Petr Kučera | 1 komentář

Jestli jste dostali přidáno, gratulujeme. Vaše hrubá mzda stoupne. Kolik vám z ní zůstane čistého, ukáže naše kalkulačka.
Čistě z ekonomického hlediska nevypadá roztržení Česka a Rakouska před sto lety jako rozumný krok. České podniky bolel ztížený přístup k obrovskému trhu, kterým bylo celé Rakousko-Uhersko. A nová zodpovědnost za Slovensko a Podkarpatskou Rus byla spíš ekonomická zátěž než zisk.
Hospodářský rozdíl mezi Českem a Slovenskem byl za první republiky propastný, o Podkarpatí nemluvě. Rozdíl se sice během dvaceti let od převratu díky českým investicím snižoval, ale pořád zůstával citelný.
Pro Slováky pak zlaté období představovala doba Slovenského štátu, kdy nejméně do roku 1943 profitovali z napojení na nacistické Německo a válečné konjunktury (ovšem státní dluh v té době mocně nabobtnal). Protektorát Čechy a Morava byl z pohledu ekonomického daleko problematičtější, ale fakt je, že mzdy a životní podmínky některých preferovaných skupin, jako byli dělníci ve zbrojním průmyslu, přiblížily k těm v Německu nejblíže za poslední století.
Rok 1945, který Slováky a Čechy na skoro další století znovu spojil dohromady, dal relativně nezničenému Československu nebývalou šanci dostat se na špičku Evropy. Šanci, kterou nevyužilo: už v roce 1945 začalo rozsáhlé znárodňování, definitivně pak cestu zazdil únorový puč.
Po dalších dvaceti letech českého centralismu, navazujícím v mnohém na první republiku, přišlo pro Slovensko další zlaté období: nejprve Alexandrem Dubčekem prosazená federace a pak normalizace v čele s Gustávem Husákem. Rozsáhlá industrializace, výstavba infrastruktury i měkčí průběh normalizačních čistek přispěly k tomu, že se do pádu komunismu životní úroveň Česka a Slovenska téměř vyrovnala. Odhady hovoří přibližně o asi desetiprocentním rozdílu životní úrovně, byť samozřejmě tabulkové platy byly stejné v Česku i na Slovensku.
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
UMĚNÍ JE BYZNYS
Martin Kodl miluje Českou modernu a vede nejúspěšnější aukční dům v Česku. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už po 150 let sbírá umění? A jak to, že ani nejmladší generace nemá důvod se vzepřít a sází na tenhle byznys?
BYZNYS JE HRA
Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?
Rozdělení Československa znamenalo v prvních deseti letech zvětšení rozdílu v životní úrovni a průměrných příjmech. Bylo to vidět i na pádu kurzu slovenské koruny, už v roce 1993 byla proti české devalvována o deset procent a postupně se rozdíl zvětšil až na několik desítek procent. Po roce 2003 dochází k opačnému trendu, což vrcholí vstupem Slovenska do eurozóny. Šlapající ekonomika a celkově výhodná situace vytáhla slovenskou korunu na 30 korun za euro, v nejhorších dobách slovenské ekonomiky se předtím pohyboval i kolem 44 korun za euro.
Euro hraje důležitou roli i v posledních letech, kdy česká umělá pokrizová devalvace stáhla český náskok o dalších deset procent. A vzhledem k tomu, že ani teď česká koruna neposiluje, průměrné platy v Česku a na Slovensku se dostaly téměř na stejnou úroveň.
Rozdíl mezi platy v Praze a Bratislavě je dnes pouhých 1,9 procent, tedy asi 26 eur. Rozdíl mezi průměrným českým a slovenským platem se snížil podle údajů serveru Platy.sk na pouhých několik procent – v číselném vyjádření v přepočtu 31 217 korun na Slovensku a 32 872 korun v Česku. Podobná je i situace na trhu práce, jak v Česku, tak na Slovensku je mnoho volných pracovních míst. Slovensko poprvé v historii nabírá ve větším množství pracovníky ze zahraničí.
Slovensko dnes v platech nejen dohání Česko, ale hlavně výrazně předehnalo Maďarsko, což je důležité pro loajalitu slovenských Maďarů, silně napojených na Budapešť. Pro ně tím ztrácí Maďarsko velkou část svého magnetismu.
V příštích letech se také nedá počítat s nějakým výraznějším přílivem dalších Slováků, jejichž imigrace výrazně pomohla Česku v minulých dvaceti letech. Praha má sice pro mnohé mladé Slováky svojí velikostí i šíří nabídek práce stále svoji přitažlivost, neklesá počet (zadarmo) studujících Slováků na českých vysokých školách. Celkově se ale výkonnost české a slovenské ekonomiky, platová úroveň i nabídka pracovních míst natolik vyrovnaly, že k stěhování do Česka nemají Slováci větší důvod.
Smutnou skutečností ale je, že to, co platí mezi Čechy a Slováky, vůbec neplatí mezi Čechy a Rakušany, kde je rozdíl obrovský a snižuje se jen velmi pomalu. „Proč bych se měl do země s takovým průměrným platem vracet?“ ptal se premiéra Andreje Babiše před několika dny jeden český student na univerzitě v rakouském Innsbrucku. „Protože jste hrdý Čech,“ zmohl se na jedinou odpověď Babiš.
Před sto lety přitom žádný rozdíl ve výdělcích mezi Čechy a Rakušany nenajdeme. Inu, kdyby nebyl T. G. Masaryk filozof, ale ekonom, možná by místo Československa zkusil vytvořit Českorakousko.
Autor je redaktor MF Dnes (do dneška), Deníků (od zítřka). Úvodní obrázek: ashleygeo / Shutterstock.com
Kde vaše peníze pracují
XTB nabízí mnoho investičních příležitostí, a to i pro vaše úspory. Sami rozhodujete, co si vyberete!
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 11. 2018 18:26, Robert
Autor zabúda, prečo sa Masaryk so Štefánikom a ďalšími usilovali o ČSR. Česi by boli doslova zgermanizovaní a žiaden český priemysel by už neexistoval, len oficiálne rakúsky. "Exportovaním" 2,5 mil Nemcov po II. svetovej vojne ste to "zaujímavo" vyriešili. Slováci by boli zasa zmaďarizovaní. Takže pre zachovanie národov to bol dôležitý krok a o tom to bolo, nie o ekonomike. Snívať o Českorakúsku je ako snívať o medvedej papuli len preto, že je práve silnejšia než ľudská, i keď je na dosah tej ľudskej.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 12. 2018 23:38, zora.vranova@seznam.cz
Myslite, ze bychom se tech krivych Slovaku, kteri mysleli vzdy jen na sebe (na prvni slapnuti sli s Hitlerem, po valce se na nas prilipli, aby nebyli na porazene strane, pak byli nejvetsimi normalizatory). Po rozdeleni, ktere si vydupali (tant mieux pour nous!) k nam porad lezou?
Verite skutecne, ze se jich opravdu konecne zbavime? Uz ted misto nas vyziraji, nastesti Evropskou unii. Jak je ale znam, protoze nemaji ňic jineho nez bratislavske, ospale malomesto a malo tolerance, polezou k nam porad.
Kez by k tomu nasli aspon dostatek zakladni slusnosti (jako je zvykem vsude na svete) a mluvili CESKY
Necht jsou vytani!
V diskuzi je celkem příspěvků.