ČNB zvedá úroky, spoření to zatím nepomůže

Jiří Hovorka | rubrika: Co se děje | 23. 6. 2021 | 37 komentářů
Centrální banka reaguje na vyšší inflaci a zvedá úrokové sazby. Kdy bude výhodnější spoření?

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

23. 6. 2021 17:36, Radin

Všude čtu,že se zdraží hypotéky ale milí bankéři a co zvednout úroky z vkladů!!

+14
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 6. 2021 17:09, deprese

No a co, že roste, byt koupený v roce 2015 má 2x vyšší hodnotu a hypotéka je stále 2%. :D

Zobrazit celé vlákno

-6
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 37 komentářů)

21. 7. 2021 20:08 | Rychlá půjčka do 48 hodin

Nabízím půjčky až do výše 50 000–4 000 000 Kč, celkem i více, podle potřeby a na vyžádání. Moje úroková sazba: 3%.Termín splácení: 1 až 25 let.Děkuji za pochopení a spolupráci. E-mail : jurajcam@seznam.cz
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

11. 7. 2021 1:39 | Rychlá půjčka do 48 hodin

Nabízím půjčky až do výše 50 000–4 000 000 Kč, celkem i více, podle potřeby a na vyžádání. Moje úroková sazba: 3%. Termín splácení: 1 až 25 let. Děkuji za pochopení a spolupráci. E-mail : jurajcam@seznam.cz
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

10. 7. 2021 12:25 | wagdyrezkelsheikh@gmail.com

Pozornost. Jsem Wagdy Rezkel Sheikh. Pracuji s Vystar Credit Union Bank Florida USA. Poskytujeme podnikatelské půjčky nad 50 000 USD na 10 milionů USD až 500 000 000 USD na investice do jejich obchodní organizace. Budeme investovat do vaší společnosti po dobu maximálně 5 let, než fond splatíte spolu s 3% úrokovou sazbou. Poskytujeme půjčky s úrokovou sazbou 3% s maximální dobou trvání 5 let, abychom mohli splácet částku půjčky s úrokovou sazbou 3%. Pokud máte zájem, laskavě kontaktujte tento e-mail: wagdyrezkelsheikh@gmail.com nebo prostřednictvím čísla WhatsApp: +1 (260) 475-9549 a pokračujte v investování. dík
Wagdy Rezkel Sheikh >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>> >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>> >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>> >>>>>>>>>> Am Wagdy Rezkel Sheikh. I work with Vystar Credit union Bank Florida USA. We give business loans above $50,000USD to $10Million to $500.000,000USD to invest into their business organization. We are going to invest into your company for a maximum duration of 5 years before you pay back the fund along with the 3% interest rate. We give loans at 3% interest rate at maximum duration of 5 years to pay the loan amount at the 3% interest rate. If you are interested kindly contact this email: wagdyrezkelsheikh@gmail.com or via WhatsApp Number: +1 (260) 475-9549 to proceed further with your investment Funding. Thanks
Wagdy Rezkel Sheikh
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

6. 7. 2021 1:52 | Rychlá půjčka do 48 hodin

Nabízím půjčky až do výše 50 000–4 000 000 Kč, celkem i více, podle potřeby a na vyžádání. Moje úroková sazba: 3%. Termín splácení: 1 až 25 let. Děkuji za pochopení a spolupráci. E-mail : jurajcam@seznam.cz
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

6. 7. 2021 1:51 | Rychlá půjčka do 48 hodin

Nabízím půjčky až do výše 50 000–4 000 000 Kč, celkem i více, podle potřeby a na vyžádání. Moje úroková sazba: 3%. Termín splácení: 1 až 25 let. Děkuji za pochopení a spolupráci. E-mail : jurajcam@seznam.cz
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

4. 7. 2021 12:08 | kalich

Banky nemají zájem zvedat úrokové sazby! Důvod je jasný. Mohou přímo za to občané,kteří kvůli bojacnosti a finanční negramotnosti ukládají dlouhodobě větší obnosy v bankách na mizerný úrok. Banky se tím pádem zahlcení! Je zapotřebí investovat. Nejméně náročné na množství peněz je nákup dividendových akcií a vytvořit si vlastní akciové portfolio. Základem portfolia by měly být akcie Čezu. Důvod minimální riziko-cca 70% vlastní stát,solidní každoroční dividenda,zároveň vyřešení i dodavatele energií (dividendy mohou pokrýt náklady, zároveń i Čez nabízí dobrý tarif pro neomezené volání+SMS za 299,-Kč). Osobně vlastním akcie Čez dlouhodobě a dividendy mi pokrývají nejen energie a volání,ale i další rozšiřování portfoloia (4-7 emitentů). Když už nejsem úspěšný podnikatel nebo i jsem,tak není na škodu mít prostřednictvím akcií i třeba 3 emitenty,kteří mi vyplácí místo zisku dividendy!!!
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

29. 6. 2021 22:04 | wagdyrezkelsheikh@gmail.com

Pozornost.
Jsem pan Wagdy Rezkel Sheikh. Pracuji s Vystar Credit Union Bank Florida USA. poskytujeme obchodní půjčku nad 50 000 USD na 10 milionů USD na 500 000 000 USD na investice do jejich obchodní organizace. budeme investovat do vaší společnosti maximálně po dobu 5 let, než splatíte fond spolu s 5% úrokovou sazbou. Poskytujeme půjčku s 5% úrokovou sazbou s maximální dobou trvání 5 let, abychom splatili částku půjčky s 5% úrokovou sazbou.
Pokud máte zájem, laskavě kontaktujte tento e-mail: wagdyrezkelsheikh@gmail.com nebo prostřednictvím čísla WhatsApp: +1 (260) 475-9549 a pokračujte v investování. dík
Wagdy Rezkel Sheikh
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

29. 6. 2021 3:07 | Rychlá půjčka do 48 hodin

Nabízím půjčky až do výše 50 000–4 000 000 Kč, celkem i více, podle potřeby a na vyžádání. Moje úroková sazba: 3%.Termín splácení: 1 až 25 let.Děkuji za pochopení a spolupráci. E-mail : jurajcam@seznam.cz
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

24. 6. 2021 13:57 | Šťoural

Zaslechnuto (neoficiálně) od lidí z Evropské centrální banky... "Ty šílené dluhy států vyřeší vleklá vyšší inflace." A to EU ještě čeká na "záchranný" balík na podporu tzv. zelené ekonomiky. Mám za to, že i nás čeká podobný scénář. Nejasnou otázkou ale je, jak to bude dále s evidentními bublinami - nemovitostní a akciovou.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

28. 6. 2021 12:02 | RichardFuld

A to právě nejsou. Peníze klientů jsou peníze klientů a likvidita banky je likvidita banky. Směšování těchto dvou entit vede k absurdním chybám v závěrech o fungování bankovního systému. Peníze jsou zůstatky na vkladových účtech bank držených nebankovními subjekty a likvidita jsou zůstatky na účtech bank držených bankami (včetně centrální banky).

Když v bance vzniknou peníze tak, že je banka půjčí nebankovnímu subjektu, děje se to tak, že banka jednoduše na vkladový účet klienta připíše půjčené peníze (o takto nově vzniklé klientovi peníze vzrostou pasiva banky) a současně banka zaúčtuje do aktiv banky závazek klienta poskytnutý úvěr v budoucnu bance splatit. Po té co tímto způsobem vzroste bance objem vkladů, musí si banka půjčit od centrální banky likviditu ve výši 2% nově vzniklých vkladů a tuto držet na rezervním účtu u centrální banky jako povinné minimální rezervy. Ve skutečnosti se to v detailech trochu liší ale pro pochopení této věci, je dobré to nekomplikovat.
Potřeba další likvidity vstupuje do hry teprve až v situaci, kdy například vklady z dané banky odtékají do jiných bank. V takovém případě se zjednodušeně(!) říká, že banky do níž vklady nebankovních subjektů (tedy peníze) přitékají, mají nadbytečnou likviditu a banky z nichž vklady nebankovních subjektů (tedy peníze) odtékají, mají nedostatek likvidity. V důsledku přesunů peněz z jedněch bank do jiných vzniká jedněm bankám přesně takový nadbytek likvidity, jako těm ostatním vzniká nedostatek likvidity. Banky s nedostatkem likvidity si tak na mezibankovním trhu půjčí nadbytečnou likviditu bank, které mají likvidity dostatek. Tyto obchody s likviditou předcházejí vypořádání oněch převodů peněz mezi bankami, tak aby ty banky s nedostatkem likvidity měli dostatek likvidity k vypořádání těch převodů peněz mezi bankami. I v tomto případě dochází k tomu, že banky s nadbytkem likvidity likviditu, které půjčují likviditu bankám, které mají nedostatek likvidity, tuto likviditu vytvářejí. Opět platí, že ve skutečnosti je to celé komplikovanější. Pro pochopení této věci je zásadní porovnání stavu rozvah těch bank před pohybem těch vkladů a po vypořádání pohybu těch vkladů. Z tohoto porovnání zjistíte, že celkový objem likvidity v bankovním systému se odvíjí od toho, jak "nerovnoměrně" jsou bankami drženy peněžní vklady a aktiva, která stála u vzniku těch peněžních vkladů. Kdyby peníze zůstávaly v bankách, v nichž původně vznikly a "necestovaly" mezi jednotlivými bankami, celkový objem likvidity v bankovním systému by odpovídal toliko 2% povinných minimálních rezerv. Čím více se oddělují vklady od aktiv, která stála při vzniku daných vkladů (tím, že vklady v rámci platebního styku obíhají, zatímco aktiva zůstávají v těch bankách, kde vznikla), tím hustší síť mezibankovních vztahů v podobě likvidity mezi bankami vzniká.

Likvidita a její oběh uvnitř bankovního systému tak v podstatě jen odráží pohyby vkladů mezi bankami ("dokumentuje" mezibankovní platební styk). Současně platí, že oběh peněz mezi jednotlivými nebankovními subjekty pak odráží, resp. teče proti toku statků, za něž bylo těmi penězi zaplaceno.

Z uvedeného by již mělo být zřejmé, že likvidita nejsou, resp. nemohou být penězi, protože toky peněz a toky likvidity vedou úplně jinudy a slouží k úplně odlišným účelům.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 6. 2021 12:02 | RichardFuld

A to právě nejsou. Peníze klientů jsou peníze klientů a likvidita banky je likvidita banky. Směšování těchto dvou entit vede k absurdním chybám v závěrech o fungování bankovního systému. Peníze jsou zůstatky na vkladových účtech bank držených nebankovními subjekty a likvidita jsou zůstatky na účtech bank držených bankami (včetně centrální banky).

Když v bance vzniknou peníze tak, že je banka půjčí nebankovnímu subjektu, děje se to tak, že banka jednoduše na vkladový účet klienta připíše půjčené peníze (o takto nově vzniklé klientovi peníze vzrostou pasiva banky) a současně banka zaúčtuje do aktiv banky závazek klienta poskytnutý úvěr v budoucnu bance splatit. Po té co tímto způsobem vzroste bance objem vkladů, musí si banka půjčit od centrální banky likviditu ve výši 2% nově vzniklých vkladů a tuto držet na rezervním účtu u centrální banky jako povinné minimální rezervy. Ve skutečnosti se to v detailech trochu liší ale pro pochopení této věci, je dobré to nekomplikovat.
Potřeba další likvidity vstupuje do hry teprve až v situaci, kdy například vklady z dané banky odtékají do jiných bank. V takovém případě se zjednodušeně(!) říká, že banky do níž vklady nebankovních subjektů (tedy peníze) přitékají, mají nadbytečnou likviditu a banky z nichž vklady nebankovních subjektů (tedy peníze) odtékají, mají nedostatek likvidity. V důsledku přesunů peněz z jedněch bank do jiných vzniká jedněm bankám přesně takový nadbytek likvidity, jako těm ostatním vzniká nedostatek likvidity. Banky s nedostatkem likvidity si tak na mezibankovním trhu půjčí nadbytečnou likviditu bank, které mají likvidity dostatek. Tyto obchody s likviditou předcházejí vypořádání oněch převodů peněz mezi bankami, tak aby ty banky s nedostatkem likvidity měli dostatek likvidity k vypořádání těch převodů peněz mezi bankami. I v tomto případě dochází k tomu, že banky s nadbytkem likvidity likviditu, které půjčují likviditu bankám, které mají nedostatek likvidity, tuto likviditu vytvářejí. Opět platí, že ve skutečnosti je to celé komplikovanější. Pro pochopení této věci je zásadní porovnání stavu rozvah těch bank před pohybem těch vkladů a po vypořádání pohybu těch vkladů. Z tohoto porovnání zjistíte, že celkový objem likvidity v bankovním systému se odvíjí od toho, jak "nerovnoměrně" jsou bankami drženy peněžní vklady a aktiva, která stála u vzniku těch peněžních vkladů. Kdyby peníze zůstávaly v bankách, v nichž původně vznikly a "necestovaly" mezi jednotlivými bankami, celkový objem likvidity v bankovním systému by odpovídal toliko 2% povinných minimálních rezerv. Čím více se oddělují vklady od aktiv, která stála při vzniku daných vkladů (tím, že vklady v rámci platebního styku obíhají, zatímco aktiva zůstávají v těch bankách, kde vznikla), tím hustší síť mezibankovních vztahů v podobě likvidity mezi bankami vzniká.

Likvidita a její oběh uvnitř bankovního systému tak v podstatě jen odráží pohyby vkladů mezi bankami ("dokumentuje" mezibankovní platební styk). Současně platí, že oběh peněz mezi jednotlivými nebankovními subjekty pak odráží, resp. teče proti toku statků, za něž bylo těmi penězi zaplaceno.

Z uvedeného by již mělo být zřejmé, že likvidita nejsou, resp. nemohou být penězi, protože toky peněz a toky likvidity vedou úplně jinudy a slouží k úplně odlišným účelům.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 6. 2021 11:07

Aby banka A mohla bance B pujcit likviditu, sama nejakou potrebuje... A to jsou prekvapive prave ty penize klientu....
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

27. 6. 2021 21:09

To je nesmysl deprese vem si prášky
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

27. 6. 2021 21:07

Dekujem nasim rodičům
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

27. 6. 2021 10:48 | RichardFuld

Proč si banky mezi sebou půjčují, když nepotřebují vklady?

Banky si mezi sebou půjčují likviditu nikoliv vklady. Když do banky přitečou vklady z jiné banky, pak jí v rozvaze přibydou pasiva, z nichž musí banka platit držitelům těch nově příchozích vkladů úrok. A v rámci vypořádání toho převodu vkladů banka půjčí na mezibankovním trhu té druhé bance, z níž ty vklady odtekly, likviditu, kterou ta banka, které odtekly vklady potřebuje k vypořádání toho převodu vkladů. Na konci tak bance do níž připluly vklady přibydou v pasivech ty příchozí vklady, současně té bance přibyde v aktivech ji přibude půjčka likvidity bance, z níž ty vklady odplynuly. V bance z níž vklady odpluly ubydou pasiva v podobě odchozích vkladů a přibude nové pasivum v podobě dluhu vůči bance, do níž ty vklady odpluly. To je důvod proč si banky musí půjčovat likviditu a současně k tomu pořád žádné vklady (peněžní ani likviditní) nepotřebují. Půjčované peníze či likviditu banky vždy vytvářejí.

A úroky ze státního dluhu žádným problémem nejsou. Když není problém dlužit jistinu, pak tím tuplem není pro stát problém kromě refinancování dluhu si půjčit vždy i na úroky. Státní dluhopisy může kdykoliv koupit centrální banka, tím se stát dostane do situace, kdy dluží subjektu, který sám vlastní, což efektivně eliminuje jakoukoli problematičnost takové situace. Státní dluh prostě není ve standardních zemích s funkční tržní ekonomikou, vlastní měnou a autonomní centrální bankou žádný problém. A opakuji, kdo bude chtít tento neexistující problém "řešit", určitě tím nějaký reálný a nejspíše i vážný problém vytvoří. Státní dluh ale může být problematický v rozvojových zemích bez vlastní měny a autonomní centrální banky. Např. v měnových uniích problémy nastat mohou, když se společná centrální banka obrátí k některé z členských zemí zády (viz Řecko). Toto je také jeden z důvodů proč jsem zapřisáhlý odpůrce vstupu ČR do eurozóny, která se tváří jako spolek rovnocenných zemí ale praxe je od této deklarované pospolitosti velmi vzdálená.
-2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

26. 6. 2021 8:56

A proc by si banky tedy mely mezi sebou pujcovat, kdyz tvrdite, ze zadne vklady nepotrebuji (vklad je take pujcka) a ze penize vzniknou vytvorenim dluhu?
A v jinem prispevku tvrdite, ze statni dluhy nejsou problem. Jsou. Teyd hlavne UROKY z tech statnich dluhu, ktere zatezuji rozpocty, ze?
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 6. 2021 10:45 | Richard Fuld

Nic takového přece nepíši. Píši, že banky nepotřebují vklady k tomu, aby půjčovaly peníze, protože banky půjčováním peněz ty vklady (tedy peníze) vytvářejí.
To, že banky soutěží o již existující vklady, je dáno tím, že banky jsou schopny nadbytečou likviditu ziskanou společně s přílivem vkladů z konkurenčních bank půčit jiným bankám za vyšší úrok, než platí držitelům vkladů.
Dalším důvodem je možnost prodeje dalších produktů a služeb vlastní klientele.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 6. 2021 21:36

Nejste náhodou z banky?
+3
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 6. 2021 19:13

Vážený,to chcete říct,že banky nemají zájem o nové klienty a nekonkurují si? Samo,že mají a konkurují si!Proto jsou rozdíly v úročení vkladů v bankách(spoř.účty od 0% až 0.6%)! Pro dočasně uložené peníze je to rozdíl. O proti infl.dluhopisech moc dobře vím.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 6. 2021 14:16 | RichardFuld

Jakkoliv vysoké státní dluhy samy o sobě nejsou žádný problémem k řešení. Pokud začnete "řešit" neexistující problém, spolehlivě tím nějaký skutečný (a nejspíš i vážný) problém vytvoříte. V tomto ohledu patří pokus o "řešení" státních dluhů vyšší inflací ještě k těm méně nebezpečným. Jsou i mnohem a fatálně nebezpečnější způsoby "řešení" státních dluhů, jako je např. cílená snaha ty státní dluhy začít nějak splácet. :-)
-2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Stránka 1/2

Předchozí

1

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  14 429 974 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

Výpočet životního minima 2021

Počet členů rodiny

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Poradna

Tým odborných poradců je tu pro vás.

Poslední dotaz: Dotace na kone
Poradna > Dotace z EU

Otázka: Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda mám nárok na nějaké dotace, když mám jednoho vlastního koně a druhého v bezplatném pronájmu, máme slepice a chceme ještě dvě kozy..Mám na něco nárok nebo ne? Jestli... více

Dotace z EU

Doporučujeme

Polky v českých továrnách: zahálkou a šmelinou proti socialismu

Polky v českých továrnách: zahálkou a šmelinou proti socialismu

Zpočátku nezáživně působící historická studie přináší fascinující vhled do působení polských...více

Kam se hrabe covid. Nejdražší projekt v historii lidstvo teprve čeká

Kam se hrabe covid. Nejdražší projekt v historii lidstvo teprve čeká

Kam se hrabe světová válka, pandemie covidu či černý mor. Nejdražší projekt v historii...více

Nevhodné poznámky mě staví do ponižující role, kterou nechci přijímat, říká Linda Bartošová...

Nevhodné poznámky mě staví do ponižující role, kterou nechci přijímat, říká Linda Bartošová v Hlasu Heroine

Novinářka a moderátorka České televize Linda Bartošová se rozhodla, že už nebude přecházet...více

Co jsi to za matku! Mother-shaming tu byl s námi odjakživa

Co jsi to za matku! Mother-shaming tu byl s námi odjakživa

Každá žena se musí určitým způsobem vyrovnat s rolí matky. Ať má děti své, nevlastní nebo...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Miroslav Singer

bývalý guvernér ČNB

Michal David

hudebník a podnikatel

Miroslav Singer
ÚSPĚŠNOST
61,02 %

z 59 duelů
×
Michal David
ÚSPĚŠNOST
29,63 %

z 54 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.