ČNB zvedá úroky, spoření to zatím nepomůže

Jiří Hovorka | rubrika: Co se děje | 23. 6. 2021 | 30 komentářů
Centrální banka reaguje na vyšší inflaci a zvedá úrokové sazby. Kdy bude výhodnější spoření?

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

23. 6. 2021 17:36, Radin

Všude čtu,že se zdraží hypotéky ale milí bankéři a co zvednout úroky z vkladů!!

+15
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 6. 2021 17:09, deprese

No a co, že roste, byt koupený v roce 2015 má 2x vyšší hodnotu a hypotéka je stále 2%. :D

Zobrazit celé vlákno

-6
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 30 komentářů)

4. 7. 2021 12:08 | kalich

Banky nemají zájem zvedat úrokové sazby! Důvod je jasný. Mohou přímo za to občané,kteří kvůli bojacnosti a finanční negramotnosti ukládají dlouhodobě větší obnosy v bankách na mizerný úrok. Banky se tím pádem zahlcení! Je zapotřebí investovat. Nejméně náročné na množství peněz je nákup dividendových akcií a vytvořit si vlastní akciové portfolio. Základem portfolia by měly být akcie Čezu. Důvod minimální riziko-cca 70% vlastní stát,solidní každoroční dividenda,zároveň vyřešení i dodavatele energií (dividendy mohou pokrýt náklady, zároveń i Čez nabízí dobrý tarif pro neomezené volání+SMS za 299,-Kč). Osobně vlastním akcie Čez dlouhodobě a dividendy mi pokrývají nejen energie a volání,ale i další rozšiřování portfoloia (4-7 emitentů). Když už nejsem úspěšný podnikatel nebo i jsem,tak není na škodu mít prostřednictvím akcií i třeba 3 emitenty,kteří mi vyplácí místo zisku dividendy!!!
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

24. 6. 2021 13:57 | Šťoural

Zaslechnuto (neoficiálně) od lidí z Evropské centrální banky... "Ty šílené dluhy států vyřeší vleklá vyšší inflace." A to EU ještě čeká na "záchranný" balík na podporu tzv. zelené ekonomiky. Mám za to, že i nás čeká podobný scénář. Nejasnou otázkou ale je, jak to bude dále s evidentními bublinami - nemovitostní a akciovou.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

24. 6. 2021 13:31 | RichardFuld

Začátek Vašeho příspěvku je v podstatě v pořádku. Ale jakmile začnete psát o těch rezervách, tak začínáte být úplně mimo. K tomu viz můj rozsáhlejší (nechtěně duplicitní) příspěvek v této diskuzi na toto téma.
-2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 6. 2021 13:28 | RichardFuld

Bankovnictví částečných rezerv je (a vždy byl) holý nesmysl, který souvisí s dalším nesmyslem, kterému se říká multiplikace vkladů. K tomuto viz můj (nechtěně duplicitní) příspěvek na toto téma.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 6. 2021 13:25 | RichardFuld

Já přece nikde netvrdím, že banka tvoří peníze z ničeho. To je samozřejmě nesmysl. Banka tvoří peníze zpravidla ze závazků dlužníka. Pokud dlužník dluh nesplatí, tak bance vznikne ztráta ve výši nesplaceného dluhu, kterou musí uhradit z vlastního kapitálu a pokud nemá dost kapitálu, tak zkrachuje. To, platí bez ohledu na to, že banka půjčila dlužníkovi nově vytvořené peníze. Banky půjčují peníze, které společně s dlužníkem vytvoří (logicky před tím neexistovaly) a které ale začaly existovat v okamžiku půjčky. A rozdíly v úrokových sazbách jsou právě díky rozdílnosti rizikovosti různých půjček, a to právě protože banky nesplácení půjček samozřejmě velmi bolí, protože by museli v podstatě splatit nesplacený dluh namísto dlužníka.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 6. 2021 12:55

Citace - RichardFuld / 24.06.2021 12:28

No, tak to se od Vás rád nechám poučit o tom, jak to vlastně podle Vás je. :-)

Zkusil jste nekdy premyslet, proc chce banka vratit penize, kdyz by je podle nekterych vytvorila z niceho? Zkousel jste nekdy premyslet, proc banka prijima vklady, kdyz je podle nekterych lidi nepotrebuje? Zkousel jste nekdy premyslet, proc chce banka urok 10% na spotrebitelskem uveru, kdyz pujcuje podle nekterych neexistujici penize? ZKusil jste premyslet, proc je rozdil mezi hypotekou a spotrebitelskym uverem hodne procent na sazbe, kdyz pujcuji podle nekterych neexistujici penize?
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 6. 2021 12:48

Ne, banky netvori pujcky ze vzduchu. Uver je pohledavka, tedy aktivum. Vuci pohledavce musi mit na strane pasiv nejakou polozku (vlastni kapital, vklad klienta, pujcka od jine banky nebo CNB). Pojem bankovnictvi castecnych rezerv souvisi s tim, ze vklad nemusite cely drzet fyzicky v bance, ale muzete jeho cast pujcit. Povinne si musite nechat rezervu, kterou u nas urcuje CNB. Jinymi slovy - z hlediska uveru dela banka totez, co muzu ja, nebo vy. Az na to, ze my nemusite drzet tu povinou rezervu. Banka ano. My to nemuze delat jako systematicky byznys, banka ano. To, ze vzroste diky uveru bilance celeho bankovniho sektoru NEZNAMENA, ze banka pujcuje penize, ktere nema.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 6. 2021 12:02 | RichardFuld

A to právě nejsou. Peníze klientů jsou peníze klientů a likvidita banky je likvidita banky. Směšování těchto dvou entit vede k absurdním chybám v závěrech o fungování bankovního systému. Peníze jsou zůstatky na vkladových účtech bank držených nebankovními subjekty a likvidita jsou zůstatky na účtech bank držených bankami (včetně centrální banky).

Když v bance vzniknou peníze tak, že je banka půjčí nebankovnímu subjektu, děje se to tak, že banka jednoduše na vkladový účet klienta připíše půjčené peníze (o takto nově vzniklé klientovi peníze vzrostou pasiva banky) a současně banka zaúčtuje do aktiv banky závazek klienta poskytnutý úvěr v budoucnu bance splatit. Po té co tímto způsobem vzroste bance objem vkladů, musí si banka půjčit od centrální banky likviditu ve výši 2% nově vzniklých vkladů a tuto držet na rezervním účtu u centrální banky jako povinné minimální rezervy. Ve skutečnosti se to v detailech trochu liší ale pro pochopení této věci, je dobré to nekomplikovat.
Potřeba další likvidity vstupuje do hry teprve až v situaci, kdy například vklady z dané banky odtékají do jiných bank. V takovém případě se zjednodušeně(!) říká, že banky do níž vklady nebankovních subjektů (tedy peníze) přitékají, mají nadbytečnou likviditu a banky z nichž vklady nebankovních subjektů (tedy peníze) odtékají, mají nedostatek likvidity. V důsledku přesunů peněz z jedněch bank do jiných vzniká jedněm bankám přesně takový nadbytek likvidity, jako těm ostatním vzniká nedostatek likvidity. Banky s nedostatkem likvidity si tak na mezibankovním trhu půjčí nadbytečnou likviditu bank, které mají likvidity dostatek. Tyto obchody s likviditou předcházejí vypořádání oněch převodů peněz mezi bankami, tak aby ty banky s nedostatkem likvidity měli dostatek likvidity k vypořádání těch převodů peněz mezi bankami. I v tomto případě dochází k tomu, že banky s nadbytkem likvidity likviditu, které půjčují likviditu bankám, které mají nedostatek likvidity, tuto likviditu vytvářejí. Opět platí, že ve skutečnosti je to celé komplikovanější. Pro pochopení této věci je zásadní porovnání stavu rozvah těch bank před pohybem těch vkladů a po vypořádání pohybu těch vkladů. Z tohoto porovnání zjistíte, že celkový objem likvidity v bankovním systému se odvíjí od toho, jak "nerovnoměrně" jsou bankami drženy peněžní vklady a aktiva, která stála u vzniku těch peněžních vkladů. Kdyby peníze zůstávaly v bankách, v nichž původně vznikly a "necestovaly" mezi jednotlivými bankami, celkový objem likvidity v bankovním systému by odpovídal toliko 2% povinných minimálních rezerv. Čím více se oddělují vklady od aktiv, která stála při vzniku daných vkladů (tím, že vklady v rámci platebního styku obíhají, zatímco aktiva zůstávají v těch bankách, kde vznikla), tím hustší síť mezibankovních vztahů v podobě likvidity mezi bankami vzniká.

Likvidita a její oběh uvnitř bankovního systému tak v podstatě jen odráží pohyby vkladů mezi bankami ("dokumentuje" mezibankovní platební styk). Současně platí, že oběh peněz mezi jednotlivými nebankovními subjekty pak odráží, resp. teče proti toku statků, za něž bylo těmi penězi zaplaceno.

Z uvedeného by již mělo být zřejmé, že likvidita nejsou, resp. nemohou být penězi, protože toky peněz a toky likvidity vedou úplně jinudy a slouží k úplně odlišným účelům.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 6. 2021 12:02 | RichardFuld

A to právě nejsou. Peníze klientů jsou peníze klientů a likvidita banky je likvidita banky. Směšování těchto dvou entit vede k absurdním chybám v závěrech o fungování bankovního systému. Peníze jsou zůstatky na vkladových účtech bank držených nebankovními subjekty a likvidita jsou zůstatky na účtech bank držených bankami (včetně centrální banky).

Když v bance vzniknou peníze tak, že je banka půjčí nebankovnímu subjektu, děje se to tak, že banka jednoduše na vkladový účet klienta připíše půjčené peníze (o takto nově vzniklé klientovi peníze vzrostou pasiva banky) a současně banka zaúčtuje do aktiv banky závazek klienta poskytnutý úvěr v budoucnu bance splatit. Po té co tímto způsobem vzroste bance objem vkladů, musí si banka půjčit od centrální banky likviditu ve výši 2% nově vzniklých vkladů a tuto držet na rezervním účtu u centrální banky jako povinné minimální rezervy. Ve skutečnosti se to v detailech trochu liší ale pro pochopení této věci, je dobré to nekomplikovat.
Potřeba další likvidity vstupuje do hry teprve až v situaci, kdy například vklady z dané banky odtékají do jiných bank. V takovém případě se zjednodušeně(!) říká, že banky do níž vklady nebankovních subjektů (tedy peníze) přitékají, mají nadbytečnou likviditu a banky z nichž vklady nebankovních subjektů (tedy peníze) odtékají, mají nedostatek likvidity. V důsledku přesunů peněz z jedněch bank do jiných vzniká jedněm bankám přesně takový nadbytek likvidity, jako těm ostatním vzniká nedostatek likvidity. Banky s nedostatkem likvidity si tak na mezibankovním trhu půjčí nadbytečnou likviditu bank, které mají likvidity dostatek. Tyto obchody s likviditou předcházejí vypořádání oněch převodů peněz mezi bankami, tak aby ty banky s nedostatkem likvidity měli dostatek likvidity k vypořádání těch převodů peněz mezi bankami. I v tomto případě dochází k tomu, že banky s nadbytkem likvidity likviditu, které půjčují likviditu bankám, které mají nedostatek likvidity, tuto likviditu vytvářejí. Opět platí, že ve skutečnosti je to celé komplikovanější. Pro pochopení této věci je zásadní porovnání stavu rozvah těch bank před pohybem těch vkladů a po vypořádání pohybu těch vkladů. Z tohoto porovnání zjistíte, že celkový objem likvidity v bankovním systému se odvíjí od toho, jak "nerovnoměrně" jsou bankami drženy peněžní vklady a aktiva, která stála u vzniku těch peněžních vkladů. Kdyby peníze zůstávaly v bankách, v nichž původně vznikly a "necestovaly" mezi jednotlivými bankami, celkový objem likvidity v bankovním systému by odpovídal toliko 2% povinných minimálních rezerv. Čím více se oddělují vklady od aktiv, která stála při vzniku daných vkladů (tím, že vklady v rámci platebního styku obíhají, zatímco aktiva zůstávají v těch bankách, kde vznikla), tím hustší síť mezibankovních vztahů v podobě likvidity mezi bankami vzniká.

Likvidita a její oběh uvnitř bankovního systému tak v podstatě jen odráží pohyby vkladů mezi bankami ("dokumentuje" mezibankovní platební styk). Současně platí, že oběh peněz mezi jednotlivými nebankovními subjekty pak odráží, resp. teče proti toku statků, za něž bylo těmi penězi zaplaceno.

Z uvedeného by již mělo být zřejmé, že likvidita nejsou, resp. nemohou být penězi, protože toky peněz a toky likvidity vedou úplně jinudy a slouží k úplně odlišným účelům.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 6. 2021 11:07

Aby banka A mohla bance B pujcit likviditu, sama nejakou potrebuje... A to jsou prekvapive prave ty penize klientu....
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

27. 6. 2021 21:09

To je nesmysl deprese vem si prášky
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

27. 6. 2021 21:07

Dekujem nasim rodičům
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

27. 6. 2021 10:48 | RichardFuld

Proč si banky mezi sebou půjčují, když nepotřebují vklady?

Banky si mezi sebou půjčují likviditu nikoliv vklady. Když do banky přitečou vklady z jiné banky, pak jí v rozvaze přibydou pasiva, z nichž musí banka platit držitelům těch nově příchozích vkladů úrok. A v rámci vypořádání toho převodu vkladů banka půjčí na mezibankovním trhu té druhé bance, z níž ty vklady odtekly, likviditu, kterou ta banka, které odtekly vklady potřebuje k vypořádání toho převodu vkladů. Na konci tak bance do níž připluly vklady přibydou v pasivech ty příchozí vklady, současně té bance přibyde v aktivech ji přibude půjčka likvidity bance, z níž ty vklady odplynuly. V bance z níž vklady odpluly ubydou pasiva v podobě odchozích vkladů a přibude nové pasivum v podobě dluhu vůči bance, do níž ty vklady odpluly. To je důvod proč si banky musí půjčovat likviditu a současně k tomu pořád žádné vklady (peněžní ani likviditní) nepotřebují. Půjčované peníze či likviditu banky vždy vytvářejí.

A úroky ze státního dluhu žádným problémem nejsou. Když není problém dlužit jistinu, pak tím tuplem není pro stát problém kromě refinancování dluhu si půjčit vždy i na úroky. Státní dluhopisy může kdykoliv koupit centrální banka, tím se stát dostane do situace, kdy dluží subjektu, který sám vlastní, což efektivně eliminuje jakoukoli problematičnost takové situace. Státní dluh prostě není ve standardních zemích s funkční tržní ekonomikou, vlastní měnou a autonomní centrální bankou žádný problém. A opakuji, kdo bude chtít tento neexistující problém "řešit", určitě tím nějaký reálný a nejspíše i vážný problém vytvoří. Státní dluh ale může být problematický v rozvojových zemích bez vlastní měny a autonomní centrální banky. Např. v měnových uniích problémy nastat mohou, když se společná centrální banka obrátí k některé z členských zemí zády (viz Řecko). Toto je také jeden z důvodů proč jsem zapřisáhlý odpůrce vstupu ČR do eurozóny, která se tváří jako spolek rovnocenných zemí ale praxe je od této deklarované pospolitosti velmi vzdálená.
-2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

26. 6. 2021 8:56

A proc by si banky tedy mely mezi sebou pujcovat, kdyz tvrdite, ze zadne vklady nepotrebuji (vklad je take pujcka) a ze penize vzniknou vytvorenim dluhu?
A v jinem prispevku tvrdite, ze statni dluhy nejsou problem. Jsou. Teyd hlavne UROKY z tech statnich dluhu, ktere zatezuji rozpocty, ze?
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 6. 2021 10:45 | Richard Fuld

Nic takového přece nepíši. Píši, že banky nepotřebují vklady k tomu, aby půjčovaly peníze, protože banky půjčováním peněz ty vklady (tedy peníze) vytvářejí.
To, že banky soutěží o již existující vklady, je dáno tím, že banky jsou schopny nadbytečou likviditu ziskanou společně s přílivem vkladů z konkurenčních bank půčit jiným bankám za vyšší úrok, než platí držitelům vkladů.
Dalším důvodem je možnost prodeje dalších produktů a služeb vlastní klientele.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 6. 2021 21:36

Nejste náhodou z banky?
+3
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 6. 2021 19:13

Vážený,to chcete říct,že banky nemají zájem o nové klienty a nekonkurují si? Samo,že mají a konkurují si!Proto jsou rozdíly v úročení vkladů v bankách(spoř.účty od 0% až 0.6%)! Pro dočasně uložené peníze je to rozdíl. O proti infl.dluhopisech moc dobře vím.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 6. 2021 14:16 | RichardFuld

Jakkoliv vysoké státní dluhy samy o sobě nejsou žádný problémem k řešení. Pokud začnete "řešit" neexistující problém, spolehlivě tím nějaký skutečný (a nejspíš i vážný) problém vytvoříte. V tomto ohledu patří pokus o "řešení" státních dluhů vyšší inflací ještě k těm méně nebezpečným. Jsou i mnohem a fatálně nebezpečnější způsoby "řešení" státních dluhů, jako je např. cílená snaha ty státní dluhy začít nějak splácet. :-)
-2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 6. 2021 13:17 | RichardFuld

Bohužel jste obětí velmi rozšířeného akademického omylu nazývaného multiplikace vkladů. Ve skutečnosti banky tím, že půjčují klientům peníze, ty vklady v tom okamžiku vytvářejí (tedy ani žádné "předem" mít nepotřebují). Povinné minimální rezervy jsou jen nesmyslný anachronismus (mnoho centrálních bank má nastaveny PMR na 0%) a nefungují tak, jak si mnozí laici představují, tedy že banka vezme 2% vkladů a převede je povinně na rezervní účet do centrální banky. Banky si likviditu (aktuálně ve výši 2% vkladů), kterou drží jako povinné rezervy u ČNB, musí půjčit od ČNB. V rámci plnění povinnosti držet PMR zůstává vklad klienta samozřejmě celý. Banka drží na rezervním účtu půjčenou likviditu ve výši 2% vkladů jaksi "navíc". K tomu, aby banka mohla půjčovat další a další peníze a tím vytvářet další a další vklady (tedy další a další bezhotovostní peníze) potřebuje dostatečný vlastní kapitál. Kolik vlastního kapitálu k tomuto banka potřebuje, určují pravidla kapitálové přiměřenosti bank. Současně platí, že peníze zase zanikají v okamžiku, kdy dlužníci své dluhy bance splácejí. Pokud roste objem peněz, je to zpravidla tím, že rychlejším tempem banky půjčují než dlužníci bankám splácí. Pořád je tady ale omezení bank výší jejich vlastního kapitálu a pravidly kapitálové přiměřenosti. Žádné vklady se nikde nemultiplikují a banky skutečně vklady k půjčování peněz (a v podstatě ani k ničemu jinému) nepotřebují. Pokud banky o vklady soutěží, není to z toho důvodu, aby mohly poskytovat více úvěrů. Banky tedy netvoří peníze ze vzduchu. Tvoří je z dluhů dlužníka a to rozhodně vzduch není. Zkuste bance napsat, že jí žádné splátky posílat nebudete, protože Váš dluh vůči bance je pouhý vzduch. :-)
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 6. 2021 13:17 | RichardFuld

Bohužel jste obětí velmi rozšířeného akademického omylu nazývaného multiplikace vkladů. Ve skutečnosti banky tím, že půjčují klientům peníze, ty vklady v tom okamžiku vytvářejí (tedy ani žádné "předem" mít nepotřebují). Povinné minimální rezervy jsou jen nesmyslný anachronismus (mnoho centrálních bank má nastaveny PMR na 0%) a nefungují tak, jak si mnozí laici představují, tedy že banka vezme 2% vkladů a převede je povinně na rezervní účet do centrální banky. Banky si likviditu (aktuálně ve výši 2% vkladů), kterou drží jako povinné rezervy u ČNB, musí půjčit od ČNB. V rámci plnění povinnosti držet PMR zůstává vklad klienta samozřejmě celý. Banka drží na rezervním účtu půjčenou likviditu ve výši 2% vkladů jaksi "navíc". K tomu, aby banka mohla půjčovat další a další peníze a tím vytvářet další a další vklady (tedy další a další bezhotovostní peníze) potřebuje dostatečný vlastní kapitál. Kolik vlastního kapitálu k tomuto banka potřebuje, určují pravidla kapitálové přiměřenosti bank. Současně platí, že peníze zase zanikají v okamžiku, kdy dlužníci své dluhy bance splácejí. Pokud roste objem peněz, je to zpravidla tím, že rychlejším tempem banky půjčují než dlužníci bankám splácí. Pořád je tady ale omezení bank výší jejich vlastního kapitálu a pravidly kapitálové přiměřenosti. Žádné vklady se nikde nemultiplikují a banky skutečně vklady k půjčování peněz (a v podstatě ani k ničemu jinému) nepotřebují. Pokud banky o vklady soutěží, není to z toho důvodu, aby mohly poskytovat více úvěrů. Banky tedy netvoří peníze ze vzduchu. Tvoří je z dluhů dlužníka a to rozhodně vzduch není. Zkuste bance napsat, že jí žádné splátky posílat nebudete, protože Váš dluh vůči bance je pouhý vzduch. :-)
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Stránka 1/2

Předchozí

1

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  16 117 415 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

Výpočet životního minima 2022

Počet členů rodiny

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Poradna

Tým odborných poradců je tu pro vás.

Poslední dotaz: Dotace na kone
Poradna > Dotace z EU

Otázka: Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda mám nárok na nějaké dotace, když mám jednoho vlastního koně a druhého v bezplatném pronájmu, máme slepice a chceme ještě dvě kozy..Mám na něco nárok nebo ne? Jestli... více

Dotace z EU

Doporučujeme

Užijeme si moře letos naposledy? Češi a dovolená očima expertů

Užijeme si moře letos naposledy? Češi a dovolená očima expertů

Dovolená u moře letos konečně může proběhnout bez covidových omezení. Můžou si ji však...více

Neviditelné padesátnice. Už nejsou juniorky, ale do důchodu mají daleko. Čemu čelí ženy, které...

Neviditelné padesátnice. Už nejsou juniorky, ale do důchodu mají daleko. Čemu čelí ženy, které dospěly za komunismu?

Současná generace 50+ a v těsném závěsu za ní i takzvané Husákovy děti z počátku 70. let...více

Než přišel Abramovič. Návrat do Premier League, kterou vyhrál i Blackburn

Letos na jaře skončila éra muže, který změnil anglický fotbal. Ruský oligarcha Roman Abramovič...více

Aká bude suma trinásteho dôchodku v roku 2022? Plus kalkulačka

Aká bude  suma trinásteho dôchodku v roku 2022? Plus kalkulačka

Vysoká inflácia a rýchly rast cien sú dva hlavné dôvody, prečo sa v roku 2022 trinásty...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Petra Procházková

manažerka, Agrofert

Jan Fischer

politik

Petra Procházková
ÚSPĚŠNOST
42,31 %

z 26 duelů
×
Jan Fischer
ÚSPĚŠNOST
36,36 %

z 33 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.